Surrealismus

Umělecký směr · 20. století

🇫🇷 Francie, Paříž · od roku 1924, v Česku od roku 1934

Surrealismus je umělecký směr, který vznikl v Paříži v roce 1924 a maloval sny, podvědomí a nečekaná setkání obyčejných věcí.

Kořeny od Jindřicha Štyrského, 1934 – vyschlý zkroucený kořen ležící na skalnatém břehu pod zelenomodrou oblohou
Jindřich Štyrský, Kořeny, 1934. Národní galerie Praha. Wikimedia Commons, public domain.

Co je surrealismus

Surrealismus je umělecký a literární směr, který vznikl v Paříži v polovině 20. let 20. století. Jeho autoři chtěli osvobodit představivost od rozumu, zvyku a morálky a ukázat, co se odehrává v podvědomí: sny, touhy, strachy a náhodné asociace. Na surrealistických obrazech se proto potkávají věci, které k sobě nepatří, předměty mění tvar a krajiny vypadají jako ze snu.

Slovo surrealismus, česky „nadrealismus“, použil poprvé básník Guillaume Apollinaire v roce 1917. Za začátek hnutí se považuje Manifest surrealismu, který 15. 10. 1924 vydal básník André Breton. Surrealismus v něm popsal jako „čistý psychický automatismus“, tedy způsob, jak zachytit myšlení bez dohledu rozumu. Inspiraci hledal v psychoanalýze Sigmunda Freuda, ve výkladu snů a ve volných asociacích.

Surrealisté navázali na hnutí dada, které po první světové válce zesměšňovalo umělecké i společenské zvyklosti. Nechtěli ale jen bořit. Hledali novou, „nadreálnou“ skutečnost, ve které se sen a bdění spojí. Surrealismus proto nebyl jen styl malby. Patřila k němu poezie, fotografie, film, objekty i politické postoje.

Jak surrealismus vznikl

Předchůdci: metafyzická malba a dada (1910–1923)

Ještě před první světovou válkou maloval Giorgio de Chirico prázdná italská náměstí s arkádami, dlouhými stíny a krejčovskými figurínami. Svému stylu říkal metafyzická malba a v letech 1910–1918 vznikly obrazy jako Melancholie a tajemství ulice nebo Píseň lásky. Pro pozdější surrealisty se staly vzorem. René Magritte vzpomínal, že ho reprodukce Písně lásky dojala k slzám, a Yves Tanguy se po setkání s de Chiricovým obrazem rozhodl malovat. Max Ernst poznal de Chiricovu tvorbu v roce 1919. Téhož roku založil v Kolíně nad Rýnem skupinu dada a skládal koláže z výstřižků starých katalogů. V roce 1921 namaloval Slona Celebes a o rok později se přestěhoval do Paříže.

Manifest a první výstava (1924–1929)

Breton vydal Manifest surrealismu v říjnu 1924 a v prosinci vyšlo první číslo časopisu La Révolution surréaliste. Zpočátku šlo hlavně o básníky, kteří zkoušeli automatické psaní. Malíři se k nim přidávali postupně. V roce 1924 vstoupil do skupiny Joan Miró a v listopadu 1925 uspořádala pařížská Galerie Pierre první výstavu surrealistické malby, na které byli Miró, Paul Klee, Man Ray, André Masson a další. Ernst v roce 1925 objevil frotáž a brzy po ní gratáž. Magritte se v roce 1927 přestěhoval do Paříže a v roce 1929 namaloval Zradu obrazů s dýmkou. Téhož roku se ke skupině přidal Salvador Dalí.

