Hypnotizér

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje dvě postavy v těsné blízkosti. Vlevo stojí muž v tmavém oděvu, který se sklání a natahuje ruce k hlavě staršího muže sedícího vpravo. Jednu dlaň mu pokládá na čelo. Starý muž s plnovousem má hlavu skloněnou, oči zavřené a zdá se, že upadá do bezvědomí nebo transu. Před ním leží na stole otevřená kniha, na kterou si opírá ruku. Za hlavou starce je světlý kruh a v pozadí vpravo nahoře police s několika předměty. Celá scéna je rozložená do ostrých lomených ploch, tvary se protínají a překrývají. Barevnost je téměř jednobarevná, tvoří ji hnědé, černé a šedé tóny s růžovými světly na tvářích a rukou. Galerie ve svém katalogu převládající barevnost popisuje jako hnědočernou. Vpravo nahoře je podpis „Kubišta B. 1912“.

Hypnotizér

Hlava stojícího muže je složená z ostrých plošek, pohled má sklopený k pacientovi. Galerie o postavách píše, že mají ostré, až technicky laděné rysy a překypují energií.

Ruce na hlavě starce

Středem obrazu jsou ruce, které se dotýkají hlavy sedícího. Starcova tvář se zavřenýma očima a vousem je sevřená mezi dlaněmi a světlým kruhem za hlavou. Na tomto místě se síla jedné postavy přelévá do druhé.

Otevřená kniha

Dole leží otevřená kniha, kterou starý muž zřejmě četl, než usnul. Její světlé stránky a ruka tvoří nejjasnější místo spodní části obrazu a vyvažují světlé tváře nahoře.

Příběh vzniku

Bohumil Kubišta se v Paříži v letech 1909 a 1910 seznámil s ranými kubistickými díly Pabla Picassa a Georgese Braqua. Po návratu do Prahy zjednodušoval tvary do geometrických ploch, jak je vidět už na autoportrétu Kuřák z roku 1910. Kubismus pro něj ale nebyl cílem. Chtěl jím vyjádřit duchovní obsah a vnitřní síly, které podle něj určují život člověka.

Kolem roku 1911 se Kubišta podle archivu Národní galerie seznámil s malířem Janem Zrzavým a stal se hostem umělecké skupiny Sursum, která se zajímala o okultismus. Tehdy se zabýval také parapsychologií a spiritismem. Zajímaly ho i psychické stavy: v roce 1911 namaloval obrazy Epileptická žena a Dvojník.

Hypnotizér vznikl v roce 1912, ve stejném roce jako Svatý Šebestián, Zátiší s lebkou a Polibek smrti. Kubišta v té době stavěl obrazy na promyšlené geometrii a zároveň volil dramatické náměty života a smrti. Hypnóza byla tehdy předmětem vědeckého i laického zájmu, a obraz proto bývá vykládán v souvislosti s dobovými představami o nervových chorobách a ovlivňování mysli. Historička umění Mahulena Nešlehová ho spolu s Polibkem smrti v roce 2012 nově vyložila na pozadí spisů italského lékaře Cesareho Lombrosa, které Kubišta studoval. Historik umění Steffen Eigl v obou obrazech vidí téma dvojníka a rozpolcené osobnosti.

Obraz dnes patří Galerii výtvarného umění v Ostravě pod inventárním číslem O 396 a galerie ho zařadila mezi sto nejvýznamnějších děl své sbírky. V letech 2014 a 2015 byl součástí velké výstavy Zářivý krystal. Bohumil Kubišta a české umění 1905–2013, kterou galerie uspořádala v Ostravě.

Proč je tak slavný

Kubismus s příběhem

Na rozdíl od kubistických zátiší Picassa a Braqua vypráví Hypnotizér drama mezi dvěma lidmi. Kubišta tak kubistickou formu použil k vyjádření psychického napětí.

Energie futurismu

Galerie upozorňuje na hmatatelné prvky futurismu: ostré linie a rozklad tvarů dávají statické scéně pohyb, jako by síla hypnotizéra procházela celým plátnem.

