Kvetoucí mandloň

Co obraz zobrazuje

Na obraze nejsou vidět kmen, země ani obzor. Celou plochu zaplňují větve mandloně, které se kříží proti jasně tyrkysovému nebi. Silné větve vyrůstají ze spodního okraje, tenčí se rozbíhají do všech stran a některé přesahují za okraj plátna. Na větvičkách sedí bílé a narůžovělé květy, poupata a první zelené lístky. Větve mají tmavé obrysy a jsou namalované zelenou, okrovou a hnědou. Nebe tvoří husté krátké tahy několika odstínů modré. Van Gogh Museum upozorňuje, že modré pozadí maloval pečlivě kolem větví a že v něm použil mnoho odstínů, podobně jako na skutečné obloze. Pohled je zvláštní: jako byste leželi v trávě a dívali se do koruny nad sebou.

Rozkvetlé květy

Květy jsou namalované několika hustými tahy bílé s nádechem růžové a žluté, středy mají tečky tmavší barvy. Vedle rozkvetlých květů jsou poupata, takže větev ukazuje různé fáze jara.

Silné větve u spodního okraje

Nejsilnější větve jsou zelenošedé a mají výrazný tmavý obrys. Van Gogh je modeloval krátkými zakřivenými tahy, které sledují tvar dřeva. Obrysy připomínají japonské dřevořezy, ze kterých podle muzea vycházel.

Větve přes okraj

Větve na pravé straně pokračují za okraj plátna. Výřez působí, jako by malíř zachytil jen kousek mnohem větší koruny. Také tento postup převzal z japonských grafik, které rády přibližují detail přírody.

Nebe z mnoha modrých

Pozadí není jednolitá plocha. Krátké tahy světlejší a tmavší modré se střídají a vytvářejí jemný pohyb. Mezi větvemi je barva položená opatrně až k obrysům.

Příběh vzniku

Vincent van Gogh pobýval od května 1889 v ústavu v Saint-Rémy-de-Provence. Na konci ledna 1890 mu bratr Theo napsal, že se jemu a jeho ženě Jo 31. 1. 1890 narodil syn. Dali mu jméno Vincent Willem, po strýci. Theo v dopise přidal přání, aby chlapec byl stejně odhodlaný a odvážný jako on. Malíř se z novinky upřímně radoval a hned začal pracovat na obraze, který měl novorozenci a rodičům darovat.

Za motiv zvolil kvetoucí mandloň. Mandloně kvetou velmi brzy na jaře a jejich květy proto ohlašují jaro a nový život. Kvetoucí stromy Van Gogh maloval rád: už na jaře 1888 v Arles namaloval malé zátiší s kvetoucí mandloňovou větvičkou ve sklenici a o jaře téhož roku celou řadu kvetoucích sadů. Na obraz pro synovce si vybral neobvyklý pohled zespodu a zblízka, který znal z japonských dřevořezů.

Obraz dokončil na konci února 1890. Krátce nato přišel těžký záchvat nemoci, který trval přibližně dva měsíce a byl nejdelší v jeho životě. Kolem 17. 3. 1890 Theovi napsal, že poslední plátno s kvetoucími větvemi bylo „možná tím, co jsem dělal nejtrpělivěji a nejlépe, malované s klidem a jistějším tahem“. Když se zotavil, sezóna květů už byla pryč.

Obraz visel u Thea a Jo v obývacím pokoji nad klavírem, později v ložnici Jo a jejího syna v Bussumu. Jo za svého života řadu Vincentových děl prodala, Kvetoucí mandloň ale rodina nikdy nedala z rukou. Vincent Willem van Gogh se později zasadil o založení Van Gogh Museum, které obraz vystavuje dodnes.

Proč je tak slavný

Obraz s osobním příběhem

Je to dar k narození dítěte, které neslo malířovo jméno. Tento příběh zná většina návštěvníků muzea a obraz díky němu působí jinak než ostatní krajiny.

