Home / Únos hercegovinské ženy

Únos hercegovinské ženy

Obraz · 1861 · olej na plátně

Razzia de bachi-bouzouchs dans un village chrétien de l’Herzégovine (Turquie)

Jaroslav Čermák · 1861

Únos hercegovinské ženy je dramatický obraz Jaroslava Čermáka z roku 1861, jehož originál vlastní Dahesh Museum of Art v New Yorku; repliky jsou v Praze.

Únos hercegovinské ženy od Jaroslava Čermáka, replika 1865 – vousatý muž v červeném oděvu odnáší nahou ženu, která se vzpírá s rukama nad hlavou, na zemi leží dítě
Jaroslav Čermák, Únos hercegovinské ženy, replika z roku 1865. Národní galerie Praha (O 794). Wikimedia Commons, PD-Art.

Co obraz zobrazuje

Na obraze je vesnický dvůr těsně po přepadení. Vousatý muž v tmavočerveném oděvu drží v náručí nahou mladou ženu a odnáší ji pryč. Žena se mu vzpírá: hlavu má zvrácenou dozadu a obě ruce zvedá nad sebe, jednu z nich jí svírá druhý útočník. Za skupinou jsou vidět další útočníci, jeden z nich v turbanu. Vlevo hoří oheň v klenutém průchodu, v pozadí stoupá kouř. V levém dolním rohu leží zabitý muž, napravo na zemi nehybné dítě. Na zemi se válí bílá látka, ženin šat. Čermák postavil světlé ženské tělo do středu obrazu proti tmavým oděvům a pozadí, takže se oko zastaví nejdřív na ní. Teplé červené a hnědé tóny podtrhují násilí výjevu. Dahesh Museum popisuje scénu jako únos křesťanské ženy ottomanskými žoldnéři, takzvanými bašibozuky.

Zvednuté paže

Gesto ženy s rukama nad hlavou a zvrácenou hlavou je hlavní osa obrazu. Podle Dahesh Museum se Čermák inspiroval slavnými sochami únosů, Giambolognovým Únosem Sabinek a Berniniho Únosem Proserpiny.

Únosce v červeném

Muž s plnovousem v červeném oděvu je namalovaný z blízka a s množstvím detailů oděvu i zbraní. Kostýmy podle kurátorů výstavy GHMP mohly být složené z oděvů různých oblastí a model mohl pózovat v ateliéru.

Mrtvé dítě a muž na zemi

Dole na zemi leží tělo dítěte a v rohu zabitý muž. Dahesh Museum je vykládá jako ženina manžela a dítě. Tyto postavy dávají výjevu příběh: nejde o mytologii, ale o přepadení vesnice.

Kříž v popředí

Podle Dahesh Museum leží v popředí originálu krucifix na přetrženém řetízku. Spolu s titulem na Salonu jasně určuje, že unesená žena je křesťanka, a staví obraz do sporu Východu a Západu.

Příběh vzniku

Jaroslav Čermák se narodil v Praze, studoval v Antverpách a v Bruselu u Louise Gallaita a usadil se ve Francii. Na začátku 60. let 19. století cestoval po Černé Hoře a Dalmácii a boje místních obyvatel s osmanskými vojsky se staly jeho hlavním tématem. Únos hercegovinské ženy vystavil na pařížském Salonu v roce 1861 pod dlouhým názvem Razzia de bachi-bouzouchs dans un village chrétien de l’Herzégovine (Turquie), tedy přepad bašibozuků v křesťanské vesnici v Hercegovině. Za obraz dostal na Salonu medaili.

Dobová kritika ho brala vážně. Básník a kritik Théophile Gautier podle Dahesh Museum soudil, že ženu nečeká okamžité násilí, ale prodej do harému. Obchod s bílými otrokyněmi sultán oficiálně zakázal v letech 1854–1855, pokračoval však ještě dlouho. Obraz tak působil jako zpráva z neklidného Balkánu. Dahesh Museum uvádí, že Čermák viděl přepady vesnic na vlastní oči. Kurátoři pražské výstavy z roku 2026 naopak připomínají, že výjev vznikl v ateliéru a jako svědectví o konkrétní události ho začali číst až pozdější vykladači.

