Výkřik

Co obraz zobrazuje

V popředí stojí na mostě se zábradlím postava s holou hlavou podobnou lebce. Rukama si svírá tvář, oči má vytřeštěné a ústa otevřená do oválu. Je otočená přímo k divákovi a její tělo se kroutí jako plamen. Most s dřevěným zábradlím vede šikmo zleva dolů přes celý obraz do hloubky. Na jeho vzdáleném konci kráčejí dvě postavy v tmavém, které si ničeho nevšímají. Za zábradlím se otevírá modročerný fjord s několika malými loďkami a za ním pahorky. Horní třetinu obrazu zaplňuje obloha ve vlnitých pruzích rudé, oranžové a žluté. Podle Nasjonalmusea jde o pohled na kristianský fjord (dnešní Oslofjord) z vrchu Ekeberg. Munch nechal velké části lepenky jen zlehka zabarvené a tahy jsou rychlé, takže obraz působí spontánně, ačkoli mu předcházela řada skic.

Postava s rukama u tváře

Hlava nemá vlasy, nos ani jasné rysy a připomíná lebku. Nasjonalmuseet upozorňuje, že nelze určit ani to, zda jde o muže, nebo ženu. Právě tahle neurčitost dělá z postavy obecný obraz úzkosti, ne portrét konkrétního člověka.

Rudá obloha

Obloha je složená z dlouhých vlnitých pruhů. Munch ve svém textu ke scéně psal o nebi, které se náhle zbarvilo krvavě rudě, a o „ohnivých jazycích“ nad městem. Barvy nejsou popisem skutečného západu slunce, ale nálady.

Dva přátelé na mostě

Na konci mostu jdou dvě postavy. Munch je ve svých poznámkách nazývá dvěma přáteli, se kterými se procházel. Kurátorka muzea MUNCH v nich vidí klíč k obrazu: jdou dál, jako by nic neslyšeli, a stojí v ostrém protikladu k postavě v popředí.

Fjord s loďkami

Uprostřed obrazu leží modročerný fjord. Plocha vody se točí v širokých obloucích, které pokračují do oblohy i do postavy. Malé loďky na hladině jsou jediné klidné prvky celé scény.

Šikmé zábradlí

Zábradlí je jediná rovná linie v jinak zvlněném obraze. Vede pohled prudce do hloubky a vytváří napětí mezi pevnou stavbou mostu a rozvlněnou krajinou.

Příběh vzniku

Výkřik začal jako text. V zimě roku 1892 si Munch v Nice zapsal do deníku vzpomínku na procházku s přáteli při západu slunce. Popsal, jak se nebe zbarvilo do ruda a on se zastavil u plotu, zatímco přátelé šli dál: „stál jsem tam a třásl se úzkostí – a cítil jsem nekonečný výkřik procházející přírodou.“ Ještě v roce 1892 namaloval obraz Zoufalství se stejnou krajinou, barvami a formátem. Na něm ale u zábradlí stojí zřetelný muž v klobouku a kabátě. Ve Výkřiku z roku 1893 ho nahradila neurčitá postava obrácená čelem k divákovi.

Obraz poprvé visel ještě v roce 1893 v berlínské Galerii Unter den Linden pod názvem Verzweiflung (Zoufalství). Munch ho pak zařazoval do cyklu o lásce a smrti, kterému později říkal Vlys života, a vozil ho na své výstavy. Podle Nasjonalmusea byl Výkřik k vidění v letech 1901–1910 v Berlíně, Lipsku, Kodani i v Praze, kde se v roce 1905 konala velká Munchova výstava ve spolku Mánes.

Národní galerie v Kristianii chtěla obraz koupit už v roce 1901. Munch tehdy slíbil, že ho neprodá do zahraničí a galerii dá předkupní právo. Do sbírky se Výkřik dostal až v roce 1910, kdy ho koupil sběratel Olaf Schou a hned ho galerii daroval. Od té doby patří norskému státu, dnes Nasjonalmuseet. Naposledy byl zapůjčen do zahraničí v roce 1993 na výstavu do Japonska. Dne 12. 2. 1994, v den zahájení zimních olympijských her v Lillehammeru, ho z galerie ukradli dva muži. Policie ho získala zpět nepoškozený 7. 5. 1994.

V levém horním rohu je drobný, téměř nečitelný nápis tužkou „Kan kun være malet af en gal Mand!“ (Mohl to namalovat jen šílenec). Dlouho se věřilo, že ho připsal některý z návštěvníků. Průzkum infračervenou kamerou a rozbor písma z roku 2020 ale potvrdily, že nápis napsal sám Munch.

Další verze. Munch motiv zpracoval čtyřikrát. Malovanou verzi z roku 1893 má Nasjonalmuseet, druhou malbu, vzniklou nejdřív v roce 1910, vlastní muzeum MUNCH. Kresba pastelem z roku 1893 je také v muzeu MUNCH. Pastel z roku 1895 je jako jediný v soukromých rukou. V roce 1895 vznikla i černobílá litografie, z níž se podle muzea MUNCH dochovalo kolem 30 otisků.

