Vasilij Kandinskij

Život v kostce

Moskva, právo a cesta k malbě (1866–1896)

Vasilij Vasiljevič Kandinskij se narodil 16. 12. 1866 v Moskvě v rodině obchodníka s čajem. V cizině je známý v podobě jména Wassily Kandinsky. Dětství prožil v Oděse, kam se rodina v roce 1871 přestěhovala. V letech 1886–1892 vystudoval na moskevské univerzitě právo a ekonomii a po studiích na ní začal přednášet. V roce 1889 se zúčastnil národopisné výpravy do Vologodské gubernie na severu Ruska. Ve vzpomínkách později napsal, že když vstoupil do tamních pestře pomalovaných dřevěných domů, měl pocit, jako by vcházel do obrazu. Rozhodnutí opustit právnickou kariéru podle jeho slov uspíšily dva zážitky: Wagnerova opera Lohengrin a moskevská výstava francouzských impresionistů, kde ho zaujal obraz Kupka sena od Clauda Moneta. V roce 1896, ve třiceti letech, odmítl nabídku místa na univerzitě a odjel studovat malířství do Mnichova.

Mnichov, Murnau a Modrý jezdec (1896–1914)

V Mnichově chodil v letech 1897–1899 do soukromé školy Antona Ažbeho a v roce 1900 do třídy Franze von Stucka na akademii. V roce 1901 spoluzaložil uměleckou skupinu Phalanx a učil v její malířské škole. Jednou z jeho žaček byla malířka Gabriele Münterová, která se stala jeho družkou až do roku 1914. V roce 1902 poprvé vystavoval s Berlínskou secesí a vytvořil své první dřevoryty, od roku 1904 posílal obrazy i na pařížský Podzimní salon. Spolu s Münterovou cestovali po Itálii, Nizozemsku, severní Africe i Rusku. Od roku 1908 jezdili malovat do bavorského městečka Murnau pod Alpami, kde Münterová koupila dům. V roce 1909 se Kandinskij stal předsedou nového spolku Neue Künstlervereinigung München. V prosinci 1911 ze spolku vystoupil, vydal knihu O duchovnosti v umění a s Franzem Marcem uspořádal v Mnichově první výstavu skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). V roce 1912 vyšel almanach stejného jména. Právě v těchto letech se jeho obrazy postupně vzdalovaly od krajiny a postav k volné hře barev a tvarů.

Rusko a Bauhaus (1914–1933)

Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 musel jako ruský občan Německo opustit a vrátil se do Moskvy. V roce 1917 se oženil s Ninou Andrejevskou. Po revoluci pracoval v Lidovém komisariátu osvěty, v roce 1919 se stal prvním ředitelem Muzea malířské kultury a v roce 1920 prvním ředitelem Institutu umělecké kultury (INChUK). Jeho duchovní pojetí umění se ale s většinou ruských kolegů rozcházelo. V roce 1921 odjel zpět do Německa a od roku 1922 učil na škole Bauhaus ve Výmaru. Na Bauhausu vedl základní kurz pro začínající studenty, přednášel teorii formy a barvy a vedl malířské třídy. Teorie barev se díky němu stala důležitou součástí výuky a ovlivnila mladší generaci umělců. V roce 1924 založil s Paulem Klee, Lyonelem Feiningerem a Alexejem Jawlenským skupinu Modrá čtyřka (Die Blaue Vier). S Bauhausem se v roce 1925 přestěhoval do Desavy, v roce 1926 vydal knihu Bod a linie k ploše a v roce 1928 získal německé občanství. V této době vznikla Kompozice VIII i obraz Několik kruhů.

Paříž a poslední léta (1933–1944)

Nacistická vláda Bauhaus v roce 1933 zavřela a Kandinskij se na konci téhož roku usadil v Neuilly-sur-Seine u Paříže. Při tažení proti takzvanému zvrhlému umění zabavili nacisté v roce 1937 v německých muzeích 57 jeho děl. V roce 1939 získal francouzské občanství a dokončil Kompozici X, poslední z deseti velkých obrazů, které nazval kompozicemi. V pařížských letech se v jeho malbě objevily měkké tvary připomínající drobné organismy. Maloval až do posledních měsíců života. Vasilij Kandinskij zemřel 13. 12. 1944 v Neuilly-sur-Seine ve věku 77 let.

