Home / Roláže a koláže

Roláže a koláže

Soubor koláží · 1937–2002 · koláž, roláž, chiasmáž

roláž, chiasmáž, muchláž, proláž a další techniky koláže

Jiří Kolář · 1937–2002

Roláže a koláže jsou soubor děl básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, který z rozstříhaných reprodukcí a tisků vytvořil přes 120 vlastních druhů koláže.

Co obraz zobrazuje

Kolářova díla vypadají na první pohled jako obrazy, ale nejsou namalovaná. Jsou složená z cizích obrázků a tisků: reprodukcí slavných maleb, stránek časopisů, map, not, jízdních řádů, textů v různých jazycích nebo Braillova písma. Kolář je stříhal, trhal, mačkal a znovu lepil, a to podle pravidel, která si pro každou techniku stanovil. U roláže rozřeže jednu nebo víc reprodukcí na proužky a poskládá je vedle sebe v novém pořadí. Známá tvář se rozvlní, zdvojí nebo prolne s jiným obrazem. U chiasmáže pokryje plochu drobnými útržky papíru s písmem tak malými, že text nejde přečíst, a z „labyrintu“ znaků vytvoří novou plochu nebo tvar. Muchláž vzniká z navlhčené a zmačkané reprodukce, která se nalepí i se záhyby. Kolář lepil koláže i na předměty, například jablka nebo valchu. Díla tu kvůli autorským právům neukazujeme.

Roláž

Název je odvozen od rolety, plechové svinovací ochrany výkladní skříně. Kolář uvádí sedmnáct variant roláže, od svislé a vodorovné po kinetickou, chaotickou nebo palindromní.

Chiasmáž

Název pochází z řeckého chiasmos, překřížení. Útržky potištěného papíru se lepí ve všech směrech. Ve chiasmáži Tváří v tvář tvoří jednu polovinu hebrejské a druhou arabské písmo.

Muchláž

Podle Koláře ho k muchláži přivedl plakát, přes který přejel nákladní vůz. Zmačkaný papír se nalepí tak, aby část záhybů zůstala a obraz dostal reliéf.

Pocta starým mistrům

Častým tématem je rozhovor s dějinami umění. Kolář konfrontoval renesanční a moderní malbu, například v cyklu Pocta Vincentu van Goghovi z roku 1989 nebo v roláži Pocta Mondrianovi z roku 1964.

Příběh vzniku

Jiří Kolář začínal jako básník. Už v roce 1937 ale vystavil první koláže v pražském divadle D34 Emila Františka Buriana; dochovala se z nich jediná, kterou věnoval teoretikovi Jindřichu Chalupeckému. Od válečných let si vystřihoval obrázky ze starých časopisů jako Světozor nebo Zlatá Praha a sbíral je jako „městský obrazový folklór“. Tato zásobárna mu později posloužila jako materiál.

Koncem 50. let se Kolář rozešel s literaturou a zbavil se tak závislosti na ideologickém dozoru státních nakladatelství. Přešel k takzvané evidentní poezii, ve které slova nahradil předměty a obrazy. Během krátké doby na počátku 60. let pak vymyslel většinu svých technik koláže. K roláži ho podle vlastních slov přivedla reprodukce v časopise Uppercase z roku 1959. Za jeho první roláž bývá označována rozstříhaná reprodukce Hellichova portrétu Boženy Němcové. V roce 1962 Kolář představil roláže, chiasmáže a další práce na výstavě Depatesie v Klubu umělců Mánes. Tehdy je ještě považoval za pomíjivé a rozdával je přátelům.

Od roku 1963 vystavoval v zahraničí, mimo jiné na documentě v Kasselu v roce 1968, na bienále v São Paulu v roce 1969 a v Guggenheimově muzeu v New Yorku v letech 1975, 1979 a 1985. Zájem zahraničních sběratelů mu zajistil nezávislost. Patřil k prvním signatářům Charty 77 a v roce 1980 se usadil v Paříži, kde tvořil dál. Své postupy popsal ve Slovníku metod. Celkem vytvořil přes 120 metodicky odlišných druhů koláže. Největší soubor jeho děl v Česku spravuje Museum Kampa, které uchovává sbírku Jana a Medy Mládkových i sbírku Jiřího a Běly Kolářových.

Proč je tak slavný

Nové techniky s vlastními jmény

Kolář nevyužil koláž jen jako techniku, ale vymyslel desítky jejích nových podob a pojmenoval je. Roláž, chiasmáž i muchláž jsou spojené s jeho jménem.

Básník, který přestal psát

Koláže chápal jako pokračování poezie jinými prostředky. Když se rozešel s literaturou, začal „psát“ nůžkami a lepidlem.

Mezinárodní ohlas

Kolář patří k nejznámějším českým výtvarníkům 20. století v zahraničí. Jeho díla vlastní Metropolitan Museum v New Yorku i Centre Pompidou v Paříži.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Síla Kolářových koláží je v pravidle a opakování. Roláž stojí na rytmu stejně širokých proužků, chiasmáž na tisících drobných útržků, které z dálky tvoří jeden tvar a zblízka spleť znaků. Obraz tak funguje na dvou vzdálenostech. Pro vlastní malbu se z toho dá vzít práce se strukturou a rytmem a nápad propojit dva obrazy do jednoho. Akrylem můžete na plátno nalepit i útržky novin nebo not a přemalovat je. Paleta níže je orientační, barvy samotné chráněné nejsou.

