Anatomie doktora Tulpa

Co obraz zobrazuje

Obraz ukazuje anatomickou přednášku v Amsterdamu. Na stole uprostřed leží nahé tělo popraveného muže, přikryté jen bederní rouškou. Vpravo sedí doktor Nicolaes Tulp, jediný s kloboukem na hlavě. Pinzetou zvedá svaly obnažené levé paže mrtvého a druhou rukou předvádí, jak se pohybují prsty. Kolem něj se tísní sedm chirurgů v černém oblečení s bílými okruží. Každý z nich se dívá jinam: jeden do anatomického atlasu u nohou mrtvého, jiný na paži, další na Tulpa nebo přímo na diváka. Muž v zadní řadě drží list papíru se seznamem jmen. Pozadí tvoří tmavá stěna s klenbou. Světlo dopadá zleva na mrtvé tělo a na tváře chirurgů, takže z šera vystupuje jasná, skoro divadelní scéna.

Pitvaná paže

Tulp ukazuje svaly a šlachy předloktí, které ohýbají prsty. Lékaři obdivují, jak přesně je paže namalovaná. Nizozemští vědci ale v roce 2006 scénu zopakovali na skutečném těle a v Rembrandtově paži našli několik odchylek od skutečnosti.

Doktor Tulp

Nicolaes Tulp byl městským anatomem Amsterdamu. Jako jediný má na hlavě klobouk, který bývá vykládán jako znak jeho postavení. Sedí trochu stranou a mluví, zatímco ostatní poslouchají. Na skupinovém portrétu tak hned poznáme, kdo je tu nejdůležitější.

Chirurgové, každý jinak

Chirurgové za portrét zaplatili, aby na něm byli. Rembrandt je nepostavil do řady, ale zachytil je v pohybu: naklánějí se, natahují krk a sledují výklad. Mauritshuis zdůrazňuje, že každý z nich se dívá na něco jiného, a scéna tak působí živě.

Otevřená kniha

U nohou mrtvého leží obří otevřená kniha. Bývá považována za anatomický atlas, možná za slavné dílo Andrease Vesalia z roku 1543. Na obraze naopak chybí nože a další nástroje na pitvu, kromě Tulpovy pinzety.

Podpis malíře

Na zadní stěně je nápis „Rembrant. f[ecit] 1632“. Jde pravděpodobně o první obraz, který malíř podepsal křestním jménem. Do té doby používal monogram RHL, tedy Rembrandt Harmenszoon z Leidenu.

Příběh vzniku

Amsterdamský cech chirurgů pořádal jednou ročně veřejnou pitvu. Tělo muselo patřit popravenému zločinci a přednášky se konaly v anatomickém divadle, kam za vstupné mohli i studenti a veřejnost. Šlo o společenskou událost. Tuto přednášku doktora Tulpa lze podle anglické Wikipedie datovat k 31. 1. 1632. Mrtvým byl Aris Kindt, vlastním jménem Adriaen Adriaenszoon, kterého ten den oběsili za loupež.

Cech si každých několik let objednával skupinový portrét svých členů u předního malíře. Tentokrát zakázku dostal teprve pětadvacetiletý Rembrandt, který se do Amsterdamu přestěhoval nedávno z Leidenu. Podle Mauritshuisu (záznam na Google Arts & Culture) obraz objednali sami členové cechu chirurgů. Každý z nich zaplatil za své místo na obraze. Pro Rembrandta to byla první velká zakázka v Amsterdamu a obraz mu přinesl jméno.

Plátno viselo v cechovní budově. Od roku 1798 patřilo vdovskému fondu chirurgů, který ho v roce 1828 chtěl prodat. Nizozemský král Vilém I. prodej zakázal, stát obraz koupil a umístil ho do Mauritshuisu v Haagu, kde visí dodnes. Rembrandt namaloval pro stejný cech v roce 1656 ještě jednu anatomii, Anatomii doktora Deijmana. Tu v roce 1723 poškodil požár a dochoval se jen její střední zlomek.

