Antonín Hudeček

Život v kostce

Selský syn na akademiích (1872–1895)

Antonín Hudeček se narodil 14. 1. 1872 v Loucké u Ředhoště v severozápadních Čechách v selské rodině, která tu odedávna hospodařila na statku. Byl jediným synem a měl statek převzít, k hospodaření ale neměl sklony. V letech 1883–1887 studoval na reálném gymnáziu v Roudnici nad Labem a od roku 1887 na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera, později u Václava Brožíka. Mezitím studoval v Mnichově, nejprve u Antona Ažbeho a v roce 1892 na tamní akademii u Otto Seitze. Zpočátku se věnoval figurální malbě a aktům. V roce 1895 si v Praze otevřel ateliér na rohu ulice Karoliny Světlé a vltavského nábřeží.

Okoř a obrazy nálad (1897–1906)

Kolem roku 1897 se připojil k žákům krajinářské školy Julia Mařáka, kteří jezdili malovat na Okoř u Prahy. Maloval tam vedle Antonína Slavíčka a Otakara Lebedy. Od krajiny už neodešel. V roce 1898 vystavoval na první výstavě Spolku výtvarných umělců Mánes, v roce 1900 poprvé ve Vídni a v Paříži. Kolem přelomu století maloval krajiny, ve kterých hraje hlavní roli nálada, soumrak a odraz ve vodní hladině: Večerní ticho (1900), Psyché (1901) nebo Měsíčnou krajinu (1899). Od dubna do června 1902 cestoval se svým přítelem Janem Preislerem po Itálii a Sicílii a podle olejových skic z cesty pak maloval velké mariny. V roce 1903 strávil čtyři měsíce se Slavíčkem a malířem Bohuslavem Dvořákem na Vysočině a v roce 1904 vystavoval jako člen Mánesa i na světové výstavě v americkém St. Louis.

Starý Kolín, Sicílie a Policko (1906–1919)

V letech 1906–1908 pobýval ve Starém Kolíně a jeho paleta se ztlumila. Od konce roku 1908 do dubna 1909 žil v Syrakusách na Sicílii s přáteli, sochařem Jaroslavem Vorlem a operní pěvkyní Marianou Vorlovou. V letech 1909–1914 maloval v okolí Police nad Metují, v letech 1914–1915 na ostrově Rujána v Baltském moři, kde studoval moře a bukové lesy. Za první světové války maloval v Solnohradsku skaliska a velehory. V roce 1917 adoptoval sedmiletého Jiřího, syna Mariany Vorlové, který se později stal jeho jediným žákem a také malířem.

Tatry, Podkarpatská Rus a Častolovice (1919–1941)

Ve 20. letech opakovaně jezdil malovat na Slovensko, do Vysokých a Nízkých Tater a do okolí Banské Bystrice. K padesátinám mu Mánes v roce 1922 uspořádal jubilejní výstavu v Obecním domě se 158 obrazy a skicami. V roce 1927 koupil vilu v Častolovicích u Rychnova nad Kněžnou a do roku 1932 maloval dřevěné kostely na Podkarpatské Rusi. V roce 1930 se stal řádným členem České akademie věd a umění a v roce 1940 dostal Národní cenu za malířskou tvorbu. V létě 1941 vážně onemocněl, nechal se převézt do Častolovic a zemřel tam 11. 8. 1941 ve věku 69 let.

Jak maloval

Hudeček maloval olejem na plátně, v pozdějších letech často řídkou barvou na menší kartony. Krajinu nebral jako přesný záznam místa, ale jako nositele nálady. Na jeho obrazech z doby kolem roku 1900 je hodně soumraku, mlhy a tiché vody, ve které se zrcadlí stromy a nebe. Tento motiv odrazu se u něj vrací celý život, ještě v roce 1909 maluje kaluže na silnici v dešti. Zajímal ho také vztah postavy a krajiny: ve Večerním tichu jde krajinou žena zády k divákovi, takže se divák dívá spolu s ní. Kolem roku 1900 zkoušel i pointilistickou metodu (skládání plochy z drobných teček čisté barvy). V přípravných pastelových skicách používal světlé zelené a fialové tóny; Večerní ticho podle pamětníků působilo původně světleji a časem ztmavlo. Ovlivnil ho Julius Mařák, Antonín Slavíček i francouzský impresionismus, jeho obrazy ale zůstávají spíš realistické.

