Postimpresionismus

Umělecký směr · 19. století

🇫🇷 Francie · kolem 1886–1905

Postimpresionismus je souhrnné označení pro malíře, kteří ve Francii po roce 1886 vyšli z impresionismu a hledali v obraze pevnou stavbu, výraz nebo symbol.

Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, 1889 – noční krajina s vířící oblohou, měsícem a cypřišem
Vincent van Gogh, Hvězdná noc, 1889. Museum of Modern Art, New York. Wikimedia Commons, public domain.

Co je postimpresionismus

Postimpresionismus není jeden styl, ale společné označení pro malíře, kteří ve Francii zhruba v letech 1886–1905 vyšli z impresionismu a šli každý jinou cestou. Od impresionistů převzali světlé čisté barvy a viditelné tahy štětce. Nestačilo jim ale zachytit světlo jedné chvíle. Cézanne chtěl dát obrazu pevnou stavbu, Van Gogh vyjádřit cit, Gauguin symbol a myšlenku, Seurat řád a vědu o barvě.

Název vznikl až dlouho poté. V roce 1910 uspořádal anglický kritik a malíř Roger Fry v londýnských Grafton Galleries výstavu Manet and the Post-Impressionists. Později vysvětlil, že pro malíře potřeboval nějaké jméno a vybral to nejneurčitější: říká jen, že přišli po impresionismu. Sami malíři se tak nikdy nenazývali a společnou skupinu netvořili.

Postimpresionisté se tak vymezili proti tomu, co jim na impresionismu chybělo: pevný tvar, hlubší námět a osobní výraz. Obraz pro ně přestal být oknem do světa a stal se plochou, na které malíř volně skládá tvary a barvy.

Jak postimpresionismus vznikl

Rok 1886: konec společných výstav

Na osmé a poslední výstavě impresionistů v roce 1886 vystavil Georges Seurat obraz La Grande Jatte složený z teček čisté barvy a Paul Gauguin, bývalý burzovní makléř, devatenáct obrazů. V létě 1886 Gauguin poprvé přijel do bretaňského Pont-Avenu. Koncem února téhož roku přijel za bratrem do Paříže Vincent van Gogh. Viděl tu impresionisty, v ateliéru Fernanda Cormona poznal Henriho de Toulouse-Lautreca a začal sbírat japonské dřevořezy. Paul Cézanne s impresionisty naposledy vystavoval v roce 1877 a od začátku 80. let žil převážně v Provence.

Čtyři různé cesty (1886–1890)

Cézanne maloval znovu a znovu horu Sainte-Victoire a krajinu skládal z ploch barvy jako stavbu. Chtěl z impresionismu udělat „něco pevného a trvalého jako umění v muzeích“. Kolem roku 1890 začal sérii Hráči karet. Gauguin namaloval v roce 1888 v Pont-Avenu Zjevení po kázání, kde opustil impresionismus a pracoval s velkými plochami nepřirozené barvy obtaženými konturou. Van Gogh odjel 20. 2. 1888 do Arles, kde vznikly Slunečnice i Kavárenská terasa v noci. Na podzim za ním přijel Gauguin, společná práce ve Žlutém domě ale v prosinci skončila Van Goghovým zhroucením. V ústavu v Saint-Rémy namaloval v roce 1889 Hvězdnou noc. Zemřel 29. 7. 1890 v Auvers-sur-Oise. Toulouse-Lautrec mezitím maloval kabarety a taneční sály Montmartru.

Plakáty, Tahiti a pozdní uznání (1890–1906)

V roce 1891 vytvořil Toulouse-Lautrec plakát Moulin Rouge – La Goulue a Gauguin odplul na Tahiti. Tam a později na Markézách namaloval obraz Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?. Obchodník Ambroise Vollard uspořádal v roce 1895 Cézannovi první samostatnou výstavu. Toulouse-Lautrec zemřel v roce 1901, Gauguin v roce 1903 a Cézanne v roce 1906. Velké posmrtné výstavy Gauguina (1906) a Cézanna (1907) v Paříži ovlivnily mladou generaci. Picasso, Braque a Matisse z nich vyšli k kubismu a fauvismu.

Ohlas v Česku

Van Gogh a Cézanne silně ovlivnili mladé české malíře skupiny Osma. Bohumil Kubišta převzal nejdřív Van Goghovu silnou barvu a dramatický rukopis, v letech 1909–1910 pak v Paříži studoval Cézanna a od něj pevnou stavbu tvarů. Národní galerie Praha má dnes ve sbírce obrazy všech čtyř hlavních postimpresionistů.

