Portrét Adele Bloch-Bauer I

Co obraz zobrazuje

Na čtvercovém plátně sedí mladá žena s vysoko vyčesanými černými vlasy. Ze zlatého moře kolem vystupují jen její tvář, ramena, dekolt a ruce, namalované jemně a realisticky. Všechno ostatní je ornament. Šaty tvoří úzký zlatý trojúhelník posetý motivy očí, za ní se vlní plášť a křeslo pokryté spirálami a celé pozadí je zlaté a stříbrné. Podle Neue Galerie není jasné, zda Adele stojí, nebo sedí. Kolem hlavy má zlatou svatozář z kruhů a čtverců, na krku diamantový obojek a na zápěstích náramky. Jen v levém dolním rohu je kousek zelené plochy, která připomíná podlahu nebo trávu. Tvář a ruce zabírají podle anglické Wikipedie méně než dvanáctinu plochy obrazu.

Tvář a svatozář

Bledá tvář se zarudlými tvářemi a výrazně červenými rty je namalovaná olejem, téměř jako fotografie. Neue Galerie v nich vidí smyslnost ženy za portrétem. Kolem hlavy se rozprostírá zlatá svatozář jako na ikoně.

Sepjaté ruce

Ruce jsou propletené neobvyklým způsobem. Podle Neue Galerie tak Adele skrývala zmrzačený prst, za který se velmi styděla. Gesto se stalo jedním z poznávacích znaků obrazu.

Oči na šatech

Šaty pokrývají motivy očí vsazené do zlatých trojúhelníků. Historik Frank Whitford je spojuje s egyptským uměním. Neue Galerie a historička Elana Shapira v trojúhelnících, vejcích a mandlových tvarech vidí i erotické symboly.

Spirály a reliéf

Spirály a víry na plášti a křesle připomínají podle Whitforda mykénské umění. Klimt některé ornamenty modeloval do mírného reliéfu z křídové směsi a teprve pak je pozlatil. V plášti jsou skryté i iniciály A a B.

Zelený roh

Zelená plocha s černobílým lemem je jediné místo bez zlata. Neue Galerie lem přirovnává k výzdobě nábytku z Klimtova ateliéru, který vyráběla Wiener Werkstätte (Vídeňské dílny).

Příběh vzniku

Adele Bloch-Bauerová pocházela z bohaté židovské vídeňské rodiny. V roce 1899 se provdala za bankéře a výrobce cukru Ferdinanda Blocha a manželé společně sbírali umění. V roce 1903 Ferdinand objednal u Gustava Klimta portrét manželky. Podle Neue Galerie měl být dárkem k výročí svatby Adeliných rodičů, Klimt však pracoval pomalu a obraz včas nedokončil. Udělal pro něj přes sto přípravných kreseb. V prosinci 1903 navštívil v italské Ravenně kostel San Vitale a byzantské mozaiky císařovny Theodory ho ohromily. Jejich lesk a třpyt se do portrétu přímo propsaly. Obraz byl hotový v roce 1907 a Adele je jedinou osobou, kterou Klimt namaloval dvakrát v celé postavě. Druhý portrét vznikl v roce 1912.

Adele zemřela v roce 1925 a v závěti požádala, aby Klimtovy obrazy po smrti manžela připadly rakouské státní galerii. Obrazy ale patřily Ferdinandovi. Po připojení Rakouska k nacistickému Německu v roce 1938 Ferdinand uprchl do Švýcarska a nacisté jeho majetek zabavili. Portrét se v roce 1941 dostal do Galerie Belvedere a vystavoval se pod názvem Dáma ve zlatě, aby zakryl židovský původ ženy na obraze. Ferdinand zemřel v roce 1945 a majetek odkázal synovci a neteřím.

Jedna z neteří, Maria Altmannová, žijící v USA, vedla od konce 90. let spor s Rakouskem. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu USA a v lednu 2006 rakouský rozhodčí soud rozhodl, že obraz i další čtyři Klimtova díla musí být vrácena dědicům. V červnu 2006 portrét koupil sběratel Ronald S. Lauder za 135 milionů dolarů pro Neue Galerie v New Yorku. Od té doby tam podle přání rodiny trvale visí.

Proč je tak slavný

Vrchol zlatého období

Neue Galerie označuje obraz za největší portrét Klimtova „zlatého stylu“. Kombinace olejomalby, zlata a stříbra z něj dělá jedno z nejokázalejších děl vídeňské secese.

