Simeon s Ježíškem

Co obraz zobrazuje

Obraz ukazuje dvě postavy v těsném výřezu na tmavém pozadí. Starý muž s pleší, rozcuchanými šedými vlasy a mohutným vousem drží v náručí nahé dítě zabalené jen do kusu bílé látky. Hlavu má zakloněnou, oči obrácené vzhůru a pootevřená ústa, jako by právě promlouval. Dítě s kudrnatými zlatavými vlasy leží v jeho rukou napříč obrazem a natahuje nohy k pravému okraji. Světlo dopadá zleva na starcovo čelo, vous a dětské tělo, zbytek scény se ztrácí ve tmě. Barvy jsou teplé a tlumené: hnědé, okrové a narůžovělé tóny pleti. Národní galerie připomíná, že Brandl tu nanášel barvu v několika hutných vrstvách a že světlo na obraze jako by se mihotalo. Námět pochází z Lukášova evangelia: zbožný Simeon měl slíbeno, že nezemře, dokud neuvidí Spasitele, a v jeruzalémském chrámu ho poznal v malém Ježíši.

Tvář starého Simeona

Simeon hledí vzhůru s výrazem dojetí a úlevy, jako by děkoval za splněný slib. Podle Národní galerie Brandl zachytil radost starce, který v dítěti poznal Mesiáše. Vrásky a světlo na čele jsou modelované silnými tahy štětce.

Kudrnatá hlava dítěte

Vlasy malého Ježíše jsou namalované hustou, vystouplou barvou. Podle textu Českých center, vzniklého s Národní galerií, patří vlasy dítěte a starcův vous k místům s nejsilnější vrstvou barvy.

Ruce a dětské nohy

Simeonova ruka drží dítě pod koleny, nožky směřují k okraji plátna. Tvary jsou tu záměrně neuhlazené. Národní galerie uvádí, že Brandlovo rychlé a energické malování vedlo v některých partiích k deformacím tvarů.

Vous malovaný prsty

Vous tvoří spleť krátkých kroucených tahů. Kromě štětce Brandl podle Národní galerie hnětl barvu prsty a jinde do ní ryl násadou štětce. Obraz tak dostal téměř sochařský povrch.

Příběh vzniku

Petr Brandl se narodil v roce 1668 v Praze a patřil k nejvyhledávanějším malířům barokních Čech. Pracoval pro kláštery i šlechtu, podle Národní galerie byl na svou dobu nejlépe placeným umělcem v Čechách. Přesto se kvůli dluhům opakovaně ocitl ve vězení. Obraz Simeon s Ježíškem vznikl v jeho pozdním období. Národní galerie ho datuje kolem roku 1730, starší literatura i česká Wikipedie uvádějí dobu po roce 1725. Brandl tehdy maloval velké oltářní obrazy pro kostely i menší obrazy pro soukromé sběratele. Zemřel v roce 1735 v Kutné Hoře. Kdo si obraz objednal a kde původně visel, dostupné zdroje neuvádějí.

Námět pochází z druhé kapitoly Lukášova evangelia. Simeon, spravedlivý a zbožný muž z Jeruzaléma, měl od Ducha svatého slib, že nezemře, dokud neuvidí Krista. Když Marie a Josef přinesli dítě do chrámu, vzal ho Simeon do náruče a pronesl modlitbu, kterou Národní galerie cituje i v popisu díla: „Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova…“ Malíři tuto scénu obvykle zobrazovali jako výjev v chrámu s dalšími postavami. Brandl z ní vybral jen dvě hlavní osoby a přiblížil je k divákovi.

Obraz bývá řazen k vrcholům Brandlovy tvorby. Národní galerie upozorňuje, že o jeho oblibě svědčí četné dobové i pozdější kopie. Brandlovo dílo se kopírovalo ještě v 19. století a řada obrazů mu byla připisována mylně. Technologický průzkum jeho maleb, který galerie zveřejnila v knize studií k 350. výročí malířova narození, pomohl některá díla nově datovat a určit jejich autorství. Dnes je Simeon s Ježíškem ve sbírce Národní galerie Praha pod inventárním číslem O 578 a patří do expozice starého umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech.

