Luděk Marold

Život v kostce

Malostranský sirotek (1865–1881)

Luděk Alois Marold se narodil 7. 8. 1865 v Praze na Malé Straně jako nemanželské dítě a dostal příjmení po matce Aloisii. Otec, rakouský důstojník, padl v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka zemřela o šest let později. Chlapce pak vychovávala teta Josefa Maroldová. V šestnácti letech ho přijali na pražskou Akademii výtvarných umění, vydržel tam ale jen rok.

Mnichov a Praha (80. léta)

Pokračoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Tam se setkal s dalšími Čechy, mezi nimi s Alfonsem Muchou, se kterým se spřátelil. První úspěchy mu přinesly kresby z každodenního života města, které otiskovaly české i německé časopisy, například Světozor. V roce 1887 se vrátil do Prahy. Pracoval v ateliéru Maxmiliána Pirnera a redigoval publikace nového Spolku výtvarných umělců Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. V roce 1888 vznikl jeho nejznámější obraz z pražského prostředí, Vaječný trh v Praze, dnes ve sbírce Národní galerie Praha.

Paříž (1889–1897)

V roce 1889 odjel se státním stipendiem do Paříže a spřátelil se tam s Vojtěchem Hynaisem. Stipendium brzy ztratil, ale rychle se uchytil jako ilustrátor francouzských i českých knih a časopisů. Ilustroval mimo jiné Erbenova Vodníka. V roce 1891 se v Paříži oženil se Zdenou Makovskou a v prosinci téhož roku se jim narodil syn Ludvík. Na mezinárodní výstavě v Mnichově dostal v roce 1892 zlatou medaili za ilustrace. Maloval i obrazy z pařížských ulic a kaváren a postupně se přiblížil dekorativnímu stylu secese. Začal dostávat zakázky na plakáty. V roce 1895 se stal členem České akademie věd a umění. Na konci 90. let už bydlel opět v Praze. V roce 1898 dostal medaili za akvarely, které koupila pruská vláda, a navrhl plakát ke zpěvohře Náš dům v asanaci.

Bitva u Lipan (1897–1898)

V roce 1897 se vrátil do Prahy a nabídl pořadatelům chystané Výstavy architektury a inženýrství netradiční dílo: velké panorama. Práce začaly 7. 2. 1898. Marold maloval s kolegy Karlem Raškem, Václavem Jansou, Karlem Štapferem, Theodorem Hilšerem a Ludvíkem Vacátkem. Panorama Bitva u Lipan bylo hotové pro výstavu, která běžela od 15. 6. do 17. 10. 1898 na pražském Výstavišti. Na konci roku 1898 Marold vážně onemocněl a 1. 12. 1898 zemřel ve věku 33 let. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. Souborné výstavy svých prací se nedočkal, uskutečnila se až v roce 1899.

Osud panoramatu

Panorama zachycuje bitvu u Lipan z 30. 5. 1434 v rozhodující chvíli, kdy jízda panské jednoty proráží vozovou hradbu radikálních husitů. Na plátně jsou velitelé obou vojsk, mezi nimi Prokop Holý, Diviš Bořek z Miletínka a mladý Jiří z Poděbrad, a v dálce okolní vesnice, Český Brod i silueta Bezdězu. Po výstavě mělo být plátno prodáno, zachránil ho ale Spolek inženýrů a architektů a v roce 1908 pro ně vznikl nový pavilon na dnešním místě. V roce 1929 se jeho dřevěná střecha zřítila pod sněhem a třetinu obrazu zničila. Restaurátor Bohumír Číla plátno obnovil a nový železobetonový pavilon otevřeli 30. 5. 1934, v den 500. výročí bitvy. Další restaurování proběhlo naposledy v letech 2002–2004 po povodni.