Mezinárodní hnutí a Praha (1930–1939)

Ve 30. letech se surrealismus rozšířil do celé Evropy. Dalí v roce 1931 namaloval Persistenci paměti s měkkými hodinami. V Praze vznikla 21. 3. 1934 Skupina surrealistů v ČSR. Patřili k ní Toyen, Jindřich Štyrský, básník Vítězslav Nezval, teoretik Karel Teige, psycholog Bohuslav Brouk a další. Spolek Mánes jim na začátku roku 1935 uspořádal výstavu a na jaře do Prahy přijeli André Breton a Paul Éluard. Breton přednášel v Mánesu a v dubnu 1935 vyšlo v Praze první číslo Mezinárodního bulletinu surrealismu. Pražská skupina se tak stala nejvýznamnější mimo Paříž. Velké mezinárodní výstavy surrealismu následovaly v Londýně v roce 1936 a v Paříži v roce 1938, kde visela zhruba tři sta děl od více než šedesáti umělců. Hnutí ale provázely spory. Nezval v roce 1938 českou skupinu rozpustil, část členů v ní pokračovala dál, a Breton v roce 1939 vyloučil Dalího.

Exil, Amerika a dědictví (1939–1969)

Za druhé světové války odešla řada surrealistů do Spojených států. Ernst v roce 1941 utekl do New Yorku s pomocí sběratelky Peggy Guggenheimové a také Breton tam v roce 1941 spoluzaložil časopis VVV. Setkání s mladými newyorskými malíři pomohlo zrodu abstraktního expresionismu. Toyen odešla v roce 1947 natrvalo do Paříže a přidala se k Bretonově skupině. V Praze se v roce 1951 k Teigeho okruhu připojil malíř Mikuláš Medek. Breton zemřel v roce 1966 a pařížskou skupinu v roce 1969 rozpustil Jean Schuster. Česká skupina surrealistů funguje dodnes.

Jak poznat surrealistický obraz

  • Snová scéna malovaná přesněDalí a Magritte malovali nemožné věci hladce a pečlivě jako staří mistři. Díky tomu působí snová scéna nečekaně věrohodně.
  • Věci, které k sobě nepatříJablko před obličejem, měkké hodinky na větvi nebo dýmka s nápisem, že to není dýmka. Obyčejné předměty jsou vytržené z běžných souvislostí.
  • Proměny a dvojí obrazyTvary přecházejí jeden v druhý. Kořen připomíná tělo, skála hlavu a krajina se mění v postavu.
  • Automatismus a náhodaMalíři kreslili bez předem daného plánu a nechali ruku vést podvědomím. Ve hře zvané mrtvolka (cadavre exquis) kreslilo jednu postavu více lidí, aniž viděli, co nakreslili ostatní.
  • Nové technikyFrotáž je propisování struktury dřeva nebo látky tužkou, při gratáži se barva seškrabuje a při dekalkomanii se otiskuje mezi dvěma plochami. Ze vzniklých skvrn malíři dotvářeli lesy, zvířata a postavy.
  • Znaky a měkké tvaryMiró místo předmětů maloval zjednodušené znaky, hvězdy, oči a organické tvary. Toyen a Štyrský pracovali s tvary, které připomínají kořeny, kameny a části těla.

Malíři surrealismu

Samostatné stránky máme o sedmi surrealistech a o Giorgiovi de Chiricovi, jehož metafyzická malba surrealismu předcházela. K pařížské skupině patřili také Yves Tanguy, André Masson, Man Ray, Leonora Carringtonová a Dorothea Tanningová, v Belgii vedle Magritta Paul Delvaux. Z českých surrealistů jsou nejznámější Toyen a Jindřich Štyrský, k Teigeho poválečné skupině se přidal Mikuláš Medek.

  • Salvador Dalí v roce 1972 v pařížském hotelu Meurice – starší muž s dlouhými vlasy, vytočeným knírem a vycházkovou holí
    🇪🇸 1904–1989 · měkké hodinky a paranoicko-kritická metoda
  • René Magritte v roce 1961 – černobílá fotografie staršího muže v tmavém obleku a kravatě
    🇧🇪 1898–1967 · obyčejné věci v záhadných souvislostech
  • Joan Miró v Barceloně v roce 1935 – černobílá fotografie muže v tmavém obleku u okna
    🇪🇸 1893–1983 · znaky, hvězdy a jasné barvy
  • Max Ernst ve vyšším věku – černobílá fotografie muže s bílými vlasy a vzorovaným šátkem kolem krku
    🇩🇪🇫🇷 1891–1976 · dada, koláž a frotáž
  • Toyen v roce 1930 – černobílá portrétní fotografie ženy s krátkými tmavými vlasy v kostkované halence, sedící se sepjatýma rukama
    🇨🇿 1902–1980 · česká surrealistka, od roku 1947 v Paříži
  • Jindřich Štyrský v roce 1930 – černobílá fotografie muže v tmavém obleku s rukama složenýma na stole
    🇨🇿 1899–1942 · spoluzakladatel české skupiny
  • Mikuláš Medek v Janově v roce 1967 – muž s tmavými vlnitými vlasy a výraznými brýlemi v tmavé košili
    🇨🇿 1926–1974 · imaginativní malba 50. let
  • Giorgio de Chirico v roce 1936 – černobílá portrétní fotografie muže v saku a kravatě před látkou se vzorem listů
    🇮🇹 1888–1978 · předchůdce, metafyzická malba