Japonská inspirace v čisté podobě

Výřez zblízka, tmavé obrysy a jednolité nebe ukazují, co se Van Gogh naučil z japonských grafik. Obraz tak dobře ukazuje, jak japonské umění proměnilo evropskou malbu.

Motiv, který žije i mimo muzeum

Van Gogh Museum k obrazu nabízí vlastní kolekci předmětů a pianista Remko Kühne podle něj složil klavírní skladbu. Jasné barvy a radostné téma obraz dostaly daleko za zdi galerie.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice nemá jeden střed. Větve tvoří síť, která se rozlévá přes celé plátno a vede oko od silných větví dole k tenkým větvičkám nahoře. Protože chybí zem i obzor, obraz působí plošně, skoro jako vzor na látce. Rovnováhu drží střídání tmavých obrysů a světlých květů na stejnorodém modrém pozadí. Pro vlastní malbu si z toho vezměte odvahu k blízkému výřezu, sílu jednoho výrazného pozadí a to, jak obrys dokáže zpevnit jemný motiv.

Paleta

• Tyrkysová modř
  #76A5AA
• Šedomodrá
  #6C9CA2
• Lomená bílá
  #E8E2D2
• Světle šedozelená
  #BDC3B8
• Tlumená zeleň větví
  #61796A
• Okrová hnědá
  #9C8346

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Přibližte se k motivu

Nemalujte celý strom, ale jen kus koruny nebo jednu větev zblízka. Nechte ji přesahovat okraj plátna a obraz získá sílu i bez krajiny kolem.

Pozadí malujte kolem tvarů

Nejdřív si naznačte větve a pak pečlivě vyplňte nebe kolem nich. Použijte dva až tři odstíny jedné barvy a střídejte je v krátkých tazích.

Obrys zpevní jemný motiv

Tmavší linkou obtáhněte hlavní větve nebo stonky. Jemné světlé květy pak vyniknou a obraz bude čitelný i z dálky.

Chci namalovat svoji Kvetoucí mandloň

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Kvetoucí mandloň visí ve Van Gogh Museum, Museumplein 6, Amsterdam. K 23. 10. 2026 je podle webu muzea vystavená. Před cestou si stav na stránce obrazu ověřte znovu.

Vstupenky se kupují online s výběrem data návštěvy, pořiďte si je předem na oficiálním webu Van Gogh Museum, ne u přeprodejců. Ve stejném muzeu je i Pšeničné pole s havrany, které je ale k témuž datu v restaurování.

Nejbližší dílo autora od Prahy: obraz Zelené obilí (1889), namalovaný rovněž v Saint-Rémy, vlastní Národní galerie Praha. Vystavení si ověřte u galerie. Další galerie najdete na stránce o Vincentu van Goghovi.

Zajímavosti a mýty

• Synovec Vincent Willem van Gogh, pro kterého obraz vznikl, se později zasadil o založení Van Gogh Museum v Amsterdamu, otevřeného v roce 1973.
• Rodina obraz nikdy neprodala. Theova vdova Jo prodala řadu Vincentových děl, Kvetoucí mandloň si ale ponechala.
• Mandloňové větve Van Gogh namaloval už na jaře 1888 v Arles, tehdy jen malou kvetoucí větvičku ve sklenici.
• Po dokončení obrazu přišel nejdelší záchvat malířovy nemoci, trval asi dva měsíce. Když se zotavil, stromy už odkvetly.

Další díla autora

• 
  Pšeničné pole s havrany

  1890 · Van Gogh Museum, Amsterdam
• 
  Hvězdná noc

  1889 · MoMA, New York
• 
  Slunečnice

  1888 · National Gallery, Londýn
• 
  Kavárenská terasa v noci

  1888 · Kröller-Müller Museum, Otterlo

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Hráči karet

  Paul Cézanne · 1890–1895 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  V Moulin Rouge

  Henri de Toulouse-Lautrec · 1892–1895 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?

  Paul Gauguin · 1897–1898 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte

  Georges Seurat · 1884–1886 · pointilismus