Vincent van Gogh

Život v kostce

Zundert, obchod s uměním a hledání cesty (1853–1880)

Vincent Willem van Gogh se narodil 30. 3. 1853 v Zundertu v nizozemském Brabantsku. Jeho otec Theodorus byl protestantský farář, matka Anna rozená Carbentusová. Přesně o rok dříve se jim narodil mrtvý syn, který dostal stejné jméno. V šestnácti letech nastoupil Vincent do haagské pobočky obchodu s uměním Goupil & Cie, později pracoval v Londýně a v Paříži. Firma ho v roce 1876 propustila. Zkoušel pak učit v Anglii, prodávat knihy v Dordrechtu, studovat teologii v Amsterdamu a kázat horníkům v belgické oblasti Borinage, kde žil stejně chudě jako oni a spal na zemi. Smlouvu mu přesto neprodloužili. Od září 1872 si dopisoval s mladším bratrem Theem a právě na jeho radu se v roce 1880, ve 27 letech, rozhodl stát malířem. V říjnu 1880 odešel do Bruselu, cvičil se v kresbě a seznamoval se s dalšími umělci.

Haag a Nuenen: tmavé začátky (1881–1885)

V Haagu ho základy malby olejem a akvarelem učil příbuzný, uznávaný malíř Anton Mauve. Theo, který mezitím vedl pařížskou pobočku Goupil, mu posílal peníze, aby se mohl věnovat jen umění. V letech 1883–1885 žil Vincent u rodičů v Nuenenu a kreslil a maloval rolníky, tkalce a dělníky v tmavých zemitých tónech. Vrcholem tohoto období je obraz Jedlíci brambor z roku 1885. Theo se pokoušel jeho práce prodávat v Paříži, ale tamní kupci chtěli světlejší a barevnější obrazy. Na konci roku 1885 odešel Vincent na akademii do Antverp, výuku tam ale považoval za příliš staromódní. Do Nizozemska se už nevrátil.

Paříž a Arles: světlo a barva (1886–1888)

Na konci února 1886 přijel bez ohlášení za Theem do Paříže. Viděl tam obrazy impresionistů, například Clauda Moneta, v ateliéru Fernanda Cormona poznal Henriho de Toulouse-Lautreca a Émila Bernarda a začal s bratrem sbírat japonské dřevořezy. Jeho paleta se rozjasnila a malba se ustálila na krátkých viditelných tazích. Dne 20. 2. 1888 přijel do Arles na jihu Francie, pronajal si Žlutý dům a plánoval tu ateliér pro skupinu malířů. Vznikly zde Slunečnice, Kavárenská terasa v noci i Ložnice v Arles. Koncem října za ním přijel Paul Gauguin. Spolupráce skončila 23. 12. 1888 po prudké hádce, kdy si Van Gogh v záchvatu uřízl levé ucho a ráno ho převezli do nemocnice.

Saint-Rémy a Auvers-sur-Oise (1889–1890)

Dne 8. 5. 1889 se nechal dobrovolně přijmout do ústavu Saint-Paul-de-Mausole v Saint-Rémy-de-Provence. Ve dnech, kdy mu bylo dobře, maloval v zahradě ústavu a později i v okolí, v dílně kopíroval grafiky podle Milleta a Rembrandta. Přes opakované záchvaty nemoci tam za rok namaloval kolem 150 obrazů, mezi nimi Hvězdnou noc a Mandloňové květy pro Theova novorozeného syna. Začátkem roku 1890 o něm příznivě psal kritik Albert Aurier a v Bruselu se na výstavě skupiny Les Vingt prodal jeho obraz Červená vinice. V květnu 1890 se přestěhoval do vesnice Auvers-sur-Oise u Paříže, kde na něj dohlížel lékař a malíř amatér Paul Gachet, který mu radil věnovat se naplno umění. Maloval tam skoro obraz denně, včetně Pšeničného pole s havrany. Zemřel 29. 7. 1890 ve věku 37 let na následky střelného zranění. Zanechal přes 850 obrazů a téměř 1 300 prací na papíře. Theo zemřel o půl roku později a dílo pak do světa prosadila jeho vdova Jo van Gogh-Bongerová.

Jak maloval

Van Gogh maloval olejem, většinou na plátno, a barvu nanášel v silné vrstvě. Tomu se říká impasto (hustá barva, ve které zůstávají vidět stopy štětce nebo špachtle). Od pařížského období skládal plochy z krátkých souběžných tahů a nechával je běžet ve směru tvaru: na obloze krouží, v obilí se vlní, na cypřiších šlehají vzhůru. Barvu nevolil podle skutečnosti, ale podle nálady, kterou chtěl vyjádřit. U Ložnice v Arles například psal, že jasné barvy mají působit dojmem naprostého klidu. Rád kladl vedle sebe kontrastní barvy, třeba modrou a žlutou, aby se navzájem rozzářily. Z japonských dřevořezů převzal výrazné obrysy, nečekané výřezy a velké plochy čisté barvy. Od impresionistů se lišil tím, že ho nezajímal prchavý okamžik světla, ale výraz a emoce. V Arles se jeho rukopis podle Van Gogh Musea ještě uvolnil a zexpresivněl. V ústavu v Saint-Rémy si zase přepisoval do barev černobílé grafiky jiných malířů, například Milleta, a zkoušel na nich vlastní barevná řešení. Pracoval rychle, často přímo v přírodě, a oblíbené náměty opakoval v sériích; jen Slunečnic ve váze dnes visí v muzeích pět verzí. Stejně důležitá jako malba pro něj byla kresba tužkou, perem a křídou.

