Vor Medúzy

Co obraz zobrazuje

Na rozbouřeném moři se zmítá vor stlučený z trámů a prken. Nad ním se tyčí stěžeň s napjatou plachtou a obloha je těžká tmavými mraky, jen u obzoru prosvítá žlutooranžové světlo. Na voru je natěsnáno kolem dvaceti postav. V popředí leží mrtví a umírající, některá těla už částečně visí do vody. Směrem doprava se postavy zvedají, ukazují a mávají, až na vrcholu této živé pyramidy stojí na sudu muž, který zvedá kus látky. Mává na loď, která je na obzoru vidět jen jako drobná tečka. Obraz zachycuje chvíli, kdy trosečníci po dnech na moři poprvé zahlédli záchranu. Plátno je obrovské a postavy v popředí jsou větší než skutečný člověk, takže divák má pocit, že stojí přímo na kraji voru.

Muž na vrcholu

Nejvyšší bod kompozice tvoří muž stojící zády k divákovi, který mává látkou na vzdálenou loď. Modelem mu podle anglické Wikipedie stál muž jménem Joseph původem z Haiti. Postava bývá spojována s Jeanem Charlesem, jedním z přeživších.

Ruce, které ukazují k lodi

Uprostřed se skupina mužů natahuje doprava a navzájem si ukazuje, co vidí. Jejich těla tvoří diagonálu, která vede oko od mrtvých v popředí k naději na obzoru. Napětí je v tom, že loď je tak malá, že ji trosečníci mohou snadno minout.

Starý muž s mrtvým synem

Vlevo sedí starší muž s rudou látkou přes ramena a drží na kolenou tělo mladíka. Nedívá se k lodi, ale před sebe. Bývá vykládán jako otec, který přišel o syna, a srovnáván s Ugolinem z Dantova Pekla. Mrtvému mladíkovi stál modelem Géricaultův asistent Louis-Alexis Jamar.

Plachta a vlna

Vítr napíná plachtu a táhne vor opačným směrem, než kam míří naděje trosečníků. Zleva se zvedá vysoká vlna. Druhá diagonála obrazu tak vede od stěžně k hrozbě, nikoli k záchraně, a celý výjev zůstává nerozhodnutý.

Příběh vzniku

Francouzská fregata Medúza vezla v roce 1816 vojáky, námořníky a civilisty do Saint-Louis v Senegalu. Podle Louvru najela 2. 7. 1816 na mělčinu Arguin u západoafrického pobřeží. Posádka stloukla z trosek vor a usadila na něj asi 150 lidí. Vor měly k pobřeží táhnout čluny s kapitánem, lana se ale přetrhla nebo byla přeseknuta a čluny odpluly. Po téměř dvou týdnech na moři našla vor briga Argus a na palubě bylo už jen patnáct živých. Dva z přeživších, chirurg Henri Savigny a inženýr Alexandre Corréard, o tragédii napsali knihu a případ se stal politickým skandálem.

Géricault si námět vybral sám, bez objednávky. Mluvil s přeživšími, nechal podle nich postavit model voru a studoval v nemocnici tváře nemocných a umírajících. Plátno o rozměrech asi 487 × 715 cm koupil 24. 2. 1818 a maloval v pronajatém ateliéru v pařížské ulici Faubourg-du-Roule. Obraz kvůli jeho velikosti dokončil v červenci 1819 ve foyer Théâtre-Italien. Modely mu stáli přátelé, mezi nimi mladý Eugène Delacroix.

Na Salonu 1819, který trval od 25. 8. do 30. 11., visel obraz pod nenápadným názvem Scéna ztroskotání a vyvolal bouřlivé reakce. Stát ho tehdy nekoupil. V roce 1820 ho Géricault půjčil podnikateli Williamu Bullockovi, který ho vystavil v londýnském Egyptian Hall a poté v Dublinu. Po malířově smrti se 2. 11. 1824 konala dražba jeho pozůstalosti. Vor Medúzy tam za 6 005 franků vydražil jeho přítel Pierre-Joseph Dedreux-Dorcy na pokyn ředitele královských muzeí a obraz tak přešel do sbírek Koruny. V Louvru visí od roku 1826, s výjimkou válek. Za druhé světové války byl v letech 1939–1946 ukrytý na zámcích mimo Paříž.

Proč je tak slavný

Současná tragédie místo antiky

Velké historické plátno tehdy patřilo antice, Bibli a vítězným bitvám. Géricault na něj postavil čerstvou katastrofu a obyčejné lidi, což bylo pro Salon 1819 provokativní.

