Vojtěch Hynais

Život v kostce

Česká rodina ve Vídni (1854–1878)

Vojtěch Hynais se narodil 14. 12. 1854 ve Vídni do rodiny českého krejčího. Otec nechtěl, aby děti dostaly německé vzdělání, a češtinu je učil sám doma. Vojtěch začal studovat na vídeňské Akademii výtvarných umění v roce 1870 u Carla Wurzingera a Augusta Eisenmengera. Pak přešel do ateliéru Anselma Feuerbacha, malíře klasicky vyvážených figurálních obrazů. Díky římskému stipendiu pobýval v Itálii a kopíroval staré mistry, především Raffaela a Giovanniho Battistu Tiepola. Během italských let maloval hlavně náboženské a mytologické náměty, mimo jiné pro záhřebského biskupa Josipa Juraje Strossmayera. Nástěnnými malbami českých světců vyzdobil kapli českého hospice v Římě.

Paříž (1878–1893)

V roce 1878 odjel do Paříže. Malíř Paul Baudry mu doporučil studium na École des Beaux-Arts u Jeana-Léona Gérôma. V Paříži se stýkal s dalšími Čechy, mezi nimi byli Václav Brožík, Antonín Chittussi a Luděk Marold. Na pařížských Salonech a světových výstavách získal řadu ocenění. V roce 1883 se tam oženil s Augustou Vorinovou, se kterou měl dvě děti. Aby uživil rodinu, kreslil plakáty a v letech 1889–1892 pracoval pro porcelánku v Sèvres. Mezitím vznikla jeho nejznámější práce. Národní divadlo v Praze 12. 8. 1881 vyhořelo a s ním i původní opona Františka Ženíška. Hynais vyhrál novou soutěž a návrh nové opony připravil ještě v Paříži. Opona byla hotová pro znovuotevření divadla v listopadu 1883. Pro Národní divadlo namaloval i čtyři roční doby do salonku. Poslední z nich, Zima, byla kvůli sporům o honorář dodána až v roce 1901. V roce 1891 navrhl plakát Jubilejní zemské výstavy v Praze a v roce 1892 dokončil menší verzi obrazu Paridův soud; velká verze byla hotová v roce 1894.

Opona pro Národní divadlo (1881–1883)

Než se Hynais pustil do práce, vyžádal si souhlas Františka Ženíška, autora zničené opony. Za námět zvolil alegorii obnovy divadla po požáru. Ve středu kompozice jsou ženské postavy, k nimž přicházejí dárci, řemeslníci a umělci s dary pro stavbu. Ústřední skupina bývá vykládána jako Slavie, tedy ztělesnění Slovanstva, nebo jako alegorie divadelních žánrů. Nad nimi se vznáší okřídlený Génius. Samotné plátno malíř namaloval v Praze s pomocníky. Komise mu vytýkala šedavé barvy a štíhlé postavy, opona ale zůstala na svém místě dodnes. Restaurovali ji několikrát, naposledy v roce 2009 z peněz mecenášky Dadji Altenburg-Kohlové.

Profesor v Praze (1894–1925)

Od roku 1894 učil na pražské Akademii výtvarných umění, kam ho přivedl stavitel a mecenáš Josef Hlávka, a zůstal tu až do smrti. Vychoval desítky malířů, mezi jeho žáky patřil například Otakar Kubín. Paridův soud a obraz Pravda vystavil v Praze se značným ohlasem. Portrétoval přátele i mecenáše, například básníka Jaroslava Vrchlického nebo rodinu Daubků na zámku v Litni. Kolem roku 1900 namaloval alegorie pro Pantheon Národního muzea. V roce 1919 portrétoval prezidenta T. G. Masaryka. Získal vyznamenání francouzské Čestné legie a čestný doktorát Univerzity Karlovy. Po přelomu století ale jeho akademická malba začala působit staromódně a popularita slábla. Zemřel 22. 8. 1925 v Praze ve věku 70 let a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Jak maloval

