Černé jezero

Co obraz zobrazuje

Na světlém kamenitém břehu stojí nahý štíhlý jinoch s tmavými vlasy. Pravou ruku si zvedl k ústům, v levé drží tmavý plášť, který mu splývá podél těla. Těsně za ním stojí bílý kůň s šedě kropenatou srstí a tmavými nohama a sklání hlavu k zemi. Většinu pravé poloviny obrazu vyplňuje černá, téměř neprůhledná hladina jezera, na které se dole objevuje jen zelený odlesk. Za vodou se zvedají bledé skalní stěny, před nimi štíhlý strom s drobnými žlutozelenými květy nebo listy. Levý okraj uzavírá rezavě hnědý kmen nebo skála. Malba je volná, z viditelných tahů a skvrn, barvy jsou chladné a mléčné, jen jinochova tvář a ústa mají teplý růžový tón. Postavy stojí nehybně a nic se neděje, obraz působí jako zastavená chvíle. Národní galerie připomíná, že motivy na obraze dohromady skládají příběh, který lze číst různě.

Jinoch

Jinoch stojí v klidné, uzavřené póze a hledí mimo diváka. Tělo je namalované jemnými narůžovělými tóny, které vystupují proti bílému koni. Na postavě je dobře vidět, jak Preisler podle Národní galerie přešel od symbolistních póz k reálnějším postavám.

Bílý kůň

Kůň je jediná světlá velká plocha v obraze. Skloněnou hlavou a ohnutým krkem opakuje oblouk, který vede oko od jinocha k vodě. Motiv koně a jezdce se v Preislerově díle objevuje opakovaně.

Strom před skalami

V pozadí roste před bledými skalami tenký strom s drobnými světlými lístky. Jemná kresba větví kontrastuje s hutnou černí vody pod ním. Krajina je zjednodušená a připomíná spíš sen než konkrétní místo.

Černá hladina

Voda je namalovaná téměř čistou černí, jen dole se v ní zablýskne zelený odlesk. Vedle stojí sytě modrý keř. Česká Wikipedie popisuje série Černých jezer jako metafory hlubin lidské duše.

Příběh vzniku

Jan Preisler (1872–1918) patřil spolu s Antonínem Slavíčkem k hlavním malířům generace 90. let 19. století. Česká televize ho v pořadu s Národní galerií řadí k zakladatelským osobnostem českého moderního umění. Navazoval na lyriku Josefa Mánesa a na svého učitele Františka Ženíška, od kterého převzal pečlivou kresbu i kompozici. V roce 1902 namaloval Obraz z většího cyklu, který bývá označován za první moderní dílo české malby.

Od dubna do června 1902 cestoval Preisler s přítelem Antonínem Hudečkem po Itálii a Sicílii. Po návratu se v jeho obrazech objevilo jižní pobřeží a hluboká voda. Z těchto motivů vznikla v roce 1904 skupina obrazů s tématem černého jezera. Národní galerie ji označuje za volnou sérii, v níž se kolem temné vody objevují postavy, jezdec a kůň. Obraz z Národní galerie s jinochem a bílým koněm bývá považován za nejznámější z nich a malíř ho podepsal vpravo dole „J Preisler 904“.

Výklad obrazu není jednoznačný a galerie nabízí několik možností. Jedna čte scénu přes antickou báji o Narcisovi, mladíkovi zahleděném do vodní hladiny. Jiná ji vykládá psychoanalyticky, další jako filozofickou úvahu o člověku a přírodě. Česká televize upozorňuje, že Preisler v díle spojoval křesťanská témata, mytologii i náladu své doby. Právě díky Černým jezerům se podle ní jako jeden z mála českých malířů dostal do evropských přehledů dějin umění.

Obraz dnes patří Národní galerii Praha pod inventárním číslem O 2618. Galerie ho řadí ke sbírce umění 19. století a klasické moderny ve Veletržním paláci a řadí Černá jezera k vrcholům Preislerova díla i evropského symbolismu.

