Madame X

Co obraz zobrazuje

Na obraze v životní velikosti stojí štíhlá mladá žena v přiléhavých černých saténových šatech s hlubokým výstřihem a tenkými ramínky zdobenými kamínky. Tělo má natočené k divákovi, hlavu ale otáčí do přísného profilu doprava. Pravou rukou se opírá dozadu o kulatý stolek, v levé drží složený vějíř. Ve vlasech má malý diadém ve tvaru srpku měsíce. Nejvýraznější je kontrast velmi bledé, skoro šedofialové pleti s černými šaty a s tlumeným hnědým pozadím. Červeně svítí jen ucho a rty. Vpravo dole je podpis John S. Sargent 1884. Žena na obraze je Virginie Amélie Avegno Gautreauová (1859–1915), rodačka z Louisiany provdaná za pařížského bankéře Pierra Gautreaua. Podle Metropolitního muzea byla v Paříži známá svým promyšleným, výrazným vzhledem a Sargent tento styl na obraze ještě zdůraznil.

Profil a diadém

Tvář z profilu působí chladně a odtažitě. Rentgenové snímky Met ukázaly, že Sargent profil i polohu ucha několikrát upravoval. Zarudlé ucho a rty jsou namalované rumělkou, světlejší pleť jemným průsvitným červeným lakem.

Ramínko šatů

Na Salonu 1884 viselo pravé ramínko spadlé z ramene. Právě to vyvolalo největší pohoršení. Sargent ho po výstavě přemaloval do dnešní polohy; podle Met to dokládá fotografie z jeho ateliéru z roku 1885.

Ruka na stolku

Ruka opřená dozadu o stolek napíná paži a krk a zdůrazňuje siluetu. Křivka stolku přitom opakuje křivky postavy. Rentgen podle Met ukázal, že Sargent polohu paží během malby měnil.

Podpis

Podpis John S. Sargent 1884 je v pravém dolním rohu. Letopočet 1884 odpovídá roku, kdy byl obraz vystaven na Salonu, malíř na něm ale pracoval už od roku 1883.

Příběh vzniku

John Singer Sargent, Američan narozený ve Florencii, byl na začátku 80. let 19. století úspěšným mladým portrétistou v Paříži. Virginii Gautreauovou chtěl namalovat bez objednávky, aby na sebe upozornil na Salonu a získal další zakázky. Gautreauová, která podobné nabídky malířů dříve odmítala, v únoru 1883 souhlasila. Sezení ji ale nebavila a práce se táhla. V létě 1883 Sargent pobýval na jejím venkovském sídle v Bretani a udělal desítky přípravných kreseb, akvarelů a olejových skic.

Na finálním plátně pozadí několikrát měnil. Podle Met na něj jednou přetřel světle růžový tón, nakonec ale zvolil dnešní neutrální hnědou; původní barvu je dodnes vidět na okrajích. Obraz poprvé vystavil na Salonu v roce 1884 pod názvem Portrait de Mme *** (Portrét paní ***). Kritika i publikum se mu vysmáli: vadila bledá, nalíčená pleť i spadlé ramínko šatů. Ramínko přemaloval až po výstavě a obraz si nechal přes třicet let.

V roce 1916 ho nabídl řediteli Metropolitního muzea Edwardu Robinsonovi. Napsal mu: „Myslím, že je to asi to nejlepší, co jsem udělal.“ Požádal přitom, aby obraz kvůli dávné roztržce nenesl jméno modelky, a tak dostal název Madame X. Nedokončenou druhou verzi v životní velikosti vlastní Tate v Londýně.

Proč je tak slavný

Skandál, který změnil kariéru

Posměch na Salonu 1884 Sargentovi v Paříži uškodil. Nedlouho potom se natrvalo usadil v Londýně, kde se stal nejžádanějším portrétistou.

Odvážná jednoduchost

Jen černá, bílá a hnědá, jedna postava a stolek. Silueta v černých šatech je okamžitě rozpoznatelná a obraz dodnes inspiruje módu i fotografii.

