Pařížská škola

Co je pařížská škola

Pařížská škola (francouzsky École de Paris) není umělecký směr v obvyklém smyslu. Nemá manifest, společný program ani jednotný styl. Označuje malíře a sochaře, kteří v první polovině 20. století žili a tvořili v Paříži, tehdy hlavním centru západního umění. Mnozí z nich přišli z ciziny: z Itálie, Ruského impéria, Polska, Rumunska, Japonska nebo z Čech. Londýnská Tate řadí k okruhu pařížské školy i Picassa a Matisse.

Název použil kritik André Warnod 27. 1. 1925 v časopise Comœdia. Podle Wikipedie chtěl jím neutrálně popsat cizince, kteří v Paříži tvořili, a bránit je proti nevraživosti vůči přistěhovalcům. Část kritiků ale brzy začala slovo používat hanlivě, hlavně proti židovským umělcům z východní Evropy.

Co je tedy spojuje? Hlavně místo a způsob života: levné ateliéry na Montmartru a Montparnassu, kavárny, společné výstavy na pařížských salonech a obchodníci, kteří jejich obrazy kupovali. Styly se mísí. Najdete tu stopy fauvismu a kubismu, expresivní barvu i klidné klasické tvary.

Jak pařížská škola vznikla

Paříž jako magnet (do roku 1914)

Kolem roku 1900 přitahovala Paříž umělce z celé Evropy. Na Montmartru měl ateliér v domě Bateau-Lavoir Pablo Picasso, který tu v letech 1906–1907 maloval Avignonské slečny. Na Montparnassu vyrostla La Ruche (Úl), kruhová stavba z doby světové výstavy 1900, kterou sochař Alfred Boucher znovu postavil jako levné ateliéry. Bydleli v ní Marc Chagall, Chaim Soutine, Fernand Léger nebo Ossip Zadkine.

Z Čech přišel už v polovině 90. let 19. století František Kupka, který v Paříži zůstal. Amedeo Modigliani přijel z Itálie začátkem roku 1906, Chagall z Vitebsku v roce 1910. Na přelomu let 1911 a 1912 dorazil Piet Mondrian a v roce 1912 Otakar Kubín, člen pražské Osmy. Soutine, rodák z dnešního Běloruska, přišel v roce 1913.

Montparnasse a kavárny (1914–1925)

První světová válka část umělců rozehnala. Chagall uvízl v Rusku, Kubín byl jako cizinec internován v Bordeaux. Modigliani zůstal v Paříži a maloval portréty přátel z Montparnassu, mezi nimi Picassa a Soutina. Jeho obchodníky byli Paul Guillaume a polský básník Léopold Zborowski, který zastupoval i Soutina. Umělci se scházeli v kavárnách Le Dôme a La Rotonde. Modigliani zemřel v lednu 1920 ve věku 35 let.

Po válce se do Paříže sjížděli další. Josef Šíma přišel v roce 1921, Chagall se vrátil natrvalo v roce 1923. Kubín se usadil v Provence a ve 20. letech patřil podle Národní galerie Praha k nejúspěšnějším umělcům z Čech na pařížské scéně. Podepisoval se francouzsky Othon Coubine.

Jméno pro cizince (1925–1940)

V roce 1925, kdy André Warnod dal skupině jméno, přijeli do Paříže Jindřich Štyrský a Toyen. O rok později tam vyhlásili vlastní směr artificialismus a v roce 1928 se vrátili do Prahy. Šíma v roce 1927 spoluzaložil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu). V Paříži tehdy tvořila i Tamara de Lempicka a na konci roku 1933 se u Paříže usadil Vasilij Kandinskij.

Ve 30. letech přibývalo nepřátelství vůči cizincům. Po nástupu vichistického režimu v roce 1940 už umělci pařížské školy nemohli v Paříži vystavovat. Chagall v roce 1941 utekl do USA. Soutine se za okupace skrýval a zemřel v roce 1943. Řada židovských umělců zahynula v holocaustu.

Nová pařížská škola (po roce 1945)

Po válce se jako nová pařížská škola označovali malíři, kteří se věnovali hlavně abstraktní malbě, například Pierre Soulages nebo Nicolas de Staël. Podle Tate převzal kolem roku 1950 vedoucí roli v moderním umění New York.

Jak poznat obraz pařížské školy

• Žádný jednotný stylPařížská škola se pozná spíš podle autora a doby než podle rukopisu. Každý malíř si z kubismu, fauvismu nebo klasiky vzal něco jiného.
• Postava a portrétVětšina malířů zůstala u figury. Malovali přátele, milenky, obchodníky a modely. Abstrakce tu byla spíš výjimkou.
• Stylizovaná postavaPostavy bývají zjednodušené a protažené. U Modiglianiho poznáte dlouhý krk, ovál tváře a oči vyplněné barvou.
• Silná barva a pastózní nánosČást malířů, například Soutine, nanášela barvu v silných vrstvách a deformovala tvar, aby vyjádřila emoci.
• Vzpomínka na domovCizinci si do Paříže přinesli své kraje. Chagall maloval vesnici z Vitebsku, kozy a houslisty na střechách.
• Město a jeho zábavaČastými náměty jsou kavárny, kabarety, cirkus, ateliéry a ulice chudších pařížských čtvrtí.

