Expresionismus
Umělecký směr · 20. století
Expresionismus je umělecký směr počátku 20. století, který místo věrného zobrazení světa vyjadřuje pocity a vnitřní prožitek ostrými barvami a deformovanými tvary.

Co je expresionismus
Expresionismus je směr v malířství, grafice, literatuře, divadle i filmu, který se prosadil v prvních dvou desetiletích 20. století, hlavně v Německu a Rakousku. Malíře nezajímalo, jak věci skutečně vypadají. Chtěli ukázat, co při pohledu na ně cítí. Barvy proto používali silné a nepřirozené, tvary zjednodušovali a deformovali a tahy štětce nechávali hrubé a viditelné. Londýnská galerie Tate popisuje expresionismus jako vyjádření subjektivních emocí, vnitřních prožitků a duchovních témat.
Původ názvu není jistý. Slovo se objevovalo už v 19. století, ustálilo se ale až kolem roku 1913. Jako jeden z možných autorů pojmu bývá uváděn český historik umění Antonín Matějček, který ho v roce 1910 postavil do protikladu k impresionismu.
Expresionisté se vymezili proti akademické malbě a také proti impresionismu, který podle nich zůstával jen u povrchu věcí a světla. Na rozdíl od impresionistů nehledali okamžitý dojem z přírody, ale vnitřní pravdu, úzkost, vášeň nebo duchovní zážitek.
Jak expresionismus vznikl
Předchůdci: Van Gogh, Munch a Munchova výstava v Praze (do roku 1905)
Expresionisté navazovali na malíře konce 19. století, kteří barvu a linii použili k vyjádření citu. Patřil k nim Vincent van Gogh s vířivými tahy, Paul Gauguin s plochami čisté barvy a především norský malíř Edvard Munch. Jeho Výkřik z roku 1893 se stal obrazem úzkosti moderního člověka. Inspirací bylo i staré německé náboženské umění a dřevoryt. V roce 1905 uspořádal pražský spolek Mánes velkou Munchovu výstavu, která zásadně ovlivnila mladé české malíře.
Die Brücke a Modrý jezdec (1905–1914)
Dne 7. 6. 1905 založili v Drážďanech studenti architektury Ernst Ludwig Kirchner, Erich Heckel, Fritz Bleyl a Karl Schmidt-Rottluff skupinu Die Brücke (Most). Malovali akty v přírodě a ostré, zjednodušené postavy, hodně pracovali v dřevorytu. V roce 1911 se přestěhovali do Berlína, kde vznikly Kirchnerovy obrazy velkoměstských ulic. V roce 1913 se skupina rozešla.
V Mnichově opustili Vasilij Kandinskij, Franz Marc a Gabriele Münterová Nové umělecké sdružení, když porota odmítla Kandinského obraz Kompozice V. Dne 18. 12. 1911 otevřeli v Galerii Thannhauser první výstavu skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec) a v květnu 1912 vydali stejnojmenný almanach. Na druhé výstavě v roce 1912 vystavil i Paul Klee. Marc maloval zvířata v čistých barvách, Kandinskij se přes expresionismus dostal k abstraktní malbě.
Vídeň a Osma v Praze (1907–1918)
Ve Vídni vyšel z Klimtovy secese Egon Schiele s ostrou linkou a zkroucenými postavami, vedle něj Oskar Kokoschka. V Praze vystavila na jaře 1907 v Králodvorské ulici skupina Osma. Patřili k ní mladí absolventi pražské akademie Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Otakar Kubín, Willi Nowak, Max Horb a další. Druhá výstava proběhla v roce 1908 v Topičově salonu, přidal se k nim Vincenc Beneš. Po roce 1910 se většina členů Osmy obrátila ke kubismu a vznikl osobitý český kubismus, často s expresivním nábojem. Samostatnou cestou šel grafik a malíř Josef Váchal.
