Avignonské slečny

Obraz · 1907 · olej na plátně

Les Demoiselles d'Avignon

Pablo Picasso · 1907

Avignonské slečny jsou velká olejomalba Pabla Picassa z roku 1907 s pěti ženskými postavami, kterou vlastní Museum of Modern Art v New Yorku.

Co obraz zobrazuje

Picasso zemřel v roce 1973 a jeho dílo je chráněné autorským právem, proto obraz na této stránce neukazujeme. Prohlédněte si ho na webu MoMA. Na velkém, téměř čtvercovém plátně stojí a sedí pět nahých žen. Jsou natlačené v mělkém prostoru bez hloubky, mezi záhyby závěsů v modré, bílé a hnědočervené barvě. Těla jsou složená z ostrých úhlů a plochých lomených ploch, jako by byla vyřezaná ze dřeva nebo z papíru. Ženy se na sebe nedívají, všechny hledí přímo na diváka. Každá postava je pojatá jinak, jako by pocházela z jiného obrazu. Dole uprostřed leží na hraně stolu zátiší s ovocem. Podle MoMA obraz odkazuje k nevěstinci v ulici Carrer d’Avinyó v Barceloně, kde Picasso prožil mládí. Odtud pochází i název.

Postava vlevo

Žena na levém okraji stojí z profilu, jednu nohu před druhou, se sevřenou pěstí a odhrnuje závěs. Podle MoMA její kráčející postoj připomíná staroegyptské a jihoasijské sochy.

Dvě ženy uprostřed

Dvě prostřední postavy mají paže zdvižené za hlavou a velké mandlové oči. MoMA jejich zvednuté lokty spojuje s římskými kopiemi starořeckých soch. Ze všech pěti působí nejklidněji.

Masky vpravo

Dvě ženy na pravé straně mají tváře přemalované do podoby masek s protáhlými nosy a šrafováním. Podle MoMA se v nich odráží africké a oceánské masky, které Picasso viděl v pařížských muzeích a ateliérech. Hlava sedící ženy vpravo dole prošla podle rozborů nejméně dvěma přemalbami.

Zátiší na stole

Dole uprostřed vyčnívá do obrazu hrana stolu s ovocem. Je to pozůstatek dřívějších náčrtů, ve kterých u stolu seděli dva muži, námořník a student medicíny. Ve finální verzi z nich zbyl jen stůl.

Příběh vzniku

Pablo Picasso začal obraz malovat v zimě 1906/1907 ve svém stísněném pařížském ateliéru v domě Bateau-Lavoir na Montmartru. Bylo mu 25 let a jako španělský přistěhovalec se snažil prosadit v Paříži. Podle MoMA vytvořil během několika měsíců stovky přípravných skic a studií tužkou, perem, tuší i barvou. Zkoušel různé pózy, gesta a výrazy a čerpal z evropské malby, iberských soch i afrických a oceánských předmětů. Obraz se během práce výrazně proměnil, z vyprávěcí scény s muži zbylo pět žen.

Když v létě 1907 plátno uviděli přátelé v ateliéru, byli podle MoMA v šoku. Tehdy ještě nemělo název. Picasso mu říkal „můj bordel“. Veřejně byl obraz poprvé vystaven až v červenci 1916 na výstavě v pařížském Salonu d’Antin, kterou pořádal básník André Salmon. Právě tehdy dostal mírnější název Avignonské slečny.

Plátno pak bylo léta srolované u Picassa. V roce 1924 ho za 25 000 franků koupil módní návrhář a sběratel Jacques Doucet, k nákupu ho přiměl básník André Breton. Po Doucetově smrti obraz prodali obchodníci a v listopadu 1937 byl k vidění v newyorské galerii Jacques Seligmann & Co. Museum of Modern Art ho získalo z odkazu sběratelky Lillie P. Blissové výměnou za jiné dílo, část peněz získalo prodejem obrazu Edgara Degase. V inventáři má číslo 333.1939.

Proč je tak slavný

Začátek kubismu

Picassův obchodník Daniel-Henry Kahnweiler o obraze napsal, že znamená „začátek kubismu“. Jiní to popírají, na přelomovém významu obrazu se ale shodují.

Šok i pro přátele

Obraz se nelíbil ani Picassovým nejbližším. Henri Matisse ho bral jako špatný vtip a Georges Braque ho zprvu odmítal. Pak ho ale studoval a s Picassem rozvinul kubismus.

Otázky, které zůstávají

MoMA dnes u obrazu otevřeně klade otázku, co si Picasso vypůjčil z neevropského umění, které se do Paříže dostalo koloniálními cestami, a jak bychom to měli chápat dnes.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Obraz je postavený na pěti svislých postavách, které vyplňují celou plochu od kraje ke kraji. Hloubka prostoru chybí, závěsy i těla leží v jedné rovině a pozadí se lomí do stejných ostrých ploch jako postavy. Oko nemá kde odpočinout a přeskakuje z tváře na tvář. Rytmus vytvářejí opakované trojúhelníky a ostré úhly, klid pak jediná vodorovná linie stolu dole. Barevně stojí teplé tělové a růžové tóny proti studené modré závěsů. Pro vlastní malbu se dá převzít rozklad tvaru na ploché plošky, rytmus opakovaného tvaru a omezení perspektivy ve prospěch plochy.