Dílo, které chtějí kurátoři

Ostravská galerie obraz řadí mezi sto nejdůležitějších děl své sbírky. Podle ní je velmi vyhledávaný pro výstavy u nás i v zahraničí.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na šikmé ose, která vede od hlavy stojícího muže vlevo nahoře přes jeho paže k hlavě starce vpravo. Tato diagonála nese děj obrazu. Spodní část s knihou a stolem tvoří klidnější základnu z vodorovných ploch. Kubišta pracuje s omezenou paletou hnědých, černých a šedých tónů a světlo soustředí na tváře a ruce, takže oko okamžitě najde nejdůležitější místa. Tmavé obrysy oddělují jednotlivé plochy a drží obraz pohromadě. Pro vlastní malbu si z něj můžete vzít hlavně práci s téměř jednobarevnou paletou a se světlem jako ukazatelem.

Paleta

• Tmavá umbra
  #343132
• Šedohnědá
  #564D4D
• Kakaová hnědá
  #83706B
• Starorůžová
  #BA9A90
• Světlá tělová
  #DBBAAD
• Teplá šeď
  #9E827B

Barvy jsou orientačně odečtené ze skenu reprodukce v publikaci a od originálu se mohou lišit.

Jedna barva, mnoho tónů

Namalujte obraz jen jednou barvou smíchanou s bílou a černou, třeba pálenou umbrou. Bez rozptylování barvou vynikne kresba, světlo a stavba obrazu.

Světlo ukáže cestu

Nejsvětlejší místa dejte jen tam, kam se má divák podívat nejdřív, například na tvář nebo ruce. Zbytek nechte ve středních a tmavých tónech.

Lomené plochy místo stínů

Zakřivené tvary rozdělte na rovné plošky a každou vymalujte o stupeň světlejší nebo tmavší. Objem vznikne skládáním ploch, ne rozmazáváním.

Chci namalovat svého Hypnotizéra

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Hypnotizér patří Galerii výtvarného umění v Ostravě (GVUO), jejíž výstavní budova Dům umění stojí na adrese Jurečkova 1750/9, Ostrava. Podle stránky díla na webu galerie obraz nyní není vystaven (ověřeno 23. 10. 2026). Galerie ho ale často zapůjčuje na výstavy, proto sledujte její program a program velkých výstav českého moderního umění.

Aktuální výstavy a informace o návštěvě najdete na oficiálním webu galerie. Další Kubištova díla jsou ve stálé sbírce Národní galerie Praha ve Veletržním paláci, například autoportrét Kuřák (1910) a Svatý Šebestián (1912). Přehled všech galerií najdete na stránce Bohumil Kubišta.

Zajímavosti a mýty

• Hypnotizér patří do výběru TOP 100, kterým Galerie výtvarného umění v Ostravě představuje sto nejvýznamnějších děl své sbírky.
• Na výstavě Zářivý krystal v Ostravě v letech 2014–2015 visel Hypnotizér mezi zhruba 130 Kubištovými díly, které kurátor Karel Srp postavil do dialogu s českým uměním až do roku 2013.
• Ve stejném roce 1912 vznikl Kubištův Polibek smrti. Badatelé oba obrazy vykládají společně jako dvojici o moci jedné osoby nad druhou.
• Kubišta se kolem roku 1911 zajímal o parapsychologii a spiritismus. Hypnóza, ovládnutí mysli cizí vůlí, k těmto tématům přímo patří.

Další díla autora

• 
  Kuřák (Autoportrét)

  1910 · Národní galerie Praha
• 
  Svatý Šebestián

  1912 · Národní galerie Praha
• 
  Hráči

  1909 · Národní galerie Praha
• 
  Pobřežní děla v boji s loďstvem

  1913–1915 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Avignonské slečny

  Pablo Picasso · 1907 · kubismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Čtenář Dostojevského

  Emil Filla · 1907 · kubismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Povídání o pejskovi a kočičce

  Josef Čapek · 1929 · kubismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Amorfa, dvoubarevná fuga

  František Kupka · 1912 · abstrakce