Autoportrét s obvázaným uchem

Co obraz zobrazuje

Van Gogh se namaloval do pasu, mírně z profilu, s pohledem upřeným mimo diváka. Na hlavě má modrou čepici s černou kožešinou, na sobě zelený kabát zapnutý velkým knoflíkem. Přes ucho a pod bradou má omotaný bílý obvaz. Tvář je bledá, s výraznými zelenými očima a zrzavým strništěm. Za ním je vlevo malířský stojan s plátnem, na kterém je jen pár tahů, a vpravo na stěně visí japonský barevný dřevořez s gejšami v krajině. Úplně vpravo je část okna s modrošedým rámem, které do místnosti pouští studené zimní světlo. Barvy jsou jasné a čisté: zelená a modrá oblečení proti světle žluté stěně a oranžovému rámu tisku. Courtauld Gallery píše, že síla obrazu je hlavně v rázném rukopisu a práci s barvou, kterými malíř ohlašuje své umělecké ambice.

Obvaz a tvář

Na obraze má malíř obvázané pravé ucho. Maloval se ale podle zrcadla, ve skutečnosti si proto zranil levé ucho. Tvář je namalovaná krátkými tahy žluté, zelené a růžové.

Japonský dřevořez

Na stěně visí japonský tisk. Podle anglické Wikipedie jde o volnou kopii listu Gejši v krajině od Satóa Torakiyoa ze 70. let 19. století. Van Gogh japonské dřevořezy sbíral a čerpal z nich jasné barvy a ploché tvary.

Čepice s kožešinou

Kožešinovou čepici si Van Gogh podle Courtauld Gallery koupil krátce předtím. Měla držet silný obvaz na místě a chránit ho před zimou. Černá kožešina je namalovaná hustými, rozčepýřenými tahy.

Stojan s plátnem

Vlevo stojí stojan s plátnem, na kterém je teprve pár čar. Galerie ho vykládá jako symbol: malíř dává najevo, že chce pokračovat v práci. Spolu s japonským tiskem tak obraz ukazuje, z čeho jeho malba vychází.

Příběh vzniku

V říjnu 1888 přijel do Arles za Van Goghem malíř Paul Gauguin. Měli spolu tvořit ve Žlutém domě a založit ateliér jihu. Soužití bylo plné napětí. Podle Van Gogh Museum se těsně před Vánoci 1888 prudce pohádali a Van Gogh si v záchvatu zmatení uřízl levé ucho. Zabalil ho do papíru a odnesl ženě v nevěstinci. Druhý den ráno ho policie našla doma a odvezla do nemocnice. Gauguin z Arles odjel. Van Gogh si později na celou událost nepamatoval.

Z nemocnice se vrátil v lednu 1889. Courtauld Gallery uvádí, že autoportrét namaloval týden po propuštění. Gauguin byl pryč a Van Gogh se snažil co nejdřív vrátit k práci. V dopise bratrovi Theovi ze 17. 1. 1889 psal, že znovu maluje a že má pro něj nový portrét. Podle anglické Wikipedie jde pravděpodobně právě o tento obraz.

Po malířově smrti měl obraz pařížský obchodník s barvami Julien Tanguy, kterého Van Gogh dvakrát portrétoval. Jak se k němu dostal, není jasné. Pak patřil hraběti de La Rochefoucauldovi a obchodníkovi Paulu Rosenbergovi. V říjnu 1928 ho koupil britský průmyslník a sběratel Samuel Courtauld a v roce 1948 ho odkázal dnešní Courtauld Gallery v Londýně.

Proč je tak slavný

Svědectví o krizi

Obraz přímo zachycuje následky incidentu s uchem z prosince 1888, který připomíná většina vyprávění o Van Goghově životě. Proto se objevuje v knihách i filmech o malíři.

Odhodlání malovat dál

Obraz nevznikl jako sebelítost. Galerie zdůrazňuje, že stojan s plátnem a japonský tisk ukazují malíře, který se po krizi vrací k práci.