Hynais maloval olejem v akademickém stylu, který převzal od Feuerbacha a Gérôma. Základem je pečlivá kresba postavy, klidná kompozice a hladký povrch malby bez viditelných tahů. Rád maloval ženské postavy a akty v přírodě, kde propojoval tělo s krajinou a měkkým světlem. Podle Wikipedie (CZ) zvládl i módní luministickou malbu (styl založený na světelných efektech, oparu a prozářených barvách). Na oponě Národního divadla použil jemnou, lehce našedlou barevnost, kterou mu porota vytýkala. Opona působí jako gobelín, jde ale o olejomalbu na plátně. Modely si vybíral z přátel, rodiny i z ulice a pracoval také s fotografiemi. V portrétech, například Masarykově podobizně, je střízlivější a soustředí se na tvář a výraz. Jeho pozdní dekorativní práce, třeba Zima pro Národní divadlo, už nesou rysy secese.

Co se od Hynaise naučit: 4 tipy pro akryl

• Tlumená barva místo křikuZkuste obraz postavit na lomených tónech. Do každé barvy přimíchejte kapku šedé nebo doplňkové barvy. Celek bude působit jemně a jednotně, jako tapiserie.
• Hladké přechodyPro měkkou pleť nebo oblohu pracujte rychle, dokud je akryl vlhký, a dva tóny prolínejte suchým plochým štětcem. Pomůže i zpomalovač schnutí nebo rozprašovač s vodou.
• Postava v krajiněKdyž malujete postavu venku, nechte světlo na pleti i na trávě ze stejné strany a ve stejné barvě. Člověk a příroda pak drží pohromadě a obraz nepůsobí jako koláž.
• Skica podle fotkyVyfoťte si pózu nebo světlo a podle snímku si udělejte rychlou skicu. Fotku berte jako pomůcku, ne jako předlohu ke kopírování: zjednodušte ji a vyberte jen to podstatné.

Chci malovat jako Vojtěch Hynais

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Hynais maloval figurální a mytologické obrazy, portréty, dekorativní výzdobu budov i plakáty. Nejznámější díla jsou dnes v Praze: opona v Národním divadle a obrazy ve sbírce Národní galerie Praha.

• 
  Opona Národního divadla

  1883 · olej na plátně, zhruba 140 m² · Národní divadlo, Praha
• 
  Paridův soud

  1892, menší verze · olej na plátně · Národní galerie Praha (velká verze z roku 1894 visí v budově Akademie věd ČR)
• 
  Pohled z pařížského ateliéru

  1891 · olej na plátně, 73 × 100 cm · Národní galerie Praha
• 
  Podobizna T. G. Masaryka

  1919 · olej na plátně, 102 × 74,5 cm · Národní galerie Praha
• 
  Podobizna umělcovy matky

  1883 · olej na plátně, 101 × 80,5 cm · Národní galerie Praha

Kde vidět jeho obrazy naživo

Hynaisovo dílo je skoro celé v Praze. Stav jsme ověřovali 23. 10. 2026. Online sbírka Národní galerie je dočasně mimo provoz, proto u jednotlivých obrazů neumíme potvrdit, zda jsou právě vystavené.

Zajímavosti

• Modelem pro okřídlenou postavu na oponě Národního divadla byla francouzská malířka Suzanne Valadonová. Hynais oponu navrhoval v Paříži na Montmartru.
• Opona Národního divadla váží kolem 180 kg a připomíná gobelín, i když je to olejomalba. Visí v historické budově Národního divadla, která je národní kulturní památkou.
• Komise oponu kritizovala za šedavé barvy a „neslovansky“ štíhlé postavy a chtěla ji přepracovat. Oponu ale v divadle pověsili dřív, než se k tomu došlo, a už ji nesundali.
• Hynais se narodil a vyrostl ve Vídni, česky ho ale učil doma otec. Do Prahy se natrvalo přestěhoval až v roce 1894.
• V roce 1891 navrhl plakát Jubilejní zemské výstavy v Praze, který mu přinesl velké uznání.

Související malíři

• Bez obrázku
  Václav Brožík

  🇨🇿 1851–1901 · akademismus
• Bez obrázku
  William-Adolphe Bouguereau

  🇫🇷 1825–1905 · akademismus
• Bez obrázku
  John William Waterhouse

  🇬🇧 1849–1917 · prerafaelité
• Bez obrázku
  Mikoláš Aleš

  🇨🇿 1852–1913 · romantismus