Proč je tak slavný

Obraz, který nevypráví, ale naznačuje

Nic se na něm neděje, a přesto vyvolává otázky. Národní galerie připomíná výklady od báje o Narcisovi po psychoanalýzu. Divák si příběh skládá sám.

Český symbolismus v evropském kontextu

Podle České televize se Preisler díky obrazům černého jezera dostal do evropských přehledů dějin umění. Národní galerie je řadí k vrcholům evropského symbolismu.

Odvážná černá plocha

Velká část plátna je téměř čistá černá. Prázdná temná plocha dává obrazu napětí a tajemnou náladu a nutí oko vracet se ke světlým postavám.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Obraz je rozdělený na dvě velké plochy: světlý břeh vlevo dole a černou vodu vpravo nahoře. Hranice mezi nimi probíhá šikmo přes celé plátno. Jinoch a kůň stojí přesně na tomto rozhraní a jejich světlé tvary se od černé vody ostře odrážejí. Skály v pozadí opakují světlo břehu, takže temná voda je ze tří stran sevřená. Pro vlastní malbu si z obrazu můžete vzít odvahu nechat velkou část plátna v jedné tmavé barvě, postavit hlavní motiv na hranici světla a tmy a světlé plochy malovat volnými, viditelnými tahy.

Paleta

• Černá s nádechem zelené
  #131717
• Tmavá petrolejová
  #192223
• Mléčná šedobílá
  #C9C7B8
• Šedá olivová
  #7D7260
• Ultramarínová (keř)
  #3B4A9A
• Růžová pleť
  #D8A08E

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Velká tmavá plocha

Nebojte se nechat třetinu nebo i polovinu plátna v jedné tmavé barvě. Světlé motivy na ní vyniknou a obraz získá náladu.

Motiv na hranici světla

Hlavní postavu nebo předmět umístěte tam, kde se potkává světlá a tmavá plocha. Kontrast obrysu přitáhne pozornost bez detailů.

Jedna nečekaná barva

Do tlumené palety přidejte jedno místo syté barvy, třeba modrý keř nebo červený květ. Oko se k němu vrací a obraz ožije.

Chci namalovat svoje Černé jezero

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Černé jezero patří do sbírky Národní galerie Praha. Umění 19. století a přelomu století galerie vystavuje ve Veletržním paláci, Dukelských hrdinů 47, Praha 7, v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století. Online katalog galerie byl při ověření 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz, proto si před návštěvou ověřte, zda je obraz právě vystavený.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Ve stejné sbírce jsou i další Preislerova díla, například Obraz z většího cyklu, a symbolistní obrazy jeho současníků jako Splynutí duší Maxe Švabinského. Preislerovy nástěnné malby uvidíte také v Palackého sále Obecního domu. Přehled najdete na stránce obrazy Jana Preislera.

Zajímavosti a mýty

• Preisler podepsal obraz zkráceným letopočtem: vpravo dole stojí „J Preisler 904“.
• Černé jezero není jediný obraz. Preisler motiv zpracoval ve volné sérii s různými postavami, jezdcem a koněm u temné vody.
• Preisler byl často nazýván „malířem jara“ nebo „malířem české duše“, připomíná Česká televize.
• Krajina obrazu není konkrétní místo. Temná voda a bledé skály vycházejí z dojmů z jižního pobřeží, které Preisler poznal na cestě po Itálii a Sicílii v roce 1902.
• Česká televize v roce 2011 obrazu věnovala díl cyklu Národní galerie nikdy nezavírá.

Další díla autora

• 
  Obraz z většího cyklu

  1902 · Národní galerie Praha
• 
  Adam a Eva

  1908 · Národní galerie Praha
• 
  Koupání IV

  1912 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Chudý kraj

  Max Švabinský · 1900 · symbolismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Krvavý román

  Josef Váchal · 1924 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Ostrov mrtvých

  Arnold Böcklin · 1880 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Polibek

  Gustav Klimt · 1907–1908 · secese