Neoimpresionismus

Umělecký směr · 19. století

🇫🇷 Francie · kolem 1886–1905

Neoimpresionismus je malířský směr, který ve Francii v 80. letech 19. století založil Georges Seurat a který skládá obraz z teček čistých barev.

Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte od Georgese Seurata, 1884–1886 – Pařížané se slunečníky odpočívají v parku na břehu Seiny
Georges Seurat, Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte, 1884–1886. Art Institute of Chicago. Wikimedia Commons, public domain.

Co je neoimpresionismus

Neoimpresionismus je směr v malířství, který vznikl ve Francii v polovině 80. let 19. století. Jeho malíři skládali obraz z drobných bodů a krátkých tahů čistých barev, které kladli těsně vedle sebe. Barvy nemíchali na paletě. Měly se spojit až v oku diváka, který se na obraz dívá z odstupu. Tomu se říká optické míchání barev.

Název vymyslel francouzský kritik Félix Fénéon v roce 1886, když psal o obrazech Georgese Seurata a jeho přátel. Na rozdíl od slova impresionismus nebyl míněn posměšně. Pro samotnou techniku se ujala další označení. Divizionismus znamená rozdělení barvy na jednotlivé složky, pointilismus pochází z francouzského point, tečka. Seurat sám mluvil o chromoluminarismu a Paul Signac dával přednost slovu divizionismus.

Neoimpresionisté vyšli z impresionismu, ale vymezili se proti jeho rychlosti a nahodilosti. Místo zachycení okamžiku chtěli malbu postavit na tehdejších vědeckých poznatcích o barvě a světle, na pečlivé kresbě a promyšlené kompozici. Velký obraz proto nevznikal na jedno posezení venku, ale měsíce v ateliéru.

Jak neoimpresionismus vznikl

Teorie barev a první velký obraz (do roku 1884)

Seurat prošel klasickým výcvikem na pařížské École des Beaux-Arts. Zapisoval si, jak barvy používal Eugène Delacroix, a četl knihy o barvách a vidění. Chemik Michel Eugène Chevreul popsal, jak se sousední barvy navzájem ovlivňují, kritik Charles Blanc tvrdil, že barvy smíchané v oku září víc než barvy smíchané na paletě. Celý rok 1883 pracoval Seurat na plátně Koupání v Asnières. Porota Salonu ho v roce 1884 odmítla, a tak ho vystavil se skupinou nezávislých umělců. Brzy nato spoluzaložil s Paulem Signakem a dalšími Společnost nezávislých umělců, která pořádala výstavy bez poroty.

La Grande Jatte a osmá výstava impresionistů (1884–1886)

V létě 1884 začal Seurat pracovat na obraze Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte. Dva roky chodil na ostrov v Seině kreslit a k obrazu vzniklo kolem šedesáti studií. V roce 1885 se s jeho metodou seznámil Camille Pissarro a jako jediný ze starších impresionistů ji převzal. Na osmé a poslední výstavě impresionistů v roce 1886 visela díla Seurata, Signaca, Pissarra a jeho syna Luciena pohromadě. La Grande Jatte vyvolala skandál, kritikům připadala strojová a příliš vypočítaná. Fénéon tehdy pro novou malbu použil slovo neoimpresionismus.

Skupina kolem Seurata a Signaca (1886–1891)

K metodě se brzy přidali další malíři: Charles Angrand, Henri-Edmond Cross, Albert Dubois-Pillet a Maximilien Luce. Seurat a Signac vystavovali i v Bruselu se skupinou Les XX. Seuratův ateliér navštívil také Vincent van Gogh. Seurat se pak obrátil k umělému světlu a zábavě velkoměsta. Vznikla noční Cirkusová přehlídka (1887–1888), kankán Le Chahut (1889–1890) a Cirkus, který v březnu 1891 vystavil nedokončený. Zemřel 29. 3. 1891 v Paříži, ve 31 letech. Pissarro mezitím tečkovou techniku opustil, protože mu připadala příliš svazující, a vrátil se k volnějšímu rukopisu.

