Bitva u Lipan (panorama)

Co obraz zobrazuje

Panorama je obraz natažený po celém obvodu kruhové budovy. Divák stojí uprostřed na vyvýšené plošině a kolem sebe vidí bitevní pole ze 30. 5. 1434, kdy se u Lipan ve středních Čechách střetla vojska panské jednoty s radikálními husity, tábority a sirotky. Marold zachytil zlomový okamžik, kdy jízda panské jednoty prorazila vozovou hradbu radikálů; této scéně věnoval největší část plátna. Na dalších úsecích jsou velitelská stanoviště obou vojsk, prchající husité a drobné šarvátky na okraji bojiště. Pozadí tvoří rovinatá krajina s Lipanskou horou a vesnicemi, některé z nich hoří. Na obzoru jsou podle popisu díla rozpoznatelné Bezděz, Český Brod a Poděbrady. Mezi plátnem a divákem leží skutečné předměty, například husitský vůz, a terén popředí, takže hranice mezi malbou a prostorem se ztrácí.

Příběh vzniku

Luděk Marold se v roce 1897 vrátil z Paříže, kde se živil jako ilustrátor, a nabídl pořadatelům chystané Výstavy architektury a inženýrství netradiční dílo, velké panorama. Námět bitvy u Lipan prosadil s tím, že se pro panoramatický pohled hodí bitva na rovině; jiné návrhy, například bitva na Bílé hoře, neprošly. Práce začaly 7. 2. 1898. Marold maloval spolu s malířem Karlem Raškem, krajinářem Václavem Jansou, scénickým výtvarníkem Karlem Štapferem, koloristou Theodorem Hilšerem a malířem koní Ludvíkem Vacátkem. Podle Výstaviště Praha trvala práce 127 dní v pěti lidech. Pro obraz byl postaven dřevěný kruhový pavilon a panorama bylo zpřístupněno na výstavě, která probíhala od 15. 6. do 17. 10. 1898. Marold zemřel 1. 12. 1898 ve věku 33 let.

Po deseti letech měl být pavilon zbořen a obraz prodán. Spolek inženýrů a architektů ho s příspěvkem pražské městské rady zachránil a v roce 1908 vznikl nový dřevěný pavilon na dvanáctiúhelníkovém půdorysu podle návrhu Jana Kouly, na místě, kde stojí dodnes. Obraz pro novou instalaci upravili Maroldovi někdejší spolupracovníci. Dne 25. 2. 1929 se střecha pavilonu pod tíhou sněhu zřítila, třetina obrazu byla zničena a další části potrhány.

Peníze na obnovu se sehnaly z veřejných sbírek, od státu a od Spolku československých inženýrů a architektů. Architekt Vojtěch Krch navrhl nový železobetonový pavilon a restaurátor Bohumír Číla obraz opravil. Panorama se znovu otevřelo 30. 5. 1934, v den pětistého výročí bitvy. Další restaurování přišlo v letech 1964, 1991 a 2002–2004, naposledy po povodni v roce 2002. Muzeum hlavního města Prahy, které expozici spravovalo, ji v roce 2016 předalo Výstavišti Praha.

Proč je tak slavný

Největší obraz v Česku

S rozměry 11 × 95 m a plochou plátna 1 045 m² je Maroldovo panorama největším obrazem v Česku. Stojí na stejném místě od roku 1908.

Bitva Čechů proti Čechům

Lipany ukončily éru radikálních husitských vojsk. Výstaviště ji připomíná jako jedinou bitvu, kde stáli Češi proti Čechům, a obraz tak zpřítomňuje klíčový okamžik českých dějin.

