Pohled na Prahu z Letné

Co obraz zobrazuje

Slavíček zachytil Prahu z vyvýšeného místa na letenské stráni nad Vltavou. Pohled je velmi široký, plátno je víc než dvakrát delší než vyšší. Dolní třetinu zabírá svah s keři a holými stromky, za nimi se táhne řeka s malou lodí. Na protějším břehu se rozprostírá Staré Město, hustá spleť střech, štítů a věží, nad kterou vystupují gotické věže kostelů. Vlevo se přes řeku klene most s branou a sloupy. Horní část plátna vyplňuje obloha s nízkými mraky. Celé panorama je malované krátkými rychlými tahy, které přes sebe kladou světlo a stín, takže město působí živě a neklidně. Na této stránce ukazujeme černobílou reprodukci z roku 1924, barevnou volně licencovanou fotografii originálu jsme nenašli.

Most přes Vltavu

Vlevo vede přes řeku most s monumentální branou. Na Wikimedia Commons je reprodukce zařazena mezi pohledy na Čechův most z Letné, který se v letech 1905–1908 stavěl pod Letnou. Malíř tak zachytil i proměnu města.

Věže Starého Města

Nad mořem střech vpravo vystupují dvě špičaté gotické věže. Tvarem připomínají Týnský chrám na Staroměstském náměstí. Věže dávají panoramatu orientační body.

Řeka a loďka

Hladina řeky je malovaná vodorovnými tahy, mezi kterými se míhají světlé odlesky. Malá loďka uprostřed je jediná postava v celém obraze a ukazuje, jak velké je město kolem ní.

Keře na letenské stráni

Popředí tvoří spleť keřů a tenkých stromků na svahu, malovaná rychlými svislými tahy. Tmavý pás dole uzavírá obraz a dává divákovi pocit, že stojí přímo na Letné vedle malíře.

Příběh vzniku

Antonín Slavíček bydlel s rodinou na Letné v Dobrovského ulici v Holešovicích, nedaleko Letenských sadů, a měl tam i ateliér. Okolí znal důvěrně a Letnou maloval mnohokrát, v dešti, v mlze i za slunce. Monumentální panorama z Letné vzniklo v roce 1908 a česká Wikipedie ho spojuje s jubilejní výstavou Obchodní a živnostenské komory, která se v Praze konala téhož roku.

Podle životopisného medailonu maloval Slavíček nejdřív na podzim 1907 druhé velké panorama, Pohled na Prahu od Ládví, na objednávku pražské městské rady pro tutéž výstavu. Hned potom se pustil do pohledu z Letné. Po dokončení byl údajně úplně vyčerpán. Národní galerie Praha uchovává i Slavíčkovu kresbu tužkou z roku 1908, studii k tomuto obrazu.

Obraz vznikl dva roky před malířovou smrtí. V květnu 1909 si Slavíček v Dubrovníku zlomil ruku a ještě téhož roku ho postihla mrtvice. Zemřel v Praze 1. 2. 1910. Pohled na Prahu z Letné tak patří k jeho posledním velkým dílům.

Dnes plátno vlastní Národní galerie Praha. Na výstavě Praha 7 ve sbírkách NGP (2024–2025) bylo středobodem části věnované Slavíčkovi a galerie ho označila za klíčové dílo české moderny.

Proč je tak slavný

Monumentální formát

Plátno měří 185,5 × 390 cm, tedy skoro dva metry na výšku a téměř čtyři na šířku. Před obrazem má divák pocit, že stojí přímo na Letné.

Praha očima impresionisty

Slavíček přenesl rychlou malbu barevnou skvrnou z krajiny na celé město. Panorama zachycuje Prahu jako živý organismus pod proměnlivou oblohou.

Klíčové dílo české moderny

Národní galerie Praha obraz v roce 2024 představila jako klíčové dílo české moderní malby a postavila na něm výstavu o Praze 7.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená do tří vodorovných pásů: svah v popředí, řeka a město uprostřed, obloha nahoře. Horizont leží zhruba ve třetině výšky od horního okraje, takže největší díl plochy patří městu. Tmavé keře dole a světlá řeka za nimi vytvářejí silný kontrast, oko pak putuje přes vodu na střechy a k věžím. Svislé prvky, věže a štíhlé stromky, rytmicky přerušují dlouhé vodorovné linie a panorama se tak nestává nudným. Pro vlastní malbu si můžete vzít rozdělení plátna do pásů, tmavé popředí jako rám a několik svislic, které oživí širokou krajinu.

Paleta

• Šedobéžová obloha
  #BEAFA3
• Světlá perleťová
  #D8CABD
• Okrová střech
  #926E44
• Teplá hnědá
  #6A5136
• Šedá vltavské vody
  #98887A
• Tmavá umbra
  #543A2D

Volně licencovanou barevnou reprodukci tohoto obrazu jsme nenašli. Barvy jsou proto orientačně odečtené z barevné reprodukce Slavíčkova obrazu Pohled k Troji ze stejného roku (Národní galerie Praha) a od originálu se mohou lišit.

Rozdělte krajinu do pásů

Široké plátno rozdělte na tři vodorovné pásy: popředí, střed a oblohu. Každý malujte jiným tónem a jiným směrem tahů.

Tmavé popředí jako rám

Spodní okraj obrazu nechte tmavší a hrubší, třeba keře nebo trávu. Zbytek scény za ním bude působit světleji a vzdáleněji.

Pár svislic v panoramatu

Do dlouhé vodorovné krajiny dejte několik svislých prvků, věže, stromy nebo komíny. Panorama získá rytmus a oko se má kde zastavit.

Chci namalovat svůj pohled na Prahu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Pohled na Prahu z Letné patří do sbírky Národní galerie Praha. Umění 19. a počátku 20. století galerie vystavuje ve Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7) v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století. Veletržní palác stojí jen pár set metrů od místa, kde Slavíček bydlel a maloval. Online sbírka galerie byla 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz a aktuální vystavení obrazu se nám nepodařilo ověřit, informujte se proto předem.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Po návštěvě se můžete projít na Letnou a podívat se na Prahu z podobného místa jako malíř. Další jeho díla, například U nás v Kameničkách nebo Břízovou náladu, najdete na stránce Antonín Slavíček.

Zajímavosti a mýty

• Slavíček bydlel na Letné v Dobrovského ulici. Letná mu poskytla námět k největšímu počtu obrazů.
• Ke stejné výstavě v roce 1908 namaloval Slavíček ještě druhé panorama, Pohled na Prahu od Ládví.
• V Národní galerii Praha je i Slavíčkova přípravná kresba tužkou k tomuto obrazu z roku 1908.
• Obraz vznikl dva roky před malířovou smrtí a patří k jeho posledním velkým dílům.

Další díla autora

• 
  Břízová nálada

  1897 · Národní galerie Praha
• 
  U nás v Kameničkách

  1904 · Národní galerie Praha
• 
  Pohled k Troji

  1908 · Národní galerie Praha
• 
  Eliščin most

  1906 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Lekníny

  Claude Monet · 1914–1926 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Snídaně veslařů

  Pierre-Auguste Renoir · 1880–1881 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Pařížská ulice, deštivý den

  Gustave Caillebotte · 1877 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Absint

  Edgar Degas · 1875–1876 · impresionismus