Já a vesnice

Co obraz zobrazuje

Chagall zemřel v roce 1985 a jeho dílo je chráněné autorským právem, proto obraz na této stránce neukazujeme. Prohlédněte si ho na webu MoMA. Velké plátno na výšku je rozdělené diagonálami a kruhy na lomené barevné plochy. Vpravo v popředí je z profilu velká zelená tvář muže v čepici. Proti ní, na levé straně, hledí hlava krávy. Oči obou spojuje tenká linka. Muž drží v ruce svítící větvičku. Na tváři zvířete je jako malý obrázek scéna dojení. V horní části se táhne vesnice s barevnými domky a pravoslavným kostelem. Před domky jde muž s kosou a vedle něj je postava ženy obrácená vzhůru nohama. Barvy jsou nepřirozené a syté: zelená, červená, modrá a bílá. Celek nepůsobí jako pohled na skutečné místo, ale jako sen nebo vzpomínka.

Příběh vzniku

Marc Chagall se narodil v roce 1887 u Vitebsku na území dnešního Běloruska a vyrůstal v chasidské židovské komunitě. Studoval malbu v Petrohradě a v roce 1910 odjel do Paříže, tehdejšího hlavního města umění. Spřátelil se s básníky Blaisem Cendrarsem a Guillaumem Apollinairem a poznal kubismus, který v Paříži právě vládl.

Já a vesnice vznikla v roce 1911, rok po příjezdu do Paříže. Chagall v ní nemaloval nic, co by měl před očima. Skládal obraz ze vzpomínek na rodné město, na zvířata, sousedy, domky a kostel. Z kubismu si vzal lámání plochy do geometrických tvarů, ale použil ho po svém, pro poetický příběh místo rozboru předmětu. Sám na dětství vzpomínal, že ho čáry, úhly, trojúhelníky a čtverce odnášely k okouzlujícím obzorům.

Obraz s Chagallem nezůstal. Museum of Modern Art ho získalo v roce 1945 z fondu Mrs. Simon Guggenheim Fund, v době, kdy Chagall kvůli válce žil ve Spojených státech. Od té doby patří k hlavním dílům sbírky raného modernismu a MoMA ho vystavuje ve sbírkových sálech v 5. patře.

Proč je tak slavný

Kubistická pohádka

Historik umění H. W. Janson obraz označil za kubistickou pohádku. Spojil přísnou geometrii pařížské avantgardy s lidovými příběhy z východní Evropy.

Vzpomínka místo reality

Obraz nezobrazuje skutečné místo, ale paměť. Velikosti, barvy i směr nahoru a dolů se řídí citem. Proto bývá obraz řazen i k předchůdcům surrealismu.

Chagallův svět v jednom obraze

Zvířata, vesnice, lidové symboly a snová volnost se objevují v celém Chagallově díle. Já a vesnice je shrnuje už na začátku jeho kariéry.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na velkém kruhu a na diagonálách, které plátno rozdělují na výseče. Dvě velké hlavy, muže a krávy, se dívají proti sobě a tvoří hlavní osu. Menší scény, vesnice a dojička, jsou vložené do zbylých ploch jako vzpomínky. Silné, nepřirozené barvy oddělují jednotlivé výseče a dávají obrazu snový charakter. Pro vlastní malbu si můžete vzít rozdělení plochy geometrickými tvary, volnou práci s měřítkem a barvu zvolenou podle nálady, ne podle skutečnosti.

Paleta

• Smaragdová zeleň
  #2E8B57
• Rumělková červeň
  #C8352B
• Kobaltová modř
  #2C4E9A
• Lomená běloba
  #EDE8DC
• Okrová žlutá
  #D9A631
• Tmavá šedomodrá
  #2B3140

Odstíny HEX jsou jen orientační podle popisu, obraz z autorskoprávních důvodů neukazujeme.

Rozdělte plochu tvary

Plátno rozdělte několika diagonálami a jedním velkým kruhem. Do vzniklých polí malujte různé části motivu a každé pole odlište jinou barvou.

Barva podle nálady

Zkuste obličej, strom nebo zvíře namalovat v barvě, kterou nemá, třeba zelené nebo modré. Obraz tím okamžitě získá snovou atmosféru.

Malujte ze vzpomínky

Místo předlohy si vybavte místo z dětství a namalujte jen to, co si pamatujete. Velikosti věcí určete podle toho, jak důležité pro vás byly.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Já a vesnice

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Já a vesnice visí v Museum of Modern Art (MoMA), 11 West 53 Street, New York. K 23. 10. 2026 je podle webu muzea vystavená v 5. patře v sále 503 (The Alfred H. Barr, Jr. Galleries) mezi díly z let 1910–1920.

Vstupenky kupte předem na oficiálním webu MoMA a vyhněte se přeprodejcům. Před cestou si na stránce díla ověřte, že obraz není zapůjčený. Ve stejném patře visí i Hvězdná noc Vincenta van Gogha.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Národní galerie Praha vlastní Chagallův obraz Cirkus z roku 1927. Vystavení si ověřte u galerie. Další Chagallovy obrazy má ve sbírce Batliner vídeňská Albertina. Více na stránce obrazy Marca Chagalla.

Zajímavosti a mýty

• Zvíře proti zelené tváři bývá v literatuře popisováno jako koza nebo ovce. MoMA, které obraz vlastní, mluví o krávě.
• Obraz vznikl jen rok poté, co dvaadvacetiletý Chagall přijel do Paříže. Malíř pak dožil 97 let a k motivům rodného Vitebsku se vracel celý život.
• Muž se zelenou tváří má na krku křížek, přestože Chagall vyrůstal v židovské rodině. Obraz spojuje běloruské i židovské prvky lidové kultury.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Bílé ukřižování

  1938 · Art Institute of Chicago · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Autoportrét se sedmi prsty

  1912–1913 · Stedelijk Museum, Amsterdam
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Cirkus

  1927 · Národní galerie Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Americká okna (vitráže)

  1977 · Art Institute of Chicago · Prohlédnout na webu galerie

Podobné obrazy

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Amorfa, teplá chromatika

  František Kupka · 1911–1912 · abstrakce
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Hypnotizér

  Bohumil Kubišta · 1912 · kubismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Avignonské slečny

  Pablo Picasso · 1907 · kubismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Černý čtverec

  Kazimir Malevič · 1915 · suprematismus