Válka, Zvrhlé umění a odkaz (1914–1937)
První světová válka skupiny rozbila. Franz Marc padl v roce 1916 u Verdunu, Schiele i Kubišta zemřeli na podzim 1918 na španělskou chřipku. Po roce 1925 vliv expresionismu slábl a po nástupu nacistů v roce 1933 byl v Německu potlačován. V roce 1937 nacisté zabavili z muzeí tisíce moderních děl a 19. 7. 1937 otevřeli v Mnichově hanlivou výstavu Zvrhlé umění. Kokoschka mezitím v letech 1934–1938 žil v Praze. Po druhé světové válce na expresionismus navázal americký abstraktní expresionismus a v 80. letech neoexpresionismus.
Jak poznat expresionistický obraz
- Nepřirozené barvyModrý kůň, zelený obličej, červené nebe. Barva nepopisuje skutečnost, ale náladu a cit.
- Deformované tvaryPostavy jsou protáhlé, hranaté nebo zkroucené, prostor se láme a perspektiva nesedí. Zkreslení zesiluje výraz.
- Hrubý, viditelný tahBarva je nanesená rychle a v silné vrstvě, obrysy bývají tmavé a výrazné. Obraz nepůsobí uhlazeně.
- Úzkost a vášeňČastá témata jsou osamělost, strach, smrt, erotika a víra. Obraz má diváka zasáhnout, ne potěšit.
- Velkoměsto i přírodaKirchner maloval nervózní berlínské ulice, Marc zvířata v ráji barev. Obojí je obraz vnitřního světa malíře.
- Síla dřevorytuExpresionisté oživili dřevoryt. Ostré kontrasty černé a bílé a stopy nože se promítly i do jejich maleb.
Malíři expresionismu
Samostatné stránky máme o dvanácti malířích, které spojuje expresionismus. Munch byl předchůdcem směru, Kandinskij a Klee prošli Modrým jezdcem k abstrakci a čeští malíři Osmy se po roce 1910 obrátili ke kubismu. Bez vlastní stránky zatím zůstávají Erich Heckel, Karl Schmidt-Rottluff, Emil Nolde, August Macke, Gabriele Münterová a Oskar Kokoschka.
🇳🇴 1863–1944 · předchůdce, Výkřik a úzkost
🇩🇪 1880–1938 · Die Brücke a berlínské ulice
🇩🇪 1880–1916 · Modrý jezdec a modří koně
🇷🇺🇫🇷 1866–1944 · Modrý jezdec a cesta k abstrakci
🇩🇪 1879–1940 · Modrý jezdec, později Bauhaus
🇦🇹 1890–1918 · vídeňský expresionismus a kresba
🇨🇿 1884–1918 · Osma, expresionismus a kubismus
🇨🇿 1882–1953 · Osma a vliv Muncha
🇨🇿 1882–1945 · Osma a cesta ke kubismu- Bez obrázku🇨🇿 1883–1979 · Osma a kuboexpresionismus
🇨🇿 1887–1945 · kubismus s expresivním nábojem
🇨🇿 1884–1969 · dřevoryty a vlastní mystický svět
Nejslavnější obrazy expresionismu
Výběr obrazů, které expresionismus nejlépe vystihují. Všechna díla jsou volné dílo, obrázky pocházejí z Wikimedia Commons a otevřených sbírek muzeí.
Edvard Munch · 1893 · Nasjonalmuseet, Oslo
Ernst Ludwig Kirchner · 1913 · Neue Galerie, New York
Franz Marc · 1911 · Walker Art Center, Minneapolis
Vasilij Kandinskij · 1908–1909 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
Egon Schiele · 1915 · Belvedere (Horní Belvedere), Vídeň
Emil Filla · 1907 · olej na plátně · Národní galerie Praha (O 3190)
Bohumil Kubišta · 1910 · Národní galerie Praha (O 9363)
Antonín Procházka · 1907 · Národní galerie Praha (O 9109)
Co si z expresionismu vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl
- Vyberte barvu podle náladyNež začnete, rozhodněte se, jakou náladu má obraz mít, a podle ní zvolte dvě nebo tři hlavní barvy. Obloha klidně může být oranžová.
- Zesilte kontrastPostavte vedle sebe doplňkové barvy, třeba červenou a zelenou nebo modrou a oranžovou. Obraz tím získá napětí.