Proč je tak slavný

Malba na hranici sochy

Barva je nanesená v silných reliéfních vrstvách, místy prsty a násadou štětce. Česká televize v pořadu s Národní galerií popsala obraz jako dílo stojící téměř na hranici mezi malbou a sochařstvím.

Emoce místo velkého výjevu

Brandl vynechal chrám, Marii i Josefa a nechal jen tvář starce a dítě. Celý příběh tak nese jeden výraz, který divák pochopí i bez znalosti Bible.

Obraz, který se kopíroval

Podle Národní galerie existují četné dobové i pozdější kopie. Obraz je také jedním z děl, která galerie představuje v mezinárodních videích o svých nejcennějších sbírkách.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na dvou hlavách a jedné úhlopříčce. Simeonova tvář je v horní části obrazu, dítě leží napříč dolní polovinou a jejich těla tvoří oblouk zleva nahoře doprava dolů. Pozadí je téměř prázdné a tmavé, takže všechna pozornost patří světlu na kůži a vousech. Brandl pracuje s kontrastem hladké, světlé dětské pleti a hrubé, vystouplé barvy ve vlasech a vousech. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít tři věci: odvahu nechat pozadí tmavé a jednoduché, světlo soustředit jen na hlavní motiv a měnit tloušťku barvy podle materiálu, který malujete.

Paleta

• Tmavá sépiová hněď
  #2C2317
• Umbra pálená
  #5C422B
• Okrová pleť
  #A77B58
• Růžová dětská pleť
  #D9A48C
• Teplá šedá (vous)
  #8E8578
• Lomená bílá (látka)
  #E4DFD3

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Tmavé pozadí, světlý střed

Natřete pozadí tmavou hnědí a světlo dejte jen na jedno místo motivu. Obraz získá hloubku a oko ví, kam se dívat.

Silná vrstva tam, kde je textura

Vlasy, srst nebo kůru malujte hustou barvou nanesenou krátkými tahy, hladké plochy tenčeji. Rozdíl tloušťky udělá víc než detail.

Zkuste i jiné nástroje

Do mokré akrylové barvy můžete rýt zadní stranou štětce nebo ji roztírat prstem. Vznikne živý povrch, který štětcem nenamalujete.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Simeon s Ježíškem

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Simeon s Ježíškem patří do sbírky Národní galerie Praha, která staré umění vystavuje ve Schwarzenberském paláci, Hradčanské náměstí 2, Praha 1, v expozici Staří mistři. Online katalog galerie byl při ověření 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz, proto si před návštěvou ověřte, zda je obraz právě vystavený.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Ve stejné expozici visí i další Brandlovy autoportréty a díla jeho přítele Jana Kupeckého, například Kupeckého autoportrét s portrétem manželky. Velké Brandlovy oltářní obrazy uvidíte také v pražských kostelích, přehled najdete na stránce obrazy Petra Brandla.

Zajímavosti a mýty

• Brandl podle Národní galerie maloval Simeona nejen štětcem. Barvu hnětl prsty a do vrstev ryl násadou štětce.
• Datace se v literatuře liší. Národní galerie uvádí kolem roku 1730, Google Arts & Culture rok 1725 a starší české texty dobu po roce 1725.
• Obraz měří jen 78 × 60 cm. Mezi Brandlovými oltářními plátny, která mají i několik metrů, patří k menším dílům.
• Brandlovým hlavním objednavatelem byl podle Národní galerie hrabě František Josef Černín. Pracoval ale i pro Šternberky, Kolovraty a Vrtby a jeho obrazy kupovali také pražští měšťané.
• Česká televize mu v roce 2011 věnovala samostatný díl cyklu Národní galerie nikdy nezavírá s kurátorkou Andreou Rousovou.

Další díla autora

• 
  Vlastní podobizna s gestem počítání na prstech

  1722–1725 · Národní galerie Praha
• 
  Lot a jeho dcery

  kolem 1710 · Národní galerie Praha
• 
  Alegorie sochařství

  1716 · Národní galerie Praha
• 
  Hlava starce

  18. století · Nationalmuseum, Stockholm

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vlastní podobizna umělce malujícího portrét manželky

  Jan Kupecký · 1711 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Návrat ztraceného syna

  Rembrandt van Rijn · kolem 1668 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Dvorní dámy

  Diego Velázquez · 1656 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny

  Karel Škréta · 1653 · baroko