Kalendářní deska Pražského orloje

Co obraz zobrazuje

Deska je velký kruh, který se pod astronomickým ciferníkem orloje každou půlnoc pootočí o jeden den. Mánes ji rozdělil do soustředných pásů. Uprostřed je na tmavém poli se zlatým ornamentem znak Starého Města pražského: hradba se třemi věžemi a otevřenou branou. Kolem něj leží dvanáct menších kruhů se znameními zvěrokruhu, ve kterých se objevují dětské postavičky a zvířata. Vnější pás tvoří dvanáct velkých medailonů s měsíci roku. Každý měsíc ukazuje práci nebo zvyk venkovského roku, od zimního posezení v jizbě přes orbu a setí až po žně, vinobraní a sekání dřeva. Mezery mezi kruhy vyplňuje zlaté pozadí s gotizujícím ornamentem. Po obvodu desky běží kalendárium: 365 dní se jmény světců a svátků a slabikami staročeského cisiojánu. Muzeum Prahy popisuje kompozici jako 24 terčů, dvanáct velkých pro měsíce a dvanáct menších pro znamení.

Příběh vzniku

V polovině 60. let 19. století prošel orloj velkou opravou. Pražský purkmistr Václav Bělský vyhlásil sbírku a jmenoval komisi z astronomů, hodinářů a techniků, ve které zasedal i malíř Josef Mánes. Podle Muzea Prahy dostal Mánes zakázku na novou kalendářní desku v roce 1864. Měděnou desku zhotovil a pozlatil Š. Huber, kalendářní dny na obvod vepsal Jan Weber a malbu medailonů provedl Mánes.

Opravený stroj byl spuštěn 31. 12. 1865, ještě bez nové desky. Její dokončení se zdrželo kvůli Mánesově nemoci. Hotová deska byla na orloj osazena 18. 8. 1866, toto datum uvádí přehled oprav orloje v časopise Staletá Praha i informační web města Prahy.

Malba na venkovní stěně radnice brzy trpěla počasím. V roce 1880 bylo rozhodnuto nahradit ji kopií malíře Emanuela Krescence Lišky. Originál se dostal do městského muzea, dnešního Muzea Prahy. Zdroje se liší v letopočtu: kopie podle nich visí na orloji od počátku 80. let 19. století a originál byl do muzea uložen mezi lety 1882 a 1885. Liškovu kopii nahradila po válce kopie Bohumíra Číly z roku 1946, protože orloj byl v květnu 1945 poškozen při požáru radnice.

Při rekonstrukci v letech 2017–2018 vytvořil restaurátor Stanislav Jirčík novou kopii. Ta vyvolala spor, protože se v řadě detailů postav od Mánesova originálu odchyluje. V roce 2023 schválila Praha dohodu, podle které má novou věrnější kopii namalovat Akademie výtvarných umění. Originál byl v roce 2023 k vidění na výstavě Národní galerie Praha k Mánesově výročí.

Proč je tak slavný

Malba, kterou vidí každý den tisíce lidí

Kopie desky visí na jednom z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Mánesovy měsíce tak znají i lidé, kteří o malíři nikdy neslyšeli, z pohledů, známek a průvodců.

Venkovský rok jako národní obraz

Mánes místo alegorií antických bohů namaloval české venkovany při práci. Deska se stala jedním z obrazů, přes které si 19. století představovalo českou zemi a její lid.

Spor o kopie

Kolem kopií se opakovaně vedou debaty. Poslední z let 2018–2023 skončila rozhodnutím města nechat namalovat novou kopii, která se bude držet originálu.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Deska je učebnicový příklad kompozice v kruhu. Mánes použil tři soustředné pásy a pravidelný rytmus: dvanáct velkých kruhů venku, dvanáct malých uvnitř a jeden pevný bod uprostřed. Oko se díky tomu nejdřív zastaví na znaku ve středu a pak obíhá dokola. Zlaté pozadí sjednocuje celou plochu, zatímco jednotlivé medailony mají vlastní krajinu a světlo. Výjevy jsou otočené ke středu, takže se dají číst jen postupně, jak se deska otáčí. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít práci s opakováním a symetrií a s jedním klidným pozadím, na kterém drží různorodé motivy pohromadě.

Paleta

• Plátkové zlato
  #C8B185
• Okrová hněď
  #AE9066
• Tmavá umbra
  #604638
• Teplá červeň
  #9E3B2E
• Tlumená zeleň
  #6E7A4F
• Teplá šedá
  #948470

Barvy jsou orientačně odečtené z fotografie originálu v muzeu a od skutečnosti se mohou lišit.

Kompozice do kruhu

Na čtvercové plátno si nakreslete kruh a rozdělte ho na stejné výseče. Motiv opakujte v každé výseči s malou obměnou a obraz získá řád a rytmus.

Jeden střed, který drží celek

Do středu dejte jednoduchý, výrazný prvek, kolem kterého se ostatní motivy točí. Oko má kde začít a kam se vracet.

Sjednocující pozadí

Když malujete více různých scén na jedno plátno, podložte je stejnou barvou, třeba teplou okrovou nebo zlatou. Rozdílné motivy pak spolu drží.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný Mánesovou kalendářní deskou

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Originál kalendářní desky patří Muzeu Prahy (Muzeum hlavního města Prahy). Hlavní budova muzea stojí na adrese Na Poříčí 1554/52, Praha 8. Zda je deska právě vystavená, si před návštěvou ověřte na webu Muzea Prahy. Naposledy byla veřejnosti představena v roce 2023 na výstavě Národní galerie Praha o Josefu Mánesovi.

Kopii desky uvidíte kdykoli zvenku na Staroměstském orloji na Staroměstském náměstí. Nejméně lidí bývá u orloje brzy ráno, nejvíc při odbíjení celých hodin. Další Mánesovy obrazy, například Josefinu, vystavuje Národní galerie Praha ve Veletržním paláci. Více o autorovi najdete na stránce Josef Mánes: život a obrazy.

Zajímavosti a mýty

• Deska se otáčí: kalendářní stroj ji každou půlnoc posune o jeden den, v přestupném roce jednou zůstane den stát.
• Mánesův originál visel na orloji jen asi patnáct let, od roku 1866 do počátku 80. let 19. století. Od té doby jsou na orloji kopie.
• Mýtus: Mánes zešílel kvůli orloji. Legenda o kletbě orloje se k jeho pozdní nemoci váže, ale je to pověst, ne doložený fakt.
• Motiv ledna z Mánesovy desky vyšel v roce 1936 na třech československých poštovních známkách.

Další díla autora

• 
  Josefina

  1855 · Národní galerie Praha
• 
  Švadlenka

  1858 · Národní galerie Praha
• 
  Řipský kraj

  1863 · Národní galerie Praha
• 
  Při měsíčku

  1854 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Únos hercegovinské ženy

  Jaroslav Čermák · 1861 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

  Mikoláš Aleš · 1878 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Déšť, pára a rychlost

  William Turner (J. M. W. Turner) · 1844 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Svoboda vede lid

  Eugène Delacroix · 1830 · romantismus