Kubismus

Umělecký směr · 20. století

🇫🇷 🇨🇿 Francie a Čechy · kolem 1907–1914

Kubismus je malířský směr, který vznikl v Paříži kolem roku 1907 a rozkládal předměty na geometrické plochy viděné z několika úhlů najednou.

Zátiší se slanečkem od Emila Filly, 1915 – ryba, sklenice a předměty na stole rozložené do kubistických ploch
Emil Filla, Zátiší se slanečkem, 1915. Moravská galerie v Brně. Wikimedia Commons, public domain.

Co je kubismus

Kubismus je směr v malířství a sochařství, který vznikl v Paříži v letech 1907–1908. Jeho tvůrci Pablo Picasso a Georges Braque přestali malovat předmět tak, jak ho vidí oko z jednoho místa. Rozložili ho na ploché geometrické plošky a ukázali ho z několika stran zároveň: láhev zboku i shora, obličej zepředu i z profilu. Obraz tak působí jako složená mozaika úlomků.

Jméno dal směru kritik Louis Vauxcelles. Na podzim 1908 viděl Braquovu výstavu v galerii Daniela-Henryho Kahnweilera a napsal, že malíř převádí všechno na geometrická schémata a kostky. Posměšné označení se rychle ujalo.

Kubisté se rozešli s perspektivou, kterou evropské malířství používalo od renesance. Nezajímalo je okamžité světlo jako impresionisty ani výrazná barva jako fauvisty. Chtěli zachytit stavbu a tvar věci. Proto v prvních letech malovali téměř jen v hnědé, šedé a okrové.

Jak kubismus vznikl

Cézanne a Avignonské slečny (1904–1907)

Za hlavního předchůdce kubismu se považuje Paul Cézanne. V dopise z roku 1904 radil zacházet s přírodou pomocí válce, koule a kužele a ve svých krajinách stavěl domy jako hranaté bloky. Po jeho smrti uspořádaly pařížské galerie v roce 1907 velké retrospektivy, které mladé malíře zasáhly. Druhým zdrojem byla africká a iberská plastika, kterou tehdy Paříž objevovala. Na přelomu let 1906 a 1907 začal Picasso malovat velké plátno Avignonské slečny s pěti ženskými postavami složenými z ostrých ploch. Obraz bývá označován za začátek kubismu, veřejně byl ale vystaven až v roce 1916.

Picasso a Braque: analytický kubismus (1908–1912)

V roce 1907 se Braque s Picassem seznámil a od roku 1909 spolu pracovali tak úzce, že jejich obrazy z let 1910–1912 se dají těžko rozlišit. Postupně rozkládali zátiší, kytary a portréty na stále drobnější plošky, až se předmět skoro ztratil. Tomuto období se říká analytický kubismus. Picasso i Braque vystavovali hlavně u svého obchodníka Kahnweilera. Když se kubisté poprvé představili jako skupina v sále 41 na Salonu nezávislých na jaře 1911, byli tam Fernand Léger, Robert Delaunay, Albert Gleizes, Jean Metzinger a Henri Le Fauconnier. Gleizes a Metzinger o rok později vydali knihu Du „Cubisme“, první teoretický spis o směru.

Koláž a syntetický kubismus (1912–1914)

V květnu 1912 vlepil Picasso do obrazu Zátiší s výpletem židle kus potištěné voskované plátěnky. V září téhož roku vytvořil Braque v Sorgues první papier collé, kresbu s nalepenými pruhy tapety s potiskem dřeva. Do obrazů se dostala skutečná písmena, noviny a notové papíry. Tvary se zjednodušily a barva se vrátila. Tomu se říká syntetický kubismus. Ke směru se přidal Španěl Juan Gris a v sochařství Alexander Archipenko. Delaunay odvodil z kubismu barevný orfismus. Válka v roce 1914 dvojici rozdělila: Braque narukoval do francouzské armády a Picasso se vydal jinou cestou.