Tajemství pod povrchem

Technický průzkum Met odhalil, kolik změn Sargent udělal v profilu, pažích i barvě pozadí. Obraz se tak stal i příběhem o tom, jak malíř hledal dokonalost.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na kontrastu tvarů a tónů. Postava tvoří štíhlou svislou siluetu, která sahá skoro přes celou výšku plátna, stolek vlevo ji vyvažuje a opakuje její křivky. Pozadí je prázdné a jednolité, takže všechno soustředí pozornost na obrys. Tónově jde o tři roviny: nejsvětlejší pleť, nejtmavší šaty a střední hnědé pozadí mezi nimi. Paleta je velmi omezená a výrazné barvy, červená ucha a rtů, jsou použité jen v malých dávkách. Pro vlastní malbu si vezměte jasnou siluetu, tři tónové roviny a odvahu nechat pozadí prázdné.

Paleta

• Teplá šedohnědá pozadí
  #504334
• Tmavá hnědá
  #2D2721
• Černá šatů
  #1B1C1D
• Bledá šedavá pleť
  #B7A897
• Tmavá červenohnědá stolku
  #34241D
• Tlumená červená rtů
  #603D33

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Malujte siluetu

Než začnete s detaily, vyplňte hlavní tvar jednou tmavou barvou. Když je silueta čitelná už v této fázi, obraz bude fungovat i z dálky.

Tři tónové roviny

Rozvrhněte obraz do tří tónů: nejsvětlejšího, nejtmavšího a středního. Každý prvek přiřaďte k jednomu z nich a kontrast bude jasný.

Barvu dávkujte po kapkách

Většinu plochy namalujte tlumenými tóny a sytou barvu, třeba červenou, použijte jen na jednom dvou malých místech. Oko je najde samo.

Chci namalovat svoji Madame X

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Madame X visí v The Metropolitan Museum of Art, 1000 Fifth Avenue, New York, v křídle americkém umění (The American Wing). Podle údajů muzea je k 23. 10. 2026 vystavená v sále 771 a patří k hlavním dílům sbírky.

Informace o návštěvě a vstupenky najdete na oficiálním webu Met. Před cestou si ověřte, že obraz není zapůjčený.

V Evropě je nejblíž nedokončená druhá verze portrétu, kterou vlastní Tate v Londýně; zda je vystavená, si ověřte na webu Tate. Obraz Sargenta v českých sbírkách jsme neověřili. Další galerie najdete na stránce John Singer Sargent.

Zajímavosti a mýty

• Název Madame X nevymyslel malíř pro skandál. Vznikl až v roce 1916 na Sargentovu žádost, aby obraz v muzeu nenesl jméno modelky.
• Ramínko na obraze není původní. Na Salonu 1884 viselo spadlé z ramene, Sargent ho přemaloval až po výstavě.
• Černé šaty nejsou jen černé. Rentgenová fluorescence v Met ukázala v šatech i ve vlasech velké množství tmavé zelené barvy viridian.
• Tate v Londýně má nedokončenou verzi obrazu ve skoro stejné velikosti. Získala ji v roce 1925 jako dar lorda Duveena přes Art Fund.

Další díla autora

• 
  Karafiát, lilie, lilie, růže

  1885–1886 · Tate Britain, Londýn
• 
  Dcery Edwarda Darleyho Boita

  1882 · Museum of Fine Arts, Boston
• 
  El Jaleo

  1882 · Isabella Stewart Gardner Museum, Boston
• 
  Otrávení plynem (Gassed)

  1919 · Imperial War Museum, Londýn

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Bar ve Folies-Bergère

  Édouard Manet · 1882 · realismus / impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vražda v domě

  Jakub Schikaneder · 1890 · realismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Whistlerova matka

  James McNeill Whistler · 1871 · tonalismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Bitva u Lipan (panorama)

  Luděk Marold · 1898 · realismus