Paleta

  • Růžová tělová
    #D9A48A
  • Okrová hnědá
    #A8693F
  • Kobaltová modř
    #3F5E9A
  • Olovnatá běloba
    #E8E2D6
  • Rumělková červeň
    #B5452E
  • Kostní čerň
    #2A2522

Názvy pigmentů vycházejí z rozboru, který konzervátoři MoMA provedli v roce 2003. Odstíny HEX jsou jen orientační, obraz z autorskoprávních důvodů neukazujeme.

Rozložte tvar na plošky

Vezměte jednoduchý motiv, třeba hrnek nebo jablko, a namalujte ho z několika ostře ohraničených ploch ve dvou až třech tónech. Objem vznikne bez plynulého stínování.

Kontrast teplé a studené

Postavte teplé tělové a okrové tóny proti studené modré. Teplé plochy vystoupí dopředu, studené ustoupí, i když na plátně leží vedle sebe.

Obrys jako kresba

Hotové plochy obtáhněte tmavší linkou různé tloušťky. Linka sjednotí obraz a dodá mu výraz.

Chci namalovat svoje Avignonské slečny

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Avignonské slečny visí v Museum of Modern Art (MoMA), 11 West 53 Street, New York. K 23. 10. 2026 je podle webu muzea obraz vystavený v 5. patře v sále 502 (Alfred H. Barr, Jr. Galleries), kde jsou i další Picassova díla z let 1905–1906.

Vstupenky kupte předem na oficiálním webu MoMA a vyhněte se přeprodejcům. Před cestou si na stránce díla ověřte, že obraz není zapůjčený.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Národní galerie Praha vlastní Picassův Autoportrét z roku 1907, tedy ze stejného roku jako Avignonské slečny. Vystavení si ověřte u galerie. Další díla najdete na stránce obrazy Pabla Picassa.

Zajímavosti a mýty

  • Původní název nebyl Avignonské slečny. Picasso obraz nazýval „můj bordel“, básník André Salmon ho v roce 1912 označil jako Filozofický bordel a dnešní, mírnější název dostal až v roce 1916.
  • Mýtus: obraz zobrazuje francouzský Avignon. Název odkazuje k ulici Carrer d’Avinyó v Barceloně, kde Picasso žil v mládí.
  • Přes devět let od dokončení obraz veřejnost neviděla, poprvé byl vystaven až v roce 1916.
  • Když kubismus vznikal, podle Picassa neměli v úmyslu kubismus vynalézt, chtěli jen vyjádřit, co v nich bylo.

Časté otázky

Kdo namaloval Avignonské slečny?

Avignonské slečny namaloval španělský malíř Pablo Picasso v Paříži v roce 1907. Práci začal v zimě 1906/1907 a dokončil ji v létě 1907.

Kde jsou Avignonské slečny?

Avignonské slečny visí v Museum of Modern Art (MoMA) v New Yorku. K 23. 10. 2026 jsou vystavené v 5. patře v sále 502.

Kdy vznikly Avignonské slečny?

Obraz vznikl v roce 1907, podle MoMA v červnu až červenci 1907 v Paříži. Veřejně byl poprvé vystaven v roce 1916.

Co Avignonské slečny zobrazují?

Obraz zobrazuje pět nahých žen v nevěstinci, název odkazuje k ulici Carrer d’Avinyó v Barceloně. Ženy jsou namalované z ostrých lomených ploch a tváře dvou z nich připomínají masky.

Proč jsou Avignonské slečny tak důležité?

Obraz bývá považován za počátek kubismu a za jeden z přelomů moderního umění. Picasso v něm opustil klasickou perspektivu a rozložil postavy na ploché tvary.

Jak velké jsou Avignonské slečny?

Obraz měří 243,9 × 233,7 cm, je tedy téměř čtvercový a vyšší než dospělý člověk. Je malovaný olejem na plátně.

Další díla autora

Podobné obrazy

Zdroje a licence

  1. Museum of Modern Art: Les Demoiselles d'Avignon (záznam ve sbírce, stav vystavení)
  2. Wikidata: Les Demoiselles d'Avignon (Q910199)
  3. Wikipedie (anglicky): Les Demoiselles d'Avignon
  4. Wikipedie (česky): Avignonské slečny

Obrázky a licence

Pablo Picasso zemřel v roce 1973, jeho díla jsou chráněna autorským právem. Obrázky jeho děl proto neukazujeme; odkazy vedou na stránky děl ve sbírkách galerií.

Na malířských večerech ArtMoment Avignonské slečny ani jejich motivy nemalujeme. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.