Josef Mánes

Život v kostce

Malířská rodina ze Starého Města (1820–1844)

Josef Mánes se narodil 12. 5. 1820 v Praze na Starém Městě do rodiny, ve které maloval skoro každý. Otec Antonín Mánes vyučoval krajinomalbu na pražské malířské akademii, strýc Václav Mánes na ní učil figurální malbu a malíři se stali i sourozenci Quido a Amálie. První lekce dostal Josef doma a s otcem chodil kreslit do přírody. Od roku 1835 studoval na pražské akademii, mimo jiné u Františka Tkadlíka a Christiana Rubena. Raná díla jako Smrt Lukáše z Leydenu (1843) ještě nesou akademický, historizující ráz. Kreslení podle sádrových modelů ho nebavilo a v roce 1844 odešel pokračovat do Mnichova.

Mnichov, návrat a rodinná krize (1844–1854)

V Mnichově studoval portrétní malbu a dál cestoval za krajinou. Po návratu do Prahy namaloval rozměrný obraz Setkání Petrarky s Laurou v Avignonu roku 1327, který dnes vlastní Národní galerie Praha. Kolem roku 1850 navázal vztah se služkou Mánesovy domácnosti Františkou Šťovíčkovou. Narodila se jim dcera Josefina, ale rodina, v níž domácnost vedla sestra Amálie, sňatek nepřipustila a Františku propustila. Mánes pak upadl do těžké deprese.

Čechy pod Kosířem a vrchol tvorby (1854–1866)

Útočiště našel u přítele a mecenáše hraběte Bedřicha Silvy-Tarouccy na zámku Čechy pod Kosířem na Hané, kam jezdil zhruba dvacet let. Maloval tu portréty šlechtické rodiny, žánrové výjevy a hlavně lidi z okolních vesnic v krojích. Z Moravy podnikal cesty po Slovensku a do Polska. Kreslil kroje, tváře a zvyky venkovanů a jeho studie Hanaček a Slováků jsou dnes cenným dokladem lidového odívání té doby. Zajímal se i o botaniku a přírodu kreslil s přesností přírodovědce. V letech 1855–1858 vznikly jeho nejznámější obrazy: Josefina, Podobizna Luisy Bělské a Švadlenka. Zapojil se do národního hnutí, byl činný v Umělecké besedě a navrhl kroj i prapory pro tělocvičnou jednotu Sokol. Vedle obrazů ilustroval knihy, nejznámější jsou jeho dřevoryty k Rukopisu královédvorskému, které vyšly souborně až po jeho smrti. Vrcholnou zakázkou se stala kalendářní deska Staroměstského orloje s dvanácti medailony měsíců, odhalená v roce 1866.

Nemoc a poslední léta (1866–1871)

Od roku 1866 se u něj projevovaly příznaky vážné nemoci, která postupně narušila jeho myšlení i řeč. V roce 1867 ještě navštívil Rusko a průmyslník a sběratel Vojtěch Lanna mu zaplatil pobyt v Itálii, který měl pomoci k zotavení. Cesta ale jeho stav zhoršila a sestra Amálie ho přivezla z Říma zpět. Josef Mánes zemřel 9. 12. 1871 v Praze ve věku 51 let. Lékaři tehdy příčinu přesně neurčili; dnes se nejčastěji uvádí syfilis nebo zánět mozkových blan. Za života ho veřejnost příliš nedocenila. V roce 1887 po něm byl pojmenován Spolek výtvarných umělců Mánes a později také Mánesův most v Praze.

Jak maloval

Mánes maloval olejem na plátno, na dřevo i na papír, ale stejně důležité pro něj byly akvarel a kresba tužkou. Na pražské akademii prošel klasickou výukou podle sádrových odlitků, z níž si odnesl pevnou kresbu a jasný obrys postavy. V Mnichově se naučil malovat portrét: tvář modeloval jemnými přechody světla, oblečení a pozadí naopak zjednodušoval. Typický je pro něj čistý, uměřený kolorit (celková barevnost obrazu) s několika jasnějšími akcenty, například červenou látkou nebo kvetoucí větvičkou. U Josefiny nechal postavu vystoupit z tmavého pozadí, u kalendářní desky orloje a u alegorií pro pražský Žofín použil zlaté pozadí, které připomíná středověké deskové obrazy. Restaurátorský průzkum Národní galerie s infračervenými snímky ukázal, že v raných dílech je znát vliv akademie, otce a učitele Tkadlíka, později už maloval po svém. V krajinách z Krkonoš nebo z Podřipska kreslil přesně podle skutečnosti a dbal na rozložení světla v různých denních dobách.

