Amedeo Modigliani

Život v kostce

Dětství v Livornu a studia v Itálii (1884–1905)

Amedeo Clemente Modigliani se narodil 12. 7. 1884 v přístavním Livornu v Toskánsku jako nejmladší ze čtyř dětí židovské rodiny. Otcův podnik právě zkrachoval, a tak domácnost držela nad vodou hlavně matka Eugénie, která si otevřela školu a syna až do deseti let učila doma. Jako dítě byl Amedeo často vážně nemocný. V jedenácti prodělal zánět pohrudnice, později tyfus a v šestnácti se u něj objevila tuberkulóza, která ho provázela celý život. Malovat se začal učit ve čtrnácti. V letech 1898–1900 chodil do ateliéru livornského malíře Guglielma Micheliho, žáka Giovanniho Fattoriho z hnutí macchiaioli. Po zotavení ho matka vzala na cestu po Itálii, kde poprvé viděl díla renesančních mistrů. V roce 1902 se zapsal do kurzu kresby aktu na florentské akademii a o rok později odešel studovat do Benátek.

Paříž, Montmartre a sochy (1906–1914)

Začátkem roku 1906 se Modigliani přestěhoval do Paříže. Usadil se na Montmartru a kreslil podle modelu na Académii Colarossi. Na podzim 1907 poznal lékaře Paula Alexandra, svého prvního mecenáše, který od něj kupoval obrazy a kresby až do první světové války. Ve stejném roce poprvé vystavoval na Podzimním salonu, v letech 1908 a 1910 pak v Salonu nezávislých. V roce 1909 se seznámil s rumunským sochařem Constantinem Brâncușim a přestěhoval se do jeho blízkosti na Montparnasse. Pod jeho vlivem začal tesat přímo do kamene a v letech 1909–1914 se věnoval hlavně sochařství. Vznikaly protáhlé hlavy a karyatidy inspirované africkým a starověkým uměním. Soubor kamenných hlav vystavil na Podzimním salonu v roce 1912. Prach z kamene ale škodil jeho nemocným plícím, za války navíc nebylo snadné sehnat materiál, a tak se kolem roku 1914 k sochání už nevrátil a plně se soustředil na malbu.

Portréty přátel a akty (1914–1918)

Na začátku první světové války se Modigliani hlásil do armády, ale kvůli zdraví ho nepřijali. Zůstal v Paříži a maloval hlavně portréty přátel z Montparnassu: Picassa, Juana Grise, Maxe Jacoba, Jeana Cocteaua nebo Chaima Soutina. Jeho prvním obchodníkem se stal Paul Guillaume, s nímž se seznámil v roce 1914 přes básníka Maxe Jacoba. Na obraze Paul Guillaume, Novo Pilota z roku 1915 ho Modigliani zachytil jako sebevědomého mladého muže. Od roku 1916 ho zastupoval polský básník a obchodník Léopold Zborowski, který mu platil denní mzdu a zajišťoval modely. V letech 1916–1919 vznikla série ženských aktů, dnes jeho nejslavnějších děl. Jedinou samostatnou výstavu za života měl v prosinci 1917 v pařížské galerii Berthe Weillové. Policie hned v den zahájení nechala odstranit akty z výlohy, protože je považovala za nemravné. Na jaře 1917 se Modigliani seznámil s mladou studentkou umění Jeanne Hébuternovou, která se stala jeho družkou a nejčastější modelkou.

Nice a poslední rok v Paříži (1918–1920)

Na jaře 1918 odjel Modigliani s Jeanne na jih Francie a do konce května 1919 žili v Nice a v Cagnes-sur-Mer. V Nice se jim 29. 11. 1918 narodila dcera Jeanne. Podle Guggenheimova muzea většina jeho obrazů vznikla právě v letech 1916–1919. V květnu 1919 se rodina vrátila do Paříže a Modigliani si pronajal ateliér v rue de la Grande Chaumière. Jeho zdraví se ale rychle zhoršovalo. V lednu 1920 ho přátelé našli v bytě s vysokou horečkou. Amedeo Modigliani zemřel 24. 1. 1920 v pařížské nemocnici Charité na tuberkulózní zánět mozkových blan ve věku 35 let. Krátce po něm zemřela i Jeanne Hébuternová, která čekala jejich druhé dítě. Oba jsou pohřbeni na hřbitově Père-Lachaise. Za života prodával obrazy za nízké ceny, dnes patří k nejdražším malířům světa.