Český kubismus (1911–1914)

Praha přijala kubismus nejrychleji ze všech měst mimo Paříž. Historik umění Vincenc Kramář od roku 1910 kupoval díla Picassa a Braqua a dnes jsou základem francouzské sbírky Národní galerie Praha. Malíři ze skupiny Osma se s kubismem seznámili v Paříži. V květnu 1911 založili Emil Filla, Antonín Procházka, Václav Špála, Josef Čapek a další Skupinu výtvarných umělců, která do roku 1914 vydávala Umělecký měsíčník. Čeští kubisté spojovali lomené tvary s expresivním výrazem; nejvýrazněji Bohumil Kubišta a Vincenc Beneš. Jedinečné je, že kubismus v Čechách pronikl i do architektury a nábytku. Josef Gočár postavil v roce 1912 v Praze Dům U Černé Matky Boží, Josef Chochol vily pod Vyšehradem. Po válce přešla architektura k obloukovým tvarům rondokubismu, kterému se říká také český art deco.

Jak poznat kubistický obraz

  • Lomené plochyPředmět není namalovaný jako celek. Je rozložený na hranaté plošky, které do sebe zapadají jako střepy nebo krystaly.
  • Více pohledů najednouNa jednom obraze vidíte věc z několika stran: hrdlo láhve shora, její tělo zboku, nos z profilu a oči zepředu.
  • Tlumené barvyAnalytický kubismus se drží hnědé, šedé, okrové a černé. Barva by odváděla pozornost od tvaru, proto ji malíři omezili.
  • Zátiší a hudební nástrojeNejčastější náměty jsou kytara, housle, láhev, sklenice, noviny a dýmka na stole. Často i portrét nebo akt.
  • Písmena a nalepený papírOd let 1911–1912 se v obrazech objevují písmena malovaná přes šablonu a skutečně nalepené tapety, noviny nebo notové papíry.
  • Plochý prostorChybí hloubka a úběžník. Popředí a pozadí se slévají v jednu rovinu, takže obraz zdůrazňuje plochu plátna.

Malíři kubismu

Samostatné stránky máme o třech francouzských a šesti českých kubistech. Díla Picassa, Braqua a Légera jsou dosud chráněná autorským právem, proto u nich ukazujeme jen fotografie malířů. Ke kubismu patřili také Juan Gris, Robert Delaunay, Albert Gleizes a Jean Metzinger, v Čechách sochař Otto Gutfreund a architekti Josef Gočár, Pavel Janák a Josef Chochol.

Nejslavnější obrazy kubismu

Nejslavnější kubistické obrazy, Avignonské slečny od Picassa nebo Braquův Portugalec, jsou chráněné autorským právem a ukázat je nesmíme. Výběr proto tvoří díla českých kubistů, která jsou volným dílem. Obrázky pocházejí z Wikimedia Commons.

  • Hypnotizér od Bohumila Kubišty, 1912 – stojící muž vkládá ruce na hlavu sedícího vousatého starce nad otevřenou knihou, lomené tvary v hnědých a růžových tónech
    Bohumil Kubišta · 1912 · Galerie výtvarného umění v Ostravě (O 396)
  • Zátiší se slanečkem od Emila Filly, 1915 – ryba, sklenice a předměty na stole rozložené do kubistických ploch
    Emil Filla · 1915 · olej na plátně · Moravská galerie v Brně (A 619), malováno v Amsterdamu
  • Harmonikář od Josefa Čapka, 1913 – muž s harmonikou složený z velkých hranatých tvarů v hnědých a modrých tónech
    Josef Čapek · 1913 · Národní galerie Praha (O 3776)
  • Tři pradleny od Václava Špály, 1913 – tři ženy u vody složené z kubistických ploch v červených a fialových tónech
    Václav Špála · 1913 · Národní galerie Praha (O 9019)
  • Svatý Šebestián od Bohumila Kubišty, 1912 – nahý muž přivázaný ke stromu a probodnutý šípy, malovaný v ostrých geometrických plochách
    Bohumil Kubišta · 1912 · Národní galerie Praha (O 3530)
  • Kompozice od Antonína Procházky, 1912 – kubistická figurální scéna na vysokém úzkém plátně
    Antonín Procházka · 1912 · Národní galerie Praha (O 8345)
  • Hlava od Josefa Čapka, 1914–1915 – kubistická hlava muže složená z lomených ploch
    Josef Čapek · 1914–1915 · Národní galerie Praha (O 11667)
  • Kuřák (Autoportrét) od Bohumila Kubišty, 1910 – muž s dýmkou v ústech, tvář rozdělená na rezavě oranžovou a tmavě modrou plochu, modré pozadí
    Bohumil Kubišta · 1910 · Národní galerie Praha (O 9363)

