Velký pohled na Prahu

Co obraz zobrazuje

Lept zachycuje Prahu z vyvýšeného místa na Petříně, který se dříve nazýval Hora svatého Vavřince. Panorama je složené ze tří listů a měří přes metr na šířku. Město se táhne od Hradčan s katedrálou svatého Víta vlevo přes Malou Stranu a Karlův most k Starému a Novému Městu až k Vyšehradu na pravém okraji. Vltava se stáčí středem obrazu a v ní leží ostrovy. Levý okraj tvoří zřícenina zarostlá trávou, mezi jejímž zdivem je vidět Strahov, pravý okraj uzavírá kopec s Hladovou zdí. Nad městem jsou nápisy jednotlivých pražských měst a jejich znaky, uprostřed velký nápis PRAGA. Pod panoramatem je legenda, která ve třech sloupcích česky, latinsky a německy vysvětluje dvacet očíslovaných míst. Hollar celou scénu kreslí tenkými rovnoběžnými čarami, takže z dálky působí jako jemná šedá kresba.

Hradčany a katedrála

Nad Hradčany se zvedá rozestavěná katedrála svatého Víta s velkou jižní věží. Hollar ji kreslí tak, jak v 17. století skutečně vypadala, dávno před dostavbou ve 20. století. Pod ní se po svahu sbíhají střechy paláců a domů.

Karlův most a Staré Město

Středem pravého listu vede přes Vltavu Karlův most s mosteckými věžemi na obou koncích. Za řekou se zvedají věže staroměstských kostelů. Hollar je nekreslí z ptačí perspektivy, ale tak, jak je viděl z kopce, i se ztrátou detailu v dálce.

Zřícenina jako rám

Levý okraj vyplňuje zřícenina s trsy trávy na zdivu. Funguje jako kulisa, která oko vede dovnitř obrazu, podobně jako opona v divadle. Mezi zdmi je malý průhled na strahovský klášter.

Legenda ve třech jazycích

Pod panoramatem jsou tři sloupce popisků. Česká část začíná slovy „Poznamenaný některých míst“ a uvádí třeba Královský dvůr, mosteckou bránu z Malé Strany nebo Židovské Město. Vedle ní je táž legenda latinsky a německy, aby se v Praze vyznal i cizinec.

Vyšehrad a Hladová zeď

Pravý okraj tvoří travnatý svah Petřína s cimbuřím Hladové zdi. V dálce nad řekou je nápis Wyssehrad. Hustě šrafované stromy v popředí ukazují, jak Hollar dokázal samotnou čarou odlišit trávu, listí a vzdálenou krajinu.

Příběh vzniku

Václav Hollar se narodil v Praze v roce 1607 a jako mladý muž z Čech odešel. V roce 1636 ho do svých služeb přijal anglický vyslanec a sběratel umění Thomas Howard, hrabě z Arundelu, a vzal ho s sebou na diplomatickou cestu, která vedla i přes Prahu. Při této krátké návštěvě rodného města vystoupil Hollar na Petřín a nakreslil z něj celé panorama Prahy. Pak s Arundelem odjel do Anglie.

K pražské kresbě se vrátil až o třináct let později v Antverpách, kam se uchýlil před anglickou občanskou válkou. Tam v roce 1649 vyryl panorama do tří měděných desek. Latinský nápis na středním listu říká, že Hollar „tuto metropoli Českého království, svou vlast“, nakreslil z hory svatého Vavřince roku 1636 a v Antverpách roku 1649 vyryl a vyleptal. Lept vyšel krátce po Hollarově velkém pohledu na Londýn z roku 1647.

Česká Wikipedie uvádí, že původní kresba z roku 1636 se pravděpodobně dochovala a je ve sbírce Národní galerie Praha. Jak lept putoval, nelze sledovat jako u jednoho obrazu, protože se tiskl ve více otiscích. Jeden z nich má Národní muzeum v Praze, další například Rijksmuseum v Amsterdamu, které má všechny tři listy, a National Gallery of Art ve Washingtonu, kam otisk přišel v roce 1969 z fondu Rosenwaldovy sbírky.

Proč je tak slavný

Praha zachycená věrně

Starší velké pohledy na Prahu ukazovaly město z ptačí perspektivy, z místa, kde kreslíř stát nemohl. Hollar kreslil ze skutečného místa na Petříně, a proto jeho pohled bývá ceněn pro věrnost krajiny i zástavby.

