Dvorní dámy

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje velkou místnost v královském paláci Alcázar v Madridu, kterou Velázquez používal jako ateliér. Uprostřed popředí stojí pětiletá infantka Markéta Tereza ve světlých šatech s širokou sukní. Po jejích stranách jsou dvě dvorní dámy, španělsky meninas, podle kterých má obraz dnešní jméno. Jedna před ní poklekla a podává jí na podnosu červený pohárek s pitím, druhá se uklání. Vpravo stojí dva dvorní trpaslíci, Mari Bárbola a Nicolás Pertusato, který nohou dloubá do ležícího psa. Za nimi mluví komornice v smutečním oděvu se strážcem. Vlevo stojí u obrovského plátna sám Velázquez se štětcem a paletou a dívá se ven z obrazu, přímo na nás. Na zadní stěně visí zrcadlo, ve kterém se odrážejí král Filip IV. a královna Mariana. Vedle zrcadla otevřenými dveřmi odchází nebo přichází královnin komoří José Nieto. Postavy zabírají jen dolní polovinu plátna, horní tvoří tmavý strop a stěny s obrazy.

Infantka Markéta Tereza

Infantka stojí v plném světle z okna vpravo a je jediná postava, na kterou světlo dopadá přímo do tváře. Její šaty jsou namalované rychlými, volnými tahy, které z odstupu působí jako lesklá látka.

Zrcadlo a otevřené dveře

V zrcadle jsou jen rozmazané postavy krále a královny. Stojí tedy tam, kde stojí divák. Vedle ve dveřích je silueta Josého Nieta. Úběžník perspektivy leží právě v těchto dveřích.

Malíř u plátna

Velázquez se namaloval při práci, se štětcem a paletou. Na hrudi má červený kříž řádu svatého Jakuba, který dostal až v roce 1659, tři roky po dokončení obrazu. Podle Palomina ho na plátno dodatečně přidali na královo přání.

Pes a Nicolás Pertusato

V pravém dolním rohu leží velký ospalý pes. Malý Nicolás Pertusato do něj šťouchá nohou, jako by ho chtěl probudit. Je to nejživější a nejméně formální kout celé scény.

Mari Bárbola

Dvorní trpaslice Mari Bárbola z Rakouska stojí ve tmavých šatech a dívá se přímo na diváka. Spolu s infantkou a malířem patří k postavám, jejichž pohledy nás vtahují do scény.

Příběh vzniku

Diego Velázquez byl dvorním malířem španělského krále Filipa IV. V únoru 1651 se stal palácovým maršálkem (aposentador mayor) a staral se i o královské sbírky obrazů. Na malování mu proto zbývalo méně času a v posledních letech maloval hlavně portréty královské rodiny. Král mu jako ateliér přidělil místnosti v Alcázaru, které dřív obýval jeho zesnulý syn Baltazar Karel, a podle pramenů tam rád chodil malíře pozorovat.

Dvorní dámy vznikly v roce 1656. Infantka Markéta Tereza byla tehdy jediným žijícím dítětem krále a jeho druhé manželky Mariany Rakouské. Nejstarší inventáře obraz uvádějí jako Rodinu (La Familia), inventář z roku 1666 ho popisuje podrobně. Jména většiny postav známe díky malíři a životopisci Antoniu Palominovi, který obraz popsal v roce 1724.

Obraz byl zmenšen na obou bočních stranách. Poškodil ho požár Alcázaru v roce 1734 a dvorní malíř Juan García de Miranda ho opravil, levou tvář infantky musel téměř celou přemalovat. Ve 18. století byla infantka v inventářích omylem označována za svou starší nevlastní sestru Marii Terezu. Do Museo del Prado se obraz dostal při jeho založení v roce 1819 a název Las Meninas použil katalog muzea poprvé v roce 1843.

Naposledy byl obraz vyčištěn v roce 1984 pod vedením restaurátora Johna Brealeyho. Změna barev tehdy ve Španělsku vyvolala bouřlivé protesty, odborníci ale zásah hodnotili jako bezchybný. Kvůli velikosti a ceně se Dvorní dámy nepůjčují na výstavy.

Proč je tak slavný

Hra s divákem

Malíř i několik postav se dívají přímo na nás a zrcadlo ukazuje krále a královnu tam, kde stojíme. Divák se tak stává součástí obrazu a dodnes se vede spor, co přesně scéna zachycuje.

