Emil Filla

Malíř · kubismus

🇨🇿 český malíř, grafik a sochař · 3. 4. 1882 – 6. 10. 1953

Emil Filla byl český malíř, grafik a sochař, člen skupiny Osma a jeden z hlavních propagátorů kubismu v Čechách, známý obrazem Čtenář Dostojevského.

Emil Filla v roce 1927 – černobílá portrétní fotografie muže středního věku s vysokým čelem v obleku a kravatě
Emil Filla v roce 1927. Fotograf neznámý, volné dílo (Moravská zemská knihovna).

Život v kostce

Z Chropyně do Prahy (1882–1906)

Emil Filla se narodil 3. 4. 1882 v Chropyni na Hané v rodině železničního úředníka. Dětství prožil v Brně, vystudoval obchodní školu a krátce pracoval jako úředník pojišťovny. Kancelář ho nebavila a odešel do Prahy. V letech 1903–1906 studoval na Akademii výtvarných umění v ateliéru Vlaha Bukovace, kde se seznámil s Bohumilem Kubištou, Antonínem Procházkou a Václavem Špálou. Výuka mu připadala zastaralá a školu po třech letech opustil. Velký vliv na něj měla pražská výstava Edvarda Muncha v roce 1905.

Osma a cesta ke kubismu (1907–1914)

V letech 1907 a 1908 vystavoval se skupinou Osma, jejímž byl jedním z mluvčích. V tomto období vznikly expresionistické obrazy Čtenář Dostojevského (1907), Hráči šachů a Červené eso (oba 1908). V roce 1909 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Kolem roku 1910 se jeho malba začala měnit pod vlivem Pabla Picassa a Georgese Braqua. Obrazy Salome (1911) a Koupání (1912) ještě spojují kubistické tvary s expresivním výrazem. V roce 1911 redigoval časopis Volné směry a otiskl v něm reprodukce Picassových děl. Když to vedení Mánesa i čtenáři odmítli, odešel s dalšími mladými umělci a založil Skupinu výtvarných umělců. V roce 1912 se oženil s malířkou Hanou Krejčí. Kolem roku 1913 vytvářel s Otto Gutfreundem i kubistické plastiky.

Nizozemsko a meziválečná léta (1914–1939)

Před válkou často pobýval v Paříži. Po vypuknutí první světové války odešel do Nizozemska, kde dál maloval kubistická zátiší a spolupracoval s domácím odbojem, takzvanou Maffií. Po válce krátce působil jako diplomat a úředník ministerstva zahraničí, pak se vrátil k malbě. Ve 20. letech maloval hlavně zátiší s hudebními nástroji, ovocem a lahvemi, ve kterých převládla barva. V roce 1925 navrhl malby na skle pro československý pavilon na pařížské výstavě dekorativních umění. Ve 30. letech se v jeho obrazech objevily ženské postavy a vliv surrealismu, například v obraze Žena s býčí hlavou (1930). V roce 1932 se zúčastnil pražské mezinárodní výstavy Poesie 1932, která české veřejnosti představila surrealismus; surrealistou se však nestal. Na sílící nacismus reagoval cyklem Boje a zápasy (1938), ve kterém spolu zápasí zvířata.

Koncentrační tábor, Peruc a poslední léta (1939–1953)

Dne 1. 9. 1939 ho gestapo zatklo spolu s Josefem Čapkem a dalšími osobnostmi a uvěznilo v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Filla věznění přežil, ale s podlomeným zdravím. V roce 1945 se stal profesorem nově založené Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 1947 maloval na zámku v Peruci krajiny Českého středohoří a pracoval na cyklu velkých maleb na náměty slovenských lidových písní. Po roce 1948 nový režim jeho předválečnou modernu odmítal a výstava cyklu písní se v roce 1951 nekonala. K sedmdesátinám v roce 1952 měl dvě souborné výstavy v Praze, v galerii Práce a v Mánesu. Zemřel v Praze 6. 10. 1953 ve věku 71 let. Pohřben je na hřbitově v Praze-Střešovicích spolu s manželkou Hanou.

