Černý čtverec

Co obraz zobrazuje

Uprostřed čtvercového plátna leží velký černý čtverec, kolem něj zůstává široký bílý okraj. Čtverec je posunutý mírně nahoru a jeho strany nejsou dokonale rovné ani rovnoběžné s okrajem. Černá barva je položená v silné vrstvě a během sta let se celá pokryla sítí prasklin. Pod nimi místy prosvítají barevné vrstvy, které leží pod černou. Bílé pozadí také není jednolité: tvoří ho různé odstíny bílé a šedé a jsou v něm vidět tahy štětce. Na obraze není žádný předmět, krajina ani postava. Malevič o něm psal jako o „první formě, která vyjadřuje nepřítomnost předmětu“.

Síť prasklin

Obraz je dnes ve špatném stavu a černá vrstva je hustě popraskaná, nejvíc v horní polovině čtverce. Pro restaurátory jsou zároveň oknem do toho, co leží pod povrchem.

Roh, který není pravý

Podle Treťjakovské galerie čtverec nemá přesně pravé úhly a z hlediska geometrie je to spíš čtyřúhelník. Galerie uvádí, že nejde o nedbalost, ale o záměr: Malevič chtěl tvar, který působí živě a pohyblivě.

Co je pod černou

V roce 2015 galerie obraz podrobně prozkoumala a pod černou našla dvě starší geometrické kompozice s mnoha tvary. Černý čtverec je tedy namalovaný přes jiné obrazy. V prasklinách místy prosvítají jejich barvy.

Příběh vzniku

Kazimir Malevič, malíř ukrajinského původu působící v Ruském impériu a SSSR, prošel před rokem 1915 impresionismem, kubismem i futurismem. Motiv černého čtverce se u něj podle většiny zdrojů objevil už v roce 1913 v návrzích scény a kostýmů pro futuristickou operu Vítězství nad sluncem.

Opera měla premiéru 3. 12. 1913 v petrohradském divadle Luna Park. V klíčové scéně, kdy je slunce poraženo, se černé čtverce objevily na oponě, v kulisách i na kostýmech. Malevič si brzy uvědomil, jakou sílu tento jednoduchý tvar má. Když se v roce 1915 chystala nová inscenace, psal skladateli Michailu Matjušinovi, že čtverec bude mít pro malbu velký význam.

Obraz poprvé vystavil 19. 12. 1915 v Petrohradu na Poslední futuristické výstavě obrazů 0,10, kde se představilo čtrnáct umělců ruské avantgardy. Malevič tam ukázal 39 děl. Černý čtverec pověsil do horního rohu místnosti, kam se v ruských domech tradičně věšely ikony. V katalogu výstavy obraz nesl název Čtyřúhelník. Výstavou ohlásil nový směr, který nazval suprematismus, podle latinského slova pro nejvyšší.

Černý čtverec pro něj zůstal klíčovým dílem celý život. Členové skupiny jeho žáků UNOVIS nosili černý čtverec našitý na rukávu a Malevič jím na pozdních obrazech nahrazoval podpis. Obraz zopakoval ještě třikrát: na jaře 1924 pro bienále v Benátkách, v roce 1929 pro svou samostatnou výstavu v Treťjakovské galerii a na začátku 30. let. Pozdější verze se od originálu liší velikostí i proporcemi.

Originál z roku 1915 přešel do Treťjakovské galerie v roce 1929 z Muzea malířské kultury. Ve 30. letech, kdy v SSSR platil socialistický realismus, nebyla avantgarda vystavována a obraz se znovu ukázal až v 80. letech. Při Malevičově pohřbu v roce 1935 visel Černý čtverec u hlavy rakve.

Proč je tak slavný

Nulový bod malby

Malevič obraz označil za „nulu forem“. Černý čtverec se stal symbolem obratu k čisté abstrakci a důležitým východiskem pro geometrickou abstrakci a později i minimalismus.