Originál byl vystaven na řadě míst v Evropě a pak ho koupil Theodore A. Havemeyer, významný newyorský sběratel. Dnes patří Dahesh Museum of Art v New Yorku, které se specializuje na evropské akademické umění 19. století. Čermák obraz opakoval v menších replikách. Jednu z roku 1865, malovanou olejem na dřevě, vlastní Národní galerie Praha, další, datovanou do roku 1861, Galerie hlavního města Prahy. V Česku se dílo často uvádí pod názvem Únos Černohorky nebo Únos černohorské ženy.

Proč je tak slavný

Medaile z pařížského Salonu

Obraz přinesl Čermákovi v roce 1861 medaili na Salonu a zařadil ho mezi uznávané malíře balkánských námětů. Byl to jeho průlom na mezinárodní scéně.

Drama v jediném gestu

Zvednuté paže, světlé tělo proti tmavým postavám a teplá červená paleta dělají z obrazu silný a dobře zapamatovatelný výjev, i když je jeho námět tíživý.

Obraz, kolem kterého vznikl mýtus

V Česku se z obrazu stal symbol slovanského boje za svobodu. Výstava GHMP v letech 2026–2027 se zabývá právě tím, jak vznikl a jak se proměňoval jeho výklad.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na šikmé ose. Od ženiny ruky vlevo nahoře vede linie přes její tělo až k nohám únosce vpravo dole, a obraz tak působí v pohybu. Hlavní skupina je stažená do středu a zabírá skoro celou výšku plátna, zatímco okraje zůstávají tmavé. Nejsvětlejší místo, ženino tělo, leží v těžišti obrazu a kolem něj se rozbíhají sytě červené a hnědé plochy. Pro vlastní malbu si můžete vzít tři věci: postavit hlavní motiv na diagonálu, nechat nejsvětlejší tón jen na jednom místě a okraje obrazu ztlumit, aby oko neutíkalo ven.

Paleta

  • Světlá pleťová
    #E3C9AE
  • Okrová hnědá
    #AC7F52
  • Karmínová červeň
    #9B2A1E
  • Tmavá sépie
    #352316
  • Olivová stínová
    #493C26
  • Kouřová šedomodrá
    #5E7182

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce pražské repliky a od originálu se mohou lišit.

Pohyb po diagonále

Rozmístěte hlavní tvary podél šikmé linie z jednoho rohu do druhého. Obraz získá dynamiku i tehdy, když na něm nic dramatického neprobíhá.

Jedno nejsvětlejší místo

Nejsvětlejší barvu si nechte jen pro hlavní motiv. Všechno ostatní malujte o stupeň tmavší a oko se samo zastaví tam, kde chcete.

Tmavé okraje

Rohy a okraje plátna ztlumte tmavší lazurou. Takové temné orámování drží pozornost uvnitř obrazu a střed působí světleji.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný Únosem hercegovinské ženy

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Originál vlastní Dahesh Museum of Art v New Yorku. Muzeum v současnosti nemá stálé výstavní prostory a na své adrese 145 Sixth Avenue podle vlastního webu žádné výstavy nepořádá, obraz proto běžně vidět nelze. Informace o zápůjčkách a výstavách hledejte na oficiálním webu muzea.

Nejbližší dílo autora od Prahy: od 4. 11. 2026 do 28. 2. 2027 pořádá Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií velkou výstavu Jaroslav Čermák: Mýty evropské reality v budově GHMP Knihovna na Mariánském náměstí 98/1. Na webu výstavy je mezi ukázkami i replika Únosu z roku 1861 ze sbírky GHMP. Vstupenky jsou v předprodeji na webu GHMP. Repliku z roku 1865 vlastní Národní galerie Praha; její online sbírka byla 23. 10. 2026 mimo provoz, vystavení si ověřte u galerie. Další díla najdete na stránce obrazy Jaroslava Čermáka.

