Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny

Co obraz zobrazuje

Na velkém plátně sedí uprostřed rodiny Dionysio Miseroni, řezač drahokamů a správce císařských sbírek na Pražském hradě. Má černý oděv s bílým límcem, krátký plnovous a na krku zlatý řetěz s medailí. V levé ruce drží křišťálovou číši. Kolem stolu s červeným ubrusem, po kterém jsou rozložené šperky a perly, se tísní manželka, synové a dcery. Levý horní roh zabírá skříň s řezanými nádobami z horského křišťálu, pravou stranu otevírá zdvižený červený závěs. Za ním je vidět prostorná dílna s vysokými okny, velkými koly pohánějícími brusky a tovaryši při práci. Národní galerie popisuje kompozici jako přehlednou úhlopříčku, která začíná vlevo dole a stoupá doprava nahoru. Barvy jsou střídmé: černá, bílá a teplá červená. Postavy se k sobě obracejí pohledy a gesty, takže z portrétu vzniká malá scéna z rodinného života.

Dionysio Miseroni

Hlava rodiny sedí mírně vlevo od středu a obrací se k nejstaršímu synovi. Zlatý řetěz na krku dostal podle české Wikipedie od císaře Ferdinanda III. za křišťálovou Pyramidu. Manželka se ho lehce dotýká na rameni.

Křišťálová Pyramida

Syn Ferdinand Eusebius sahá po velké křišťálové nádobě. Je to část vázy zvané Pyramida, kterou dnes vlastní Kunsthistorisches Museum ve Vídni. Na její spodní straně je vyrytý rok 1653, podle něhož se datuje i obraz.

Pohled do dílny

Za závěsem je Miseroniho brusičská dílna. Velká dřevěná kola pohánějí stroje na broušení kamene, u nich pracují mistr, tovaryši a učni. Dílnu založil Dionysiův otec Ottavio, kterého do Prahy pozval císař Rudolf II.

Šperky na stole

Dcera Marie Laura si hraje s náhrdelníky na stole a matka Marie Ludmila k ní promlouvá. Vpravo se dva mladší synové přetahují o krystal záhnědy. I děti tak ukazují, čím se rodina živila.

Dívka s hlavou v otcově dlani

Jediná postava, která se dívá přímo na diváka, je nejmladší dcera v popředí. Restaurátorský průzkum ukázal, že v původní kompozici nebyla. Podle české Wikipedie to odhalily rentgenové snímky z roku 2001.

Příběh vzniku

Karel Škréta (1610–1674) se po letech v Itálii vrátil v roce 1638 do Prahy. Bývá považován za zakladatele české barokní malby. Rodina Miseroniů pocházela z Milána. Dionysiův otec Ottavio přišel do Prahy na pozvání císaře Rudolfa II. a založil tu dílnu na řezání drahých kamenů. Dionysio ji převzal, stal se správcem císařských sbírek na Hradě a se Škrétou se přátelil.

Obraz není signovaný ani datovaný. Vodítkem k dataci je podle Národní galerie křišťálová Pyramida na skříni, kterou Miseroni dokončil v roce 1653. Česká Wikipedie dává vznik obrazu do souvislosti i s povýšením Miseroniů do rytířského stavu 10. 3. 1653 a uvádí rozmezí 1653–1655. Není jisté, zda si Miseroni portrét objednal, nebo zda ho Škréta příteli daroval. Miseroni na oplátku vyrobil pro malíře florentskou mozaiku s jeho rodovým znakem, která je dnes také v Národní galerii.

Obraz zůstal dlouho v rodině. Zmiňuje ho pozůstalost Dionysiova syna Ferdinanda Eusebia z roku 1681 i pozůstalost vnuka z roku 1747. V roce 1796 ho tehdejší majitel zapůjčil Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, která ho v roce 1886 koupila a vystavila v Rudolfinu. Po druhé světové válce přešel do Národní galerie. Od roku 2019 ho galerie ukazuje v expozici Staří mistři ve Schwarzenberském paláci, předtím byl součástí expozice Baroko v Čechách.

Národní galerie obraz označuje za ojedinělý v kontextu středoevropské malby té doby. Skupinový portrét rodiny při práci měl blíž k nizozemským vzorům než k italským. Na Škrétovo řešení později navázal Karel Purkyně obrazem Kovář Jech z roku 1861.

