Struktury a liniové obrazy

Co obraz zobrazuje

Struktury a Linie jsou dva navazující cykly, ve kterých Zdeněk Sýkora stavěl obraz podle předem daných pravidel. Struktury jsou mřížky složené z malých čtvercových prvků. Každý prvek je rozdělený na barevné plochy, obvykle s půlkruhem nebo výsečí kruhu, a podle natočení navazuje na sousedy nebo s nimi kontrastuje. Celek připomíná vzorovanou tkaninu, ve které se tvary vlní a přelévají. Některé Struktury jsou barevné, jiné jen černobílé nebo šedé. Liniové obrazy vypadají úplně jinak: po bílé, někdy i černé ploše se vinou barevné linie různé šířky, kříží se, rozbíhají a zase stáčejí. Mřížka zmizela a obraz působí jako výsek z většího celku, který pokračuje za okraji plátna. Mnoho Linií má čtvercový formát, takže nemají pevně dané „nahoře“ a „dole“. Obrazy tu kvůli autorským právům neukazujeme.

Příběh vzniku

Na přelomu 50. a 60. let se Zdeněk Sýkora, do té doby krajinář z Loun, obrátil ke geometrické abstrakci. V letech 1962–1963 namaloval Šedou strukturu, první obraz složený z opakovaných prvků, a hned pokračoval dalšími. Brzy začal hledat pravidla, podle kterých by se prvky spojovaly samy, a v roce 1964 přizval matematika Jaroslava Blažka. Ten měl na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy přístup k počítači LGP-30, jednomu z prvních v Československu. Tvary, barvy, polohy i pravidla musel Sýkora převést na čísla. Počítač pak spočítal, který prvek patří na které místo, a malíř výsledek ručně přenesl na plátno olejem. Postup popsal v textu uloženém v roce 1967 v archivu Benátského bienále a otiskl ho v časopisech Kunst (1969) a Leonardo (1970).

Struktury ho proslavily v zahraničí. Vystavoval na přehlídkách Nové tendence v Záhřebu v letech 1965 a 1969 a v roce 1968 na documentě 4 v Kasselu. Jeho obrazy kupovala evropská muzea; Neue Nationalgalerie v Berlíně získala Černobílou strukturu z roku 1965 v roce 1981.

Kolem roku 1971 Sýkora zvětšil prvky do takzvaných makrostruktur, na kterých hranice mezi černou a bílou tvoří obrysové linie. Z nich v roce 1973 vyrostly liniové obrazy, kterým se věnoval až do smrti v roce 2011. Linie se postupně odpoutaly od mřížky a o jejich začátku, šířce, délce, průběhu i barvě nakonec rozhodovala náhoda, hod kostkou nebo náhodná čísla z počítače. Od 80. let na nich spolupracovala jeho manželka Lenka Sýkorová. Linie č. 24 – Poslední soud z roku 1984 koupilo Centre Pompidou v roce 2006 a v roce 2010 ji zapůjčilo na pražskou výstavu Zdeněk Sýkora 90 v Galerii hlavního města Prahy.

Proč je tak slavný

Průkopník počítače v malbě

Sýkora patřil k prvním malířům na světě, kteří k přípravě obrazu použili počítač. Stroj přitom nemaloval, jen počítal podle pravidel, která navrhl malíř.

Pravidlo a náhoda

Struktury stojí na přísném řádu, Linie na náhodě. Dva cykly jednoho malíře tak ukazují dva protilehlé přístupy k tomu, jak může abstraktní obraz vzniknout.

Ceny na aukcích

Linie patří k nejdražším dílům českých poválečných malířů. Linie č. 94 z roku 1992 se v roce 2024 vydražila v Sotheby’s za více než milion eur.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Struktury i Linie stojí na opakování jednoho prvku a na rytmu. U Struktur je to čtverec s tvarem, který se v mřížce otáčí, u Linií pás barvy, který se ohýbá po bílé ploše. Obrazy nemají střed ani hlavní motiv, oko po nich putuje a samo hledá souvislosti. Pro vlastní malbu se z toho dá vzít nápad stanovit si předem jednoduché pravidlo a nechat ho pracovat, čisté barvy na bílém podkladu a čtvercový formát, který nemá horní ani dolní stranu. Paleta níže je orientační, barvy samotné chráněné nejsou.