Jak poznat postimpresionistický obraz

  • Pevná stavbaCézanne skládal krajinu i zátiší z jednoduchých tvarů a barevných plošek. Stůl se může naklánět k divákovi, pokud to prospěje rovnováze celku.
  • Barva podle pocituBarva nemusí odpovídat skutečnosti. Gauguin namaloval zem jasně červenou, Van Gogh volil barvy podle nálady, kterou chtěl vyjádřit.
  • Obrys a velké plochyTvary obtažené tmavou linkou a vyplněné jednou barvou. Malíři se tu učili od japonských dřevořezů a středověkých vitráží.
  • Viditelný a hustý tahVan Gogh kladl barvu v silné vrstvě a tahy nechával běžet ve směru tvaru, na obloze krouží, v poli se vlní.
  • Zjednodušení a nadsázkaPostavy a krajina jsou zjednodušené, někdy záměrně zkreslené, aby obraz působil silněji.
  • Myšlenka za obrazemObraz nese symbol, otázku nebo osobní prožitek, ne jen dojem. Gauguin napsal otázky o smyslu života přímo do názvu svého největšího plátna.

Malíři postimpresionismu

Samostatné stránky máme o čtyřech malířích, kteří se k postimpresionismu řadí nejčastěji. Patří sem i Georges Seurat, o kterém píšeme na stránce neoimpresionismus. K postimpresionistům se počítají také Émile Bernard, Odilon Redon a malíři skupiny Nabis, například Pierre Bonnard a Édouard Vuillard. Vlastní stránky o nich zatím nemáme.

Nejslavnější obrazy postimpresionismu

Výběr obrazů, které postimpresionismus nejlépe vystihují. Samostatné stránky máme také o obrazech Ložnice v Arles, Kvetoucí mandloň a Hora Sainte-Victoire. Všechna díla jsou volné dílo, obrázky pocházejí z Wikimedia Commons a otevřených sbírek muzeí.

Co si z postimpresionismu vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl

  • Veďte tah ve směru tvaruTahy štětce nechte kopírovat tvar: kolem slunce do kruhu, v poli do vln, na kmeni svisle. Obraz tím dostane pohyb jako u Van Gogha.
  • Zkuste jednu barvu „vymyslet“Vyberte jednu plochu, třeba nebe nebo zem, a namalujte ji barvou, kterou ve skutečnosti nemá. Sledujte, jak se změní nálada celého obrazu.
  • Obtáhněte hlavní tvaryTenkou tmavomodrou nebo hnědou linkou obtáhněte hlavní tvary a plochy uvnitř vyplňte sytou barvou. Motiv se zpevní a bude čitelný i z dálky.
  • Stavte z jednoduchých tvarůNež začnete, převeďte motiv na pár jednoduchých tvarů: kopec na trojúhelník, jablko na kruh, dům na kostku. Detaily přidejte až na pevný základ.

Chci malovat jako postimpresionisté

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Kde vidět postimpresionisty naživo, i v Česku

Díla postimpresionistů mají muzea po celém světě. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly malířů z této stránky, stav jsme kontrolovali na webech galerií v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

GalerieMěstoCo tam uvidíteOdkaz
Národní galerie Praha – Veletržní palácnejblíž Praze🇨🇿 PrahaVan Gogh: Zelené obilí (1889), Gauguin: Bonjour Monsieur Gauguin (1889), Cézanne: Dům v Aix (kolem 1887), Toulouse-Lautrec: V Moulin Rouge: Dvě ženy tančí valčík (1892). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Vstupné
Musée d'Orsay🇫🇷 PařížVan Gogh: Hvězdná noc nad Rhônou, Gauguin: Tahitské ženy a Arearea, Cézanne: Hráči karet, Toulouse-Lautrec: Jane Avrilová tančí. Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Návštěva
Van Gogh Museum🇳🇱 AmsterdamLožnice v Arles (vystavena), Jedlíci brambor a verze Slunečnic z roku 1889Vstupenky
Museum of Modern Art (MoMA)🇺🇸 New YorkHvězdná noc, vystavena v 5. patřeVstupenky
The Courtauld Gallery🇬🇧 LondýnAutoportrét s obvázaným uchem od Van Gogha a verze Cézannových Hráčů karet, obojí vystavenoNávštěva
Art Institute of Chicago🇺🇸 ChicagoV Moulin Rouge od Toulouse-Lautreca, vystaveno v sále 242Návštěva
Musée Toulouse-Lautrec🇫🇷 Albinejvětší veřejná sbírka díla Toulouse-Lautreca v jeho rodném městě: obrazy, kresby, litografie a plakátyOficiální web

Nejblíž máte postimpresionisty v Praze: Národní galerie ve Veletržním paláci má ve sbírce díla Van Gogha, Gauguina, Cézanna i Toulouse-Lautreca. Online katalog galerie je teď mimo provoz, proto si vystavení ověřte přímo u ní.