Obraz jako ikona

Pověšení do rohu pro ikony z obrazu udělalo provokaci. Místo svatého obrazu visel v ikonovém rohu černý tvar bez předmětu.

Tajemství pod povrchem

Výzkum z roku 2015 ukázal, že pod černou leží dvě jiné kompozice. Obraz, který vypadá jednoduše, má složitou historii vzniku.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená na jediném tvaru a na vztahu dvou barev. Velký černý čtverec téměř vyplňuje plochu, ale široký bílý okraj ho nechává dýchat. Protože strany nejsou přesně rovnoběžné, tvar působí, jako by se mírně pohyboval. Malevič vybral černou a bílou jako dvě krajnosti: bílou jako prostor a černou jako barvu, která pohlcuje ostatní. Pro vlastní malbu si z toho vezměte, jak velkou roli hraje u jednoduchého motivu velikost, umístění a okraj kolem něj.

Paleta

• Černá s modrým nádechem
  #23243A
• Uhlová černá
  #2A2B40
• Lomená bílá
  #D7D9D4
• Teplá šedobílá
  #CECFCA
• Středně šedá
  #ACACAC

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit. Na reprodukcích černá často působí do modra.

Obraz z jednoho tvaru

Zkuste namalovat obraz jen z jednoho tvaru na světlém podkladu. Vyzkoušejte, jak se změní dojem, když tvar zvětšíte, zmenšíte nebo posunete.

Dvě bílé místo jedné

Smíchejte bílou s kapkou šedé a bílou s kapkou okrové. Tahy obou odstínů na pozadí střídejte a plocha ožije.

Okraj je součást obrazu

Nechte kolem hlavního tvaru široký volný okraj. Prázdné místo dá motivu váhu a oko se k němu bude vracet.

Chci namalovat svůj Černý čtverec

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Originál Černého čtverce z roku 1915 patří Státní Treťjakovské galerii v Moskvě. Galerie ho uvádí ve své online sbírce, kde najdete i podrobný popis díla. Podle zadání u ruských galerií neuvádíme vstupenky ani tipy k návštěvě.

Malevičova díla se dají vidět i v Evropě a USA. Museum of Modern Art v New Yorku vystavuje Černý a červený čtverec z roku 1915 a amsterdamské Stedelijk Museum má největší sbírku jeho obrazů mimo Rusko.

Nejbližší dílo autora od Prahy: vídeňská Albertina má ve sbírce Batliner Malevičův pozdní obraz Muž v suprematistické krajině. Vystavení si ověřte u galerie. Další galerie najdete na stránce o Kazimiru Malevičovi.

Zajímavosti a mýty

• V katalogu výstavy 0,10 v roce 1915 obraz nesl název Čtyřúhelník. Čtverec skutečně nemá přesně pravé úhly.
• Malevič Černý čtverec namaloval čtyřikrát: v roce 1915, na jaře 1924, v roce 1929 a na začátku 30. let.
• Při rentgenovém a technologickém průzkumu v roce 2015 našli odborníci Treťjakovské galerie pod černou barvou dvě starší kompozice.
• Malevič o Černém čtverci až do konce života mluvil jako o svém nejlepším díle. Podle Treťjakovské galerie ho krátce před smrtí označil za nejlepší obraz celé její sbírky.
• Na Malevičův hrob postavil jeho žák Nikolaj Suetin pomník ve tvaru bílé krychle s černým čtvercem.

Další díla autora

• 
  Černý a červený čtverec

  1915 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Suprematistická kompozice: Bílá na bílé

  1918 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Suprematistická kompozice: Letící letadlo

  1915 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Sklizeň žita

  1911–1912 · Stedelijk Museum, Amsterdam

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Ležící akt

  Amedeo Modigliani · 1917–1918 · modernismus / École de Paris
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Amorfa, dvoubarevná fuga

  František Kupka · 1912 · abstrakce
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Hypnotizér

  Bohumil Kubišta · 1912 · kubismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Já a vesnice

  Marc Chagall · 1911 · modernismus