Malíři pařížské školy

Samostatné stránky máme o pěti malířích, kteří s pařížskou školou spojili svou tvorbu. Josef Šíma a František Kupka bývají řazeni spíš k jiným směrům, Národní galerie Praha je ale jmenuje mezi českými umělci meziválečné Paříže. Bez vlastní stránky zatím zůstávají Chaim Soutine, Tsuguharu Foujita, Moïse Kisling, Jules Pascin, Suzanne Valadonová, Maurice Utrillo a sochaři Constantin Brâncuși a Ossip Zadkine.

• 
  Amedeo Modigliani

  🇮🇹 1884–1920 · portréty přátel a akty, Montparnasse
• 
  Marc Chagall

  🇫🇷 1887–1985 · v Paříži 1910–1914 a od roku 1923
• 
  Otakar Kubín

  🇨🇿 1883–1969 · Othon Coubine, krajiny z Provence
• 
  Josef Šíma

  🇨🇿🇫🇷 1891–1971 · v Paříži od roku 1921, Vysoká hra
• 
  František Kupka

  🇨🇿 1871–1957 · v Paříži od 90. let 19. století

Nejslavnější obrazy pařížské školy

Obrázky ukazujeme jen u volných děl, proto jsou všechny karty od Modiglianiho, který zemřel v roce 1920. Díla Chagalla, Kubína a Šímy jsou chráněná autorským právem. Prohlédnout si je můžete na webech galerií, například Chagallovo Já a vesnice v newyorské MoMA. Samostatnou stránku má i Modiglianiho Ležící akt.

• 
  Paul Guillaume, Novo Pilota

  Amedeo Modigliani · 1915 · Musée de l'Orangerie, Paříž
• 
  Akt (Nu)

  Amedeo Modigliani · 1917 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
• 
  Jeanne Hébuternová ve žlutém svetru

  Amedeo Modigliani · 1918–1919 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
• 
  Autoportrét jako Pierot

  Amedeo Modigliani · 1915 · Statens Museum for Kunst, Kodaň
• 
  Madame Amédée (Žena s cigaretou)

  Amedeo Modigliani · 1918 · National Gallery of Art, Washington
• 
  Jeanne Hébuternová

  Amedeo Modigliani · 1919 · Metropolitan Museum of Art, New York (nyní nevystaveno)

Co si z pařížské školy vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl

• Namalujte portrét přítelePosaďte si kamaráda nebo použijte fotku. Nesnažte se o přesnou podobu, stačí výrazný rys, třeba účes, brýle nebo oblíbený svetr.
• Protáhněte tvarSchválně prodlužte krk, nos nebo ovál tváře. Přehnaný tvar působí elegantně a obraz dostane vlastní styl.
• Přineste si svůj domovNamalujte dům, ulici nebo zvíře z místa, kde jste vyrůstali. Klidně v nereálné barvě a podle paměti, ne podle fotografie.
• Pozadí z několika plochMísto detailního interiéru rozdělte pozadí na dvě nebo tři plochy tlumené barvy. Postava pak vynikne.

Chci malovat jako malíři pařížské školy

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Kde vidět pařížskou školu naživo, i v Česku

Díla malířů pařížské školy mají muzea v Evropě i v Americe. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly malířů z této stránky, stav jsme kontrolovali v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

Nejblíž máte pařížskou školu v Praze a v Brně: Národní galerie Praha vlastní Chagallův Cirkus a obrazy Otakara Kubína, Moravská galerie díla Kubína i Šímy. Národní galerie Praha věnovala českým umělcům v meziválečné Paříži výstavu École de Paris, která skončila 2. 3. 2025. Vystavení konkrétních obrazů si ověřte přímo u galerie.

Co bylo před pařížskou školou a co po ní

Pařížská škola vyrostla z avantgardy před první světovou válkou a mezi válkami žila vedle dalších moderních směrů.

• 
  Postimpresionismus

  předchůdce · Cézanne a Van Gogh ukázali cestu k vlastnímu rukopisu
• 
  Fauvismus

  předchůdce · Matisse a ostré nepřirozené barvy od roku 1905
• 
  Kubismus

  souvislost · Picasso a Braque v Paříži, Kubišta a Osma v Praze
• 
  Abstraktní umění

  souběžně · Mondrian maloval v Paříži v letech 1919–1938
• 
  Surrealismus

  navazuje · Štyrský a Toyen přešli od artificialismu k surrealismu

Zajímavosti

• André Warnod podle Wikipedie zamýšlel název pařížská škola jako obranu cizinců proti xenofobii. Hanlivý nádech mu dali až jiní kritici.
• Kruhová budova La Ruche na Montparnassu pochází ze světové výstavy 1900, kde sloužila jako pavilon vína. Sochař Alfred Boucher ji pak znovu postavil jako ateliéry pro chudé umělce.
• Jedinou samostatnou výstavu za života měl Modigliani v prosinci 1917 v galerii Berthe Weillové. Policie hned v den zahájení nechala z výlohy odstranit akty.
• Pařížské publikum 20. let si podle Národní galerie Praha pod „českými umělci ve Francii“ představilo hlavně Georgese Karse, Othona Coubina (Otakara Kubína) a Françoise Zdeňka Eberla.
• Označení École de Paris se používalo i v hudbě, pro skladatele z ciziny usazené v Paříži. Patřil k nim Bohuslav Martinů.