Co si z kubismu vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl

  • Rozložte motiv na ploškyNakreslete hrnek nebo láhev a rozdělte je rovnými čarami na trojúhelníky a lichoběžníky. Každou plošku vybarvěte trochu jiným odstínem.
  • Spojte dva pohledyNakreslete předmět zboku a přes něj shora. Překryvy nemazejte, obraz z nich získá napětí a pohyb.
  • Omezte paletuVystačte si s hnědou, okrovou, šedou a bílou. S malým počtem barev se soustředíte na tvar a světlo.
  • Přidejte písmeno nebo kus papíruDo hotové malby vlepte výstřižek z novin nebo namalujte pár písmen. Plocha obrazu tím ožije a dostane rytmus.

Chci malovat jako kubisté

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Kde vidět kubismus naživo, i v Česku

Kubismus mají muzea po celém světě a Praha patří k místům s nejbohatšími sbírkami. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly malířů z této stránky, stav jsme kontrolovali na webech galerií v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

GalerieMěstoCo tam uvidíteOdkaz
Národní galerie Praha – Veletržní palácnejblíž Praze🇨🇿 PrahaPicasso: Autoportrét (1907) a Žena v lenošce (1910) ze sbírky Vincence Kramáře, Braque: Housle a klarinet (1912); čeští kubisté Kubišta (Kuřák, Svatý Šebestián), Filla, Čapek, Procházka, Špála a Beneš. Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Vstupné
Uměleckoprůmyslové museum – Dům U Černé Matky Boží🇨🇿 Prahastálá expozice Český kubismus ve 2. a 3. patře kubistického domu od Josefa Gočára (1912): nábytek, keramika, užitá grafika a architekturaOficiální web
Moravská galerie v Brně🇨🇿 BrnoFilla: Zátiší se slanečkem (1915), Procházka: Prometheus (1911), Beneš: Zátiší se džbánem (1913). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Oficiální web
Galerie výtvarného umění v Ostravě🇨🇿 OstravaKubišta: Hypnotizér (1912). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Oficiální web
Museum of Modern Art (MoMA)🇺🇸 New YorkPicasso: Avignonské slečny (1907), vystaveny v 5. patře; Braque: Muž s kytarou (1911–1912)Vstupenky
Kunstmuseum Basel🇨🇭 BasilejBraque: Portugalec (1911–1912) a Džbán a housle (1909–1910)Návštěva
Musée national Picasso-Paris🇫🇷 PařížPicasso: Zátiší s výpletem židle (1912), jedna z prvních kolážíNávštěva
Kröller-Müller Museum🇳🇱 OtterloLéger: Akty v lese (1909–1911)Návštěva

Za kubismem nemusíte do Paříže. Národní galerie Praha má díky sbírce Vincence Kramáře rané obrazy Picassa a Braqua i hlavní díla českých kubistů. Online katalog galerie je teď mimo provoz, proto si vystavení ověřte přímo u ní. Kubistickou architekturu uvidíte v ulicích Prahy: Dům U Černé Matky Boží na rohu Celetné a Ovocného trhu, vily pod Vyšehradem.

Co bylo před kubismem a co po něm

Kubismus vyrostl z Cézannovy malby a zkušenosti fauvistů a stal se jedním z hlavních zdrojů abstraktního umění.

  • Hora Sainte-Victoire a viadukt v údolí řeky Arc od Paula Cézanna, 1882–1885 – údolí s viaduktem, vysoká borovice a modrá hora v dálce
    předchůdce · Cézanne stavěl krajinu z barevných ploch a bloků
  • Žena s kloboukem od Henriho Matisse, 1905 – portrét ženy ve velkém barevném klobouku, tvář ze zelených, růžových a modrých skvrn
    předchůdce · Braque začínal v letech 1906–1907 jako fauvista
  • Čtenář Dostojevského od Emila Filly, 1907 – muž v modrém obleku zhroucený v křesle s knihou v klíně
    souběžně · čeští kubisté vyšli z expresionistické Osmy
  • Žena s vědry od Kazimira Maleviče, 1912–1913 – postava rozložená do lesklých šedých válců a kuželů
    navazuje · Malevič a Mondrian prošli kubismem k abstrakci
  • Paul Guillaume, Novo Pilota od Amedea Modiglianiho, 1915 – mladý muž v klobouku, tmavém saku a s kravatou
    souběžně · cizinci na Montparnassu, kubismem se inspirovali