Nejslavnější obrazy surrealismu

Výběr obrazů, které surrealismus nejlépe vystihují. Většina surrealistů zemřela po roce 1955 a jejich díla jsou chráněná autorským právem, proto obrázky ukazujeme jen u Jindřicha Štyrského. U ostatních obrazů najdete odkaz na stránku díla nebo malíře.

Co si ze surrealismu vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl

  • Začněte náhodouRozmažte na plátně trochu barvy houbičkou nebo na mokrou barvu přitiskněte papír a sejměte ho. Ve vzniklých skvrnách hledejte tvary a dotvořte je štětcem.
  • Spojte nespojitelnéVyberte dvě obyčejné věci, které spolu nemají nic společného, a namalujte je vedle sebe. Třeba hrnek uprostřed pouště nebo klíč místo měsíce.
  • Malujte nemožné pečlivěSnová scéna působí silněji, když má ostré stíny, hladké přechody a jasný horizont. Čím věrohodněji namalujete nemožnou věc, tím víc zaujme.
  • Zapisujte si snyMějte u postele papír a ráno si zapište nebo načrtněte, co se vám zdálo. Jeden obraz ze snu stačí jako výchozí motiv.

Chci malovat jako surrealisté

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Kde vidět surrealismus naživo, i v Česku

Surrealismus mají muzea po celé Evropě i v Americe. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly malířů z této stránky, stav jsme kontrolovali na webech galerií v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

GalerieMěstoCo tam uvidíteOdkaz
Národní galerie Praha – Veletržní palácnejblíž Praze🇨🇿 PrahaToyen: Úděs (1937); Štyrský: Z mého deníku (1933), Kořeny (1934); Medek: Velké jídlo (1953); Miró: Kompozice (1933). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Vstupné
Moravská galerie v Brně🇨🇿 BrnoToyen: Jitro (1931); Štyrský: Náměsíčná (1925); Medek: V lednu zblednu (1965). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Oficiální web
Albertina (sbírka Batliner)🇦🇹 VídeňMagritte: Zakletá krajina (1953); Ernst: Květiny na žlutém podkladu (1929). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Návštěva
Pinakothek der Moderne🇩🇪 MnichovDalí: Záhada touhy (1929); de Chirico: Znepokojivé múzy (1917). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Oficiální web
Tate Modern🇬🇧 LondýnErnst: Slon Celebes (1921); de Chirico: Nejistota básníka (1913)Návštěva
Museum of Modern Art (MoMA)🇺🇸 New YorkDalí: Persistence paměti (1931); Miró: Katalánská krajina (Lovec); de Chirico: Nádraží Montparnasse (1914)Vstupenky
Peggy Guggenheim Collection🇮🇹 BenátkyErnst: Oblékání nevěsty (1940); Magritte: Říše světel (1953–1954); de Chirico: Červená věž (1913)Návštěva
Teatre-Museu Dalí🇪🇸 Figueresnejvětší sbírka Dalího děl v muzeu, které sám navrhl a které se otevřelo v roce 1974Oficiální web
Musée Magritte Museum🇧🇪 Bruselkolem 200 Magrittových obrazů, kvašů, kreseb a sochNávštěva
Moderna Museet🇸🇪 StockholmToyen: Mýtus světla (1946)Oficiální web

Nejvíc českého surrealismu uvidíte v Národní galerii Praha ve Veletržním paláci, kde jsou díla Toyen, Štyrského a Medka a také obraz Joana Miróa. Online katalog galerie je teď mimo provoz, proto si aktuální expozici ověřte přímo u ní. Za Magrittem a Ernstem se dá vyrazit do vídeňské Albertiny.