Obraz Prahy po třicetileté válce

Lept vyšel v roce 1649, rok po skončení třicetileté války. Ukazuje město s Karlovým mostem, Hradem a věžemi, jak ho znali lidé 17. století, a dodnes slouží historikům jako pramen.

Dílo největšího českého rytce

Václav Hollar zanechal kolem 3 000 leptů a v Anglii je známý pohledy na Londýn před požárem. Velký pohled na Prahu je jeho nejznámější dílo spojené s Českem.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená jako divadelní scéna. Tmavé okraje, zřícenina vlevo a svah se stromy vpravo, tvoří kulisy a oko vedou ke světlému středu s městem. Panorama je rozvrstvené do pásů: tmavé popředí, podrobný střed s domy a světlý, skoro prázdný obzor. Čím dál je krajina, tím řidší a tenčí jsou čáry. Horizont leží ve třetině výšky obrazu a nad ním je hodně volného místa pro oblohu. Pro vlastní malbu si můžete vzít práci ve vrstvách od tmavého popředí po světlou dálku, rámování motivu tmavými okraji a omezení na jednu barvu v mnoha tónech.

Paleta

• Teplá sépiová čerň
  #2F2A24
• Tmavá šedohnědá
  #5A5246
• Střední šedá okrová
  #8C8270
• Světlá kouřová
  #B9AE98
• Pergamenová
  #E4DAC4

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce otisku z National Gallery of Art. Lept je tištěný jednou barvou, odstíny vznikají hustotou čar a stárnutím papíru.

Krajina ve třech pásech

Rozdělte plátno na tmavé popředí, podrobný střed a světlou dálku. Každý pás malujte o tón světlejší než ten před ním a hloubka vznikne sama.

Rám z tmavých okrajů

Na levý a pravý okraj dejte tmavý tvar, třeba strom, zeď nebo kopec. Světlý motiv uprostřed pak vystoupí a oko se nerozbíhá ven z obrazu.

Jedna barva, mnoho tónů

Namalujte celý obraz jen jednou tmavou barvou ředěnou bílou. Bez barevných kontrastů se naučíte pracovat se světlem a stínem jako v grafice.

Chci namalovat svůj pohled na Prahu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Velký pohled na Prahu je grafika, ze které existuje více otisků. Jeden má ve sbírce Národní muzeum v Praze (inventární číslo H2-182605). Grafiky jsou citlivé na světlo, a proto se nevystavují trvale, ale jen na krátkodobých výstavách. Před návštěvou sledujte program Národního muzea a vstupenky kupujte na oficiálním webu muzea.

Ve vysokém rozlišení si lept prohlédnete online, a to zdarma. Rijksmuseum v Amsterdamu ukazuje všechny tři listy a National Gallery of Art ve Washingtonu nabízí otisk ke stažení jako volné dílo. Nejlepší „naživo“ je ale podívat se z Petřína na Prahu sami a porovnat dnešní výhled s Hollarovým. Další Hollarovy grafiky najdete na stránce Václav Hollar.

Zajímavosti a mýty

• Latinský nápis na leptu uvádí přesně, kde a kdy kresba vznikla: na hoře svatého Vavřince, tedy na Petříně, v roce 1636.
• Legenda pod panoramatem je česky, latinsky a německy. Česká část vysvětluje dvacet míst, mimo jiné Královský dvůr, Novoměstskou radnici a Židovské Město.
• Mezi lept a kresbu se vešlo třináct let a celá anglická občanská válka. Hollar desky ryl v Antverpách, ne v Praze.
• Rijksmuseum získalo svůj otisk v roce 2018 a jeho tři listy ve sbírce virtuálně spojuje, fyzicky jsou ale samostatné.
• Otisk z National Gallery of Art ve Washingtonu je volné dílo a muzeum ho nabízí ke stažení v plném rozlišení.

Další díla autora

• 
  Dobrá kočka, která nemlsá

  1646 · lept
• 
  Dlouhý pohled na Londýn

  1647 · British Museum a další
• 
  Antverpská katedrála

  1649 · National Gallery of Art, Washington
• 
  Zima

  1641 · National Gallery of Art, Washington

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny

  Karel Škréta · 1653 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Noční hlídka

  Rembrandt van Rijn · 1642 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Dvorní dámy

  Diego Velázquez · 1656 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Tři Grácie

  Peter Paul Rubens · 1630–1635 · baroko