Signac a dědictví (po roce 1891)

Po Seuratově smrti vedl směr Signac. Tahy zvětšil do barevných kostiček připomínajících mozaiku a maloval volněji a poetičtěji, často na pobřeží Středozemního moře. V Itálii se rozvinul příbuzný divizionismus, například u Giovanniho Segantiniho. V létě 1904 maloval se Signacem v Saint-Tropez Henri Matisse a vznikl obraz Přepych, klid a rozkoš. O rok později z této zkušenosti vyrostl fauvismus. S mozaikou barevných tahů zkoušeli kolem roku 1909 pracovat i Piet Mondrian a mladí kubisté.

Jak poznat neoimpresionistický obraz

  • Tečky a krátké tahyZ blízka vidíte jen drobné body nebo kostičky barvy. Z odstupu se slijí v trávu, vodu nebo oblohu, která přitom zůstane živá a zrnitá.
  • Čisté barvy vedle sebeZelenou louku netvoří namíchaná zelená, ale body žluté a modré. Barvy se spojují až v oku diváka.
  • Doplňkové barvy ve stínuK oranžové přidávají malíři modrou, k červené zelenou. Doplňková barva stín zesiluje a obraz působí jasněji.
  • Klid a pevná stavbaPostavy stojí strnule jako sochy, často z profilu. Kompozice je promyšlená do posledního detailu, nic nepůsobí nahodile.
  • Linie s náladouSeurat věřil, že linie mířící vzhůru působí vesele a vodorovné uklidňují. Na Le Chahut proto míří vzhůru nohy tanečnic i kníry mužů.
  • Malovaný okrajNěkteré obrazy mají kolem malby rámeček z teček. Měl obraz uzavřít a ztlumit přechod ke stěně.

Malíři neoimpresionismu

Samostatné stránky máme o zakladateli směru a o Camillu Pissarrovi, který tečkovou malbu zkoušel v letech kolem 1885–1890. Hlavní postavou směru byl vedle Seurata Paul Signac, ke skupině patřili také Henri-Edmond Cross, Maximilien Luce, Charles Angrand, Albert Dubois-Pillet a Lucien Pissarro. Vlastní stránky o nich zatím nemáme.

  • Fotografie Georgese Seurata z roku 1888 – mladý muž s kudrnatými vlasy a plnovousem v tmavém saku s puntíkovanou kravatou
    🇫🇷 1859–1891 · zakladatel, La Grande Jatte a cirkus
  • Autoportrét Camilla Pissarra z roku 1873 – muž s holou hlavou a dlouhým prošedivělým plnovousem hledí na diváka, v pozadí obrazy na zdi
    🇫🇷 1830–1903 · tečkovou malbu zkoušel kolem roku 1886

Nejslavnější obrazy neoimpresionismu

Seurat zemřel ve 31 letech a velkých obrazů namaloval jen několik. Výběr proto ukazuje hlavně jeho díla, včetně přístavní scény, kterou vlastní Národní galerie Praha. Všechna díla jsou volné dílo, obrázky pocházejí z Wikimedia Commons a otevřených sbírek muzeí.

Co si z neoimpresionismu vzít pro vlastní malbu: 4 tipy pro akryl

  • Nejdřív podklad, pak tečkyAkryl rychle schne, toho využijte. Celé plochy natřete tenkou vrstvou ve středním tónu, nechte zaschnout a teprve potom přidávejte tečky. Obraz tak nebude mít prázdná místa.
  • Tečkujte vatovou tyčinkouNamočte do barvy vatovou tyčinku nebo zadní konec štětce a pokládejte body těsně vedle sebe. Začněte na malé ploše, třeba na obloze.
  • Míchejte barvy v okuMísto zelené z tuby položte vedle sebe tečky žluté a modré. Do stínu přidejte pár bodů doplňkové barvy, například fialové ke žluté.
  • Odstupte na dva metryTečkovaný obraz posuzujte z dálky. Teprve z odstupu uvidíte, jestli se barvy spojily, a kde ještě přidat světlo nebo stín.