Proč je tak slavný

Nový způsob malby

Podle Nasjonalmusea Výkřik ukázal, že tvar a barva mohou vyjadřovat totéž co námět. Obraz bývá považován za zlom mezi symbolismem a expresionismem 20. století.

Krádeže a aukce

Malovaná verze z Nasjonalmusea byla ukradena v roce 1994, verze z muzea MUNCH v roce 2004. Pastel z roku 1895 se 2. 5. 2012 vydražil u Sotheby’s za 119,9 milionu dolarů.

Symbol úzkosti v popkultuře

Postavu s rukama u tváře převzaly plakáty, karikatury, filmové plakáty i reklama. Nasjonalmuseet připomíná, že motiv má dokonce vlastní emoji.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na střetu rovných a vlnitých linií. Most a zábradlí tvoří ostrou diagonálu, která vede oko z pravého dolního rohu do levé části obrazu a do hloubky. Všechno ostatní, obloha, fjord i postava, se vlní v širokých obloucích. Postava stojí blízko středu dolní poloviny a je obrácená přímo k divákovi, takže na ni oko narazí hned. Silné teplé barvy nahoře proti chladné modré uprostřed rozdělí obraz na dvě nálady. Pro vlastní malbu je užitečné hlavně to, jak málo detailů stačí: několik barevných pásů, jedna diagonála a jednoduchý tvar postavy.

Paleta

• Rumělková červeň (obloha)
  #A83B2A
• Pálená oranžová (obloha)
  #A76849
• Okrová žluť (pruhy na nebi)
  #AC7548
• Šedomodrá (fjord)
  #545559
• Hnědá umbra (most)
  #7A6756
• Tmavá šedofialová (postava)
  #474956

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce. Originál je malovaný temperou a mastnou křídou na nenatřené lepence, jejíž hnědý tón prosvítá mezi tahy.

Barva podle pocitu

Než začnete, rozhodněte se, jakou náladu má obraz mít, a podle ní zvolte barvu oblohy. Oranžové nebo rudé nebe změní i obyčejnou krajinu.

Jedna ostrá diagonála

Do obrazu plného oblých tvarů vložte jednu rovnou šikmou linii, třeba cestu, plot nebo břeh. Oko po ní sklouzne do hloubky a obraz získá napětí.

Nechte podklad prosvítat

Barvu nanášejte tence a nemusíte zakrýt celé plátno. Tónovaný podklad, který prosvítá mezi tahy, obraz sjednotí a dodá mu rychlost.

Chci namalovat svůj Výkřik

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Výkřik z roku 1893 visí v Nasjonalmuseet, Brynjulf Bulls plass 3, Oslo. K 21. 10. 2026 je podle webu muzea vystavený ve stálé expozici v sále 060, který je věnovaný Edvardu Munchovi. Ve stejném sále visí i Nemocné dítě, Madona a Tanec života. Vstupenky kupujte na oficiálním webu Nasjonalmuseet.

Další verze Výkřiku má muzeum MUNCH v přístavní čtvrti Bjørvika. Protože jsou malba, kresba i litografie velmi citlivé na světlo, muzeum je vystavuje střídavě a podle svého webu má vždy aspoň jednu verzi vystavenou. Která to právě je, zjistíte na webu muzea MUNCH.

Nejbližší dílo autora od Prahy: obraz Tanec na břehu (1900–1902) ve sbírce Národní galerie Praha. Vystavení si ověřte u galerie. Další díla najdete na stránce obrazy Edvarda Muncha naživo.

Zajímavosti a mýty

• Mýtus: postava na obraze křičí. Podle Munchova textu postava slyší nekonečný výkřik, který prochází přírodou. Muzeum MUNCH upozorňuje, že nevíme, zda křičí, nebo na výkřik reaguje.
• Mýtus: nápis o šílenci připsal neznámý návštěvník. Průzkum Nasjonalmusea a muzea MUNCH z roku 2020 ukázal, že ho napsal sám Munch.
• Rudé nebe se někdy vysvětluje západy slunce po výbuchu sopky Krakatoa v letech 1883–1884 nebo perleťovými oblaky. Historici umění tyto výklady zpochybňují, protože Munch nemaloval doslovně.
• Rozbor pigmentů z roku 2010 ukázal na verzi z roku 1893 mimo jiné kadmiovou žluť, rumělku, ultramarín a viridián.
• Výkřik byl v roce 1905 vystaven v Praze na Munchově výstavě v Mánesu, která silně ovlivnila mladé české malíře.

Další díla autora

• 
  Nemocné dítě

  1885–1886 · Nasjonalmuseet, Oslo
• 
  Madona

  1894 · Nasjonalmuseet, Oslo
• 
  Tanec života

  1899–1900 · Nasjonalmuseet, Oslo
• 
  Dívky na mostě

  1901 · Nasjonalmuseet, Oslo

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Objetí

  Egon Schiele · 1917 · expresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Radost života

  Henri Matisse · 1905–1906 · fauvismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Modrý kůň I

  Franz Marc · 1911 · expresionismus (Der Blaue Reiter)
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  V Moulin Rouge

  Henri de Toulouse-Lautrec · 1892–1895 · postimpresionismus