Paleta

• Čistá bílá (podklad)
  #F4F2EC
• Hluboká čerň
  #1D1D1F
• Kadmiová červeň
  #C8322B
• Ultramarínová modř
  #2A4A9B
• Citronová žlutá
  #E8C62A
• Smaragdová zeleň
  #2E8B57

Paleta je jen orientační odhad typických čistých barev Linií a černobílých Struktur. Reprodukce kvůli autorským právům nezveřejňujeme, barvy si porovnejte s originály.

Jeden prvek, mnoho poloh

Navrhněte si jeden jednoduchý tvar, třeba čtverec s půlkruhem, a opakujte ho v mřížce v různém natočení. Z jediného prvku vznikne bohatý vzor.

Nechte rozhodnout kostku

Očíslujte barvy a směry a o dalším tahu nechte rozhodnout hod kostkou. Obraz vás překvapí a zbavíte se strachu z prázdného plátna.

Linie s obrysem

Široké barevné pásy malujte přes vlepenou malířskou pásku nebo podle obkreslené šablony. Ostré okraje dodají ploše přesnost a jas.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný Strukturami a Liniemi Zdeňka Sýkory

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Nejbližší ověřený Sýkorův strukturální obraz od Prahy je Černobílá struktura (1965) v Neue Nationalgalerie, Potsdamer Straße 50, Berlín. Galerie ji vede ve sbírce pod číslem NG 6/81; zda visí ve stálé expozici, si ověřte na oficiálním webu muzea. Linii č. 24 – Poslední soud vlastní Centre Pompidou, které je od září 2025 kvůli rekonstrukci zavřené a znovu se má otevřít kolem roku 2030.

V Česku mají Sýkorovy obrazy ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy, Museum Kampa a Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Vystavení konkrétních děl se mění, ověřte si ho u galerie. Bez vstupenky uvidíte Sýkorovu mozaiku z roku 1969 na větracích komínech Letenského tunelu v Praze. Další tipy najdete na stránce obrazy Zdeňka Sýkory naživo.

Zajímavosti a mýty

• Mýtus: Sýkorovy obrazy namaloval počítač. Ve skutečnosti počítač LGP-30 jen spočítal rozmístění prvků a Sýkora vše ručně namaloval olejem na plátno.
• Na documentě 4 v Kasselu v roce 1968 Sýkora podle berlínské Neue Nationalgalerie nevystavil obrazy, ale jednu grafiku a tři plastiky.
• Mnoho Linií má čtvercový formát. Obraz tak nemá pevně danou horní a dolní stranu a systém linií je otevřený do nekonečna.
• Linie č. 24 – Poslední soud je čtyřdílná a každý díl měří 150 × 150 cm. Centre Pompidou ji koupilo v roce 2006.
• Za zdroj inspirace Sýkora celý život označoval přírodu. Linie podle něj máme vnímat přímo a vstupovat do nich jako do vody.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Šedá struktura

  1962–1963 · první Struktura
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Černobílá struktura

  1965 · Neue Nationalgalerie, Berlín
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Linie č. 24 – Poslední soud

  1984 · Centre Pompidou, Paříž
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Mozaika komínů Letenského tunelu

  1969 · Praha-Letná, volně přístupné

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Kompozice VIII

  Vasilij Kandinskij (Wassily Kandinsky) · 1923 · abstrakce
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Amorfa, dvoubarevná fuga

  František Kupka · 1912 · abstrakce
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Podzimní rytmus (Číslo 30)

  Jackson Pollock · 1950 · abstraktní expresionismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Cyklus Paganini

  František Tichý · od 1941 · moderní umění