Chci malovat jako neoimpresionisté

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Kde vidět neoimpresionisty naživo, i v Česku

Neoimpresionistické obrazy jsou rozptýlené po muzeích v Evropě a Americe. Tabulka uvádí galerie s ověřenými díly Georgese Seurata, stav jsme kontrolovali na webech galerií v říjnu 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

GalerieMěstoCo tam uvidíteOdkaz
Národní galerie Praha – Veletržní palácnejblíž Praze🇨🇿 PrahaSeurat: „Maria“ v Honfleuru (1886). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Vstupné
Art Institute of Chicago🇺🇸 ChicagoNedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte (vystaveno v sále 240) a olejová skica k němuNávštěva
National Gallery🇬🇧 LondýnKoupání v Asnières (1884), vystaveno v sále 44Návštěva
Musée d'Orsay🇫🇷 PařížSeuratův Cirkus (1891) a přístav Port-en-Bessin (1888). Ve sbírce, ověřte aktuální expozici.Návštěva
Kröller-Müller Museum🇳🇱 OtterloLe Chahut (1889–1890), vystavenoVstupenky
Metropolitan Museum of Art🇺🇸 New YorkCirkusová přehlídka (1887–1888) a studie k obrazu La Grande JatteNávštěva

Nejblíž máte neoimpresionismus přímo v Praze: Národní galerie má ve sbírce Seuratův obraz „Maria“ v Honfleuru z léta 1886. Online katalog galerie je teď mimo provoz, proto si vystavení ve Veletržním paláci ověřte u galerie.

Co bylo před neoimpresionismem a co po něm

Neoimpresionismus navázal na impresionisty a na Delacroixovu práci s barvou. Jeho metoda pak prošla rukama fauvistů i prvních abstraktních malířů.

  • Imprese, východ slunce od Clauda Moneta, 1872 – přístav Le Havre v ranní mlze s oranžovým sluncem a čluny v popředí
    předchůdce · krátké tahy čisté barvy a světlo okamžiku
  • Alžírské ženy v jejich příbytku od Eugèna Delacroixe, 1834 – tři ženy v barevných šatech sedí v pokoji s kachlíky, vpravo stojí služebná
    inspirace · Seurat studoval, jak barvy používal Delacroix
  • Kavárenská terasa v noci od Vincenta van Gogha, 1888 – žlutě osvětlená terasa kavárny pod tmavomodrou hvězdnou oblohou
    souběžně · Van Gogh, Cézanne, Gauguin a Toulouse-Lautrec
  • Přepych, klid a rozkoš od Henriho Matisse, 1904 – postavy na pobřeží u moře malované drobnými barevnými tečkami
    navazuje · Matisse maloval v roce 1904 tečkami se Signacem
  • Večer (Červený strom) od Pieta Mondriana, 1908–1910 – červený strom s větvemi rozprostřenými proti modrému nebi
    ohlas · Mondrian kolem roku 1909 zkoušel mozaiku barevných tahů

Zajímavosti

  • Seurat sám slovo pointilismus nepoužíval. Svou metodu označoval jako chromoluminarismus a důležité pro něj bylo oddělení barev, ne samotné tečky.
  • Obraz La Grande Jatte má namalovaný okraj z teček, který Seurat přidal až v letech 1888–1889, tedy dva roky po prvním vystavení.
  • Camille Pissarro byl jediný z původních impresionistů, kdo Seuratovu metodu převzal. Byl o 29 let starší než Seurat.
  • Na rozdíl od impresionismu nedostal neoimpresionismus jméno posměšně. Kritik Félix Fénéon jím chtěl naopak ocenit nový, promyšlený přístup.
  • Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte inspirovalo muzikál Stephena Sondheima Sunday in the Park with George z roku 1984, který získal Pulitzerovu cenu.

Časté otázky

Co je neoimpresionismus?

Neoimpresionismus je malířský směr, který vznikl ve Francii v polovině 80. let 19. století. Jeho malíři skládali obraz z drobných teček a krátkých tahů čistých barev, které se spojí až v oku diváka. Zakladatelem byl Georges Seurat.

Jaký je rozdíl mezi neoimpresionismem a pointilismem?

Neoimpresionismus je název směru, pointilismus označuje techniku malby tečkami, kterou neoimpresionisté používali. Seurat a Signac sami dávali přednost slovům chromoluminarismus a divizionismus, protože jim šlo hlavně o oddělení barev.

Kdo patří mezi neoimpresionisty?

Hlavními neoimpresionisty byli Georges Seurat a Paul Signac. Ke skupině patřili také Henri-Edmond Cross, Maximilien Luce, Charles Angrand a v letech kolem 1886–1890 také Camille Pissarro.

Kdy neoimpresionismus vznikl?

Neoimpresionismus se zformoval v letech 1884–1886. Veřejnost ho poprvé viděla na osmé výstavě impresionistů v roce 1886, kdy Seurat vystavil obraz La Grande Jatte a kritik Félix Fénéon použil název neoimpresionismus. Seurat zemřel v roce 1891, Signac pak směr rozvíjel dál.