Obraz, který přežil zkázu

Panorama přečkalo zřícení pavilonu v roce 1929 i povodeň v roce 2002. Opakovaná záchrana a obnova z něj udělaly kus pražské paměti.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Panorama nemá jeden střed. Kompozice běží dokola a divák si střed vytváří sám tím, kam se otočí. Malíři proto rozdělili plátno na úseky s vlastním těžištěm: hlavní srážku u vozové hradby, velitelská stanoviště a klidnější krajinu. Hustě zalidněné části střídají prázdné plochy s rovinou a nebem, aby si oko odpočinulo. Horizont leží nízko a nebe zabírá velkou část výšky, což posiluje dojem otevřené krajiny. Pro vlastní malbu si můžete vzít tři věci: střídat rušná a klidná místa, držet horizont ve stejné výšce po celé šířce a do dálky malovat barvy studenější a světlejší.

Paleta

• Světlá nebeská modř
  #A9BCCB
• Oblačná šedá
  #C9C6BC
• Jarní zeleň louky
  #7C8A4A
• Okrová zemitá
  #A88A5C
• Kouřová hnědá
  #5C4A3A
• Červeň korouhví
  #9C2F25

Barvy jsou jen orientační, odhadnuté z fotografií výseků panoramatu, a od originálu se mohou lišit.

Studená dálka

Čím dál je krajina, tím víc do barev přimíchejte modrou a bílou. Vzdálené kopce zesvětlí a ustoupí dozadu, obraz získá hloubku bez perspektivních konstrukcí.

Rušno a ticho

Střídejte místa plná detailu s klidnými plochami, třeba loukou nebo nebem. Oko si odpočine a hlavní děj vynikne.

Nízký horizont

Postavte linii horizontu nízko, asi do třetiny výšky plátna. Velké nebe udělá z krajiny otevřený, vzdušný prostor.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný Maroldovým panoramatem

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Panorama je k vidění v kruhové budově Maroldova panoramatu ve spodní části areálu Výstaviště Praha v Praze 7, na pomezí s parkem Stromovka. Podle webu Výstaviště je otevřené sezónně od jara do podzimu, a to od čtvrtka do neděle a o svátcích; prohlídka zabere asi 30 minut. K 23. 10. 2026 je budova zavřená a znovu se má otevřít na jaře 2027. Aktuální otevírací dobu a vstupné najdete na oficiálním webu Výstaviště Praha. Školní skupiny se mohou objednat i mimo běžnou otevírací dobu.

Od tramvaje se nejlépe dojde přes Stromovku kolem Planetária a spodní branou Výstaviště přímo k budově. Uvnitř si najděte nový informační panel, který pomáhá najít jednotlivé postavy, třeba Jiřího z Poděbrad.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Maroldovy obrazy Vaječný trh v Praze a Čtenářka vlastní Národní galerie Praha, jejíž Veletržní palác stojí nedaleko Výstaviště. Vystavení si ověřte u galerie. Další díla na stránce obrazy Luďka Marolda.

Zajímavosti a mýty

• Panorama vzniklo za 127 dní práce pěti malířů. Marold zemřel 1. 12. 1898, pár týdnů po skončení výstavy.
• Dne 25. 2. 1929 se pod tíhou sněhu zřítila střecha pavilonu a zničila asi třetinu obrazu. Obnovené panorama se otevřelo až 30. 5. 1934.
• Na obraze je i mladý Jiří z Poděbrad, který bojoval na straně panské jednoty a později se stal českým králem.
• Námět Lipan nebyl jediný návrh. Bitvu na Bílé hoře nebo u Domažlic pořadatelé zamítli, protože Marold chtěl bitvu na rovině.

Další díla autora

• 
  Vaječný trh v Praze

  1888 · Národní galerie Praha
• 
  Čtenářka

  1892 · Národní galerie Praha
• 
  Sedící muž v kavárně

  Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vražda v domě

  Jakub Schikaneder · 1890 · realismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Sběračky klasů

  Jean-François Millet · 1857 · realismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Madame X

  John Singer Sargent · 1883–1884 · realismus / portrét
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Bar ve Folies-Bergère

  Édouard Manet · 1882 · realismus / impresionismus