Čtenář Dostojevského

Co obraz zobrazuje

Na obraze sedí muž v tmavomodrém obleku, který se zhroutil do vysokého křesla s červeným čalouněním. Hlavu má zvrácenou dozadu, oči zavřené a tvář namalovanou bledě žlutozelenou barvou s modrými stíny. Pravá ruka mu visí podél těla, v levé dole drží malou červenou knihu. Za ním je lososově růžová stěna. Vlevo nahoře na ní visí krucifix, vpravo nahoře okno s výhledem na střechy a štíhlou špičatou věž. Vpravo dole stojí kulatý stolek se sklenicí a dvěma knihami, na horní z nich lze přečíst začátek jména Dostojevskij. Podlahu kryje koberec se vzorem v rezavých a hnědých tónech. Malba je široká a plochá, obrysy jsou tažené tmavou barvou a barvy nepopisují skutečnost, ale náladu. Vlevo dole je podpis „Emil Filla 07“. Národní galerie obraz označuje za ikonické dílo českého expresionismu.

Zvrácená hlava

Tvář má barvu, jakou by člověk ve skutečnosti mít neměl: bledou žlutozelenou s modrými stíny v očních důlcích. Muž nespí klidně, spíš působí vyčerpaně. Právě tento výraz je jádrem celého obrazu.

Krucifix na stěně

Malý zelený krucifix v rohu je jediný náboženský prvek v místnosti. Národní galerie ho vykládá jako znak starých hodnot, tradice a víry, které člověk na začátku 20. století ztrácí.

Okno s věží

Okno otevírá pohled ven na střechy a vysokou věž pod chladnou tyrkysovou oblohou. Vnější svět je klidný a vzdálený. Kontrast s rozrušeným interiérem obraz rozděluje na dvě nálady.

Kniha na stolku

Na stolku leží červená kniha s nápisem, který dal obrazu jméno. Ruský spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij patřil podle Národní galerie k hlavním zdrojům inspirace celé skupiny Osma.

Ruka s knihou

Dole na okraji křesla svírá zelenavá ruka další červenou knížku. Četba čtenáře nepovzbudila, spíš ho zcela vyčerpala. Červená barva knih se vrací i v čalounění křesla a drží obraz pohromadě.

Příběh vzniku

Emil Filla se narodil v roce 1882 v Chropyni a od roku 1903 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Školu po třech letech opustil, protože mu výuka připadala příliš konzervativní. Rozhodující vliv na něj i na jeho vrstevníky měla výstava norského malíře Edvarda Muncha v Praze v roce 1905. Mladí malíři tehdy hledali vzory u Muncha, Vincenta van Gogha, v románech Dostojevského i ve filozofii Arthura Schopenhauera.

V roce 1907 uspořádala skupina mladých umělců první výstavu pod názvem Osma. Filla patřil k jejím hlavním organizátorům spolu s Bohumilem Kubištou a Antonínem Procházkou. Ve stejném roce namaloval Čtenáře Dostojevského. Národní galerie ho ve studijním materiálu k Fillově výstavě nazývá programním obrazem českého expresionismu. Expresionismus je směr, který místo věrného zobrazení skutečnosti zdůrazňuje citový výraz, proto používá nepřirozené barvy a deformuje tvary. Kritika obě výstavy Osmy v letech 1907 a 1908 odmítla, Národní galerie je ale dnes řadí k zásadním událostem v dějinách moderního českého umění.

Obraz zachycuje pocit, který byl podle Národní galerie pro začátek 20. století typický: beznaděj při přechodu od starých hodnot k moderním. Čtenář nenachází útěchu ani v umění a literatuře. Fillova tvorba se brzy změnila. Od roku 1910 se obrátil ke kubismu podle Pabla Picassa a Georgese Braqua a expresionistické období zůstalo krátkou, ale důležitou kapitolou jeho díla.

Plátno dnes patří Národní galerii Praha pod inventárním číslem O 3190 a galerie ho řadí do své sbírky moderního umění ve Veletržním paláci.

Proč je tak slavný

Vstupenka do moderního umění

Obraz vznikl v roce první výstavy Osmy a bývá uváděn jako jedno z prvních výrazně expresionistických děl v českém malířství. Národní galerie ho označuje za ikonické dílo tohoto směru.

