Pařížská škola
Umělecký směr · 20. století
Pařížská škola je souhrnné označení pro malíře, často cizince, kteří v první polovině 20. století tvořili v Paříži a neměli jeden společný styl.

Co je pařížská škola
Pařížská škola (francouzsky École de Paris) není umělecký směr v obvyklém smyslu. Nemá manifest, společný program ani jednotný styl. Označuje malíře a sochaře, kteří v první polovině 20. století žili a tvořili v Paříži, tehdy hlavním centru západního umění. Mnozí z nich přišli z ciziny: z Itálie, Ruského impéria, Polska, Rumunska, Japonska nebo z Čech. Londýnská Tate řadí k okruhu pařížské školy i Picassa a Matisse.
Název použil kritik André Warnod 27. 1. 1925 v časopise Comœdia. Podle Wikipedie chtěl jím neutrálně popsat cizince, kteří v Paříži tvořili, a bránit je proti nevraživosti vůči přistěhovalcům. Část kritiků ale brzy začala slovo používat hanlivě, hlavně proti židovským umělcům z východní Evropy.
Co je tedy spojuje? Hlavně místo a způsob života: levné ateliéry na Montmartru a Montparnassu, kavárny, společné výstavy na pařížských salonech a obchodníci, kteří jejich obrazy kupovali. Styly se mísí. Najdete tu stopy fauvismu a kubismu, expresivní barvu i klidné klasické tvary.
Jak pařížská škola vznikla
Paříž jako magnet (do roku 1914)
Kolem roku 1900 přitahovala Paříž umělce z celé Evropy. Na Montmartru měl ateliér v domě Bateau-Lavoir Pablo Picasso, který tu v letech 1906–1907 maloval Avignonské slečny. Na Montparnassu vyrostla La Ruche (Úl), kruhová stavba z doby světové výstavy 1900, kterou sochař Alfred Boucher znovu postavil jako levné ateliéry. Bydleli v ní Marc Chagall, Chaim Soutine, Fernand Léger nebo Ossip Zadkine.
Z Čech přišel už v polovině 90. let 19. století František Kupka, který v Paříži zůstal. Amedeo Modigliani přijel z Itálie začátkem roku 1906, Chagall z Vitebsku v roce 1910. Na přelomu let 1911 a 1912 dorazil Piet Mondrian a v roce 1912 Otakar Kubín, člen pražské Osmy. Soutine, rodák z dnešního Běloruska, přišel v roce 1913.
Montparnasse a kavárny (1914–1925)
První světová válka část umělců rozehnala. Chagall uvízl v Rusku, Kubín byl jako cizinec internován v Bordeaux. Modigliani zůstal v Paříži a maloval portréty přátel z Montparnassu, mezi nimi Picassa a Soutina. Jeho obchodníky byli Paul Guillaume a polský básník Léopold Zborowski, který zastupoval i Soutina. Umělci se scházeli v kavárnách Le Dôme a La Rotonde. Modigliani zemřel v lednu 1920 ve věku 35 let.
Po válce se do Paříže sjížděli další. Josef Šíma přišel v roce 1921, Chagall se vrátil natrvalo v roce 1923. Kubín se usadil v Provence a ve 20. letech patřil podle Národní galerie Praha k nejúspěšnějším umělcům z Čech na pařížské scéně. Podepisoval se francouzsky Othon Coubine.
Jméno pro cizince (1925–1940)
V roce 1925, kdy André Warnod dal skupině jméno, přijeli do Paříže Jindřich Štyrský a Toyen. O rok později tam vyhlásili vlastní směr artificialismus a v roce 1928 se vrátili do Prahy. Šíma v roce 1927 spoluzaložil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu). V Paříži tehdy tvořila i Tamara de Lempicka a na konci roku 1933 se u Paříže usadil Vasilij Kandinskij.
Ve 30. letech přibývalo nepřátelství vůči cizincům. Po nástupu vichistického režimu v roce 1940 už umělci pařížské školy nemohli v Paříži vystavovat. Chagall v roce 1941 utekl do USA. Soutine se za okupace skrýval a zemřel v roce 1943. Řada židovských umělců zahynula v holocaustu.
Nová pařížská škola (po roce 1945)
Po válce se jako nová pařížská škola označovali malíři, kteří se věnovali hlavně abstraktní malbě, například Pierre Soulages nebo Nicolas de Staël. Podle Tate převzal kolem roku 1950 vedoucí roli v moderním umění New York.