Co se od Mánesa naučit: 4 tipy pro akryl

• Nejdřív pevná kresbaNež začnete malovat, nakreslete si motiv na plátno tužkou nebo zředěnou barvou a ujasněte si obrys hlavních tvarů. Mánes stavěl každý obraz na jisté kresbě a barva pak jen dotvářela to, co už bylo dané.
• Jeden barevný akcentNechte většinu obrazu v klidných tlumených tónech a jedné malé ploše dejte jasnou barvu, třeba červenou nebo žlutou. Oko se k ní samo vrací a obraz působí vyváženě, i když je jednoduchý.
• Tmavé pozadí, světlá postavaNatřete pozadí sytou tmavou barvou a hlavní motiv položte ve světlejších tónech. Kontrast tmy a světla motiv vytáhne dopředu, podobně jako u Josefiny. Hodí se to na portrét i na zátiší s jedním předmětem.
• Stejný motiv za jiného světlaNamalujte jednoduchou krajinu dvakrát: jednou v ranním a jednou ve večerním světle. Jen změnou barvy oblohy a stínů získáte úplně jinou náladu. Mánes takto sledoval krajinu z Podřipska i z hor.

Chci malovat jako Josef Mánes

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Většina Mánesových olejomaleb je ve sbírce Národní galerie Praha. Kromě obrazů navrhoval prapory, kroje, diplomy a ilustroval knihy. Výběr začíná díly, o kterých na ArtMoment chystáme samostatnou stránku.

• 
  Josefina

  1855 · Národní galerie Praha
• Obrázek originálu zatím nemáme
  Kalendářní deska Staroměstského orloje

  1865–1866 · originál Muzeum Prahy, na orloji kopie
• 
  Švadlenka

  1858 · Národní galerie Praha
• 
  Podobizna Luisy Bělské

  1857 · Národní galerie Praha
• 
  Řipský kraj

  1863 · Národní galerie Praha
• 
  Při měsíčku

  1854 · Národní galerie Praha
• 
  V létě (Červené paraplíčko)

  1855 · Národní galerie Praha

Kde vidět jeho obrazy naživo

Nejvíc Mánesových děl má Národní galerie Praha, která 19. století představuje ve stálé expozici 1796–1918: Umění dlouhého století ve Veletržním paláci. Které obrazy jsou právě vystavené, se mění; online katalog NG byl při ověření 23. 10. 2026 nedostupný. Před návštěvou si proto stav ověřte u galerie.

Kopii kalendářní desky si můžete kdykoli prohlédnout přímo na Staroměstském orloji. Mánesovu práci najdete i v ulicích Prahy: na Alšově nábřeží stojí jeho bronzový pomník od Bohumila Kafky.

Zajímavosti

• Josefinu Mánes za života neprodal a obraz zůstal v jeho ateliéru až do jeho smrti. Tisk ji později nazýval „českou Giocondou“, kdo byl předlohou, ale nevíme.
• Kalendářní deska orloje visí na věži jen jako kopie. Originál byl v roce 1882 přenesen do muzea, aby ho nepoškozovalo počasí.
• Mánesovým rodným jazykem byla němčina, česky se naučil až v dospělosti. Přesto patřil k nejaktivnějším umělcům národního obrození.
• Navrhl první kroj a prapory tělocvičné jednoty Sokol. Jeden z jeho praporů, pro roudnický spolek Říp, dnes vlastní Národní galerie Praha.
• Výstava Národní galerie Praha v roce 2023 ukázala přes 400 jeho prací. Většina pocházela z vlastních sbírek galerie, přes 100 exponátů bylo zapůjčeno.

Související malíři

• Bez obrázku
  Jaroslav Čermák

  🇨🇿 1830–1878 · romantismus
• Bez obrázku
  Ivan Ajvazovskij

  1817–1900 · romantismus
• Bez obrázku
  Josef Navrátil

  🇨🇿 1798–1865 · romantismus
• Bez obrázku
  Eugène Delacroix

  🇫🇷 1798–1863 · romantismus