Politický skandál

Za neštěstí veřejnost vinila kapitána, který dostal velení díky obnovené monarchii, přestože skoro dvacet let nevyplul na moře. Obraz se tak četl i jako obžaloba vlády.

Začátek romantismu

Vor Medúzy bývá řazen k zakladatelským dílům francouzského romantismu. Ovlivnil Delacroixe i pozdější malíře a jeho kompozice se dodnes objevuje v parodiích a na obálkách.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na pyramidě. Základnu tvoří vodorovně ležící mrtví v popředí, nad nimi se těla zvedají doprava až k muži na sudu. Proti tomu jde druhá diagonála od stěžně k vlně vlevo. Obraz tak drží napětí mezi nadějí a zkázou. Světlo dopadá zleva jako v divadle a vytahuje z tmy svaly a bledou kůži. Paleta je téměř celá hnědá, okrová a černá, jedinou výraznější barvou je rudá látka. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít jasnou hlavní diagonálu, silný kontrast světla a stínu a omezenou zemitou paletu s jedním barevným akcentem.

Paleta

• Kostní čerň
  #0D0C0D
• Tmavá umbra
  #2C211B
• Pálená siena
  #64492E
• Přírodní siena
  #8B6E52
• Světlý okr (kůže)
  #B88C69
• Šedavá olivová (moře)
  #413B34

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit. Části obrazu původní barvy ztratily, protože asfaltová barva časem ztmavla.

Postavte obraz do trojúhelníku

Uspořádejte hlavní tvary tak, aby od širokého základu stoupaly k jednomu vrcholu. Oko diváka pak samo putuje nahoru k tomu nejdůležitějšímu.

Světlo z jedné strany

Osvětlete motiv z jednoho směru a nechte zbytek ve stínu. Kontrast světla a tmy dodá i jednoduché kompozici dramatičnost a prostor.

Jeden barevný akcent

Malujte v tlumených zemitých tónech a jednu malou plochu dejte výrazně červenou nebo jinou sytou barvou. Pohled se k ní bude vracet.

Chci namalovat svůj Vor Medúzy

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Vor Medúzy visí v Musée du Louvre v Paříži, v křídle Denon v 1. patře, v sále 700 (Mollien) věnovaném velkoformátové francouzské malbě romantismu. Ve stejném sále visí i Svoboda vede lid Eugèna Delacroixe. Louvre na svém webu upozorňuje, že údaje o sálech nemusí být vždy aktuální.

Vstupenky s časovým vstupem si rezervujte předem na oficiálním webu Louvru a vyhněte se přeprodejcům. Louvre je rozlehlý, cestu k sálu si proto naplánujte podle plánu muzea předem.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Géricaultův obraz v českých veřejných sbírkách jsme neověřili. Další jeho díla najdete na stránce obrazy Géricaulta naživo.

Zajímavosti a mýty

• Vor Medúzy měří 4,91 × 7,16 m a patří k největším obrazům v Louvru. Postavy v popředí jsou větší než skutečný člověk.
• Géricault v obraze použil i asfaltovou barvu (bitumen). Ta časem ztmavla a zvrásnila se, proto jsou dnes některé části plátna špatně čitelné.
• Kvůli zhoršujícímu se stavu nechal Louvre v letech 1859–1860 namalovat kopii ve skutečné velikosti. Dnes je v Musée de Picardie v Amiens.
• Eugène Delacroix, který Géricaultovi stál modelem, později vzpomínal, že po zhlédnutí rozpracovaného obrazu utíkal z ateliéru jako šílený.
• V Londýně v roce 1820 obraz podle anglické Wikipedie vidělo asi 40 000 návštěvníků, kteří za vstup platili.

Další díla autora

• 
  Útočící myslivec

  1812 · Musée du Louvre, Paříž
• 
  Raněný kyrysník opouštějící bojiště

  1814 · Musée du Louvre, Paříž
• 
  Derby v Epsomu

  1821 · Musée du Louvre, Paříž
• 
  Šílená hráčka

  1819–1822 · Musée du Louvre, Paříž

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Poutník nad mořem mlhy

  Caspar David Friedrich · cca 1817 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Saturn požírá svého syna

  Francisco Goya · 1819–1823 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vůz se senem

  John Constable · 1821 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Svoboda vede lid

  Eugène Delacroix · 1830 · romantismus