Malířská síla

Zelený kabát, modrá čepice a žlutá stěna jsou položené jistými tahy v silné vrstvě. Courtauld Gallery vyzdvihuje právě rukopis a barvu jako hlavní důkaz malířových ambicí.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Postava stojí ve středu, ale hlava je posunutá mírně doleva, takže vpravo zbývá místo pro japonský tisk. Pozadí je rozdělené na svislé pásy: stojan, stěna, tisk a okno. Ty vyvažují oblé tvary čepice a ramen. Barvy pracují v kontrastech. Zelená kabátu stojí proti oranžové v rámu tisku, modrá čepice proti teplé žluté stěně. Tahy štětce mají na každé ploše jiný směr: v kabátě jdou svisle, v kožešině do stran. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít hlavně rozdělení pozadí do svislých pásů, kontrast teplých a studených barev a měnící se směr tahů.

Paleta

• Smaragdově zelená (kabát)
  #4D7963
• Tmavá zeleň (stíny)
  #25302A
• Ultramarínová lomená (čepice)
  #647893
• Teplá světle žlutá (stěna)
  #D7CE92
• Okrová (tvář)
  #C7AE6D
• Hnědočerná (kožešina)
  #23201C

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Měňte směr tahu

Na každé ploše veďte štětec jiným směrem: svisle na oblečení, do stran na vlasech, krátce na tváři. Plochy se od sebe oddělí i bez obrysů.

Pozadí v pásech

Rozdělte pozadí na několik svislých pásů různých barev. Jednoduchý trik dodá portrétu nebo zátiší stavbu a klid.

Teplá proti studené

Postavte studenou zelenou nebo modrou proti teplé žluté či oranžové. Motiv tak vystoupí z pozadí a obraz bude svěží.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Autoportrét s obvázaným uchem

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Autoportrét s obvázaným uchem patří Courtauld Gallery v Somerset House na Strandu v Londýně. Podle online sbírky galerie je k 23. 10. 2026 vystavený. Ve stejné galerii visí i další díla impresionistů a postimpresionistů, například Hráči karet Paula Cézanna.

Vstupenky kupte na oficiálním webu galerie a vyhněte se přeprodejcům. Před cestou si ověřte, že není zapůjčený na výstavu.

Nejbližší dílo autora od Prahy: obraz Zelené obilí (1889) vlastní Národní galerie Praha. Vystavení si ověřte u galerie. Další díla najdete na stránce obrazy Van Gogha naživo.

Zajímavosti a mýty

• Na obraze je obvázané pravé ucho, Van Gogh si ale zranil levé. Maloval se podle zrcadla, které obraz převrací.
• Mýtus: Van Gogh si uřízl ucho kvůli ženě. Podle Van Gogh Museum k činu došlo v záchvatu zmatení po hádce s Gauguinem a malíř si na něj později nepamatoval.
• Rozsah zranění se ve zdrojích liší. Courtauld Gallery píše o většině levého ucha, Van Gogh Museum jednoduše o levém uchu.
• Hustou vrstvu barvy, ve které zůstávají stopy štětce (impasto), převzal Van Gogh podle anglické Wikipedie mimo jiné od marseillského malíře Adolpha Monticelliho, kterého obdivoval.
• Příčina Van Goghových záchvatů dodnes není jasná. Podle Van Gogh Museum existuje mnoho teorií, ale žádná jednoznačná diagnóza.
• V roce 2022 byl obraz součástí výstavy Van Gogh. Autoportréty v Courtauld Gallery. V letech 2019–2020 byl zapůjčen do Van Gogh Museum v Amsterdamu.

Další díla autora

• 
  Hvězdná noc

  1889 · MoMA, New York
• 
  Ložnice v Arles

  1888 · Van Gogh Museum, Amsterdam
• 
  Kavárenská terasa v noci

  1888 · Kröller-Müller Museum, Otterlo
• 
  Slunečnice

  1888 · National Gallery, Londýn

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Hráči karet

  Paul Cézanne · 1890–1895 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  V Moulin Rouge

  Henri de Toulouse-Lautrec · 1892–1895 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?

  Paul Gauguin · 1897–1898 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte

  Georges Seurat · 1884–1886 · pointilismus