Co se od Hudečka naučit: 4 tipy pro akryl

• Malujte náladu, ne místoRozhodněte se předem, jakou náladu má obraz mít, třeba klidný podvečer. Pak volte barvy jen z jedné teplotní skupiny a vynechte všechno, co náladu ruší.
• Postava zády k divákoviDo krajiny přidejte malou postavu, která se dívá do dálky. Divák se s ní ztotožní a obraz získá příběh, i když postava zabírá jen pár centimetrů plochy.
• Soumrak ve fialovéVečerní světlo zkuste namíchat z fialové, šedomodré a lomené zelené. Teplou žlutou nechte jen na jednom místě, třeba na nebi nad obzorem, aby tam oko zamířilo.
• Odraz jako druhý obrazHladinu rybníka nebo kaluže malujte až nakonec, stejnými barvami jako to, co se v ní zrcadlí. Tmavší a měkčí odraz pod ostrým tvarem vytvoří klid a hloubku.

Chci malovat jako Antonín Hudeček

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Hudeček vytvořil stovky krajin z Čech, Itálie, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Výběr ukazuje díla z období kolem roku 1900, kdy vznikly jeho nejznámější obrazy, a pozdější práce z veřejných sbírek. Večerní ticho a Psyché spolu souvisejí: obě zachycují osamělou ženskou postavu v krajině, která působí spíš jako zhmotnělá nálada než jako konkrétní místo.

• 
  Večerní ticho

  1900 · Národní galerie Praha
• 
  Psyché

  1901 · Národní galerie Praha
• 
  Potok v slunečním svitu (Tůň v lese)

  1894–1897 · Národní galerie Praha
• 
  V dešti

  1909 · Galerie moderního umění, Hradec Králové
• 
  Motiv z východního Slovenska

  1918 · Slovenská národní galerie, Bratislava

Kde vidět jeho obrazy naživo

Hudečkovy obrazy mají hlavně české a slovenské galerie, hodně jich je i v soukromých sbírkách. Online sbírka Národní galerie byla při ověření 23. 10. 2026 mimo provoz. Před návštěvou si aktuální expozici ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: Národní galerie Praha ve Veletržním paláci, kde je ve sbírce i Večerní ticho.

Zajímavosti

• Na Okoř ho v roce 1898 pozval Antonín Slavíček. Malovali vedle sebe a vznikly tak obrazy na stejné motivy, například Hudečkovy obrazy V šeříku a Střechy.
• K Večernímu tichu se dochovala pastelová skica nazvaná Rybník v Okoři. Je na ní vidět, že Hudeček krajinu později upravil, aby lépe přijala postavu zasněné ženy.
• Z cesty po Itálii a Sicílii s Janem Preislerem v roce 1902 si přivezl desítky olejových skic, podle kterých maloval velká plátna s mořem.
• V letech 1927–1932 jezdil na Podkarpatskou Rus, tehdy součást Československa, a maloval tamní dřevěné kostely.
• V roce 1940 získal Národní cenu za malířskou tvorbu. O rok později zemřel v Častolovicích, kde je také pohřben spolu se synem Jiřím.

Související malíři

• Bez obrázku
  Václav Radimský

  🇨🇿 1867–1946 · impresionismus
• Bez obrázku
  Antonín Slavíček

  🇨🇿 1870–1910 · impresionismus
• Bez obrázku
  Otakar Lebeda

  🇨🇿 1877–1901 · impresionismus
• Bez obrázku
  Mary Cassatt

  🇺🇸 1844–1926 · impresionismus