Příběh krádeže a návratu

Zabavení nacisty, desítky let v Belvederu a vítězný spor dědičky s rakouským státem udělaly z obrazu symbol navracení uloupeného umění.

Rekordní cena a film

V roce 2006 byl s cenou 135 milionů dolarů nejdražším prodaným obrazem. Příběh v roce 2015 zfilmoval snímek Dáma ve zlatě s Helen Mirrenovou.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Obraz je čtvercový a postava stojí trochu vpravo od středu. Realisticky namalovaná tvář a ruce tvoří malý ostrov uprostřed obrovské dekorativní plochy, která nemá prostorovou hloubku. Oko proto okamžitě míří k obličeji. Ornamenty se navzájem prolínají, takže šaty, křeslo a pozadí splývají v jeden zlatý celek. Malý zelený roh vlevo dole kompozici vyvažuje a dodává jí kontrast. Pro vlastní malbu si můžete vzít kontrast jemně namalované tváře a plochého vzoru, opakování jednoduchých ornamentů a práci s metalickou barvou jako s hlavním materiálem.

Paleta

• Starozlatá
  #B08A3E
• Světlá zlatá
  #D9B865
• Stříbrná šedá
  #A8A6A0
• Černá vlasů
  #1E1A17
• Mechově zelená
  #3E6B4F
• Tělová růžová
  #D7B4A2

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit; zlato a stříbro na reprodukci působí matněji než ve skutečnosti.

Metalická barva jako pozadí

Pozadí natřete zlatou nebo stříbrnou akrylovou barvou a postavu či motiv namalujte přes něj. Lesklá plocha změní obraz podle toho, odkud na něj dopadá světlo.

Vzor razítkem

Opakované kroužky, trojúhelníky a spirály tiskněte víčkem, korkem nebo koncem štětce. Vznikne bohatý ornament bez náročného kreslení.

Reliéf z pasty

Strukturovací pastou nebo hustým akrylem vytvořte vystouplé linky a nechte je zaschnout. Po přetření metalickou barvou se na nich krásně zachytí světlo.

Chci namalovat svou Zlatou Adele

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Portrét visí v Neue Galerie New York, 1048 Fifth Avenue (roh 86. ulice), New York. Podle galerie je trvale vystavený v jejím Klimtově sále. Na podzim 2026 byla galerie částečně zavřená a všechny sály mají být znovu otevřené od 12. 11. 2026. Před cestou si stav ověřte na oficiálním webu galerie, kde koupíte i vstupenky.

Neue Galerie je menší muzeum zaměřené na německé a rakouské umění počátku 20. století. Galerie píše, že se za Zlatou Adele sjíždějí návštěvníci z celého světa, proto se vyplatí přijít brzy po otevření. V přízemí je vídeňská kavárna Café Sabarsky.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Národní galerie Praha vlastní Klimtovy obrazy Panna (1913) a Vodní zámek (1908). Vystavení si ověřte u galerie. Ve Vídni v Horním Belvederu visí Polibek.

Zajímavosti a mýty

• Mýtus: obraz se odjakživa jmenoval Dáma ve zlatě. Název dostal až po zabavení nacisty, aby zakryl jméno židovské ženy na portrétu.
• Diamantový obojek z obrazu byl svatebním darem od Ferdinanda. Po zabavení majetku Bloch-Bauerových skončil podle Neue Galerie u Hermanna Göringa.
• Kritici obraz zpočátku nešetřili. Když ho Klimt v roce 1908 vystavil ve Vídni, jeden z nich napsal „mehr Blech als Bloch“, tedy víc plechu než Blocha.
• Adele stejný obojek nosí i na Klimtově obraze Judita I z roku 1901, pro který podle anglické Wikipedie stála modelem.

Další díla autora

• 
  Polibek

  kolem 1907–1909 · Belvedere, Vídeň
• 
  Smrt a život

  1910–1911 · Leopold Museum, Vídeň
• 
  Panna

  1913 · Národní galerie Praha
• 
  Vodní zámek

  1908 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Slovanská epopej

  Alfons Mucha · 1910–1928 · secese
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Údolí smutku

  Jan Zrzavý · 1908 · symbolismus / modernismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Černé jezero

  Jan Preisler · 1904 · symbolismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Chudý kraj

  Max Švabinský · 1900 · symbolismus