Malíř mezi králi

Velázquez se namaloval při práci uprostřed královské rodiny. Bývá to vykládáno jako jeho nárok na to, že malířství je svobodné umění, ne řemeslo.

Obraz, který inspiroval malíře

Italský malíř Luca Giordano ho nazval „teologií malby“. Goya podle něj vytvořil lept a Pablo Picasso v roce 1957 namaloval 58 obrazů na jeho motivy, které jsou dnes v Museu Picasso v Barceloně.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Plocha obrazu je rozdělená mřížkou a všechny postavy jsou soustředěné do dolní poloviny. Horní polovina je téměř prázdná a tmavá, a o to víc vynikne světlo na postavách. Světlo přichází zprava z oken a nejvíc ozařuje infantku, která tak bez ohledu na velikost působí jako střed. Perspektiva vede oko dozadu k otevřeným dveřím a k jasnému obdélníku zrcadla. Barvy jsou střídmé: teplé hnědé a okrové tóny, stříbřitá šeď šatů a malé červené akcenty. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít práci se světlem, které určuje hlavní postavu, prázdnou plochu nad scénou a malé červené body, které oko vedou po obraze.

Paleta

• Téměř černá hnědá (stěny)
  #16130D
• Teplá hnědá
  #816743
• Stříbřitá šedohnědá (šaty)
  #A18A66
• Okrová (podlaha)
  #935D37
• Tmavá rudohnědá (stuhy)
  #63351D
• Tlumená olivová šeď
  #6C5F44

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit. Podle rozboru Prada použil Velázquez hlavně olovnatou bělobu, azurit, rumělku, okry a uhlovou čerň.

Světlem vyberte hlavní postavu

Nemusíte hlavní postavu zvětšovat ani dávat doprostřed. Stačí, když na ni dopadá nejvíc světla a okolí necháte v polostínu.

Nechte nad scénou prostor

Postavy umístěte do dolní poloviny plátna a horní nechte klidnou a tmavou. Obraz získá vzdušnost a hloubku místnosti.

Lehký tah místo detailu

Lesk látky namalujte jedním lehkým tahem světlé barvy přes tmavší podklad a už ho nepřemalovávejte. Z odstupu bude působit přesněji než pečlivě vykreslený detail.

Chci namalovat svoje Dvorní dámy

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Dvorní dámy visí v Museo del Prado na Paseo del Prado v Madridu. Prado je vystavuje v sále 12 budovy Villanueva mezi Velázquezovými portréty královské rodiny. Obraz je trvale vystaven a na výstavy se nepůjčuje. Patří k nejnavštěvovanějším dílům muzea, proto počítejte s tím, že před ním bude hodně lidí.

Vstupenky a aktuální informace najdete na oficiálním webu Prada. Kupujte je předem a jen na webu muzea, ne u přeprodejců.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Gemäldegalerie Alte Meister v Drážďanech vystavuje Velázquezův portrét Juana Mateose. Ve vídeňském Kunsthistorisches Museum visí Infantka Markéta Tereza v modrých šatech (1659), tedy tatáž dívka, která stojí uprostřed Dvorních dam, o tři roky starší. Další místa najdete na stránce kde vidět obrazy Diega Velázqueze.

Zajímavosti a mýty

• Název Las Meninas obraz dostal až v 19. století. Katalog Prada ho tak poprvé uvedl v roce 1843, dřív se mu říkalo Rodina nebo Rodina Filipa IV.
• Červený kříž řádu svatého Jakuba na malířově hrudi je na obraze anachronismus. Velázquez ho dostal až v roce 1659.
• Filozof Michel Foucault otevřel rozborem Dvorních dam svou knihu Slova a věci z roku 1966.
• Infantka Markéta Tereza se později provdala za císaře Leopolda I. Její portrét od Velázqueze z roku 1659 visí ve vídeňském Kunsthistorisches Museum.

Další díla autora

• 
  Kapitulace Bredy

  1634–1635 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Infantka Markéta Tereza v modrých šatech

  1659 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Venuše u zrcadla

  1647–1651 · National Gallery, Londýn
• 
  Juan de Pareja

  1650 · Metropolitan Museum of Art, New York

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny

  Karel Škréta · 1653 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Velký pohled na Prahu

  Václav Hollar · 1649 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Návrat ztraceného syna

  Rembrandt van Rijn · kolem 1668 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Tři Grácie

  Peter Paul Rubens · 1630–1635 · baroko