Jak maloval

Kandinskij maloval převážně olejem na plátno, hodně ale pracoval i s akvarelem a dřevorytem. Rané krajiny z Murnau stavěl z velkých ploch syté barvy s tmavými obrysy a detaily vynechával. Barvu chápal podobně jako hudbu: věřil, že každý odstín a tvar má vlastní „zvuk“, který na diváka působí bez ohledu na to, co obraz zobrazuje. Proto také obrazy pojmenovával hudebními výrazy. Impresemi nazýval obrazy vzniklé z přímého dojmu, improvizacemi rychlé spontánní malby a kompozicemi velká plátna, která dlouho připravoval v řadě studií. Pro Kompozici VII z roku 1913 namaloval několik velkých přípravných verzí a dvě z nich dnes vlastní mnichovský Lenbachhaus. Výsledné plátno je široké 3 metry. V Bauhausu svou malbu zpřesnil. Skládal obraz z geometrických prvků (kruhů, trojúhelníků, rovných a zalomených čar) a zkoumal, jak spolu jednotlivé barvy a tvary působí. Kruh pro něj byl tvarem, který spojuje největší protiklady. Na rozdíl od ruských konstruktivistů nehledal neosobní a racionální řád. Chtěl, aby abstraktní obraz vyjadřoval vnitřní prožitek. V pozdních pařížských obrazech kombinoval pastelové tóny s tmavým podkladem a měkkými, organickými tvary.

Co se od Kandinského naučit: 4 tipy pro akryl

• Namalujte hudbuPusťte si oblíbenou skladbu a zkuste ji přepsat do barev a tvarů bez předlohy. Rychlý rytmus může být ostrá lomená linka, pomalá melodie široký oblouk. Neřešte, jestli obraz něco zobrazuje.
• Kruh jako hlavní hlasPostavte obraz na několika kruzích různých velikostí a barev. Nechte je překrývat a sledujte, jak se mění barva v místě, kde se protínají. I jednoduchá skladba kruhů působí živě a vyváženě.
• Tmavé pozadí rozzáří barvyNatřete plátno tmavomodrou nebo téměř černou a po zaschnutí na něj pokládejte čisté sytě žluté, červené a světle modré tvary. Akryl kryje dobře, takže barvy na tmavém podkladu doslova svítí.
• Od krajiny k abstrakciNamalujte jednoduchou krajinu třikrát po sobě a pokaždé vynechejte víc podrobností. Ve třetí verzi nechte jen barevné plochy a linie. Uvidíte, jak se z motivu postupně stává abstraktní obraz.

Chci malovat jako Vasilij Kandinskij

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Kandinskij prošel cestou od barevných krajin z Murnau přes expresivní improvizace z let před první světovou válkou až ke geometrickým obrazům z Bauhausu. Jeho dílo je dnes rozptýlené po muzeích Evropy, Ruska a Ameriky. Výběr začíná obrazem, o kterém na ArtMoment připravujeme samostatnou stránku.

• 
  Kompozice VIII

  1923 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
• 
  Kompozice VII

  1913 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Modrá hora

  1908–1909 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
• 
  Romantická krajina

  1911 · Lenbachhaus, Mnichov
• 
  Žlutá – červená – modrá

  1925 · Centre Pompidou, Paříž (budova do roku 2030 zavřená)
• 
  Několik kruhů

  1926 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York

Kde vidět jeho obrazy naživo

Kandinského obrazy mají velká muzea v Evropě, Rusku i USA. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly, stav jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Treťjakovskou galerii v Moskvě, kde visí Kompozice VII, uvádíme jen v textu. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: mnichovský Lenbachhaus, kterému Gabriele Münterová v roce 1957 darovala rozsáhlý soubor Kandinského raných děl. Výstava sbírky Modrého jezdce tam podle galerie potrvá do 5. 9. 2027. Ve stejném muzeu najdete i obrazy Franze Marca, Augusta Mackeho a samotné Münterové.

Zajímavosti

• K abstrakci ho podle často opakované historky postrčila náhoda. Večer doma uviděl obraz plný barev, kterému nerozuměl, a teprve pak poznal, že je to jeho vlastní plátno, jen otočené. Prameny se liší v tom, zda stálo na boku, nebo vzhůru nohama.
• Ke studiu malířství se rozhodl až ve třiceti letech. Do té doby byl právník a vyučoval na moskevské univerzitě.
• Velkých obrazů nazvaných Kompozice namaloval deset. První tři se nedochovaly a známe je jen z černobílých fotografií.
• Jeden z jeho prvních téměř abstraktních obrazů vznikl podle Muzea moderního umění v New Yorku v roce 1911 pod dojmem koncertu Arnolda Schoenberga. Se skladatelem se pak Kandinskij spřátelil.
• První samostatnou výstavu v New Yorku mu uspořádala v roce 1923 společnost Société Anonyme, kterou založili Katherine Dreierová a Marcel Duchamp. Kandinskij se pak stal jejím viceprezidentem.

Související malíři

• Bez obrázku
  Hilma af Klint

  🇸🇪 1862–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  František Kupka

  🇨🇿 1871–1957 · abstrakce
• Bez obrázku
  Kazimir Malevič

  🇺🇦 1879–1935 · suprematismus
• Bez obrázku
  Piet Mondrian

  🇳🇱 1872–1944 · neoplasticismus / De Stijl