Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

Co obraz zobrazuje

Scéna se odehrává v prostém venkovském stavení s bíle omítnutou stěnou. Uprostřed stojí stůl s bílým ubrusem, na kterém leží psací náčiní a papíry. Vlevo u stolu sedí muž v bohaté zbroji, s kožešinovým pláštěm, zakřivenou šavlí a přilbou ozdobenou péry. Hlavu má skloněnou a díva se k zemi. Naproti němu stojí vzpřímený muž s knírem ve světlém plášti se vzorem, ruku má u pasu a hledí na sedícího. Podle obvyklého výkladu je sedící postava uherský král Matyáš Korvín a stojící český král Jiří z Poděbrad. V pravém rohu ve dveřích hlídá ozbrojenec v přilbě s velkým štítem. Levý horní roh vyplňují přehozené látky a prapory s erby. Barevnost je tlumená, převládají zemité hnědé a okrové tóny, ze kterých vystupuje bílý ubrus a světlý plášť stojícího krále.

Příběh vzniku

Obraz zachycuje událost z česko-uherských válek. Uherský král Matyáš Korvín vpadl v únoru 1469 do Čech s vojskem asi dvaceti tisíc mužů. České vojsko krále Jiřího z Poděbrad ho 26. února 1469 obklíčilo v zasněženém údolí řeky Doubravy u Vilémova nedaleko Havlíčkova Brodu. Následujícího dne, 27. února, se oba panovníci podle tradice sešli ve vsi Úhrov ve vypálené chalupě. Co si řekli, není známo. Matyáš slíbil ukončit nepřátelství a směl s vojskem odtáhnout, slib ale brzy porušil a v květnu 1469 se nechal v Olomouci zvolit českým králem.

Mikoláš Aleš se k tématu dostal na konci 70. let 19. století, kdy hledal cestu k velké historické malbě. Podle Národní galerie vznikla skica k obrazu v roce 1877 a definitivní verzi dokončil v dubnu 1878. Ve stejné době žil a pracoval u mecenáše Alexandra Brandejse v Suchdole u Prahy a připravoval s Františkem Ženíškem soutěžní návrhy pro Národní divadlo, ze kterých vzešel cyklus Vlast. Událost podrobně líčí František Palacký v Dějinách národu českého a Národní galerie jeho popis k obrazu cituje jako srovnání s malbou.

Přijetí obrazu nebylo snadné. Národní galerie ve studijním materiálu k Alšově výstavě uvádí, že dílo v době vzniku nechtěl vystavit žádný umělecký spolek. Aleš byl za života ceněn spíš jako kreslíř a dekoratér a jeho olejomalba byla doceněna až ve 20. století. Dnes obraz patří do sbírky Národní galerie Praha pod inventárním číslem O 4732 a je jedním z nejznámějších Alšových olejů. V roce 2007 byl vystaven na velké retrospektivě Mikoláš Aleš 1852 > 2007 v Jízdárně Pražského hradu.

Proč je tak slavný

Obraz ze školních učebnic

Výjev setkání dvou králů se stal jedním z obrazů, přes které se generace školáků učily o Jiřím z Poděbrad. Národní galerie ho řadí k nejznámějším Alšovým dílům vedle lunet Vlast.

Příběh odmítnutého díla

Obraz, který spolky zpočátku nechtěly vystavit, je dnes ve sbírce národní galerie. Je to dobrý příklad toho, jak se hodnocení umění během jednoho století otočilo.

Postavy jako charaktery

Aleš z historické scény udělal střet dvou povah: zlomeného dobyvatele a klidného vítěze. Takové čtení obrazu je srozumitelné i bez znalosti dějin.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na úhlopříčce od sedícího Matyáše vlevo dole ke stojícímu Jiřímu vpravo nahoře. Výškový rozdíl postav sám vypráví, kdo je v převaze. Bílý ubrus tvoří vodorovný světlý pás uprostřed, který obě postavy odděluje i spojuje. Pozadí je klidné a jednobarevné, takže pozornost zůstává u lidí. Tmavé okraje obrazu, látky vlevo nahoře a stráž vpravo, rámují světlý střed. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít práci s výškou postav, jednu světlou plochu jako ohnisko a klidné pozadí za rušnou scénou.

Paleta

• Světlá okrová
  #C6B99C
• Okrová
  #AF9870
• Siena pálená
  #9A7B5A
• Teplá hněď
  #695040
• Tmavá umbra
  #3A2720
• Tlumená červeň
  #A4523A

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Výška postav vypráví příběh

Když malujete dvě postavy, dejte jednu výš a druhou níž. Bez dalšího vysvětlování je jasné, kdo má navrch a kdo ustupuje.

Jedna světlá plocha jako ohnisko

Do jinak tlumené palety položte jednu výrazně světlou plochu, třeba ubrus nebo okno. Oko se k ní samo vrací.

Tmavé rohy, světlý střed

Okraje obrazu nechte tmavší a střed světlejší. Scéna se tak uzavře a pohled nesklouzne mimo plátno.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Obraz patří Národní galerii Praha, která umění 19. století vystavuje ve Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7) ve sbírkové expozici 1796–1918: Umění dlouhého století. Zda je obraz právě vystaven, si ověřte předem u galerie, sbírková díla se mezi expozicí a depozitářem obměňují.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie Praha. Alšovu práci uvidíte v Praze i jinde: lunety cyklu Vlast ve foyeru Národního divadla a sgrafita na fasádách domů. Přehled najdete na stránce obrazy Mikoláše Alše.

Zajímavosti a mýty

• Místo schůzky, ves Úhrov u Vilémova, připomíná dodnes Úhrovská lípa s pamětní deskou.
• Aleš nebyl jediný, koho téma lákalo. Obklíčení u Vilémova maloval ve 2. polovině 19. století také Adolf Liebscher.
• Wikidata uvádí obraz pod mírně odlišným názvem Setkání Jiříka z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Podoba Jiřík byla v 19. století běžná.
• Co si králové v Úhrově řekli, nikdo nezapsal. Palacký uvádí, že jejich rokování probíhalo o samotě a „co jsou rokovali, žádný jest nevěděl“.

Další díla autora

• 
  Vlast (lunety ve foyeru Národního divadla)

  návrhy 1878–1881 · Národní divadlo, Praha
• 
  U hrobu božího bojovníka

  1877 · Národní galerie Praha
• 
  Huláni ve sněhu

  1882 · Národní galerie Praha
• 
  Hulán a sedlák

  1879 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Kalendářní deska Staroměstského orloje

  Josef Mánes · 1865–1866 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Únos hercegovinské ženy

  Jaroslav Čermák · 1861 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Déšť, pára a rychlost

  William Turner (J. M. W. Turner) · 1844 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Svoboda vede lid

  Eugène Delacroix · 1830 · romantismus