Co se od Van Gogha naučit: 4 tipy pro akryl

• Nanášejte barvu hustěNaberte akryl na štětec nebo malířskou špachtli bez ředění a položte ho na plátno jedním tahem. Nerozmazávejte ho. Hustá barva podrží stopu nástroje a povrch obrazu ožije, i když motiv bude úplně jednoduchý.
• Tahy vedené tvaremNeroztírejte barvu do hladké plochy. Skládejte ji z krátkých tahů, které sledují tvar: kolem kopce obloukem, u trávy svisle, na vodě vodorovně. Už samotný směr tahů pak popisuje, co na obraze je.
• Kontrast místo mícháníZkuste položit čistou žlutou vedle modré nebo oranžovou vedle fialové. Nemíchejte všechno na paletě do šeda, kontrast nechte pracovat přímo na plátně. Obě barvy se navzájem rozzáří.
• Tmavá linka drží tvarObtáhněte hlavní tvary tenkou tmavomodrou linkou, podobně jako v japonských dřevořezech, které Van Gogh sbíral. Motiv se tím zpevní, oddělí od pozadí a obraz bude čitelný i z dálky.

Nejslavnější obrazy

Van Gogh vytvořil většinu svých známých obrazů během posledních tří let života, v Arles, Saint-Rémy a Auvers-sur-Oise. Řada z nich existuje ve více verzích, protože oblíbené náměty opakoval. Výběr začíná díly, o kterých na ArtMoment najdete samostatnou stránku.

• 
  Hvězdná noc

  1889 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Slunečnice

  1888 · National Gallery, Londýn (k 15. 10. 2026 mimo expozici)
• 
  Ložnice v Arles

  1888 · Van Gogh Museum, Amsterdam
• 
  Kavárenská terasa v noci

  1888 · Kröller-Müller Museum, Otterlo
• 
  Autoportrét s obvázaným uchem

  1889 · Courtauld Gallery, Londýn
• 
  Pšeničné pole s havrany

  1890 · Van Gogh Museum, Amsterdam (k 15. 10. 2026 v restaurování)

Kde vidět jeho obrazy naživo

Obrazy Van Gogha mají sbírky po celém světě. Tabulka uvádí galerie, kde je ověřené konkrétní dílo. Stav expozice jsme kontrolovali na webech galerií 15. 10. 2026. Díla, která jsou právě v restaurování nebo mimo expozici, označujeme. Před cestou si stav vždy ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: obraz Zelené obilí v Národní galerii Praha. Online katalog NG byl při ověření mimo provoz, proto si vystavení ověřte přímo u galerie.

Zajímavosti

• Obrazy podepisoval jen jménem „Vincent“. Podle Van Gogh Musea proto, že se nechtěl ztotožňovat s rodinou, a také proto, že cizinci jeho příjmení neuměli vyslovit. Bratrovi psal, že v katalogu výstavy má stát „Vincent, a ne Vangogh“.
• Mýtus: za života prodal jediný obraz. Van Gogh Museum uvádí, že jich bylo víc. První prodal pařížskému obchodníkovi s barvami Julienu Tanguymu, Theo prodal jiný do Londýna a Červenou vinici koupila Anna Bochová.
• Jeho prvním zákazníkem byl strýc Cor, obchodník s uměním, který si u něj objednal kresby pohledů na Haag. V mladších letech často vyměňoval své práce za jídlo nebo malířské potřeby.
• S bratrem Theem si psal od roku 1872 do konce života a dopisy často doplňoval malými náčrty. První vydání dopisů připravila Theova vdova Jo van Gogh-Bongerová v roce 1914.
• Van Gogh Museum v Amsterdamu otevřela 2. 6. 1973 královna Juliana. Jeho sbírka vychází z obrazů, které po bratrech zdědil Theův syn Vincent Willem, a ročně ho navštíví kolem dvou milionů lidí.

Související malíři

• Bez obrázku
  Paul Cézanne

  🇫🇷 1839–1906 · postimpresionismus
• Bez obrázku
  Paul Gauguin

  🇫🇷 1848–1903 · postimpresionismus
• Bez obrázku
  Henri de Toulouse-Lautrec

  🇫🇷 1864–1901 · postimpresionismus
• Bez obrázku
  Gustave Caillebotte

  🇫🇷 1848–1894 · impresionismus