Co bylo před postimpresionismem a co po něm

Postimpresionisté vyšli z impresionismu a japonských dřevořezů. Jejich obrazy pak otevřely cestu téměř všem směrům moderního umění 20. století.

  • Ples v Moulin de la Galette od Pierre-Augusta Renoira, 1876 – tančící a sedící lidé v zahradě na Montmartru pod stromy a lampiony
    předchůdce · Monet, Renoir a Pissarro, u nichž začínal Cézanne i Gauguin
  • Švestkový sad v Kameidu od Utagawy Hiroshigeho, 1857 – tmavý kmen kvetoucí švestky v popředí, za ním sad a červené nebe
    inspirace · Van Gogh tento list Hiroshigeho kopíroval olejem
  • Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte od Georgese Seurata, 1884–1886 – Pařížané se slunečníky odpočívají v parku na břehu Seiny
    souběžně · Seurat a Signac a obraz z teček čisté barvy
  • Černé jezero od Jana Preislera, 1904 – nahý jinoch opřený o bílého koně na břehu temné vody pod skalami
    souběžně · Gauguin byl v roce 1891 oslavován jako vůdce symbolismu
  • Žena s kloboukem od Henriho Matisse, 1905 – portrét ženy ve velkém barevném klobouku, tvář ze zelených, růžových a modrých skvrn
    navazuje · Matisse a čistá barva bez ohledu na skutečnost
  • Hypnotizér od Bohumila Kubišty, 1912 – stojící muž vkládá ruce na hlavu sedícího vousatého starce nad otevřenou knihou, lomené tvary v hnědých a růžových tónech
    navazuje · Cézannova stavba obrazu, v Česku Bohumil Kubišta

Zajímavosti

  • Roger Fry později vysvětlil, že název postimpresionismus zvolil jako „nejneurčitější a nejméně závazný“. Měl jen říct, že malíři přišli po impresionistech.
  • Van Gogh a Gauguin spolu v Arles malovali asi devět týdnů na podzim 1888. Spolupráce skončila 23. 12. 1888 po Van Goghově zhroucení.
  • Cézanne v dopise z 15. 4. 1904 radil „zacházet s přírodou pomocí válce, koule a kužele“. Kubisté tuto větu později brali jako svůj program.
  • Toulouse-Lautrec a Van Gogh se poznali v ateliéru Fernanda Cormona v Paříži. Toulouse-Lautrec později vyzval na souboj malíře, který urazil Van Goghova díla.
  • Van Gogh si v roce 1887 namaloval olejem dvě kopie japonských dřevořezů od Utagawy Hiroshigeho. Kolem obrazu přidal okraj s japonskými znaky.

Časté otázky

Co je postimpresionismus?

Postimpresionismus je souhrnné označení pro malíře, kteří ve Francii zhruba v letech 1886–1905 vyšli z impresionismu a hledali v obraze pevnou stavbu, výraz nebo symbol. Nejde o jednotný styl, každý z nich šel vlastní cestou.

Odkud pochází název postimpresionismus?

Název proslavil anglický kritik Roger Fry, který v roce 1910 uspořádal v Londýně výstavu Manet and the Post-Impressionists. Sami malíři se postimpresionisty nenazývali.

Kdo patří mezi postimpresionisty?

Hlavními postimpresionisty jsou Vincent van Gogh, Paul Cézanne, Paul Gauguin a Henri de Toulouse-Lautrec. Často se k nim řadí i Georges Seurat, Émile Bernard a malíři skupiny Nabis.

Kdy postimpresionismus vznikl a kdy skončil?

Za začátek se bere rok 1886, kdy proběhla poslední výstava impresionistů. Konec se obvykle klade kolem roku 1905, kdy v Paříži nastoupil fauvismus. Cézanne, nejdéle žijící z hlavních malířů, zemřel v roce 1906.

Jaký je rozdíl mezi impresionismem a postimpresionismem?

Impresionisté chtěli zachytit světlo a dojem jedné chvíle. Postimpresionisté převzali jejich čisté barvy, ale zdůraznili pevný tvar, výraz a symbol. Více na stránce impresionismus.

Kde vidět postimpresionisty v Česku?

Národní galerie Praha má ve Veletržním paláci ve sbírce Van Goghovo Zelené obilí, Gauguinův obraz Bonjour Monsieur Gauguin, Cézannův Dům v Aix a obraz Toulouse-Lautreca z Moulin Rouge. Vystavení si ověřte u galerie.

