Tři Grácie

Co obraz zobrazuje

Na obraze stojí v kruhu tři nahé ženy v životní velikosti a objímají se. Jsou to Grácie, v řecké mytologii dcery boha Dia a průvodkyně bohyně lásky. Jmenují se Aglaia, Eufrosyné a Thaleia a ztělesňují půvab, radost a rozkvět. Prostřední stojí zády k divákovi a otáčí hlavu k sestře vlevo, krajní dvě jsou natočené k ní. Spojují je paže, pohledy a průsvitný závoj, který splývá mezi jejich těly. Nohy naznačují pomalý tanec. Nad hlavami visí girlanda růží a dalších květin. Vpravo stojí zlatá fontána se sochou amorka, ze které teče voda, vlevo strom a těžká draperie. V pozadí se otevírá světlá krajina se stromy a pasoucími se jeleny.

Girlanda květin

Horní okraj obrazu zdobí bohatá girlanda bílých, růžových a červených růží. Rámuje celou scénu jako slavnostní oblouk a dává obrazu svěží barevný akcent nad teplými tóny těl.

Fontána s amorkem

Vpravo nahoře stojí zlatá fontána ve tvaru rohu hojnosti se sochou amorka. Tekoucí voda a roh hojnosti bývají vykládány jako odkaz k hojnosti a plodnosti.

Tři tváře

Ženy se k sobě naklánějí a dívají se na sebe, ne na diváka. Prado uvádí, že levá Grácie bývá spojována s Helenou Fourmentovou, druhou ženou malíře. Další badatelé vidí v tvářích i rysy jeho první ženy Isabelly Brantové. Jisté to není.

Krajina s jeleny

Za postavami se táhne vzdušná krajina se stromy, loukou a malými jeleny. Rubens ji maloval lehce a světle, aby kontrastovala s plnými, teplými tóny těl v popředí.

Příběh vzniku

Rubens namaloval Tři Grácie v posledním desetiletí života, v letech 1630–1635. V prosinci 1630 se třiapadesátiletý malíř podruhé oženil, se šestnáctiletou Helenou Fourmentovou. Prado připomíná, že obraz může se sňatkem souviset, ale zda vznikl právě k této příležitosti, není známo. Katalog CODART o něm píše jako o soukromém obraze, který malíř namaloval jen pro sebe.

Obraz Rubens neprodal a měl ho ve své sbírce až do smrti 30. 5. 1640. Z jeho pozůstalosti ho koupil španělský král Filip IV., jeden z největších sběratelů Rubensových děl. V inventáři madridského královského paláce Alcázar je zapsán v roce 1666. Z královských sbírek se v 19. století dostal do Prada. Podle španělské Wikipedie visel v prvních letech v muzeu ve zvláštním sále s akty, kam neměli přístup všichni návštěvníci. V letech 1997–1998 prošel obraz restaurováním.

Námět Tří Grácií znalo umění od antiky a Rubens ho zpracoval vícekrát. Antické sochy studoval během pobytu v Itálii v letech 1600–1608 a radil malířům, aby z nich vycházeli, ale nemalovali kamenná těla. Kurátor Nico Van Hout v katalogu CODART píše, že Rubens tu kamennou mytologii oživil jako moderní Pygmalion.

Proč je tak slavný

Těla plná života

Měkké tvary, světlá pleť s růžovými a modravými tóny a pohyb postav jsou typické pro Rubense. Podle katalogu CODART obraz upevnil jeho pověst malíře žen.

Antický námět po barokně

Tři Grácie maloval už Raffael a další renesanční malíři. Rubens z klidné skupiny udělal živé setkání tří žen, které se dotýkají a mluví spolu.

Obraz s vlastním příběhem

Malíř si ho nechal pro sebe, po jeho smrti ho koupil španělský král a v Pradu kvůli nahotě nějaký čas visel ve zvláštním sále. Jeho osud ukazuje, jak se měnil pohled na akt.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Tři postavy tvoří uzavřený kruh, který je zároveň trojúhelníkem: hlavy nahoře blízko sebe, nohy dole od sebe. Prostřední Grácie zády k divákovi dává skupině hloubku a krajní postavy z profilu ji uzavírají. Rám obrazu tvoří tmavý strom a draperie vlevo a zlatá fontána vpravo, nahoře girlanda. Střed tak patří světlým tělům. Pro vlastní malbu si můžete vzít hlavně tohle: světlý hlavní motiv obklopený tmavším rámem z okolních tvarů okamžitě přitáhne pozornost.

Paleta

• Světlá perleťová tělová
  #EAD8BE
• Růžová tělová
  #D9A68E
• Nebeská modř
  #8FA6C2
• Rumělková červeň
  #B5432F
• Zlatý okr
  #B08A45
• Tmavá olivová zeleň
  #4B4A2C

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Pleť nemalujte jednou barvou

Do tělové barvy přidejte v polostínech trochu modré nebo zelené a do světel kapku růžové. Pokožka pak působí živě, ne jako plastová.

Rámujte světlo tmou

Kolem světlého hlavního motivu nechte tmavší tvary, stromy, závěs nebo stín. Světlá plocha uprostřed bude zářit víc.

Propojte skupinu jedním prvkem

Když malujete několik předmětů vedle sebe, spojte je jednou linií nebo tvarem, třeba stuhou, větví nebo stínem. Skupina bude působit jako celek.

Chci namalovat svoje Tři Grácie

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Tři Grácie visí v Museo Nacional del Prado na třídě Paseo del Prado v Madridu. Podle katalogu muzea jsou vystavené v sále 29. Prado patří k nejnavštěvovanějším muzeím Evropy, vstupenky s časem vstupu proto kupte předem na oficiálním webu Prada. Před cestou si tam ověřte, že obraz není zapůjčený nebo v restaurování. Ve stejném muzeu visí i Dvorní dámy Diega Velázqueze.

Nejbližší dílo autora od Prahy: oltářní obraz Umučení svatého Tomáše, který Rubens namaloval pro pražský kostel svatého Tomáše. Dnes je zapůjčený Národní galerii Praha. Další místa najdete na stránce kde vidět Rubensovy obrazy.

Zajímavosti a mýty

• Rubens obraz nikdy neprodal. Visel v jeho domě až do jeho smrti v roce 1640 a teprve pak ho koupil španělský král Filip IV.
• Podle Prada je obraz přes dva metry vysoký a namalovaný na dubové desce. Některé katalogy uvádějí plátno nalepené na desku.
• Grácie se jmenují Aglaia, Eufrosyné a Thaleia. Rubens zachoval antický vzor nahých sester pohromadě, ale propojil je pohledy, dotyky a závojem.
• Rubens se v roce 1630 oženil s Helenou Fourmentovou, které bylo šestnáct let. Levá Grácie bývá spojována právě s ní.

Další díla autora

• 
  Snímání z kříže

  1611–1614 · katedrála Panny Marie, Antverpy
• 
  Únos dcer Leukippových

  kolem 1618 · Alte Pinakothek, Mnichov
• 
  Helena Fourmentová (Kožíšek)

  kolem 1636–1638 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Umučení svatého Tomáše

  objednáno 1637 · Národní galerie Praha (zápůjčka)

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Anatomie doktora Tulpa

  Rembrandt van Rijn · 1632 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Smějící se kavalír

  Frans Hals · 1624 · baroko
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Judita stíná Holoferna

  Artemisia Gentileschi · kolem 1620 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Velký pohled na Prahu

  Václav Hollar · 1649 · baroko