Jak poznat obraz pařížské školy
- Žádný jednotný stylPařížská škola se pozná spíš podle autora a doby než podle rukopisu. Každý malíř si z kubismu, fauvismu nebo klasiky vzal něco jiného.
- Postava a portrétVětšina malířů zůstala u figury. Malovali přátele, milenky, obchodníky a modely. Abstrakce tu byla spíš výjimkou.
- Stylizovaná postavaPostavy bývají zjednodušené a protažené. U Modiglianiho poznáte dlouhý krk, ovál tváře a oči vyplněné barvou.
- Silná barva a pastózní nánosČást malířů, například Soutine, nanášela barvu v silných vrstvách a deformovala tvar, aby vyjádřila emoci.
- Vzpomínka na domovCizinci si do Paříže přinesli své kraje. Chagall maloval vesnici z Vitebsku, kozy a houslisty na střechách.
- Město a jeho zábavaČastými náměty jsou kavárny, kabarety, cirkus, ateliéry a ulice chudších pařížských čtvrtí.
Malíři pařížské školy
Samostatné stránky máme o pěti malířích, kteří s pařížskou školou spojili svou tvorbu. Josef Šíma a František Kupka bývají řazeni spíš k jiným směrům, Národní galerie Praha je ale jmenuje mezi českými umělci meziválečné Paříže. Bez vlastní stránky zatím zůstávají Chaim Soutine, Tsuguharu Foujita, Moïse Kisling, Jules Pascin, Suzanne Valadonová, Maurice Utrillo a sochaři Constantin Brâncuși a Ossip Zadkine.
🇮🇹 1884–1920 · portréty přátel a akty, Montparnasse
🇫🇷 1887–1985 · v Paříži 1910–1914 a od roku 1923
🇨🇿 1883–1969 · Othon Coubine, krajiny z Provence
🇨🇿🇫🇷 1891–1971 · v Paříži od roku 1921, Vysoká hra
🇨🇿 1871–1957 · v Paříži od 90. let 19. století
Nejslavnější obrazy pařížské školy
Obrázky ukazujeme jen u volných děl, proto jsou všechny karty od Modiglianiho, který zemřel v roce 1920. Díla Chagalla, Kubína a Šímy jsou chráněná autorským právem. Prohlédnout si je můžete na webech galerií, například Chagallovo Já a vesnice v newyorské MoMA. Samostatnou stránku má i Modiglianiho Ležící akt.
Amedeo Modigliani · 1915 · Musée de l'Orangerie, Paříž
Amedeo Modigliani · 1917 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
Amedeo Modigliani · 1918–1919 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
Amedeo Modigliani · 1915 · Statens Museum for Kunst, Kodaň
Amedeo Modigliani · 1918 · National Gallery of Art, Washington
Amedeo Modigliani · 1919 · Metropolitan Museum of Art, New York (nyní nevystaveno)
Co si z pařížské školy vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl
- Namalujte portrét přítelePosaďte si kamaráda nebo použijte fotku. Nesnažte se o přesnou podobu, stačí výrazný rys, třeba účes, brýle nebo oblíbený svetr.
- Protáhněte tvarSchválně prodlužte krk, nos nebo ovál tváře. Přehnaný tvar působí elegantně a obraz dostane vlastní styl.
- Přineste si svůj domovNamalujte dům, ulici nebo zvíře z místa, kde jste vyrůstali. Klidně v nereálné barvě a podle paměti, ne podle fotografie.
- Pozadí z několika plochMísto detailního interiéru rozdělte pozadí na dvě nebo tři plochy tlumené barvy. Postava pak vynikne.
Chci malovat jako malíři pařížské školy
Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.
Kde vidět pařížskou školu naživo, i v Česku
Díla malířů pařížské školy mají muzea v Evropě i v Americe. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly malířů z této stránky, stav jsme kontrolovali v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.