Zdroje a licence

  1. Wikidata: postimpresionismus (Q166713)
  2. Van Gogh Museum: Vincent’s life 1853–1890
  3. The Metropolitan Museum of Art: Paul Cézanne (1839–1906), Heilbrunn Timeline of Art History
  4. The Metropolitan Museum of Art: Paul Gauguin (1848–1903), Heilbrunn Timeline of Art History
  5. Art Institute of Chicago: At the Moulin Rouge (katalogový záznam)
  6. Wikipedie (anglicky): Post-Impressionism
  7. Wikipedie (anglicky): Manet and the Post-Impressionists
  8. Wikipedie (česky): Postimpresionismus
  9. Stránky malířů ArtMoment (Van Gogh, Cézanne, Gauguin, Toulouse-Lautrec, Seurat, Kubišta) a jejich zdroje

Obrázky a licence

Hvězdná noc, Vincent van Gogh, 1889. Museum of Modern Art, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Van_Gogh_-_Starry_Night_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Vincent van Gogh, Autoportrét, 1887. The Art Institute of Chicago (1954.326). Zdroj: https://www.artic.edu/artworks/80607/self-portrait. Licence: CC0.

Autoportrét, Paul Cézanne, 1878–1880. The Phillips Collection, Washington. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paul_Cézanne_-_Self-Portrait_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: public domain (PD-Art).

Paul Gauguin, Autoportrét se Žlutým Kristem, 1890–1891. Musée d’Orsay, Paříž (RF 1994 2). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gauguin_-_Self-Portrait_with_the_Yellow_Christ_(1890-91).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Henri de Toulouse-Lautrec, 1894. Foto Paul Sescau. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Photolautrec.jpg. Licence: volné dílo (PD-old-95-expired).

Slunečnice, Vincent van Gogh, 1888. National Gallery, Londýn. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_van_Gogh_-_Sunflowers_(1888,_National_Gallery_London).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Hráči karet, Paul Cézanne, 1890–1892. Metropolitan Museum of Art, New York (61.101.1). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cezanne_The_Card_Players_Metmuseum.jpg. Licence: PD-Art (PD-old), Met Open Access.

Hora Sainte-Victoire a viadukt v údolí řeky Arc, Paul Cézanne, 1882–1885. Metropolitan Museum of Art, New York (29.100.64). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paul_C%C3%A9zanne_-_Mont_Sainte-Victoire_and_the_Viaduct_of_the_Arc_River_Valley_(Metropolitan_Museum_of_Art).jpg. Licence: PD-Art (PD-old), Met Open Access.

Zjevení po kázání, Paul Gauguin, 1888. Scottish National Gallery, Edinburgh (NG 1643). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:La_vision_apr%C3%A8s_le_sermon_(Paul_Gauguin).jpg. Licence: public domain (PD-old-100).

Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?, Paul Gauguin, 1897–1898. Museum of Fine Arts, Boston. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gauguin_-_Where_Do_We_Come_From%3F_What_Are_We%3F_Where_Are_We_Going%3F_(1897-98).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

V Moulin Rouge, Henri de Toulouse-Lautrec, 1892–1895. Art Institute of Chicago. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Henri_de_Toulouse-Lautrec_-_At_the_Moulin_Rouge_-_1928.610_-_Art_Institute_of_Chicago.jpg. Licence: PD-Art (volné dílo).

Moulin Rouge – La Goulue, Henri de Toulouse-Lautrec, 1891. The Metropolitan Museum of Art. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moulin_Rouge-_La_Goulue_MET_DT11780.jpg. Licence: CC0 (Met Open Access).

Ples v Moulin de la Galette, Pierre-Auguste Renoir, 1876. Musée d'Orsay, Paříž (RF 2739). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Renoir,_Pierre-Auguste_-_Dance_at_Le_Moulin_de_la_Galette,_1876.jpg. Licence: public domain (Google Art Project, PD-Art).

Švestkový sad v Kameidu, Utagawa Hiroshige, 1857. Rijksmuseum, Amsterdam (RP-P-1956-743). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:De_pruimenboomgaard_te_Kameido-Rijksmuseum_RP-P-1956-743.jpeg. Licence: CC0 / public domain (Rijksmuseum).

Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte, Georges Seurat, 1884–1886. Art Institute of Chicago (1926.224). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georges_Seurat_-_A_Sunday_on_La_Grande_Jatte_--_1884_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Černé jezero, Jan Preisler, 1904. Národní galerie Praha (O 2618). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Černé_jezero_CZE_NG.O_2618.jpg. Licence: volné dílo (PD-old).

Žena s kloboukem, Henri Matisse, 1905. San Francisco Museum of Modern Art (91.161). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Matisse-Woman-with-a-Hat.jpg. Licence: public domain (PD-old-70, PD-US-expired).

Hypnotizér, Bohumil Kubišta, 1912. Galerie výtvarného umění v Ostravě (O 396). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_kubista_Hypnotiser.jpg. Licence: volné dílo (PD-old).

Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla postimpresionistů ani jejich motivy. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.