Slovanská epopej

Co obraz zobrazuje

Slovanská epopej není jeden obraz, ale cyklus dvaceti velkých pláten. Mucha v nich vypráví dějiny Slovanů od pravěku po 19. století. Zhruba polovina pláten patří českým dějinám: najdete tu kazatele Jana Milíče z Kroměříže, Jana Husa v Betlémské kapli, schůzku husitů Na Křížkách, krále Jiřího z Poděbrad, tisk Bible kralické v Ivančicích nebo Jana Amose Komenského. Další plátna se věnují Bulharům, Srbům, Polákům, Rusům i jižním Slovanům, například caru Simeonovi, korunovaci Štěpána Dušana, Hoře Athos nebo zrušení nevolnictví na Rusi. Cyklus otevírá obraz Slované v pravlasti a uzavírá Apoteóza z dějin Slovanstva.

Plátna jsou obrovská, největší mají kolem šesti metrů na výšku a osmi na šířku. Mucha je stavěl jako divadelní scény: v popředí stojí skupina lidí v životní velikosti, za nimi se otevírá dav nebo krajina a nad dějem se často vznášejí symbolické postavy. Barvy jsou tlumené, světlo mlhavé a rozptýlené. Války Mucha často ukazuje až po boji, jak napovídají názvy Po bitvě u Grunwaldu nebo Po bitvě na Vítkově.

Dvojice ukrytá v trávě

V levé dolní části prvního plátna Slované v pravlasti se krčí muž a žena v bílém. Dívají se přímo na diváka a v jejich očích je strach. Za nimi v dálce hoří vesnice a krajinou projíždějí nájezdníci.

Postavy nad krajinou

Na pravé straně stejného plátna se na noční obloze vznáší vousatý pohanský kněz s rozpaženýma rukama, po jeho bocích stojí mladík a dívka. Patří do světa symbolů, ne do děje. Takové nebeské postavy se v epopeji objevují opakovaně.

Jan Hus v Betlémské kapli

Osmé plátno Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské (1916) ukazuje Husa jako malou postavu na kazatelně. Hlavní roli hraje zaplněná gotická kaple a posluchači všech stavů, kteří v mlhavém světle naslouchají.

Bratrská škola v Ivančicích

Patnácté plátno (1914) zachycuje tisk Bible kralické v Ivančicích, Muchově rodném městě. V popředí sedí starý muž a mladík nad čerstvě vytištěnými listy. Za nimi v rozkvetlé zahradě pracují tiskaři a probírají se tištěnými archy.

Apoteóza z dějin Slovanstva

Poslední, dvacáté plátno (1926) ukazuje mladíka s rozpaženýma rukama a věnci. Za ním stojí postava Krista. Obraz shrnuje celý cyklus a bývá vykládán jako oslava svobody slovanských národů po roce 1918. Září v něm teplé zlaté a oranžové tóny, které se jinde v epopeji objevují jen málo.

Příběh vzniku

Myšlenku velkého cyklu o slovanských dějinách nosil Mucha v hlavě dlouho. Peníze na ni získal až v Americe, kde žil v letech 1906–1910. Americký podnikatel Charles R. Crane souhlasil, že práci zaplatí. V roce 1910 se Mucha vrátil domů, pronajal si část zámku Zbiroh a začal malovat. Na místo dějů z jednotlivých obrazů předem cestoval, mimo jiné do Ruska, Polska a na Balkán, a dělal si tam studie.

První plátna byla hotová v roce 1912, poslední v roce 1926. Jedenáct pláten vystavilo v roce 1919 pražské Klementinum, pět jich na počátku 20. let putovalo do Chicaga a New Yorku. V roce 1928, k desátému výročí vzniku Československa, ukázal Veletržní palác v Praze celý cyklus. Mucha a Crane ho tehdy darovali Praze. Mucha si dal podmínku, že město pro epopej postaví vlastní výstavní pavilon. Ten dodnes nevznikl.

Za druhé světové války byla plátna srolovaná a ukrytá. V padesátých letech je převezli do Moravského Krumlova, kde je místní pomohli restaurovat. Na tamním zámku byla epopej vystavená od roku 1963 až do roku 2011. V letech 2012–2016 visela ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze, v roce 2017 ji jako celek poprvé ukázalo zahraničí, japonské Tokio. Od roku 2021 je cyklus opět na zámku v Moravském Krumlově, který mezitím koupilo město. V září 2025 schválila Praha prodloužení zápůjčky do roku 2031. Vlastnictví díla je dál předmětem soudního sporu s Muchovými dědici.