| Galerie | Město | Co tam uvidíte | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Národní galerie Praha – Veletržní palácnejblíž Praze | 🇨🇿 Praha | Chagall: Cirkus (1927), Kubín: Krajina z Provence (1923), Moulin de la Galette (1908) a Pastýř (1922). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici. | Vstupné |
| Moravská galerie v Brně | 🇨🇿 Brno | Kubín: Krajina z Porquerolles (1925), Šíma: Evropa (1927) a Na Seině (1923). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici. | Oficiální web |
| Galerie hlavního města Prahy | 🇨🇿 Praha | Šíma: Návrat Theseův (1933). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici. | Oficiální web |
| Albertina (sbírka Batliner) | 🇦🇹 Vídeň | několik Chagallových obrazů, mimo jiné Mateřství (1914). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici. | Návštěva |
| Musée de l'Orangerie | 🇫🇷 Paříž | sbírka obchodníka Paula Guillauma, z ní pět obrazů od Modiglianiho, mimo jiné Paul Guillaume, Novo Pilota (1915) | Oficiální web |
| Musée national Marc Chagall | 🇫🇷 Nice | cyklus 17 velkých obrazů Biblické poselství, vitráže a mozaika | Oficiální web |
| Museum of Modern Art (MoMA) | 🇺🇸 New York | Chagallovo Já a vesnice (1911) | Návštěva |
| Solomon R. Guggenheim Museum | 🇺🇸 New York | Modigliani: Akt (1917) a Jeanne Hébuternová ve žlutém svetru (1918–1919) | Oficiální web |
Nejblíž máte pařížskou školu v Praze a v Brně: Národní galerie Praha vlastní Chagallův Cirkus a obrazy Otakara Kubína, Moravská galerie díla Kubína i Šímy. Národní galerie Praha věnovala českým umělcům v meziválečné Paříži výstavu École de Paris, která skončila 2. 3. 2025. Vystavení konkrétních obrazů si ověřte přímo u galerie.
Co bylo před pařížskou školou a co po ní
Pařížská škola vyrostla z avantgardy před první světovou válkou a mezi válkami žila vedle dalších moderních směrů.
předchůdce · Cézanne a Van Gogh ukázali cestu k vlastnímu rukopisu
předchůdce · Matisse a ostré nepřirozené barvy od roku 1905
souvislost · Picasso a Braque v Paříži, Kubišta a Osma v Praze
souběžně · Mondrian maloval v Paříži v letech 1919–1938
navazuje · Štyrský a Toyen přešli od artificialismu k surrealismu
Zajímavosti
- André Warnod podle Wikipedie zamýšlel název pařížská škola jako obranu cizinců proti xenofobii. Hanlivý nádech mu dali až jiní kritici.
- Kruhová budova La Ruche na Montparnassu pochází ze světové výstavy 1900, kde sloužila jako pavilon vína. Sochař Alfred Boucher ji pak znovu postavil jako ateliéry pro chudé umělce.
- Jedinou samostatnou výstavu za života měl Modigliani v prosinci 1917 v galerii Berthe Weillové. Policie hned v den zahájení nechala z výlohy odstranit akty.
- Pařížské publikum 20. let si podle Národní galerie Praha pod „českými umělci ve Francii“ představilo hlavně Georgese Karse, Othona Coubina (Otakara Kubína) a Françoise Zdeňka Eberla.
- Označení École de Paris se používalo i v hudbě, pro skladatele z ciziny usazené v Paříži. Patřil k nim Bohuslav Martinů.
Časté otázky
Co je pařížská škola?
Pařížská škola (École de Paris) je souhrnné označení pro malíře a sochaře, často cizince, kteří v první polovině 20. století tvořili v Paříži, hlavně na Montmartru a Montparnassu. Nejde o jednotný styl, spojuje je místo a doba.
Kdo vymyslel název pařížská škola?
Název použil francouzský kritik André Warnod 27. 1. 1925 v časopise Comœdia a ve stejném roce v knize Les Berceaux de la jeune peinture. Chtěl jím popsat umělce z ciziny, kteří v Paříži tvořili.
Kdo patří mezi malíře pařížské školy?
K nejznámějším patří Amedeo Modigliani, Marc Chagall, Chaim Soutine, Tsuguharu Foujita, Moïse Kisling a Jules Pascin. V širším smyslu se k ní řadí i Picasso a Matisse.
Kteří čeští malíři patřili k pařížské škole?
Z Čech byl v Paříži nejúspěšnější Otakar Kubín, známý jako Othon Coubine, dále Georges Kars a François Zdeněk Eberl. S meziválečnou Paříží jsou spojeni také František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen.
Jaký je rozdíl mezi pařížskou školou a kubismem?
Kubismus je směr s jasným způsobem malby, který v Paříži kolem roku 1907 začali Picasso a Braque. Pařížská škola je širší označení pro umělce v Paříži bez ohledu na styl. Více na stránce kubismus.
Kde vidět pařížskou školu v Česku?
Národní galerie Praha vlastní Chagallův obraz Cirkus a díla Otakara Kubína. Kubína a Šímu má i Moravská galerie v Brně. Nejbližší větší soubor v zahraničí je ve vídeňské Albertině.