Jaký je rozdíl mezi impresionismem a neoimpresionismem?

Impresionisté malovali rychle, často venku, a chtěli zachytit okamžik. Neoimpresionisté pracovali pomalu v ateliéru, barvy kladli podle teorie v pravidelných tečkách a obraz pečlivě komponovali. Více na stránce impresionismus.

Kde vidět neoimpresionismus v Česku?

Národní galerie Praha má ve sbírce Seuratův obraz „Maria“ v Honfleuru z roku 1886. Nejslavnější neoimpresionistický obraz, La Grande Jatte, visí v Art Institute of Chicago.

Zdroje a licence

  1. Wikidata: neoimpresionismus (Q150091)
  2. The Metropolitan Museum of Art: Georges Seurat (1859–1891) and Neo-Impressionism, Heilbrunn Timeline of Art History
  3. Art Institute of Chicago: A Sunday on La Grande Jatte — 1884 (katalogový záznam)
  4. National Gallery, Londýn: Bathers at Asnières (katalogový záznam)
  5. Kröller-Müller Museum: Le Chahut (katalogový záznam)
  6. Wikipedie (anglicky): Neo-Impressionism
  7. Wikipedie (anglicky): Pointillism
  8. Wikipedie (česky): Neoimpresionismus
  9. Stránky malířů ArtMoment (Seurat, Pissarro, Matisse) a jejich zdroje

Obrázky a licence

Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte, Georges Seurat, 1884–1886. Art Institute of Chicago (1926.224). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georges_Seurat_-_A_Sunday_on_La_Grande_Jatte_--_1884_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Georges Seurat, fotografie, 1888, neznámý fotograf (otištěno v knize Lucie Cousturierové Seurat, 1921). Zdroj: Wikimedia Commons. Licence: public domain (PD-old).

Autoportrét, Camille Pissarro, 1873. Musée d’Orsay, Paříž (RF 2837). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pissarro,_Camille_-_Autoportrait_1873_040.jpg. Licence: PD-Art.

Koupání v Asnières, Georges Seurat, 1884. National Gallery, Londýn (NG3908). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Baigneurs_a_Asnieres.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Cirkusová přehlídka (Parade de cirque), Georges Seurat, 1887–1888. The Metropolitan Museum of Art, New York (61.101.17). Zdroj: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/437654. Licence: Public Domain (Met Open Access, CC0).

Le Chahut, Georges Seurat, 1889–1890. Kröller-Müller Museum, Otterlo. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georges_Seurat_-_Le_Chahut_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Cirkus, Georges Seurat, 1891. Musée d'Orsay, Paříž (RF 2511). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georges_Seurat_-_The_Circus_-_Google_Art_Project.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

„Maria“ v Honfleuru, Georges Seurat, 1886. Národní galerie Praha (O 3205). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georges_Seurat_-_The_Maria_at_Honfleur.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Imprese, východ slunce, Claude Monet, 1872. Musée Marmottan Monet, Paříž. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monet_-_Impression,_Sunrise.jpg. Licence: public domain (PD-old).

Alžírské ženy v jejich příbytku, Eugène Delacroix, 1834. Musée du Louvre, Paříž. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Femmes_d'Alger_dans_leur_appartement,_Eugène_Delacroix_-_Musée_du_Louvre_Peintures_INV_3824.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Kavárenská terasa v noci, Vincent van Gogh, 1888. Kröller-Müller Museum, Otterlo. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Van_Gogh_-_Terrace_of_a_Café_at_Night_(Place_du_Forum)_1888.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100).

Přepych, klid a rozkoš, Henri Matisse, 1904. Centre Pompidou, Paříž (AM 1982-96). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Luxe,_calme_et_volupt%C3%A9,_par_Henri_Matisse.jpg. Licence: public domain (PD-old-70).

Večer (Červený strom), Piet Mondrian, 1908–1910. Kunstmuseum Den Haag. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Piet_Mondrian,_1908-10,_Evening;_Red_Tree_(Avond;_De_rode_boom),_oil_on_canvas,_70_x_99_cm,_Gemeentemuseum_Den_Haag.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-80-expired).

Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla neoimpresionistů ani jejich motivy. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.