Jak maloval

Modigliani maloval olejem na plátno a téměř výhradně lidskou postavu, krajin vytvořil jen několik. Jeho styl poznáte na první pohled: protáhlý ovál obličeje, dlouhý nos, malá ústa, dlouhý krk a oči často vyplněné jednolitou barvou bez zorniček. Postavu obvykle obtáhl pevnou tmavou linkou (konturou) a pozadí řešil jen několika plochami barvy, aby nic neodvádělo pozornost od modelu. Ve tvářích a tělech je znát zkušenost sochaře. Postavy působí klidně a uzavřeně, podobně jako kamenné hlavy, které tesal v letech 1909–1914. Inspiraci hledal v africkém umění, které tehdy v Paříži obdivovali i Picasso a Brâncuși, a zároveň v italské renesanci a manýrismu (pozdně renesančním stylu se záměrně prodlouženými postavami). Akty maloval v teplých okrových, oranžových a růžových tónech na tmavě červeném nebo hnědém pozadí. Portréty stavěl na kontrastu velkých ploch: tmavé šaty, světlá pleť a jednoduše naznačené křeslo nebo stěna.

Co se od Modiglianiho naučit: 4 tipy pro akryl

• Protáhněte tvarNamalujte portrét nebo postavu a schválně prodlužte krk, nos a ovál tváře. Přehnaný tvar působí elegantně a obraz získá vlastní styl, i když nejde o přesnou podobu.
• Obtáhněte postavu linkouPo zaschnutí barevných ploch obtáhněte obrysy tenkým štětcem tmavě hnědou nebo tmavě modrou barvou. Kontura postavu zpevní a oddělí ji od pozadí.
• Pozadí z několika plochMísto detailního interiéru rozdělte pozadí na dvě nebo tři velké plochy tlumené barvy. Postava pak vynikne a obraz působí klidně.
• Teplá pleť na tmavémPleť skládejte z okru, světle oranžové a růžové a podložte ji tmavě červeným nebo hnědým pozadím. Teplé tóny na tmavém podkladu dají postavě hloubku i bez stínování.

Chci malovat jako Amedeo Modigliani

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Modigliani maloval hlavně portréty přátel, své družky Jeanne Hébuternové a ženské akty. Jeho obrazy jsou dnes rozptýlené po muzeích Evropy a Ameriky, řada z nich je v soukromých sbírkách. Výběr ukazuje díla ve veřejných sbírkách, která si můžete prohlédnout naživo.

• 
  Ležící akt (Nu)

  1917 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
• 
  Jeanne Hébuternová

  1919 · Metropolitan Museum of Art, New York (nyní nevystaveno)
• 
  Jeanne Hébuternová ve žlutém svetru

  1918–1919 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York
• 
  Paul Guillaume, Novo Pilota

  1915 · Musée de l'Orangerie, Paříž
• 
  Autoportrét jako Pierot

  1915 · Statens Museum for Kunst, Kodaň
• 
  Madame Amédée (Žena s cigaretou)

  1918 · National Gallery of Art, Washington

Kde vidět jeho obrazy naživo

Modiglianiho obrazy mají hlavně muzea v Paříži a v USA, velká část jeho díla je v soukromých sbírkách. V tabulce jsou galerie, u kterých jsme dílo ověřili v online sbírce 21. 10. 2026. Expozice se mění, před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

V galeriích blízko Česka jsme stálé vystavení Modiglianiho obrazu neověřili. V Praze měl velkou výstavu v Obecním domě od 9. 12. 2010 do 28. 2. 2011. Nejsnáze dostupné ověřené vystavené dílo je Autoportrét jako Pierot v kodaňské Statens Museum for Kunst.

Zajímavosti

• Přátelé mu říkali Modì. Ve francouzštině to zní podobně jako slovo maudit, tedy prokletý, což se k jeho bohémské pověsti hodilo.
• Podle Guggenheimova muzea namaloval nejméně 26 ležících ženských aktů. Jejich pózy připomínají akty Tiziana, Goyi a Velázqueze.
• Jeanne Hébuternovou podle Metropolitního muzea zachytil více než dvacetkrát, typicky s hustými kaštanovými vlasy a modrýma očima.
• V roce 2010 byl z pařížského Musée d’Art Moderne ukraden jeho obraz Žena s vějířem spolu s díly Picassa, Matisse, Braqua a Légera.
• Kolem roku 1909–1914 se považoval spíš za sochaře než za malíře. Dochovalo se jen kolem 25 jeho kamenných soch, většinou hlav.

Související malíři

• Bez obrázku
  Hilma af Klint

  🇸🇪 1862–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  Vasilij Kandinskij (Wassily Kandinsky)

  🇷🇺🇫🇷 1866–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  Kazimir Malevič

  🇺🇦 1879–1935 · suprematismus
• Bez obrázku
  Piet Mondrian

  🇳🇱 1872–1944 · neoplasticismus / De Stijl