Chudý kraj

Co obraz zobrazuje

Na vrcholu nízkého pahorku sedí mladá žena s krátkými tmavými vlasy. Má hnědou dlouhou sukni, tmavý šněrovaný živůtek přes bílou halenku a holé paže, ruce jí volně spočívají v klíně. Je bosá a dívá se přímo před sebe, k divákovi. Celý pahorek pokrývají modrofialové keříky vřesu, mezi kterými dole vpravo svítí několik červených květů. Vlevo se k nebi naklání štíhlá bříza s řídkou korunou, za ní je menší strom, vpravo pár zelených stromků. V dálce se táhnou zelené kopce a nad nimi velké modré nebe s pásem bílých oblaků. Obraz je velký, téměř dva a půl metru široký, a postava v něm působí monumentálně. Převládá chladná modrá a fialová, kterou doplňují teplé hnědé tóny šatů a pleti. Reprodukci tu kvůli autorským právům neuvádíme, obraz můžete vidět ve sbírce Národní galerie Praha.

Příběh vzniku

Max Švabinský (1873–1962) studoval v letech 1891–1896 na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera. V roce 1895 se seznámil s rodinou Vejrychových, která trávila léta v Kozlově u České Třebové. Tam Švabinský jezdil s Elou Vejrychovou, nejdřív jako nápadník a od roku 1900 jako její manžel. V okolí Kozlova maloval krajinu v různých ročních obdobích a podle anglické Wikipedie tu vznikla řada jeho nejznámějších děl.

Chudý kraj vznikal podle české Wikipedie v letech 1899–1900, Národní galerie ho datuje rokem 1900 podle signatury vpravo dole. Pózovala na něm Ela. Český rozhlas obraz popisuje jako alegorii Českomoravské vrchoviny, kraje s krásnou krajinou, ale chudými obyvateli. Na velkém plátně 179 × 246 cm se Švabinský odvážil k jednofigurové kompozici, která podle české Wikipedie znamenala posun v jeho tvorbě. Ve stejném roce dostal v Paříži cenu za obraz Kulatý portrét, rovněž s Eliným portrétem.

Obraz bývá považován za jedno z hlavních děl českého symbolismu a secese přelomu 19. a 20. století. Historici umění, na které odkazuje litomyšlský průvodce architekturou a uměním, ho zmiňují spolu se Splynutím duší jako obraz zachycující atmosféru české secese. Dnes patří Národní galerii Praha pod inventárním číslem O 16459 a je součástí její Sbírky umění 19. století a klasické moderny.

Kozlovská chaloupka, kde Švabinský s Elou trávil léta, je dnes otevřená návštěvníkům a od roku 2006 v ní je expozice jeho díla. Studii k Chudému kraji z roku 1900 vystavuje Památník Maxe Švabinského v Kroměříži.

Proč je tak slavný

Monumentální obraz jedné postavy

Velké plátno s jedinou ženou v krajině bylo ve Švabinského tvorbě novinkou. Postava působí jako socha a krajina jako její podstavec.

Symbol kraje

Obraz nevypráví konkrétní příběh. Český rozhlas ho čte jako alegorii Českomoravské vrchoviny, krásného a zároveň chudého kraje.

Obraz na minci

Česká národní banka vydala v roce 2023 ke 150. výročí Švabinského narození stříbrnou dvousetkorunu, na jejímž líci je ztvárněna část obrazu Chudý kraj.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená jako pyramida: široký pahorek s vřesem tvoří základnu a postava ženy jeho vrchol. Postava stojí přesně ve středové ose, a obraz proto působí klidně a vážně. Šikmá bříza vlevo tuto symetrii narušuje a dodává obrazu pohyb. Horizont je nízko, takže žena se rýsuje proti nebi. Barevně obraz stojí na harmonii modré a fialové, kterou zahřívají hnědé tóny šatů a pár červených květů. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít pyramidovou kompozici, nízký horizont a omezenou paletu se dvěma příbuznými hlavními barvami. Paleta níže je orientační, barvy samotné chráněné nejsou.

Paleta

• Světlá blankytná (nebe)
  #88A7B8
• Modrofialová (vřes)
  #6F6FA8
• Tmavá petrolejová
  #386472
• Lomená bílá (oblaka)
  #BEC4C0
• Hnědá umbra (sukně)
  #6B4A35
• Rumělková červená (květy)
  #B8352A

Paleta je jen orientační odhad hlavních tónů podle reprodukce, kterou kvůli autorským právům nezveřejňujeme. Skutečné barvy si porovnejte s originálem.

Postavte motiv na pyramidu

Hlavní motiv umístěte na vrchol širokého tvaru, kopce, stolu nebo hromady listí. Obraz získá stabilitu a klid.

Nízký horizont, velké nebe

Horizont dejte do dolní třetiny plátna. Motiv se pak rýsuje proti obloze a obraz působí vzdušně.

Dvě příbuzné barvy

Postavte obraz na dvou sousedních barvách, například modré a fialové, a doplňte je malou teplou plochou. Celek bude jednotný.

Chci namalovat svůj Chudý kraj

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Chudý kraj patří do sbírky Národní galerie Praha. Umění 19. století a přelomu století galerie vystavuje ve Veletržním paláci, Dukelských hrdinů 47, Praha 7, v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století. Online katalog galerie byl při ověření 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz, proto si před návštěvou ověřte, zda je obraz právě vystavený.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Ve stejné sbírce je i Švabinského raný obraz Splynutí duší. Největší soubor jeho díla a studii k Chudému kraji najdete v Památníku Maxe Švabinského v Kroměříži. Další místa najdete na stránce obrazy Maxe Švabinského.

Zajímavosti a mýty

• Ženě na obraze dala tvář Švabinského první manželka Ela Vejrychová. Pózovala mu i pro Kulatý portrét z roku 1897.
• Výřez obrazu je na líci pamětní stříbrné dvousetkoruny České národní banky z roku 2023.
• Kozlov, kde Švabinský krajinu poznal, leží u České Třebové. Jeho chaloupka je od roku 2006 otevřená jako expozice.
• Švabinského díla jsou autorskoprávně chráněna do 31. 12. 2032, proto obraz na této stránce neukazujeme. Národní galerie ho ve své online sbírce rovněž označuje jako autorsky chráněné dílo.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Splynutí duší

  1896 · Národní galerie Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  V zemi míru

  1922 · Národní galerie Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Rajská sonáta

  1917–1920 · cyklus dřevorytů

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Černé jezero

  Jan Preisler · 1904 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Ostrov mrtvých

  Arnold Böcklin · 1880 · symbolismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Krvavý román

  Josef Váchal · 1924 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Roční doby

  Alfons Mucha · 1896 · secese