Zajímavosti a mýty

  • Původní název na Salonu 1861 zněl Přepad bašibozuků v křesťanské vesnici v Hercegovině. Název Únos hercegovinské ženy je pozdější.
  • Záměna: v Česku se obraz uvádí i jako Únos Černohorky, ačkoli původní název mluví o Hercegovině.
  • Pražské repliky nejsou originál. Velký obraz, přes 2,5 m vysoký, je v New Yorku, replika v Národní galerii měří jen 68 × 52,5 cm.
  • Originál koupil newyorský sběratel Theodore A. Havemeyer. Do Dahesh Museum se dostal pod inventárním číslem 2000.19.
  • Mýtus: obraz zachycuje konkrétní skutečnou událost. Podle kurátorů GHMP je to ateliérová kompozice, za svědectví ji začali považovat až později.

Časté otázky

Kdo namaloval Únos hercegovinské ženy?

Únos hercegovinské ženy namaloval český malíř Jaroslav Čermák v roce 1861 v Paříži. Obraz vystavil na pařížském Salonu a dostal za něj medaili.

Kde je obraz Únos hercegovinské ženy?

Originál Únosu hercegovinské ženy vlastní Dahesh Museum of Art v New Yorku, které nyní nemá stálou expozici. Menší repliky má Národní galerie Praha a Galerie hlavního města Prahy.

Kdy vznikl Únos hercegovinské ženy?

Únos hercegovinské ženy vznikl v roce 1861. Replika v Národní galerii Praha pochází z roku 1865.

Co obraz Únos hercegovinské ženy zobrazuje?

Obraz zobrazuje přepad křesťanské vesnice v Hercegovině, při kterém osmanští žoldnéři unášejí mladou ženu a zabíjejí její rodinu. Bývá vykládán jako obraz utrpení balkánských Slovanů pod osmanskou nadvládou.

Kde vidět Únos hercegovinské ženy v Praze?

Repliku ze sbírky GHMP představuje podle webu galerie výstava Jaroslav Čermák: Mýty evropské reality v GHMP Knihovna od 4. 11. 2026 do 28. 2. 2027. Další repliku vlastní Národní galerie Praha.

Jak velký je Únos hercegovinské ženy?

Originál měří 250,2 × 190,5 cm. Replika v Národní galerii Praha měří 68 × 52,5 cm.

Další díla autora

Podobné obrazy

Zdroje a licence

  1. Dahesh Museum of Art: The Abduction of a Herzegovinian Woman (1861, inv. 2000.19)
  2. Dahesh Museum of Art: Visit (bez stálé expozice)
  3. Galerie hlavního města Prahy: Jaroslav Čermák – Mýty evropské reality (4. 11. 2026 – 28. 2. 2027)
  4. Wikidata: Únos ženy hercegovské, replika, Národní galerie Praha O 794 (Q117213561)
  5. Wikipedie (česky): Jaroslav Čermák
  6. Wikipedie (anglicky): Jaroslav Čermák

Obrázky a licence

Únos hercegovinské ženy (replika), Jaroslav Čermák, 1865. Národní galerie Praha, O 794. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jaroslav_%C4%8Cerm%C3%A1k_-_Kidnapping_of_a_Montenegrin_Woman,_replica_-_O_794_-_National_Gallery_Prague.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100). Reprodukci originálu z Dahesh Museum s ověřeným původem jsme nenašli.

Náhledy dalších děl: viz zdroje na stránce Jaroslav Čermák (Wikimedia Commons, PD-Art).

Na malířských večerech ArtMoment tento obraz ani jeho motivy nemalujeme. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.

Subscribe to newsletter