Zajímavosti

  • Avignonské slečny, které bývají označovány za začátek kubismu, stály skoro devět let v Picassově ateliéru. Veřejně je poprvé vystavil až v roce 1916.
  • Obraz Žena v lenošce koupil pražský historik umění Vincenc Kramář už v roce 1911 od pařížského obchodníka Ambroise Vollarda. Dnes patří Národní galerii Praha.
  • Braque se vyučil malířem pokojů a uměl malbou napodobit dřevo a mramor. První papier collé vytvořil v září 1912 z tapety s potiskem dřeva, kterou koupil v Avignonu.
  • Na první společné výstavě kubistů v sále 41 v roce 1911 nevisel jediný obraz Picassa ani Braqua. Oba tehdy vystavovali jen u svého obchodníka Kahnweilera.
  • Kubistická architektura se mimo Čechy téměř nerozšířila. Dům U Černé Matky Boží navrhl Josef Gočár v roce 1912 ve 31 letech a dnes v něm sídlí expozice českého kubismu.

Časté otázky

Co je kubismus?

Kubismus je umělecký směr, který vznikl v Paříži kolem roku 1907. Malíři rozkládali předměty a postavy na geometrické plochy a ukazovali je z několika úhlů najednou místo jednoho pohledu s perspektivou.

Odkud pochází název kubismus?

Název pochází od francouzského kritika Louise Vauxcellese. V roce 1908 napsal o výstavě Georgese Braqua, že malíř převádí všechno na geometrická schémata a kostky (cubes). Z posměšné poznámky se stalo jméno směru.

Kdo patří mezi nejznámější kubisty?

Zakladateli kubismu byli Pablo Picasso a Georges Braque. Dále k nim patří Juan Gris, Fernand Léger, Robert Delaunay, Albert Gleizes a Jean Metzinger, v Čechách Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Antonín Procházka, Václav Špála a Vincenc Beneš.

Jaký je rozdíl mezi analytickým a syntetickým kubismem?

Analytický kubismus (asi 1908–1912) rozkládá předmět na drobné plošky v tlumených hnědých a šedých tónech. Syntetický kubismus (asi 1912–1914) skládá obraz z větších jednodušších ploch, vrací barvu a používá koláž a nalepený papír.

Co je český kubismus?

Český kubismus je pražská větev kubismu z let 1911–1914, spojená se Skupinou výtvarných umělců. Malíři jako Emil Filla a Bohumil Kubišta ho spojovali s expresionismem. Jedinečná je kubistická architektura a nábytek Josefa Gočára, Pavla Janáka a Josefa Chochola.

Kde vidět kubismus v Česku?

Obrazy Picassa, Braqua i českých kubistů má Národní galerie Praha ve Veletržním paláci. Uměleckoprůmyslové museum má stálou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží v Praze. Další díla vlastní Moravská galerie v Brně a galerie v Ostravě.

Zdroje a licence

  1. Wikidata: kubismus (Q42934)
  2. Tate: Art Terms – Cubism
  3. The Museum of Modern Art: Les Demoiselles d’Avignon
  4. The Metropolitan Museum of Art: Georges Braque, Fruit Dish and Glass (1912)
  5. Kunstmuseum Basel: Georges Braque, Le Portugais
  6. Uměleckoprůmyslové museum v Praze: Dům U Černé Matky Boží
  7. Wikipedie (anglicky): Cubism
  8. Wikipedie (česky): Kubismus
  9. Wikipedie (česky): Český kubismus
  10. Wikipedie (česky): Skupina výtvarných umělců
  11. Wikipedie (česky): Vincenc Kramář
  12. Stránky malířů ArtMoment (Picasso, Braque, Léger, Filla, Kubišta, Čapek, Procházka, Špála, Beneš, Cézanne) a jejich zdroje

Obrázky a licence

Zátiší se slanečkem, Emil Filla, 1915. Moravská galerie v Brně (A 619). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ZatisiSeSlaneckem.png (Web umenia). Licence: PD-Art (PD-old-70).