Co bylo před surrealismem a co po něm

Surrealismus vyrostl z metafyzické malby Giorgia de Chirica a z hnutí dada. Za své předchůdce surrealisté považovali i staré mistry fantazie, například Hieronyma Bosche. Po druhé světové válce z něj čerpal abstraktní expresionismus a obrazová řeč Reného Magritta ovlivnila pop art.

  • Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche, kolem 1490–1510 – otevřený triptych s rájem vlevo, krajinou plnou nahých postav a obřího ovoce uprostřed a temným peklem vpravo
    inspirace · surrealisté řadili Bosche mezi své předchůdce
  • Výkřik od Edvarda Muncha, 1893 – postava s rukama u tváře na mostě pod rudou zvlněnou oblohou nad fjordem
    předchůdce · de Chirico vyšel ze symbolistů Böcklina a Klingera
  • Cvrlikající stroj od Paula Kleea, 1922 – čtyři tence kreslení ptáčci na klice nad modrým pozadím
    souputník · Paul Klee vystavoval v roce 1925 na první výstavě surrealistické malby
  • Chráněné dílo, bez obrázku
    navazuje · v New Yorku 40. let čerpali Pollock a Rothko ze surrealistického automatismu
  • Chráněné dílo, bez obrázku
    navazuje · Magritte ovlivnil Warhola i Jaspera Johnse

Zajímavosti

  • Na mezinárodní výstavě surrealismu v Londýně v roce 1936 přednášel Dalí v potápěčském skafandru. Začal se v něm dusit a helmu z něj museli narychlo odšroubovat.
  • André Breton složil z písmen jména Salvador Dalí posměšnou přezdívku „Avida Dollars“, tedy „lačný po dolarech“. Narážel na Dalího komerční úspěch.
  • Malíř Yves Tanguy podle vlastních slov uviděl v roce 1922 obraz Giorgia de Chirica ve výloze obchodníka s uměním a na místě se rozhodl, že bude malovat, i když předtím nikdy nedržel štětec.
  • Breton o Joanu Miróovi prohlásil, že je ze všech surrealistů ten nejsurrealističtější. Miró se přitom do skupiny nikdy zcela nezapojil.
  • Jméno Toyen je pseudonym. Původ není jistý: Jaroslav Seifert tvrdil, že ho vymyslel on, jiné výklady ho odvozují od francouzského slova citoyen (občan).

Časté otázky

Co je surrealismus?

Surrealismus je umělecký a literární směr, který vznikl v Paříži v roce 1924. Jeho malíři zobrazovali sny, podvědomí a nečekaná spojení obyčejných věcí, často velmi přesnou malbou, která nemožné scény dělá věrohodnými.

Kdo založil surrealismus a kdy?

Za zakladatele surrealismu se považuje francouzský básník André Breton, který 15. 10. 1924 vydal Manifest surrealismu. Samotné slovo surrealismus použil poprvé básník Guillaume Apollinaire v roce 1917.

Kdo patří mezi nejznámější surrealisty?

Mezi nejznámější surrealistické malíře patří Salvador Dalí, René Magritte, Joan Miró, Max Ernst a Yves Tanguy. Z českých umělců jsou to Toyen a Jindřich Štyrský.

Jaký je rozdíl mezi surrealismem a metafyzickou malbou?

Metafyzická malba Giorgia de Chirica vznikla v Itálii už v letech 1910–1918 a zachycovala tichá, opuštěná náměstí plná záhadné nálady. Surrealismus z ní čerpal, ale přidal program podvědomí, snů a automatismu podle Bretonova manifestu z roku 1924.

Existoval český surrealismus?

Ano. Skupina surrealistů v ČSR vznikla v Praze 21. 3. 1934 a patřili k ní mimo jiné Toyen, Jindřich Štyrský, Vítězslav Nezval a Karel Teige. V roce 1935 do Prahy přijel André Breton a pražská skupina se stala nejvýznamnější mimo Paříž. Česká skupina surrealistů funguje dodnes.

