Redukční linoryt (ztracená deska)

Co je redukční linoryt

Linoryt patří mezi techniky tisku z výšky, podobně jako dřevořez: do linolea se vyřežou místa, která mají zůstat bez barvy, a barva se nanáší na nevyřezané plochy. Linoleum vzniklo v 19. století jako podlahová krytina a umělci ho začali pro grafiku hojně používat ve 20. století. Nemá léta, takže se dá řezat libovolným směrem.[3][4]

U běžného vícebarevného linorytu má každá barva vlastní desku a desky se musí přesně sesadit. Redukční postup vystačí s jedinou deskou: po každém tisku se deska očistí a odřeže se to, co už další barvou tištěno být nemá.[5][1]

Z toho plyne hlavní vlastnost techniky. Co jednou odříznete, nevrátíte, a jakmile pokročíte k další barvě, k té předchozí se už vrátit nejde. Proto se všechny výtisky jedné barvy dělají v jednom kole a náklad nelze později doplnit.[4][6]

• LinorytCo je linoryt, jeho historie a jak s ním začít.
• Vícebarevný linoryt z více desekBarevný tisk z více desek, které se tisknou přes sebe.

Picasso a redukční linoryt

Technika je spojená hlavně s Pablem Picassem, který se linorytu nadšeně věnoval od konce 50. let 20. století. Podle Cleveland Museum of Art mu tradiční postup s vlastní deskou pro každou barvu připadal příliš pracný, a tak začal z jediné desky postupně odřezávat a tisknout barvu po barvě.[4][1]

Typickým příkladem je list Zátiší pod lampou z 19. března 1962, který vznikl v Mougins. Tiskl ho tiskař Hidalgo Arnéra a vydala Galerie Louise Leiris v nákladu 50 výtisků. Muzeum upozorňuje i na druhou stranu metody: odpadlo pracné sesazování desek, ale jediná chyba mohla zničit celý náklad.[1]

Yokohama Museum of Art u portrétu ženy v klobouku z roku 1963 popisuje, že Picasso nevratnost řezu bral jako tvůrčí výzvu a do obrazu zapojoval i motivy, které vznikly až během práce. Série listů tak zachycuje postupně se proměňující podobu.[4]

• Historie linorytuJak se linoleum dostalo z podlah do ateliérů.
• Slavní autoři linorytuPicasso, Matisse a další autoři, kteří linoryt proslavili.

Jak na redukční linoryt krok za krokem

1. Nakreslete si, jak má vypadat hotový list, a rozmyslete pořadí barev od nejsvětlejší po nejtmavší. Tmavé barvy se světlými přetisknout téměř nedají.[2][6]
2. Kresbu přeneste na desku měkkou tužkou. Slabé čáry tužky se do výtisku nepřenesou.[6]
3. Připravte soutisk: jednoduchý rám z kartonu ve tvaru L, ke kterému přiložíte roh desky, se značkami pro papír. Všechny archy nařežte na stejnou velikost.[6][2]
4. Vyřežte všechna místa, která mají v hotovém listu zůstat bílá.[6][2]
5. Válečkem rozválejte na skle nebo plexiskle první, nejsvětlejší barvu a naneste ji na desku. Přiložte papír podle soutisku a přetřete ho dlaní nebo barenem.[2]
6. Vytiskněte celý náklad, nebo alespoň několik výtisků navíc pro případ, že se pozdější vrstva nepovede.[6][2]
7. Desku očistěte a osušte. Pak vyřežte plochy, které mají zůstat v první barvě.[6]
8. Naneste druhou barvu a tiskněte přes první vrstvu do všech výtisků, vždy podle stejného soutisku.[6][2]
9. Postup opakujte, dokud na desce nezůstane jen to, co má být nejtmavší. Před tiskem poslední vrstvy udělejte zkušební otisk na odpadní papír.[6][2]

• Jak udělat linoryt krok za krokemZákladní postup linorytu s jednou barvou, od návrhu po tisk.
• Grafický lisKdy se při tisku vyplatí grafický lis.

Tipy a nejčastější chyby

• Málo výtisků navíc. Každá další vrstva je riziko. Kdo tiskne jen přesný počet listů, přijde při jediném nepovedeném otisku o celý kus.[6][2]
• Zapomenutá plocha. Místo, které jste zapomněli vyříznout, se natiskne další barvou a už nejde opravit. Zkušební otisk na odpadní papír to odhalí včas.[2]
• Výstupky na vyřezaných plochách. Zbytky linolea na velkých vyřezaných plochách mohou chytat barvu. Buď je zarovnejte, nebo je vyřezávejte směrem, který se do obrazu hodí.[2]
• Posunutý soutisk. Vrstvy musí sedět na sebe i u jediného výtisku, takže soutiskový rám se vyplatí vždy.[2][6]
• Příliš krycí barva. Přidáním transparentního média barva víc prosvítá a vrstvy se pěkně mísí.[2]
• Řezání proti sobě. Rydla jsou ostrá: řežte vždy směrem od sebe a ruku držte mimo dráhu ostří. Desku zajistí opěrka (bench hook).[6]

Při ručním tisku pomáhá tenký papír, například japonský. Vodou ředitelné barvy se myjí mýdlem a vodou a rychle schnou, olejové mají hladší nános, ale schnou pomalu.[2][6]

• Tisk linorytu bez lisuJak tisknout lžící nebo barenem bez lisu.

Kde si linoryt vyzkoušet

Redukční linoryt předpokládá, že už umíte řezat čistou linii a rovnoměrně nanést barvu. Než se pustíte do ztracené desky, vyplatí se zkusit si jednobarevný list a pochopit, jak se kresba v tisku zrcadlově otočí.[5]

Pokud chcete začít pod vedením, vyzkoušet si můžete linoryt s ArtMoment v zážitku ArtPrint.

Souvisí

• Jednobarevný linoryt
• Chine-collé v grafice
• Linoryt na textil
• Linoryt vs. dřevoryt
• Dřevořez
• Monotyp

Termíny ArtPrint

Nejbližší termíny napříč městy, vyberte si svoje.

Mohlo by vás zajímat

Zážitek

• ArtPrint – kouzlo ručního tisku linorytem
• Dárkový poukaz na ArtPrint
• ArtPrint pro firmy a týmy
• ArtPrint na rozlučku se svobodou

Města

• ArtPrint Praha

Tipy

• Dárkový poukaz na zážitek
• Originální dárek
• Zážitky pro páry
• Co darovat