Proč je tak slavný

Portrét, ve kterém se postavy baví

Všichni členové rodiny spolu komunikují pohledem nebo gestem. Česká centra a Národní galerie to v sérii o nejcennějších dílech sbírky uvádějí jako hlavní originalitu obrazu.

Svědectví o rudolfínském řemesle

Obraz ukazuje skutečné výrobky Miseroniho dílny i samotnou dílnu s brusnými koly. Křišťálová Pyramida z obrazu je dodnes ve Vídni a obraz podle ní datujeme.

Vzor pro další generace

Škrétův skupinový portrét inspiroval i malíře 19. století. Česká Wikipedie uvádí, že z něj čerpali Josef Mánes, František Tkadlík a hlavně Karel Purkyně v obraze Kovář Jech.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Celý obraz drží pohromadě úhlopříčka: začíná u židle vlevo dole, pokračuje přes hlavy postav a končí v pravé horní části pohledem do dílny. Červená barva se opakuje na ubrusu, závěsu i oděvu syna vlevo nahoře a provádí oko celou plochou. Světlé límce a manžety na černých šatech vytvářejí rytmus bílých bodů. Hloubku dává rozdělení na tmavé popředí s rodinou a světlou dílnu v pozadí. Pro vlastní malbu si můžete vzít práci s úhlopříčkou, opakování jedné výrazné barvy na několika místech a kontrast tmavého popředí se světlým průhledem.

Paleta

• Hluboká černá
  #1A1B1C
• Tmavá umbra
  #3C3127
• Cihlově červená (ubrus)
  #9A3B22
• Pálená siena
  #5E3420
• Šedá olivová (dílna)
  #80755F
• Lomená bílá (límce)
  #E2DDD2

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Veďte oko po úhlopříčce

Rozmístěte hlavní prvky obrazu na šikmou linii z jednoho rohu do druhého. Kompozice ožije a nepůsobí strnule.

Jedna barva na více místech

Výraznou barvu, třeba červenou, zopakujte na dvou až třech místech plátna. Oko mezi nimi přeskakuje a obraz drží pohromadě.

Průhled do světla

Nechte v tmavém popředí otvor do světlejšího prostoru, okno, dveře nebo mezeru v listí. Obraz získá hloubku i příběh.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný Škrétovou rodinnou podobiznou

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Obraz patří do sbírky Národní galerie Praha a je součástí expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci, Hradčanské náměstí 2, Praha 1. Online katalog galerie byl při ověření 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz, proto si před návštěvou ověřte, zda je obraz právě vystavený.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Ve stejném paláci visí i další Škrétova díla, například Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem, a barokní obrazy jeho nástupců jako Brandlův Simeon s Ježíškem. Křišťálovou Pyramidu z obrazu uvidíte ve sbírkách Kunsthistorisches Museum ve Vídni. Další díla najdete na stránce obrazy Karla Škréty.

Zajímavosti a mýty

• Křišťálová nádoba na obraze opravdu existuje. Je součástí vázy Pyramida ve vídeňském Kunsthistorisches Museum a nese vyrytý rok 1653.
• Nejmladší dcera v popředí byla do obrazu domalována až později. Ukázal to restaurátorský průzkum.
• Dva malí synové vpravo mají nápadně velké hlavy. Jedno z vysvětlení je, že obraz byl dole dodatečně zmenšen a proporce postav se tím změnily.
• Obraz visel v 19. století v Rudolfinu. Společnost vlasteneckých přátel umění ho koupila v roce 1886.

Další díla autora

• 
  Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem v Miláně

  1647 · Národní galerie Praha
• 
  Podobizna maltézského rytíře Bernarda de Witte

  1651 · Národní galerie Praha
• 
  Narození sv. Václava

  kolem 1640 · Národní galerie Praha
• 
  Berka z Dubé a Montecuccoli jako Paris a Helena

  kolem 1670–1672 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Dvorní dámy

  Diego Velázquez · 1656 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Velký pohled na Prahu

  Václav Hollar · 1649 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Noční hlídka

  Rembrandt van Rijn · 1642 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Tři Grácie

  Peter Paul Rubens · 1630–1635 · baroko