Václav Špála

Život v kostce

Dětství na Novobydžovsku a studium v Praze (1885–1909)

Václav Špála se narodil 24. 8. 1885 ve Žlunicích u Nového Bydžova jako jedno z devíti dětí cihlářského mistra. V letech 1899–1902 studoval školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, pak krátce chodil na kurz figurálního kreslení a do soukromého krajinářského ateliéru v Praze. Na podzim 1903 ho přijali na Akademii výtvarných umění, kde učili Vlaho Bukovac a Franz Thiele. Spolužáky mu byli Emil Filla, Antonín Procházka a další budoucí členové Osmy. Silně na ně zapůsobila pražská výstava Edvarda Muncha v roce 1905. Špála se se skupinou stýkal, ale jejím řádným členem se nestal, mimo jiné kvůli vzájemné nechuti s Fillou. Akademii nedokončil. Kvůli nemoci plic se několikrát léčil v Dalmácii, kde kolem roku 1910 namaloval sérii přímořských krajin v sytých barvách fauvismu.

Červená a modrá, kubismus (1909–1918)

V letech 1909–1911 byl členem spolku Mánes, v roce 1911 patřil k zakladatelům Skupiny výtvarných umělců, ze které po dvou letech odešel zpátky do Mánesa. V roce 1911 pobýval v Paříži, v roce 1913 v Itálii. V obraze Idyla (1911) poprvé použil kontrast teplé červené a studené modré, který se stal jeho poznávacím znamením až do roku 1923. Vysvětluje se vzpomínkou na venkovské ženy v červených sukních a modrých blůzách. Pod vlivem kubismu vznikly obrazy Eva s jablkem, Koupání a Tři pradleny (1913); s čistým analytickým kubismem se ale nikdy neztotožnil a zůstal u výrazné barvy a rytmu. V roce 1917 měl první samostatnou výstavu v pražské Rubešově galerii na Národní třídě. V letech 1915–1916 sloužil v rakouské armádě a většinu času strávil v nemocnici v Siófoku u Balatonu. Dne 19. 11. 1918 se oženil s Janou Rychlíkovou; měli tři děti.

Tvrdošíjní, zelené a modré období (1918–1930)

Od roku 1918 vystavoval se sdružením Tvrdošíjní spolu s Josefem Čapkem a Janem Zrzavým. Léta 1918–1924 se počítají k nejvýznamnějším v jeho tvorbě. V roce 1923 vzbudily rozruch jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové pro nakladatelství Aventinum. Od roku 1920 navrhoval pro družstvo Artěl hračky, malované sklo a drobné předměty. Po roce 1923 se obrátil ke krajině: v takzvaném zeleném období (do roku 1926) maloval údolí Sázavy a Berounky, poté přišlo modré období, kdy obraz stavěl z mnoha odstínů jediné barvy, ultramarínu a pruské modři. Patří k němu obrazy řek Otavy a Orlice z let 1928–1930. Už v roce 1925 mu Mánes ke čtyřicátinám uspořádal reprezentativní výstavu a udělil mu stipendium na studijní pobyt ve Francii.

Kytice, Mánes a poslední léta (1930–1946)

Ve 30. letech maloval hlavně kytice a zátiší s ovocem, ve kterých se k modré přidala červená, žlutá a zelená. Kurátor Jan Skřivánek napočítal přes 780 květinových obrazů, z nichž je dnes známo asi 350. Od roku 1932 bydlel s rodinou ve vile s ateliérem v Praze-Střešovicích. V letech 1936–1939 předsedal spolku Mánes. Za okupace maloval v Pyšelích u Sázavy. Zemřel 12. 5. 1946 v Praze ve věku 60 let, krátce poté, co patřil k prvním nositelům titulu národní umělec. Dostal státní pohřeb a leží na Slavíně na Vyšehradském hřbitově. Rozsáhlou posmrtnou výstavu jeho díla uspořádal Mánes v září a říjnu 1947. Od roku 1959 nese jeho jméno pražská výstavní síň Galerie Václava Špály na Národní třídě.