Pablo Picasso, 1908. Neznámý fotograf. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Portrait_de_Picasso,_1908.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).

Georges Braque, 1908. Neznámý fotograf, otištěno v článku Gelett Burgess: The Wild Men of Paris, The Architectural Record, květen 1910. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georges_Braque,_1908,_photograph_published_in_Gelett_Burgess,_The_Wild_Men_of_Paris,_Architectural_Record,_May_1910.jpg. Licence: Public domain.

Fernand Léger, 17. 2. 1936. Foto Carl Van Vechten, Library of Congress, Prints and Photographs Division. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fernand_Léger.jpg. Licence: volné dílo (bez známých autorskoprávních omezení).

Emil Filla, 1927. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Fotograf neznámý, sken Moravská zemská knihovna. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Album_representantů_všech_oborů_veřejného_života_československého_-_1927_-_Emil_Filla.jpeg. Licence: volné dílo.

Bohumil Kubišta, 1911. Fotograf neznámý (Rozpravy Aventina 1928–1929). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_Kubista_1911.png. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).

Josef Čapek, 1937. Fotograf neznámý (Moravská zemská knihovna, Digitální knihovna). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Capek_1937.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).

Antonín Procházka, kolem 1932. Fotograf neznámý (Rozpravy Aventina 1931–1932). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonin_Prochazka_1932.png. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).

Václav Špála, Autoportrét, 1908. Národní galerie Praha (O 3482). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Václav_Špála_-_Autoportrét.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-75).

Hypnotizér, Bohumil Kubišta, 1912. Galerie výtvarného umění v Ostravě (O 396). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_kubista_Hypnotiser.jpg. Licence: volné dílo (PD-old).

Harmonikář, Josef Čapek, 1913. Národní galerie Praha (O 3776). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Čapek_-_Harmonikář_(1913).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-75).

Tři pradleny, Václav Špála, 1913. Národní galerie Praha (O 9019). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Václav_Špála_-_Tři_pradleny.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-75).

Svatý Šebestián, Bohumil Kubišta, 1912. Národní galerie Praha (O 3530). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_Kubišta_-_Svatý_Šebestián_(1912).jpg (Europeana). Licence: volné dílo (PD-old-75).

Kompozice, Antonín Procházka, 1912. Národní galerie Praha (O 8345). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonín_Procházka_-_Composition_-_O_8345_-_National_Gallery_Prague.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80).

Hlava, Josef Čapek, 1914–1915. Národní galerie Praha (O 11667). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Čapek_-_Head_-_O_11667_-_National_Gallery_Prague.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80).

Kuřák (Autoportrét), Bohumil Kubišta, 1910. Národní galerie Praha (O 9363). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_Kubišta_-_Kuřák_(Autoportrét).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Hora Sainte-Victoire a viadukt v údolí řeky Arc, Paul Cézanne, 1882–1885. Metropolitan Museum of Art, New York (29.100.64). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paul_C%C3%A9zanne_-_Mont_Sainte-Victoire_and_the_Viaduct_of_the_Arc_River_Valley_(Metropolitan_Museum_of_Art).jpg. Licence: PD-Art (PD-old), Met Open Access.

Žena s kloboukem, Henri Matisse, 1905. San Francisco Museum of Modern Art (91.161). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Matisse-Woman-with-a-Hat.jpg. Licence: public domain (PD-old-70, PD-US-expired).

Čtenář Dostojevského, Emil Filla, 1907. Národní galerie Praha (O 3190). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:CtenarDostojevskeho.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-70).

Žena s vědry, Kazimir Malevič, 1912–1913. Museum of Modern Art, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Woman_with_Pails_(Malevich,_1912).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80-expired).

Paul Guillaume, Novo Pilota, Amedeo Modigliani, 1915. Musée de l'Orangerie, Paříž. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amedeo_Modigliani_-_Paul_Guillaume,_Novo_Pilota_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (Google Art Project).

Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla kubistů ani jejich motivy. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.