- Obtáhněte tvaryTmavá linka kolem postav a předmětů dodá obrazu sílu dřevorytu. Malujte ji štětcem odvážně, nemusí být rovná.
- Zjednodušte a přeženteVynechte detaily a zvětšete to, co je pro vás důležité. Protáhlá postava nebo nakloněný dům řekne víc než přesná kresba.
Chci malovat jako expresionisté
Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.
Kde vidět expresionisty naživo, i v Česku
Expresionisty mají muzea ve střední Evropě i v zámoří. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly malířů z této stránky, stav jsme kontrolovali na webech galerií v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.
| Galerie | Město | Co tam uvidíte | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Národní galerie Prahanejblíž Praze | 🇨🇿 Praha | Munch: Tanec na břehu (1900–1902), Schiele: Mrtvé město (1911), Filla: Čtenář Dostojevského (1907), Kubišta: Kuřák (1910), Procházka: Cirkus (1907). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici. | Oficiální web |
| Moravská galerie v Brně | 🇨🇿 Brno | Kubišta: Cestující třetí třídy (kolem 1908), Procházka: Prometheus (1911). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici. | Oficiální web |
| Belvedere (Horní Belvedere) | 🇦🇹 Vídeň | Schiele: Smrt a dívka (1915), Objetí (1917) a Rodina (1918) | Návštěva a vstupenky |
| Leopold Museum | 🇦🇹 Vídeň | jedna z největších sbírek Schieleho, mimo jiné Portrét Wally Neuzilové (1912) | Návštěva a vstupenky |
| Albertinum | 🇩🇪 Drážďany | Kirchner: Parksee in Dresden, grafiky skupiny Die Brücke v drážďanském Kupferstich-Kabinettu | Návštěva |
| Brücke-Museum | 🇩🇪 Berlín | muzeum věnované skupině Die Brücke s obrazy, kresbami a grafikami Kirchnera a jeho přátel | Oficiální web |
| Lenbachhaus | 🇩🇪 Mnichov | největší sbírka skupiny Modrý jezdec: Marcův Modrý kůň I (1911) a Kandinského Romantická krajina (1911) | Návštěva |
| Nasjonalmuseet | 🇳🇴 Oslo | Výkřik (1893) a další Munchova díla | Návštěva |
Nejblíž máte expresionisty v Praze a Brně: Národní galerie i Moravská galerie vlastní obrazy malířů Osmy a Národní galerie i díla Muncha a Schieleho. Online katalog Národní galerie je teď mimo provoz, proto si vystavení ověřte přímo u ní. Do Vídně a Drážďan je to z Prahy pár hodin cesty.
Co bylo před expresionismem a co po něm
Expresionismus navázal na malíře konce 19. století a sám otevřel cestu abstrakci. V Čechách se rychle prolnul s kubismem.
předchůdce · Van Goghovy vířivé tahy a silná barva
předchůdce · sny, symboly a plochy čisté barvy
předchůdce · z Klimtovy Vídně vyšel Egon Schiele
souběžně · francouzští „divoši“ a čistá barva od roku 1905
navazuje · malíři Osmy se po roce 1910 obrátili ke kubismu
navazuje · Kandinskij došel od expresionismu k abstrakci
Zajímavosti
- Výstavu Zvrhlé umění otevřeli nacisté 19. 7. 1937 v Mnichově. Ukázala 650 zabavených děl s posměšnými popisky a podle odhadů ji viděly přes dva miliony lidí.
- Jedinou kladnou recenzi první výstavy Osmy v roce 1907 napsal Max Brod, pozdější přítel a vydavatel Franze Kafky.
- Na první výstavě Osmy prodal všechna vystavená díla jen jeden malíř, Willi Nowak.
- Oskar Kokoschka utekl v roce 1934 před nacisty do Prahy, v roce 1935 získal československé občanství a maloval tu pohledy na město. V roce 1938 odešel do Británie.
