Amorfa, dvoubarevná fuga

Co obraz zobrazuje

Obraz je velký, přes dva metry na výšku i na šířku, a nezobrazuje žádnou věc ani postavu. Na černém a bílém pozadí se proplétají červené a modré tvary ohraničené eliptickými křivkami. Linie se stáčejí kolem středu, protínají se a vytvářejí dojem otáčivého pohybu, jako by plochy kroužily kolem neviditelné osy. Podle Národní galerie Praha obraz zachycuje dynamiku pohybu a stírá rozdíl mezi námětem a pozadím.

Obraz je autorskoprávně chráněný do konce roku 2027, protože Kupka zemřel v roce 1957. Proto ho tu neukazujeme a popisujeme ho jen slovy. Reprodukci najdete na webu Národní galerie Praha.

Příběh vzniku

František Kupka žil od poloviny 90. let 19. století v Paříži a od let 1905–1906 v Puteaux na jejím okraji. Kolem roku 1908 namaloval obraz Dívka s míčem, na kterém si dívka hraje s míčem. Podle Národní galerie ho zaujal pohyb míče, který házela jeho nevlastní dcera Andrée. V dalších letech udělal řadu studií, v nichž postava postupně mizela a zůstávaly jen dráhy a barevné kruhy. Patří k nim i obraz Newtonovy kotouče z roku 1912, který Philadelphia Museum of Art vede jako studii k Dvoubarevné fuze.

V roce 1912 Kupka vystavil Amorfu, dvoubarevnou fugu spolu s obrazem Amorfa, teplá chromatika na pařížském Podzimním salonu. Národní galerie Praha uvádí, že šlo o první abstraktní obrazy představené veřejnosti. Ve stejné době vznikaly první abstrakce také u Vasilije Kandinského, prvenství se proto v odborné literatuře posuzuje různě.

Slovo amorfa pochází z řečtiny a znamená „beztvará“. Název tak naznačuje, že obraz nemá předlohu ve viditelném světě. Dnes dílo patří Národní galerii Praha pod inventárním číslem O 5942 a je součástí sbírkové expozice 1796–1918: Umění dlouhého století ve Veletržním paláci. Druhá Amorfa, Teplá chromatika, patří pražskému Museu Kampa. V letech 2012–2013 obě díla připomněla výstava Cesta k Amorfě v Salmovském paláci, která mapovala Kupkovy pařížské salony.

Proč je tak slavný

Na začátku abstrakce

Obraz patří k prvním abstraktním malbám, které kdy byly veřejně vystavené. Česká sbírka tak vlastní jedno ze zakládajících děl moderního umění.

Od míče k čisté barvě

Cesta od dívky s míčem k obrazu bez předmětu je dobře zdokumentovaná studiemi. Ukazuje, jak abstrakce vznikla postupným oprošťováním, ne náhodou.

Hudba v malbě

Kupka chtěl, aby obraz působil jako hudba, rytmem a barvou místo příběhu. Hudební názvy jako fuga nebo chromatika se staly součástí jeho přístupu zvaného orfismus.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená na kruhovém pohybu kolem středu. Oblé linie vedou oko dokola, a protože se překrývají, obraz nemá jeden pevný bod zájmu. Kontrast dělají dvě barvy proti černé a bílé: teplá červená vystupuje dopředu, studená modrá ustupuje. Pro vlastní malbu si z toho vezměte odvahu k omezení: dvě barvy, jeden typ tvaru a rytmus, který se opakuje.

Paleta

• Kadmiová červená
  #C0282D
• Ultramarínová modř
  #24418F
• Tmavě modrá
  #1B2A4A
• Černá
  #151515
• Teplá bílá
  #F2EEE6

Barvy jsou jen orientační, odvozené z popisu díla (červená a modrá na černém a bílém pozadí). Dílo je chráněné, proto reprodukci neuvádíme; barvy samy chráněné nejsou.

Malujte pohyb, ne věc

Vyberte si jednoduchý pohyb, třeba hozený míč nebo kyvadlo, a namalujte jen jeho dráhu několika oblými tahy. Předmět vynechte.

Dvě barvy a kontrast

Zvolte jednu teplou a jednu studenou barvu a doplňte je černou a bílou. Teplá barva vystoupí dopředu, studená ustoupí a plátno získá hloubku.

Opakování jako rytmus

Jeden tvar, třeba elipsu, opakujte v různých velikostech a překryvech. Pravidelné opakování působí jako rytmus v hudbě.

Chci namalovat svoji Amorfu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Amorfa, dvoubarevná fuga patří Národní galerii Praha a podle galerie je součástí sbírkové expozice 1796–1918: Umění dlouhého století ve Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7). Online katalog galerie byl při ověření 23. 10. 2026 nedostupný, proto si vystavení před návštěvou ověřte. Vstupné najdete na oficiálním webu Národní galerie Praha.

Druhou Amorfu, Teplou chromatiku, a největší soubor Kupkových děl má Museum Kampa na Malé Straně. Obě sbírky tak můžete projít během jednoho dne. Další Kupkova díla najdete na stránce František Kupka.

Zajímavosti a mýty

• Výchozím bodem obrazu byla hra s míčem. Kupka pozoroval nevlastní dceru Andrée, jak si hází červenomodrým míčem.
• Slovo „amorfa“ znamená řecky „beztvará“. Fuga je hudební forma a podle Národní galerie i původní význam slova, útěk.
• Obraz měří 211 × 220 cm. Údaje o tom, která strana je výška, se ve zdrojích liší, rozdíl je ale jen devět centimetrů.
• Kupkova díla jsou autorskoprávně chráněna do 31. 12. 2027. Od roku 2028 bude možné obraz volně reprodukovat.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Amorfa, teplá chromatika

  1911–1912 · Museum Kampa, Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Klávesy – jezero

  1909 · Národní galerie Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Dívka s míčem

  1908 · Centre Pompidou, Paříž
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Newtonovy kotouče (studie k Dvoubarevné fuze)

  1912 · Philadelphia Museum of Art · Prohlédnout na webu muzea

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Kompozice VIII

  Vasilij Kandinskij (Wassily Kandinsky) · 1923 · abstrakce
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Struktury a liniové obrazy

  Zdeněk Sýkora · 1962–2011 · abstrakce
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Hypnotizér

  Bohumil Kubišta · 1912 · kubismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Já a vesnice

  Marc Chagall · 1911 · modernismus