Nálada celé generace

Vyčerpaný čtenář s krucifixem za zády shrnuje pocity mladých umělců kolem roku 1907: nejistotu, únavu ze starých jistot a hledání nového výrazu.

Barva místo popisu

Zelenožlutá tvář, růžová stěna a modrý oblek nepopisují skutečnost. Filla barvou vyjadřuje stav mysli, což byla v Praze roku 1907 odvážná novinka.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozici drží silná diagonála: postava leží v křesle od levého horního rohu k pravému dolnímu a celý obraz se tak „sesouvá“. Proti ní stojí pevné svislé a vodorovné linie okna, stolku a okraje stěny. Velkou plochu zabírá modrý oblek, který kontrastuje s teplou růžovou stěnou. Teplé a studené barvy se střídají v pásech odshora dolů, od růžové stěny přes modrou postavu k rezavému koberci. Detaily jako knihy, sklenice nebo krucifix jsou jen naznačené několika tahy, oko se proto vrací k tváři. Pro vlastní malbu je z obrazu užitečné hlavně to, jak barva vyjadřuje náladu a jak jedna šikmá linie dodá klidné scéně napětí.

Paleta

• Lososově růžová (stěna)
  #BC8362
• Šedomodrá (oblek)
  #4B616B
• Bledá okrová (tvář)
  #BBAC90
• Rezavě hnědá (koberec)
  #734C33
• Olivová šeď
  #7E7F6F
• Tmavá zelenošedá (obrysy)
  #3D413F

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Barvou namalujte náladu

Zkuste obličej nebo krajinu namalovat v barvě, kterou byste za normálních okolností nepoužili. Zelenavý nebo modrý tón řekne o náladě víc než přesná barva kůže.

Jedna diagonála stačí

Hlavní tvar položte šikmo přes plátno a kolem něj nechte svislé a vodorovné linie. Šikmá osa vnese do obrazu pohyb nebo napětí.

Tmavý obrys drží plochu

Velké plochy barvy obtáhněte tmavou linkou širokým štětcem. Tvary pak drží pohromadě i bez detailů a stínování.

Chci namalovat svého Čtenáře

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Čtenář Dostojevského patří do sbírky Národní galerie Praha, která moderní umění vystavuje ve Veletržním paláci, Dukelských hrdinů 47, Praha 7. Online katalog galerie byl při ověření 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz, proto si před návštěvou na webu nebo na pokladně ověřte, zda je obraz právě vystavený.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Ve stejné sbírce jsou i další Fillovy obrazy, například Vlastní podobizna s cigaretou (1908) a Salome (1911), a také díla jeho kolegů z Osmy, třeba Kuřák Bohumila Kubišty.

Zajímavosti a mýty

• Na stolku vpravo dole stojí na hřbetu knihy nápis „Dostojev…“. Název obrazu tak vychází přímo z toho, co je na plátně vidět.
• Filla ve stejném roce 1907 vystavoval na první výstavě skupiny Osma, kterou Národní galerie řadí k zásadním událostem moderního českého umění.
• Záměna: Čtenářka je jiný, mnohem pozdější Fillův obraz z roku 1930 s ženou v křesle. Ten se v roce 2025 vydražil za 32,4 milionu korun.
• Z Fillova expresionistického období pocházejí i obrazy Hráči šachů a Červené eso, oba z roku 1908. Po roce 1910 už maloval hlavně kubistická zátiší.
• Dva roky po vzniku obrazu, v roce 1909, byl Filla přijat do Spolku výtvarných umělců Mánes, nejvlivnějšího uměleckého spolku tehdejší Prahy.

Další díla autora

• 
  Vlastní podobizna s cigaretou

  1908 · Národní galerie Praha
• Bez volné reprodukce
  Salome

  1911 · Národní galerie Praha
• 
  Zátiší se slanečkem

  1915 · Moravská galerie v Brně
• 
  Lidová píseň Kde dvanáct klíčů od dveří

  1951 · Slovenská národní galerie, Bratislava

Podobné obrazy

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Avignonské slečny

  Pablo Picasso · 1907 · kubismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Kuřák (Autoportrét)

  Bohumil Kubišta · 1910 · kubismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Povídání o pejskovi a kočičce

  Josef Čapek · 1929 · kubismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Dívka s míčem

  František Kupka · 1908 · abstrakce