- Matka Egona Schieleho pocházela z Českého Krumlova. Jeho obraz Mrtvé město z roku 1911 s krumlovskými střechami vlastní Národní galerie Praha.
Časté otázky
Co je expresionismus?
Expresionismus je umělecký směr počátku 20. století, nejsilnější v Německu, Rakousku a Čechách. Místo věrného zobrazení skutečnosti vyjadřuje pocity a vnitřní prožitek pomocí nepřirozených barev, deformovaných tvarů a hrubého tahu.
Kdo patří mezi nejznámější expresionisty?
K nejznámějším patří Ernst Ludwig Kirchner ze skupiny Die Brücke, Franz Marc a Vasilij Kandinskij z Modrého jezdce, Egon Schiele a Oskar Kokoschka ve Vídni. Předchůdcem byl Edvard Munch, v Čechách malíři Osmy jako Bohumil Kubišta a Emil Filla.
Kdy expresionismus vznikl a kdy skončil?
Za počátek se považuje rok 1905, kdy v Drážďanech vznikla skupina Die Brücke. Největší rozmach měl expresionismus v letech 1910–1920, po roce 1925 slábl a v nacistickém Německu byl od roku 1933 potlačován.
Jaký je rozdíl mezi impresionismem a expresionismem?
Impresionisté zachycovali okamžitý dojem z viděného světa, hlavně světlo a barvu přírody. Expresionisté naopak vyjadřovali vlastní pocity a skutečnost kvůli tomu zkreslovali. Více na stránce impresionismus.
Co je český expresionismus a skupina Osma?
Osma byla skupina mladých pražských malířů, kteří pod vlivem Munchovy výstavy z roku 1905 uspořádali v letech 1907 a 1908 dvě výstavy. Patřili k nim Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Otakar Kubín a později Vincenc Beneš. Po roce 1910 se většina z nich obrátila ke kubismu.
Kde vidět expresionisty v Česku?
Obrazy Osmy i díla Edvarda Muncha a Egona Schieleho vlastní Národní galerie Praha, malíře Osmy má také Moravská galerie v Brně. Nejbližší velké zahraniční sbírky jsou ve vídeňském Belvederu a Leopold Museu a v drážďanském Albertinu.
Zdroje a licence
- Wikidata: expresionismus (Q80113)
- Tate, Londýn: Art Term – Expressionism
- Deutsches Historisches Museum, LeMO: Ernst Ludwig Kirchner
- Deutsches Historisches Museum, LeMO: Franz Marc
- MUNCH, Oslo: Edvard Munch
- Belvedere, Vídeň: Egon Schiele, Smrt a dívka (online sbírka)
- Wikipedie (anglicky): Expressionism
- Wikipedie (česky): Expresionismus
- Wikipedie (česky): Osma (umělecká skupina)
- Wikipedie (anglicky): Degenerate art exhibition
- Wikipedie (anglicky): Oskar Kokoschka
- Stránky malířů ArtMoment (Munch, Kirchner, Marc, Kandinskij, Klee, Schiele, Kubišta, Filla, Procházka, Beneš, Čapek, Váchal) a jejich zdroje
Obrázky a licence
Výkřik, Edvard Munch, 1893. Nasjonalmuseet, Oslo. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Munch,_1893,_The_Scream,_oil,_tempera_and_pastel_on_cardboard,_91_x_73_cm,_National_Gallery_of_Norway.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-auto-expired).
Edvard Munch, Autoportrét s cigaretou, 1895. Nasjonalmuseet, Oslo (NG.M.00470). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Munch_-_Self-Portrait_with_Cigarette_-_NG.M.00470_-_National_Museum_of_Art,_Architecture_and_Design.jpg. Licence: PD-Art.
Ernst Ludwig Kirchner, Autoportrét v ateliéru v Berlíně-Friedenau, fotografie, kolem 1913–1915. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ernst_Ludwig_Kirchner_-_Selbstporträt_in_der_Atelierwohnung_in_Berlin-Friedenau_(1913-15).jpg. Licence: volné dílo (public domain).
Franz Marc, fotografie, 1913, autor neznámý. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franz_Marc_1913_cropped.jpg. Licence: volné dílo (public domain).