Proč je tak slavný

Největší dílo českého malíře

Dvacet pláten o velikosti až 6 × 8 metrů a osmnáct let práce. Sám Mucha cyklus považoval za své životní dílo, ačkoli ho svět znal hlavně jako autora pařížských plakátů.

Dějiny jako divadlo

Mucha nemaluje bitvy a vítězství, ale lidi před a po velkých událostech. Kombinace realistických davů a symbolických postav nad nimi dává epopeji atmosféru, kterou si návštěvníci pamatují.

Obraz, o který se vedou spory

Spor o to, kde má epopej viset a komu patří, provází cyklus od roku 1928. Stěhování mezi Moravským Krumlovem a Prahou pravidelně plní titulky českých médií.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Plátna epopeje stojí na rozdělení do pater. Dole je pevná zem s lidmi v životní velikosti, uprostřed krajina nebo dav a nahoře volný prostor pro světlo a symbolické postavy. Hlavní postava často nestojí uprostřed, ale u okraje a dívá se ven z obrazu, přímo na diváka. Paleta je tlumená: modrošedé a hnědé tóny, mlha, rozptýlené světlo a jen místy teplá zář. Pro vlastní malbu si z toho vezměte práci s atmosférou: velkou plochu nechte v jednom chladném tónu a teplou barvu použijte jen tam, kam má jít pohled.

Paleta

• Noční modř
  #282F3D
• Šedomodrá
  #5B7FA1
• Mlhavá světle modrá
  #A5BDD3
• Břidlicová šeď
  #5D6675
• Zlatý okr
  #B1863D
• Teplá světlá žlutá
  #D5B967

Barvy jsou orientačně odečtené z digitálních reprodukcí pláten Slované v pravlasti a Apoteóza a od originálu se mohou lišit.

Mlha místo detailu

Vzdálenější plochy namalujte ve stále světlejších a šedivějších tónech, detail nechte jen vepředu. Prostor se otevře do hloubky i na malém plátně.

Teplé světlo jako bod zájmu

Obraz postavte na chladné paletě a jen na jedno místo dejte teplou žlutou nebo oranžovou. Oko tam zamíří samo.

Pohled ven z obrazu

Hlavní postavu nebo motiv otočte k divákovi a posuňte ho k okraji. Obraz tím získá napětí a divák se cítí vtažený do děje.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Slovanská epopej

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Slovanská epopej je vystavená na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku (Zámecká 1, 672 01 Moravský Krumlov). Všech dvacet pláten je podle webu zámku k vidění v expozici, kterou zámku zapůjčilo hlavní město Praha. Stav jsme ověřili 23. 10. 2026.

Vstupenky kupte na oficiálním webu expozice. Zámek je zavřený v pondělí, v zimě otevírá jen o víkendech a na začátku roku bývá zavřený kvůli inventuře, proto si termín ověřte předem. Na prohlídku si nechte aspoň hodinu, plátna jsou velká a stojí za to je obejít z různé vzdálenosti.

Do budoucna: Praha podle zprávy ČTK ze září 2025 plánuje v roce 2028 vystavit epopej na deset měsíců v Praze ke stému výročí dokončení. Další Muchova díla v Praze najdete na stránce Alfons Mucha – kde vidět jeho díla.

Zajímavosti a mýty

• Slované v pravlasti, první plátno cyklu, měří 610 × 810 cm. Největší plátna epopeje jsou tak vyšší než dvoupatrový dům.
• Mucha daroval cyklus Praze pod podmínkou, že pro něj postaví vlastní výstavní budovu. Podmínka dosud splněna nebyla a o vlastnictví se vede soudní spor.
• V Moravském Krumlově byla epopej vystavená od roku 1963 do roku 2011 a od roku 2021 se tam znovu vrátila.
• Patnácté plátno zachycuje Ivančice, kde se Mucha v roce 1860 narodil. Ukazuje tisk Bible kralické v tamní bratrské tiskárně.
• Cyklus financoval americký podnikatel Charles R. Crane. Jeho dceru Josephine Mucha namaloval v roce 1908 jako Slavii.

Další díla autora

• 
  Gismonda

  1894 · plakát, barevná litografie
• 
  Roční doby

  1896 · dekorativní panó, barevná litografie
• 
  Zvěrokruh

  1896 · barevná litografie
• 
  Muchova vitráž v katedrále sv. Víta

  1931 · katedrála sv. Víta, Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Polibek

  Gustav Klimt · 1907–1908 · secese
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Údolí smutku

  Jan Zrzavý · 1908 · symbolismus / modernismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Černé jezero

  Jan Preisler · 1904 · symbolismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Chudý kraj

  Max Švabinský · 1900 · symbolismus