Proč je tak slavný

Skupinový portrét jako divadlo

Místo řady stojících mužů vytvořil Rembrandt scénu s dějem, světlem a napětím. Divák má pocit, že je přímo u stolu. Tím změnil pravidla celého žánru.

Začátek velké kariéry

Pětadvacetiletý malíř z Leidenu se tímto obrazem v Amsterdamu prosadil. O deset let později namaloval pro jiný amsterdamský spolek Noční hlídku.

Obraz, který zajímá i lékaře

O pitvané paži dodnes vycházejí odborné lékařské články. Obraz inspiroval i parodie a nová umělecká díla, například obrazy dalších malířů na stejné téma.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená na úhlopříčce. Světlé mrtvé tělo leží šikmo přes spodní část obrazu a tvoří nejsvětlejší plochu. Hlavy chirurgů vytvářejí nahoře vlevo pyramidu, jejíž vrchol drží muž v zadní řadě. Tulp vpravo je tmavá svislá postava, která celou skupinu vyvažuje. Bílé okruží kolem krků fungují jako malé reflektory, které rozvádějí světlo po obraze. Pro vlastní malbu si můžete vzít hlavně tohle: opakující se světlé tvary, rozmístěné v rytmu, propojí i velkou kompozici.

Paleta

• Hnědá černá
  #160F09
• Tmavá šedohnědá
  #483B2D
• Teplá šedá zeď
  #6E6252
• Bledá tělová
  #D8C3A0
• Lomená bílá
  #E6E0D2
• Tlumená červeň
  #8A4A36

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Postavte motiv na úhlopříčku

Hlavní světlý tvar položte šikmo přes obraz. Úhlopříčka dodá i klidné scéně pohyb a vede oko z jednoho rohu do druhého.

Opakujte světlé tvary

Několik malých světlých ploch podobného tvaru, třeba límce, okna nebo květy, rozmístěte po obraze v rytmu. Oko mezi nimi přeskakuje a kompozice drží.

Černá není jen černá

Tmavé plochy míchejte z hnědé a modré, ne jen z černé z tuby. Tma bude mít hloubku a světlé partie v ní lépe vyniknou.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Anatomie doktora Tulpa

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Anatomie doktora Tulpa patří Mauritshuisu, muzeu nizozemského malířství na adrese Plein 29 v centru Haagu. Ve stejném muzeu visí i Dívka s perlou Johannese Vermeera. Vstupenky s časem vstupu a aktuální informace najdete na oficiálním webu Mauritshuisu. Před cestou si tam ověřte, že obraz není zapůjčený.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Rembrandtův Učenec ve studovně z roku 1634 patří Národní galerii Praha. Další místa najdete na stránce kde vidět Rembrandtovy obrazy.

Zajímavosti a mýty

• Rembrandtovi bylo při malování obrazu 25 let. Narodil se 15. 7. 1606 a pitva se konala v lednu 1632.
• Chirurgové za své místo na obraze platili. Ti uprostřed kompozice podle anglické Wikipedie nejspíš zaplatili víc.
• Muž v zadní řadě drží list s kresbou paže a se jmény přítomných chirurgů. Některé postavy byly podle badatelů na obraz doplněny až později.
• Kolem roku 1856 si obraz v Haagu zkopíroval i francouzský malíř Édouard Manet. Malou kopii daroval svému lékaři.

Další díla autora

• 
  Noční hlídka

  1642 · Rijksmuseum, Amsterdam
• 
  Návrat ztraceného syna

  kolem 1668 · Státní Ermitáž, Petrohrad
• 
  Syndikové soukenického cechu

  1662 · Rijksmuseum, Amsterdam
• 
  Učenec ve studovně

  1634 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Tři Grácie

  Peter Paul Rubens · 1630–1635 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Smějící se kavalír

  Frans Hals · 1624 · baroko
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Judita stíná Holoferna

  Artemisia Gentileschi · kolem 1620 · baroko
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Velký pohled na Prahu

  Václav Hollar · 1649 · baroko