Kde vidět surrealismus v Česku?

Surrealismus v Česku vlastní hlavně Národní galerie Praha ve Veletržním paláci, kde jsou obrazy Toyen, Jindřicha Štyrského, Mikuláše Medka i Joana Miróa. Díla Toyen, Štyrského a Medka má také Moravská galerie v Brně.

Zdroje a licence

  1. Wikidata: surrealismus (Q39427)
  2. Tate: Art term – Surrealism
  3. Prague.eu: Proti proudu – Skupina surrealistů 1934–2024 (Národní galerie Praha)
  4. Princeton University Library: Bulletin international du surréalisme
  5. Wikipedie (anglicky): Surrealism
  6. Wikipedie (česky): Surrealismus
  7. Wikipedie (česky): Skupina surrealistů v ČSR
  8. Stránky malířů ArtMoment (Dalí, Magritte, Miró, Ernst, Toyen, Štyrský, Medek, de Chirico) a jejich zdroje

Obrázky a licence

Kořeny, Jindřich Štyrský, 1934. Národní galerie Praha. Zdroj: Wikimedia Commons (foto anagoria), https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1934_%C5%A0tyrsk%C3%BD_Wurzeln_01_Nationalgalerie_Prag_anagoria.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-auto-expired).

Salvador Dalí v hotelu Meurice v Paříži, 1972. Foto: Allan Warren. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dali_Allan_Warren.jpg. Licence: CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/).

René Magritte, 18. 10. 1961. Neznámý fotograf, Musée Carnavalet – Histoire de Paris. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:René_Magritte_in_1961.jpg. Licence: CC0. Výřez ArtMoment (bez obrazů v pozadí).

Joan Miró, Barcelona, 13. 6. 1935. Foto Carl Van Vechten. Library of Congress. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Portrait_of_Joan_Miro,_Barcelona_1935_June_13.jpg. Licence: volné dílo (PD Van Vechten).

Max Ernst, kolem roku 1968. Neznámý fotograf, Fotocollectie ANEFO, Nationaal Archief, Haag (inv. 928-4975). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Max_Ernst_1968.jpg. Licence: CC0.

Toyen, 1930. Foto neznámý autor (Rozpravy Aventina). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Toyen1930.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).

Jindřich Štyrský, 1930. Foto neznámý autor (Rozpravy Aventina). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Styrsky1930.jpg. Licence: volné dílo (PD-anon-70-EU).

Mikuláš Medek, Janov, květen 1967. Foto: Emila Medková. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Emila_Medková_-_Mikuláš_Medek,_Janov,_květen_1967.jpg. Licence: CC BY-SA 4.0, svolení držitelky práv doloženo u Wikimedia (VRT).

Giorgio de Chirico, 1936. Fotografie Carl Van Vechten, Library of Congress (Van Vechten Collection). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Portrait_of_Giorgio_De_Chirico_LCCN2004662700.jpg. Licence: Public domain (bez známých omezení). Výřez ArtMoment (bez černého okraje negativu).

Z mého deníku, Jindřich Štyrský, 1933. Národní galerie Praha. Zdroj: Wikimedia Commons (foto anagoria), https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1933_%C5%A0tyrsk%C3%BD_Aus_meinem_Tagebuch_Nationalgalerie_Prag_anagoria.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-auto-expired).

Zahrada pozemských rozkoší, Hieronymus Bosch, kolem 1490–1510. Museo del Prado, Madrid (P002823). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Garden_of_Earthly_Delights_by_Bosch_High_Resolution_2.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Výkřik, Edvard Munch, 1893. Nasjonalmuseet, Oslo. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Munch,_1893,_The_Scream,_oil,_tempera_and_pastel_on_cardboard,_91_x_73_cm,_National_Gallery_of_Norway.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-auto-expired).

Cvrlikající stroj, Paul Klee, 1922. Museum of Modern Art, New York. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Die_Zwitscher-Maschine_(Twittering_Machine),_1922_-_Paul_Klee.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80-expired).

Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla surrealistů ani jejich motivy. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.