Vasilij Kandinskij, fotografie Hugo Erfurth, 1925 (Centre Pompidou). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Portrait_de_Kandinsky,_Hugo_Erfurth,_1925.png. Licence: public domain (PD-old-75-expired).
Paul Klee, fotografie Hugo Erfurth, 1922. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paul_Klee_by_Hugo_Erfurth,_1922.jpg. Licence: public domain (PD-old-75-expired).
Egon Schiele, fotografie neuvedeného autora, 1918 (Dorotheum). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Egon_Schiele_photo.jpg. Licence: public domain (PD Old).
Bohumil Kubišta, 1911. Fotograf neznámý (Rozpravy Aventina 1928–1929). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_Kubista_1911.png. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
Emil Filla, 1927. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Fotograf neznámý, sken Moravská zemská knihovna. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Album_representantů_všech_oborů_veřejného_života_československého_-_1927_-_Emil_Filla.jpeg. Licence: volné dílo.
Antonín Procházka, kolem 1932. Fotograf neznámý (Rozpravy Aventina 1931–1932). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonin_Prochazka_1932.png. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
Josef Čapek, 1937. Fotograf neznámý (Moravská zemská knihovna, Digitální knihovna). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Capek_1937.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
Josef Váchal, fotografie před rokem 1930. Neznámý autor. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Váchal_(1884-1969).jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).
Berlínská pouliční scéna, Ernst Ludwig Kirchner, 1913. Neue Galerie, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kirchner_Berlin_Street_Scene_1913.jpg. Licence: PD-Art (public domain).
Velcí modří koně, Franz Marc, 1911. Walker Art Center, Minneapolis. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franz_Marc_005.jpg. Licence: PD-Art (public domain).
Modrá hora, Vasilij Kandinskij, 1908–1909. Solomon R. Guggenheim Museum, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blue_Mountain_by_Vasily_Kandinsky,_1908-09.JPG. Licence: PD-Art (PD-old-80).
Smrt a dívka, Egon Schiele, 1915. Belvedere, Vídeň (inv. 3171). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Egon_Schiele_-_Tod_und_Mädchen_-_3171_-_Österreichische_Galerie_Belvedere.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).
Čtenář Dostojevského, Emil Filla, 1907. Národní galerie Praha (O 3190). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:CtenarDostojevskeho.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-70).
Kuřák (Autoportrét), Bohumil Kubišta, 1910. Národní galerie Praha (O 9363). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohumil_Kubišta_-_Kuřák_(Autoportrét).jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).
Cirkus, Antonín Procházka, 1907. Národní galerie Praha (O 9109). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonín_Procházka_-_Circus_-_O_9109_-_National_Gallery_Prague.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80).
Hvězdná noc, Vincent van Gogh, 1889. Museum of Modern Art, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Van_Gogh_-_Starry_Night_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).
Zjevení po kázání, Paul Gauguin, 1888. Scottish National Gallery, Edinburgh (NG 1643). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:La_vision_apr%C3%A8s_le_sermon_(Paul_Gauguin).jpg. Licence: public domain (PD-old-100).
Polibek, Gustav Klimt, kolem 1907–1909. Belvedere, Vídeň. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Kiss_-_Gustav_Klimt_-_Google_Cultural_Institute.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).
Žena s kloboukem, Henri Matisse, 1905. San Francisco Museum of Modern Art (91.161). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Matisse-Woman-with-a-Hat.jpg. Licence: public domain (PD-old-70, PD-US-expired).
Námořník, Josef Čapek, 1917. Národní galerie Praha (O 11245). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Čapek_-_Sailor_-_O_11245_-_National_Gallery_Prague.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80).
Kompozice VIII, Vasilij Kandinskij, 1923. Solomon R. Guggenheim Museum, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kandinsky_-_Composition_8,_July_1923.jpg (fotografie Xyxyzyz, CC0, oříznuto na plochu obrazu). Licence: dílo public domain (autor zemřel 1944), fotografie CC0.
Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla expresionistů ani jejich motivy. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.