Jak maloval

Marold byl především skvělý pozorovatel a kreslíř. Proslavily ho lavírované kresby (kresba perem nebo štětcem, kterou dotváří rozmývaný inkoust nebo tuš v odstínech šedé a hnědé), ve kterých rychle a přesně zachytil lidi na tržišti, v kavárně nebo na bulváru. Stejně pracoval i v oleji: zachytí pohyb, gesto, typickou postavu a světlo dne. Dává přednost živé scéně před pečlivě aranžovanou kompozicí. Ve Vaječném trhu staví do obrazu davy prodavaček a kupujících a obraz je plný denního světla. Wikidata ho řadí k plenérismu, tedy k malbě podle skutečného světla venku. V Paříži převzal od plakátu a ilustrace secesní cit pro elegantní linii a dekorativní plochu. Panorama Bitva u Lipan je jiný svět: obří kruhové plátno, které obklopuje diváka ze všech stran a které s předními předměty v popředí, například husitským vozem, vytváří iluzi skutečného bojiště.

Co se od Marolda naučit: 4 tipy pro akryl

• Rychlá skica davuPostavy v pozadí nemalujte jednotlivě. Stačí skvrny hlav a ramen v různých tónech a pár svislých tahů. Oko si dav doplní samo a obraz zůstane živý.
• Lavírovaný podkladNež začnete s barvou, natřete plátno řídkou hnědou nebo šedou barvou a hadříkem setřete světlá místa. Získáte hotové rozvržení světla a stínu.
• Jedno gesto stačíU postavy hledejte nejdřív pohyb, ne detail: sklon hlavy, natažená ruka, krok. Zachyťte ho jednou linkou a teprve potom přidávejte barvu.
• Denní světlo na plocháchNa sluncem zalité plochy použijte teplou světlou barvu a stíny namíchejte do modrava. Rozdíl teploty barev udělá ze scény slunečný den bez dalších detailů.

Chci malovat jako Luděk Marold

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Marold zemřel ve 33 letech, přesto po sobě zanechal stovky kreseb, ilustrací a obrazů. Výběr ukazuje panorama, obrazy z Prahy a Paříže a portrét kolegy Karla Rašky, který mu pomáhal s panoramatem.

• Bez obrázku
  Bitva u Lipan (panorama)

  1898 · panoramatický obraz, 11 × 95 m · Maroldovo panorama, Výstaviště Praha.
• 
  Vaječný trh v Praze

  1888 · olej na plátně, 101,5 × 135 cm · Národní galerie Praha
• 
  Čtenářka

  1892 · olej na dřevě, 29,5 × 20,5 cm · Národní galerie Praha
• 
  Sedící muž v kavárně

  olej na dřevě, 32,5 × 14,5 cm · Národní galerie Praha
• 
  Portrét malíře Karla Rašky

  olej, 43 × 25 cm · Karel Rašek spolupracoval na panoramatu Bitva u Lipan

Kde vidět jeho obrazy naživo

Maroldovo dílo uvidíte nejlépe v Praze. Stav jsme ověřovali 23. 10. 2026. Online sbírka Národní galerie je dočasně mimo provoz, proto u jednotlivých obrazů neumíme potvrdit, zda jsou právě vystavené.

Maroldovo panorama i Veletržní palác Národní galerie leží v pražských Holešovicích nedaleko od sebe, návštěvu obou se dá spojit.

Zajímavosti

• Panorama Bitva u Lipan je 11 m vysoké a 95 m široké a plátno má plochu 1 045 m². Výstaviště Praha ho uvádí jako největší obraz v Česku.
• Podle Výstaviště Praha na panoramatu pracovalo pět malířů 127 dní.
• V roce 1929 se pod tíhou sněhu zřítila střecha dřevěného pavilonu a panorama bylo vážně poškozeno. Obnovené ho otevřeli 30. 5. 1934, přesně 500 let po bitvě.
• S Alfonsem Muchou se Marold poznal na studiích v Mnichově. Mucha na něj později vzpomínal v brožuře vydané k obnově panoramatu.
• Marold zemřel ve 33 letech, jen pár týdnů po skončení výstavy, pro kterou panorama namaloval.

Související malíři

• Bez obrázku
  Ilja Repin

  1844–1930 · realismus
• Bez obrázku
  Jakub Schikaneder

  🇨🇿 1855–1924 · realismus
• Bez obrázku
  Winslow Homer

  🇺🇸 1836–1910 · realismus
• Bez obrázku
  Antonín Chittussi

  🇨🇿 1847–1891 · realismus