Syn člověka

Co obraz zobrazuje

Magritte zemřel v roce 1967 a jeho dílo je chráněné autorským právem, proto obraz na této stránce neukazujeme. Obraz je navíc v soukromé sbírce a žádná galerie ho nemá ve své online sbírce. Na plátně na výšku stojí muž v tmavém kabátě, bílé košili s červenou kravatou a v černé buřince. Stojí čelem k divákovi před nízkou zídkou, za kterou se rozkládá moře a zatažená obloha. Jeho obličej skoro celý zakrývá zelené jablko s lístky, které se vznáší ve vzduchu těsně před tváří. Zpoza okraje jablka vykukují jen jeho oči. Postava je namalovaná klidně a věcně, jako na fotografii do dokladů. Pozorný divák si všimne drobné podivnosti: levá paže muže se v lokti ohýbá dozadu. Obyčejná scéna tak působí znepokojivě, i když se v ní nic neděje.

Příběh vzniku

René Magritte namaloval Syna člověka v roce 1964, tři roky před svou smrtí. Bylo mu tehdy 65 let a zájem o jeho dílo v té době prudce rostl, v roce 1965 mu newyorská Museum of Modern Art uspořádala retrospektivu. Obraz vznikl jako autoportrét. Magritte v něm spojil dva motivy, ke kterým se vracel celý život: muže v buřince a jablko.

Zelené jablko maloval Magritte opakovaně a v roce 1964 vznikla i příbuzná díla. Na obraze Velká válka stojí před podobnou zídkou nad mořem postava, které obličej zakrývá jiný předmět, a starší kvaš Chuť neviditelného ukazuje muže s jablkem na abstraktním pozadí. Na obraze Muž v buřince zase tvář zakrývá letící pták. Magritte tak stále zkoušel, co se stane, když něco viditelného zakryje něco jiného viditelného.

Obraz je v soukromých rukou a veřejnosti se ukazuje jen výjimečně, když ho majitel zapůjčí na výstavu. Naposledy ho bylo možné vidět v roce 2018 na výstavě René Magritte: The Fifth Season v San Francisco Museum of Modern Art.

Proč je tak slavný

Jednoduchý a nezapomenutelný obraz

Muž, buřinka a jablko. Tři obyčejné věci stačí k obrazu, který si člověk zapamatuje na první pohled. Proto bývá často napodobován a parodován.

Film a popkultura

Obraz hraje důležitou roli ve filmu Aféra Thomase Crowna z roku 1999, kde se v jeho duchu po muzeu rozprchnou desítky mužů v buřinkách. Odkazy na něj najdete i v dalších filmech a v počítačových hrách.

Otázka po skrytém

Obraz nutí diváka chtít vidět, co je za jablkem. Právě touha podívat se pod povrch je jedním z hlavních témat Magrittovy tvorby.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je strohá a souměrná. Postava stojí přesně uprostřed a zaujímá většinu výšky plátna, jako na portrétu. Vodorovná linie zídky a horizont moře protínají postavu v úrovni pasu a hrudi a dávají obrazu klid. Jablko leží na svislé ose v horní třetině plátna, tam, kam se při pohledu na portrét díváme nejdřív. Jedna sytá zelená proti šedým a tmavým tónům ho dělá nepřehlédnutelným. Pro vlastní malbu si můžete vzít tři věci: postavu na ose obrazu, klidný vodorovný horizont za ní a jediný sytě barevný prvek tam, kam má divák pohlédnout nejdřív.

Paleta

• Šedomodrá obloha
  #9AA5AD
• Šedozelené moře
  #4F6B72
• Tmavá šeď kabátu
  #2D2F34
• Jablečná zelená
  #6F9A3C
• Červeň kravaty
  #A3262A
• Teplá šeď zídky
  #B6AC9C

Barvy jsou jen orientační odhad tónů obrazu a od originálu se mohou lišit; obraz z autorskoprávních důvodů neukazujeme.

Jedna sytá barva

Namalujte celý obraz v tlumených šedých a modrých tónech a jen jeden předmět nechte sytě barevný. Oko na něj skočí okamžitě.

Zakryjte, co čekáme

Do jinak obyčejné scény vložte předmět, který zakryje to nejdůležitější, třeba tvář nebo okno. Obraz tím získá napětí a otázku.

Malujte věcně

Neobvyklý nápad působí nejsilněji, když je namalovaný klidně a přesně. Hladké plochy a čisté obrysy nechte pracovat za vás.

Chci namalovat svého Syna člověka

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Syn člověka je v soukromé sbírce a veřejnosti není přístupný. Výjimečně ho majitel zapůjčuje na výstavy, naposledy v roce 2018 do San Francisco Museum of Modern Art. Pokud se obraz objeví na další výstavě, oznámí to pořádající muzeum na svém webu.

Magrittova díla naživo uvidíte hlavně v Bruselu. Musée Magritte Museum v Královských muzeích výtvarných umění Belgie má největší soubor jeho obrazů, kvašů, kreseb a soch, kolem 200 děl. V Los Angeles visí Zrada obrazů s nápisem „Toto není dýmka“, v New Yorku obraz Milenci a v Benátkách Říše světel.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Magrittova díla má ve sbírce Batliner vídeňská Albertina, mimo jiné obraz Zakletá krajina (1953). Vystavení si ověřte u galerie. Další tipy najdete na stránce obrazy René Magritta.

Zajímavosti a mýty

• Jablko na obraze není jen vtip. Podle Magritta šlo o napětí mezi tím, co vidíme, a tím, co viditelné zakrývá. Lidé podle něj vždy chtějí vidět, co je skryté.
• Syn člověka je autoportrét, i když malířovu tvář na něm skoro nevidíme.
• Ve filmu Aféra Thomase Crowna z roku 1999 obraz visí v muzeu a při závěrečné loupeži se po sálech pohybují desítky mužů v buřinkách.
• Obraz je v soukromé sbírce a na výstavách se objevuje jen výjimečně, naposledy v roce 2018 v San Francisku.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Zrada obrazů (Toto není dýmka)

  1929 · Los Angeles County Museum of Art · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Golconda

  1953 · Menil Collection, Houston · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Říše světel

  1953–1954, jedna z verzí · Peggy Guggenheim Collection, Benátky · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Milenci

  1928 · Museum of Modern Art, New York · Prohlédnout na webu galerie

Podobné obrazy

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Mýtus světla

  Toyen · 1946 · surrealismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Persistence paměti

  Salvador Dalí · 1931 · surrealismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Slon Celebes

  Max Ernst · 1921 · surrealismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Roláže a koláže

  Jiří Kolář · 1937–2002 · koláž a vizuální poezie