Jak maloval

Filla maloval olejem na plátno, lepenku i dřevo, věnoval se grafice a příležitostně sochařství. V raném období pracoval s ostrými barvami a výraznými obrysy, inspirovanými Munchem a dílem El Greca. Kolem roku 1910 přešel ke kubismu. Předměty rozkládal na ploché geometrické tvary a skládal je znovu, takže je vidíme z několika stran zároveň. Postupně přešel k syntetickému kubismu (pozdní fázi kubismu, kdy obraz skládá z velkých plochých barevných ploch a znaků místo rozložených předmětů). Jeho nejčastějším tématem bylo zátiší: mandolína, kytara, láhev, sklenice, dýmka nebo ryba na stole. Kolem roku 1914 do zátiší vlepoval i útržky novin a etikety, tedy techniku koláže. Ve 20. letech zesílil barvy a tvary zaoblil. Kubismus soustavně šířil v textech i výstavách a zůstal základem jeho stylu až do konce života. V pozdních malbách na náměty lidových písní spojil kubistickou stavbu s lidovým uměním a čínskou malbou tuší.

Co se od Filly naučit: 4 tipy pro akryl

  • Zátiší z plochPostavte na stůl láhev, sklenici a ovoce a namalujte je jako ploché tvary s rovnými hranami. Neřešte stíny ani perspektivu. Obraz bude stát na kompozici a kontrastu barev.
  • Jeden předmět ze dvou stranZkuste namalovat džbán zároveň zepředu a shora: tělo jako obdélník, hrdlo jako kruh. Kubisté tak zachycovali předmět celý, ne jen z jednoho pohledu.
  • Vlepte kus skutečnostiNalepte na plátno akrylovým médiem útržek novin nebo etiketu a přemalujte ho jen zčásti. Koláž dodá obrazu texturu a hru mezi skutečným a namalovaným.
  • Tmavý obrys drží tvarObtáhněte hlavní tvary silnou tmavou linkou. Barevné plochy uvnitř pak můžete malovat volněji a obraz přesto zůstane čitelný.

Chci malovat jako Emil Filla

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Filla tvořil přes čtyřicet let a jeho dílo prošlo expresionismem, několika fázemi kubismu i monumentální malbou na náměty lidových písní. Výběr ukazuje díla z hlavních období, která jsou ve veřejných sbírkách. Soupis jeho malířského díla vydal historik umění Vojtěch Lahoda v roce 2007.

  • Čtenář Dostojevského od Emila Filly, 1907 – muž v modrém obleku zhroucený v křesle s knihou v klíně
    1907 · olej na plátně · Národní galerie Praha (O 3190)
  • Vlastní podobizna s cigaretou od Emila Filly, 1908 – malíř s cigaretou v ústech, tvář malovaná výraznými barevnými skvrnami
    Vlastní podobizna s cigaretou
    1908 · olej na lepence · Národní galerie Praha (O 8042)
  • Bez volné reprodukce
    Salome
    1911 · Národní galerie Praha (O 9645)
  • Zátiší se slanečkem od Emila Filly, 1915 – ryba, sklenice a předměty na stole rozložené do kubistických ploch
    Zátiší se slanečkem
    1915 · olej na plátně · Moravská galerie v Brně (A 619), malováno v Amsterdamu
  • Bez volné reprodukce
    Žena s býčí hlavou
    1930 · Národní galerie Praha (O 12644)
  • Lidová píseň Kde dvanáct klíčů od dveří od Emila Filly, 1951 – postavy v lese malované tuší a akvarelem na úzkém vysokém plátně
    Lidová píseň Kde dvanáct klíčů od dveří
    1951 · olej, tuš a akvarel na plátně · Slovenská národní galerie (O 3359)

Kde vidět jeho obrazy naživo

Fillova díla jsou hlavně v českých sbírkách. Největší soubor má Národní galerie Praha, raná i meziválečná díla vlastní Moravská galerie v Brně. Údaje o sbírkách jsme ověřovali 23. 10. 2026 v katalogu Web umenia a ve Wikidatech s inventárními čísly galerií. Stav expozice si ověřte u galerie.

GalerieMěstoCo tam uvidíteOdkaz
Národní galerie Praha – Veletržní palácnejblíž Praze🇨🇿 PrahaČtenář Dostojevského, Vlastní podobizna s cigaretou, Červené eso, Salome, Žena s býčí hlavou. Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Vstupné
Moravská galerie v Brně🇨🇿 BrnoZátiší se slanečkem (1915), Zátiší s mandolinou a lahví (1927). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Oficiální web
Slovenská národní galerie🇸🇰 BratislavaLidová píseň Kde dvanáct klíčů od dveří (1951) z cyklu slovenských lidových písní. Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Oficiální web

Nejblíž Praze: Národní galerie Praha. Online katalog NG byl při ověření mimo provoz, proto si vystavení konkrétního díla ověřte přímo u galerie.