Jak maloval

Špála maloval olejem na plátno, hodně kreslil tuší a pracoval s akvarelem. Ze začátku vycházel z Muncha, Cézanna a Van Gogha, pak z fauvismu (směru, který používá čisté a nepřirozeně syté barvy). Charakteristická je pro něj práce s barevnými dvojicemi: v kubistickém období staví obraz na kontrastu červené a modré, které se navzájem vyvažují. Tvary zjednodušoval do pevných, mírně zaoblených ploch a důležitý pro něj byl rytmus postav a krajiny, ne rozklad předmětů. V modrém období šel opačnou cestou a skládal obraz z mnoha odstínů jedné barvy; krajina je pak sjednocená a přesto plná světla. Tahy jsou krátké, viditelné a rychlé, často malované přímo v přírodě. V pozdních kyticích pracoval s hutnou barvou a plnými tvary květů. Sám říkal, že má raději tulipány a pivoňky než drobné bledé květy, protože odpovídají „našim proporcím, našemu podnebí a duchu“.

Co se od Špály naučit: 4 tipy pro akryl

• Dvojice červená a modráPostavte obraz jen na dvou hlavních barvách, teplé červené a studené modré, a doplňte je bílou. Rozložte je po plátně rovnoměrně, aby se navzájem vyvažovaly.
• Krajina v jedné barvěNamalujte krajinu jen v odstínech modré: od ultramarínu přes světle modrou po téměř bílou. Hloubku vytvoříte tmavšími odstíny vpředu a světlejšími v dálce.
• Viditelný krátký tahNanášejte barvu krátkými rychlými tahy vedle sebe a nerozmazávejte je. Stromy, voda i obloha pak dostanou pohyb a obraz bude působit svěže.
• Plné tvary květinPro kytici vyberte velké květy, třeba pivoňky nebo tulipány, a malujte je hutnou barvou jako jednoduché plné tvary. Vázu a pozadí nechte klidné.

Chci malovat jako Václav Špála

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Špálovo dílo prošlo několika výraznými obdobími: červenomodrým kubistickým, zeleným a modrým krajinářským a pozdním obdobím kytic. Výběr ukazuje obrazy ze všech hlavních fází, které jsou ve veřejných sbírkách.

• 
  Eva s jablkem

  1911–1912 · Národní galerie Praha (O 7979)
• 
  Koupání

  kolem 1910–1912 · Národní galerie Praha (O 8348)
• 
  Tři pradleny

  1913 · Národní galerie Praha (O 9019)
• 
  Krajina z Dalmácie

  1913 · Národní galerie Praha (O 8599)
• 
  Uherská krajina

  1918 · Národní galerie Praha (O 7850)
• 
  Zátiší s květinami

  1918 · Slovenská národní galerie (O 6662)
• 
  Ze Sliače

  1937 · Slovenská národní galerie (O 1534)

Kde vidět jeho obrazy naživo

Špálovy obrazy vlastní hlavně Národní galerie Praha, další mají Moravská galerie v Brně, Slovenská národní galerie a regionální galerie. Údaje o sbírkách jsme ověřovali 23. 10. 2026 v katalogu Web umenia a ve Wikidatech s inventárními čísly galerií. Stav expozice si ověřte u galerie.

Nejblíž Praze: Národní galerie Praha. Online katalog NG byl při ověření mimo provoz, proto si vystavení konkrétního díla ověřte přímo u galerie. Galerie Václava Špály na Národní třídě je výstavní síň, která nese jen jeho jméno.

Zajímavosti

• Typická dvojice červené a modré v Špálových obrazech se vysvětluje vzpomínkou z dětství: venkovské ženy nosily červené spodničky a modré blůzy.
• Od roku 1933 si Špála vedl seznam květinových obrazů a hodnotil je čárkami. Nejvíc, čtyři čárky, dostala jen hrstka jeho oblíbených pláten.
• Kytice maloval podle ročních období: v dubnu sasanky, pak tulipány, v květnu konvalinky, od poloviny května do konce června pivoňky. V létě se přesouval ke krajinám.
• Za okupace ho protektorátní ministr Emanuel Moravec veřejně označil za „zvrhlého umělce“.
• Akademii nedokončil: ve vysvědčení za školní rok 1908–1909 stálo, že celý rok pracoval mimo školu a směřoval k cílům, které škola neuznávala. Dostal pokyn odejít.

Související malíři

• Bez obrázku
  Josef Čapek

  🇨🇿 1887–1945 · kubismus
• Bez obrázku
  Emil Filla

  🇨🇿 1882–1953 · kubismus
• Bez obrázku
  Fernand Léger

  🇫🇷 1881–1955 · kubismus
• Bez obrázku
  Georges Braque

  🇫🇷 1882–1963 · kubismus