Paleta

  • Novinová šedá
    #B9B4AA
  • Tiskařská čerň
    #232323
  • Lomená bílá (papír)
    #EEE9DD
  • Sépiová (staré reprodukce)
    #8C6A48
  • Tlumená červená
    #A63A32
  • Šedomodrá
    #5E7486

Paleta je jen orientační odhad tónů potištěného papíru a starých reprodukcí. Koláže kvůli autorským právům nezveřejňujeme, barvy si porovnejte s originály.

Proužky v rytmu

Rozstříhejte vytištěnou fotku své vlastní krajiny na stejně široké proužky a nalepte je na plátno s mírným posunem. Pak přes ně lazurou domalujte barvu.

Text jako textura

Nalepte na podklad akrylovým médiem útržky novin nebo not a přetřete je řídkou barvou. Písmo prosvítá a ploše dodá strukturu.

Zmačkaný podklad

Navlhčený papír zmačkejte, nalepte na plátno se záhyby a přemalujte. Barva se v záhybech usadí a vznikne reliéf.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný kolážemi Jiřího Koláře

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Největší soubor Kolářových prací v Česku má Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1. Jeho dílo je ve sbírce Jana a Medy Mládkových i ve sbírce Jiřího a Běly Kolářových. Koláže na papíře jsou citlivé na světlo, a proto se vystavují střídavě. Před návštěvou si ověřte aktuální výstavy na oficiálním webu musea.

Mimo Prahu vlastní Kolářovy koláže Moravská galerie v Brně (například Páté kolo u vozu, 1970, koláž a chiasmáž na dřevě) a Galerie moderního umění v Hradci Králové (koláže z 60. let). Kolářovy práce mají ve sbírce také Národní galerie Praha a v zahraničí Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Další tipy najdete na stránce díla Jiřího Koláře naživo.

Zajímavosti a mýty

  • Správně je „roláž“ s jedním l. Název Kolář odvodil od rolety, plechové svinovací ochrany výkladních skříní.
  • Kolář vytvořil přes 120 metodicky odlišných druhů koláže. Postupy a jejich názvy shrnul ve Slovníku metod.
  • K muchláži ho podle vlastních slov přivedl plakát, přes který přejel nákladní vůz. K roláži reprodukce v časopise Uppercase z roku 1959.
  • Z koláží, které Kolář vystavil v roce 1937 v divadle D34, se zachovala jediná. Věnoval ji teoretikovi Jindřichu Chalupeckému.
  • Kolář tvořil i hmatové koláže ze skelného a smirkového papíru různé zrnitosti, určené k vnímání hmatem. Navázal tak na své slepecké básně.

Časté otázky

Kdo vymyslel roláž?

Roláž vymyslel český básník a výtvarník Jiří Kolář na počátku 60. let 20. století. Podnětem byla podle něj reprodukce v časopise Uppercase z roku 1959.

Co je roláž?

Roláž je technika koláže, při které se jedna nebo více reprodukcí rozřeže na proužky a ty se nalepí vedle sebe v novém pořadí. Obraz se tím rozvine, zdvojí nebo prolne s jiným.

Co je chiasmáž?

Chiasmáž je technika koláže Jiřího Koláře. Potištěný papír se roztrhá na drobné útržky a ty se lepí ve všech směrech tak, aby původní text nešel přečíst a vznikl nový tvar.

Kde vidět koláže Jiřího Koláře?

Největší soubor Kolářových koláží má Museum Kampa v Praze. Jeho díla vlastní také Národní galerie Praha, Moravská galerie v Brně, Galerie moderního umění v Hradci Králové a Metropolitan Museum of Art v New Yorku.

Kdy Kolář tvořil koláže?

První koláže Kolář vystavil v roce 1937. Většinu vlastních technik, jako roláž, chiasmáž nebo muchláž, vymyslel na počátku 60. let a koláže tvořil až do své smrti v roce 2002.

Další díla autora

Podobné obrazy

Zdroje a licence

  1. Metropolitan Museum of Art: Jiří Kolář, Homage to Georges Braque (1982)
  2. Web umenia: Jiří Kolář, Páté kolo u vozu (Moravská galerie, A 1493)
  3. Museum Kampa: Sbírky
  4. Česká televize, ČT24: Make it new – před sto lety se narodil dvojí umělec Jiří Kolář
  5. Wikipedie (česky): Roláž
  6. Wikipedie (česky): Chiasmáž, Muchláž
  7. Wikipedie (česky): Jiří Kolář

Obrázky a licence

Roláže a koláže Jiřího Koláře jsou chráněná díla (autor zemřel v roce 2002, ochrana trvá do 31. 12. 2072). Podle kap. 7 zadání stránka neobsahuje žádnou reprodukci, odkazy vedou na katalogové záznamy galerií.

Na malířských večerech ArtMoment Kolářovy koláže ani jejich motivy nevytváříme. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.

Subscribe to newsletter