Břízová nálada

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje nitro březového háje. Diváka obklopují desítky tenkých kmenů, které stojí v řadách vedle sebe a za sebou a mizí v hloubce lesa. Bílá kůra s tmavými skvrnami prosvítá na pozadí fialově šedých korun. Nebe ani obzor vidět nejsou, horní okraj obrazu tvoří hustá síť větví. Spodní polovinu vyplňuje rovná lesní půda pokrytá rezavým a hnědým listím, mezi nímž místy prosvítá zelená tráva nebo mech. V háji nikdo není. Celek je malovaný drobnými tahy a tečkami barvy, které se zblízka rozpadají a zdálky splývají v chvějivou plochu. Převládají tlumené tóny šedé, fialové a rezavé, takže obraz působí tiše a podzimně.

Kmen v popředí

Nejblíž stojí několik kmenů s výraznou kůrou. Slavíček ji maloval světlými tahy a krátkými tmavými čárkami, které napodobují praskliny. Kmeny v popředí jsou o něco tmavší a ostřejší než ty v hloubce háje.

Koruny jako závoj

Koruny bříz splývají v jednolitý fialově šedý závoj. Jednotlivé větve nejsou rozlišené, malíř je naznačil jen drobnými skvrnami. Tento závoj obraz uzavírá a vytváří tichou, téměř zasněnou atmosféru.

Podzimní půda

Půda je pokrytá rezavým a hnědým listím, mezi kterým prosvítá zelená. Barva je položená v drobných tečkách vedle sebe, ne v jednolité ploše, takže zem jako by se chvěla.

Světlo mezi kmeny

V levé části prosvítá mezi kmeny světlejší místo. Je to jediný náznak prostoru za hájem a otevírá obraz do hloubky.

Příběh vzniku

Antonín Slavíček studoval na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1887–1891 a 1894–1897 v krajinářské škole Julia Mařáka, který ho považoval za svého nástupce. Břízová nálada vznikla v roce 1897, tedy na konci jeho studií. Patří do období takzvaných náladových krajin, kdy malíř zachycoval tlumené podzimní a soumračné nálady.

V této době u Slavíčka začíná být vidět rozechvělý rukopis z drobných tahů, který později rozvinul v malbu barevnou skvrnou. Kolem roku 1898 přešel od tlumených náladových krajin k jasnějším barvám a rychlejší malbě. Břízová nálada stojí na rozhraní obou období: barvy jsou ještě tlumené, ale tahy už se rozpadají do drobných skvrn.

Motiv březového háje a lesních cest se u Slavíčka v těchto letech vrací. Text aukční síně Hejtmánek k obrazu Cesta ve Hvězdě uvádí, že malíř motivy cest, stezek a březových hájů opakoval v obrazech Břízová nálada, V podzimní mlze a Ve Hvězdě. Kde přesně Slavíček háj maloval, zdroje neuvádějí.

Obraz dnes vlastní Národní galerie Praha pod inventárním číslem O 9148. Podle Wikidat je ve sbírce od roku 1962 a jeho umístěním je Veletržní palác.

Proč je tak slavný

Nálada místo krajiny

Obraz neukazuje konkrétní místo, ale pocit z něj. Ticho, šero a podzim jsou jeho hlavním tématem, což název vystihuje přesně.

Zrod Slavíčkova rukopisu

Drobné rozechvělé tahy ukazují první kroky k malbě barevnou skvrnou, kterou Slavíček proslul v krajinách z Kameniček a v pohledech na Prahu.

Opakující se rytmus kmenů

Desítky svislých bílých kmenů tvoří rytmus, který obraz drží pohromadě. Jednoduchý motiv se tak stává téměř abstraktní kompozicí.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Obraz nemá jeden hlavní motiv. Kompozici tvoří rytmus svislých kmenů, které se směrem do hloubky zmenšují a zahušťují. Nejbližší kmeny vlevo a uprostřed jsou širší a tmavší, vzdálené splývají v bledé svislé čárky. Vodorovná linie, kde kmeny vyrůstají z půdy, leží zhruba v polovině výšky a dělí obraz na fialově šedou horní a rezavou dolní polovinu. Pro vlastní malbu si můžete vzít práci s opakujícím se motivem, zmenšování do dálky a omezenou paletu tlumených tónů, která navodí náladu líp než pestré barvy.

Paleta

• Šedobílá kůra
  #A5968A
• Fialově šedá
  #9A8C8A
• Teplá šedohnědá
  #958576
• Rezavá listí
  #8E705C
• Tmavá hnědá
  #64534A
• Mechově olivová
  #7D6D59

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Opakujte jeden motiv

Namalujte řadu stromů, plotů nebo sloupů vedle sebe. Opakování vytvoří rytmus, který obraz udrží pohromadě i bez hlavního motivu.

Do dálky světleji a tenčeji

Vzdálené tvary malujte užší, světlejší a s měkčími okraji než ty v popředí. Plocha plátna se tím otevře do hloubky.

Nálada z tlumené palety

Místo čistých barev si namíchejte šedé, fialové a rezavé tóny s trochou bílé. Obraz bude působit tiše, mlhavě a podzimně.

Chci namalovat svoji břízovou náladu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Břízová nálada patří do sbírky Národní galerie Praha. Podle Wikidat je umístěná ve Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7), kde galerie představuje umění 19. a počátku 20. století v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století. Online sbírka galerie byla 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz a aktuální vystavení se nám nepodařilo ověřit. Před návštěvou se proto informujte na webu galerie.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Ve stejné sbírce je i Slavíčkův Pohled na Prahu z Letné. Velkou sbírku jeho obrazů má také Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Přehled najdete na stránce obrazy Antonína Slavíčka.

Zajímavosti a mýty

• Název obrazu se v literatuře i na Wikimedia Commons objevuje ve dvou podobách: Břízová nálada a Březová nálada.
• Zdroje se liší v rozměrech: Wikidata uvádějí 91,5 × 114,5 cm, popis jiné fotografie na Wikimedia Commons 85 × 115 cm.
• Obraz vznikl v roce, kdy Slavíček dokončil studium v ateliéru Julia Mařáka na pražské akademii.
• V háji na obraze není jediná postava ani obloha. Celý obraz stojí na kmenech, korunách a půdě.

Další díla autora

• Obrázek na stránce obrazu
  Pohled na Prahu z Letné

  1908 · Národní galerie Praha
• 
  U nás v Kameničkách

  1904 · Národní galerie Praha
• 
  Eliščin most

  1906 · Národní galerie Praha
• 
  Železárny na Kladně

  1909 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Lekníny

  Claude Monet · 1914–1926 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Snídaně veslařů

  Pierre-Auguste Renoir · 1880–1881 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Pařížská ulice, deštivý den

  Gustave Caillebotte · 1877 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Absint

  Edgar Degas · 1875–1876 · impresionismus