Zdroje a licence
- Wikidata: pařížská škola (Q273506)
- Tate: Art Term – School of Paris
- Národní galerie Praha: École de Paris. Umělci z Čech a meziválečná Paříž
- Musée de l'Orangerie: Novo Pilota – Amedeo Modigliani a jeho obchodník Paul Guillaume
- Solomon R. Guggenheim Museum: Amedeo Modigliani
- Wikipedie (anglicky): School of Paris
- Wikipedie (francouzsky): École de Paris
- Wikipedie (česky): Pařížská škola
- Wikipedie (anglicky): La Ruche
- Stránky malířů ArtMoment (Modigliani, Chagall, Kubín, Šíma, Kupka, Štyrský, Toyen, Mondrian) a jejich zdroje
Obrázky a licence
Paul Guillaume, Novo Pilota, Amedeo Modigliani, 1915. Musée de l'Orangerie, Paříž. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amedeo_Modigliani_-_Paul_Guillaume,_Novo_Pilota_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (Google Art Project).
Amedeo Modigliani, fotografie neznámého autora, 1918 (restaurovaná verze). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amedeo_Modigliani_1918_restored.jpg. Licence: public domain (PD France, PD US expired).
Marc Chagall, 20. léta 20. století. Foto Pierre Choumoff. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shagal_Choumoff.jpg. Licence: volné dílo (PD-old-80-expired).
Otakar Kubín. Foto neznámý autor. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Otakar_Kub%C3%ADn_(1883-1969).jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
Josef Šíma v ateliéru, 1929. Foto neznámý autor (Rozpravy Aventina). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sima_1929_2.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
František Kupka, kolem 1928. Fotograf neznámý, otištěno v časopise Umění V/1930. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frantisek_Kupka_1928.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
Akt (Nu), Amedeo Modigliani, 1917. Solomon R. Guggenheim Museum, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Modigliani_nude_sdraiato.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100-expired).
Jeanne Hébuternová ve žlutém svetru, Amedeo Modigliani, 1918–1919. Solomon R. Guggenheim Museum, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amedeo_Modigliani_025.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100-expired).
Autoportrét jako Pierot, Amedeo Modigliani, 1915. Statens Museum for Kunst, Kodaň. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amedeo_Modigliani,_Selvportræt_som_Pierrot,_1915,_KMSr88,_Statens_Museum_for_Kunst.jpg (SMK Open). Licence: public domain / CC0 (SMK).
Madame Amédée (Žena s cigaretou), Amedeo Modigliani, 1918. National Gallery of Art, Washington. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amedeo_Modigliani,_Madame_Amédée_(Woman_with_Cigarette),_1918,_NGA_46647.jpg. Licence: CC0 (National Gallery of Art).
Jeanne Hébuternová, Amedeo Modigliani, 1919. Metropolitan Museum of Art, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jeanne_Hébuterne_(1898–1920)_MET_DT2180.jpg (Met Open Access). Licence: public domain / CC0.
Hora Sainte-Victoire a viadukt v údolí řeky Arc, Paul Cézanne, 1882–1885. Metropolitan Museum of Art, New York (29.100.64). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paul_C%C3%A9zanne_-_Mont_Sainte-Victoire_and_the_Viaduct_of_the_Arc_River_Valley_(Metropolitan_Museum_of_Art).jpg. Licence: PD-Art (PD-old), Met Open Access.
Žena s kloboukem, Henri Matisse, 1905. San Francisco Museum of Modern Art (91.161). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Matisse-Woman-with-a-Hat.jpg. Licence: public domain (PD-old-70, PD-US-expired).
Hypnotizér, Bohumil Kubišta, 1912. Galerie výtvarného umění v Ostravě (O 396). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_kubista_Hypnotiser.jpg. Licence: volné dílo (PD-old).
Kompozice s červenou, modrou a žlutou, Piet Mondrian, 1930. Kunsthaus Zürich. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Piet_Mondriaan,_1930_-_Mondrian_Composition_II_in_Red,_Blue,_and_Yellow.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80-expired, PD-US-expired).
Kořeny, Jindřich Štyrský, 1934. Národní galerie Praha. Zdroj: Wikimedia Commons (foto anagoria), https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1934_%C5%A0tyrsk%C3%BD_Wurzeln_01_Nationalgalerie_Prag_anagoria.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-auto-expired).
Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla malířů pařížské školy ani jejich motivy. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.