Zajímavosti

  • Zátiší se slanečkem z roku 1915 má na zadní straně plátna podpis „Emil Filla / Amsterdam / 15“. Filla ho namaloval během válečného pobytu v Nizozemsku.
  • Během války v Nizozemsku pomáhal domácímu odboji. Podle životopisů vyvolával zprávy psané neviditelným inkoustem, které mu posílali spolupracovníci z Prahy, a předával je dál.
  • Filla byl sběratel. Shromáždil renesanční bronzy a rozsáhlou sbírku mimoevropského umění, hlavně čínského; velkou část této sbírky zničil v roce 1969 požár na zámku v Benešově nad Ploučnicí.
  • V Buchenwaldu nemaloval, ale psal. O svých textech z tábora napsal, že to není kniha ani deník, psal je, aby nezahynul.
  • Dva zakladatele Osmy, Fillu a Kubištu, představila v roce 2019 Západočeská galerie v Plzni na společné výstavě Kubišta – Filla: Plzeňská disputace.

Časté otázky

Kdy se narodil Emil Filla?

Emil Filla se narodil 3. 4. 1882 v Chropyni na Hané. Některé zahraniční zdroje uvádějí 4. 4. 1882, české národní autority a Wikidata 3. 4.

Kde a kdy zemřel Emil Filla?

Emil Filla zemřel 6. 10. 1953 v Praze ve věku 71 let; některé zdroje uvádějí 7. 10. Pohřben je na hřbitově v Praze-Střešovicích.

Jaký je nejslavnější obraz Emila Filly?

Nejznámější je Čtenář Dostojevského z roku 1907 v Národní galerii Praha. Z kubistického období jsou známé Salome (1911) a Zátiší se slanečkem (1915).

Kde vidět obrazy Emila Filly?

Nejvíce Fillových obrazů vlastní Národní galerie Praha. Další díla má Moravská galerie v Brně a jeden obraz z cyklu slovenských lidových písní Slovenská národní galerie v Bratislavě.

Ke kterému směru patřil Emil Filla?

Emil Filla začínal jako expresionista ve skupině Osma a od roku 1910 se stal jedním z hlavních představitelů českého kubismu. Kubismus si podržel jako základ své malby až do konce života.

Související malíři

Zdroje

  1. Wikidata: Emil Filla (Q687335)
  2. Larousse: Emil Filla
  3. Web umenia (Moravská galerie): Zátiší se slanečkem, A 619
  4. Web umenia (Slovenská národní galerie): Národná pieseň „Kde dvanásť kľúčov od dverí“, O 3359
  5. Wikidata: Čtenář Dostojevského, Národní galerie Praha O 3190 (Q117213445)
  6. Wikipedie (česky): Emil Filla
  7. Wikipedie (anglicky): Emil Filla

Obrázky a licence

Emil Filla, 1927. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Fotograf neznámý. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Album_representantů_všech_oborů_veřejného_života_československého_-_1927_-_Emil_Filla.jpeg. Licence: volné dílo.

Čtenář Dostojevského, Emil Filla, 1907. Národní galerie Praha (O 3190). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:CtenarDostojevskeho.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-70).

Vlastní podobizna s cigaretou, Emil Filla, 1908. Národní galerie Praha (O 8042). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Filla_Emil,_Vlastní_podobizna,_olej_na_lepence_1908.jpeg. Licence: PD-Art (PD-old-70).

Zátiší se slanečkem, Emil Filla, 1915. Moravská galerie v Brně (A 619). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ZatisiSeSlaneckem.png (Web umenia). Licence: PD-Art (PD-old-70).

Národná pieseň „Kde dvanásť kľúčov od dverí“, Emil Filla, 1951. Slovenská národní galerie (O 3359). Zdroj: Web umenia, https://www.webumenia.sk/dielo/SVK:SNG.O_3359. Licence: volné dílo (public domain, reprodukce volně ke komerčnímu užití).

Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla ani motivy Emila Filly. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.