Babylonská věž

Co obraz zobrazuje

Uprostřed obrazu stojí obrovská kruhová věž, která se v několika patrech zužuje k vrcholu ztracenému v mracích. Je postavená kolem skalního masivu, který z ní na několika místech vystupuje. Vnější plášť tvoří řady oblouků a arkád ze světlého kamene, nahoře je vidět červené cihlové jádro, které ještě nikdo neobložil. Vlevo za věží se rozkládá velké město s domy a hradbami, vpravo přístav s loděmi. Ve srovnání s věží působí město i lodě drobně. V levém dolním rohu přichází na návštěvu staveniště král s družinou a před ním klečí kameníci. Po celé ploše jsou stovky drobných postav při práci: zedníci, nosiči, jeřábníci. Kunsthistorisches Museum píše, že Bruegel s encyklopedickou pečlivostí zachytil nespočet technických a řemeslných postupů své doby.

Král a kameníci

Vlevo dole přichází na staveniště král s družinou a kameníci před ním poklekají. Král bývá ztotožňován s Nimrodem, který podle křesťanské tradice stavbu věže nařídil. Na kamenném kvádru před ním je Bruegelův podpis s letopočtem 1563.

Vrchol v oblacích

Horní patra jsou rozestavěná, s lešením a odhaleným cihlovým jádrem, a nejvyšší část už zasahuje do mraků. Věž tak doslova naplňuje biblický záměr stavitelů postavit věž až do nebe.

Přístav a lodě

U paty věže kotví plachetnice a po nábřeží se převáží stavební materiál. Přístav připomíná vlámská města Bruegelovy doby. Muzeum upozorňuje, že právě drobnost přístavu dává divákovi měřítko pro obří rozměry věže.

Jeřáby a šlapací kola

Na stavbě pracují dřevěné jeřáby se šlapacími koly, ve kterých chodí lidé a pohánějí kladkostroj. Bruegel stavební techniku zachytil věcně a přesně. Anglická Wikipedie uvádí, že jeho znalost stavebních postupů byla značná a v detailech správná.

Příběh vzniku

Námět pochází z biblické knihy Genesis. Lidé, kteří mluvili jedním jazykem, se rozhodli postavit město a věž, jejíž vrchol by sahal do nebe. Bůh jejich pýchu potrestal tím, že jim zmátl jazyky, takže si přestali rozumět a rozešli se po světě. Bruegel ale nemaluje zmatení jazyků, soustředí se na samotnou stavbu.

Věž připomíná římské Koloseum. Bruegel byl v Římě v letech 1552–1553 a podle Kunsthistorisches Museum na věži spojil prvky antické a románské architektury. Koloseum bylo pro tehdejší křesťany symbolem pýchy i pronásledování. Při bližším pohledu se ukáže, že patra věže nejsou vodorovná, ale stoupají ve spirále. Oblouky jsou postavené kolmo na šikmý terén, některé už se drolí, a horní patra rostou dřív, než jsou hotové základy. Obraz tak vypráví o marnosti stavby dřív, než se zřítí.

Bruegel obraz namaloval v roce 1563, tedy v roce, kdy se z Antverp přestěhoval do Bruselu. Podle záznamu muzea patřil v roce 1566 antverpskému obchodníkovi Niclaesi Jonghelinckovi, jednomu z jeho hlavních mecenášů, a pravděpodobně ještě téhož roku přešel do majetku města Antverpy. Později ho získal císař Rudolf II. a pak arcivévoda Leopold Vilém. Z habsburských sbírek se dostal do dnešního Kunsthistorisches Museum.

Další verze: menší Babylonskou věž s podobnou kompozicí, ale jinými barvami a detaily, vlastní Museum Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu. Vznikla pravděpodobně o něco později. Nejstarší Bruegelova verze, miniatura na slonovině z římského pobytu, se nedochovala.

Proč je tak slavný

Nejslavnější podoba věže

Kunsthistorisches Museum uvádí, že Bruegelova kompozice se stala nejslavnějším, nejčastěji kopírovaným a obměňovaným zobrazením babylonské věže.

Encyklopedie stavebnictví

Na jedné desce jsou desítky přesně zachycených řemeslných a stavebních postupů 16. století. Obraz proto zajímá nejen historiky umění, ale i historiky techniky.

Příběh o pýše platný dodnes

Rozestavěná věž, která se drolí dřív, než je hotová, je srozumitelný obraz lidské pýchy a marné snahy. Proto se motiv objevuje v ilustracích, na obálkách knih i v karikaturách.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Věž je postavená přímo doprostřed a zabírá většinu plochy, přesto obraz nepůsobí staticky. Horizont leží nízko, takže věž se tyčí vysoko nad krajinou. Světlo dopadá zleva, levá strana věže je světlá, pravá ve stínu, a hmota tak dostává objem. Kontrast tvoří teplé barvy kamene a cihel proti studené modrozelené vodě a nebi. Drobné postavy v popředí určují měřítko. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít hlavně práci s měřítkem, jasný směr světla a souhru teplých a studených barev.

Paleta

• Světlý okr (kámen)
  #D7B977
• Cihlová červeň
  #AB5C2B
• Teplá šedobílá (obloha)
  #C4C4B7
• Šedozelená (voda)
  #7E9173
• Olivová zeleň (krajina)
  #6A6D45
• Tmavá olivová (stíny)
  #322F17

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Dejte motivu měřítko

Postavte vedle hlavního motivu něco malého a známého, postavu, dům nebo loďku. Divák si velikost domyslí sám a motiv bude působit monumentálně.

Jedna strana světlá, druhá ve stínu

Osvětlete tvar z jedné strany a druhou nechte tmavší. I jednoduchý válec nebo kopec tak dostane objem.

Teplý motiv, studené pozadí

Namalujte hlavní motiv v teplých okrových a červených tónech a pozadí v chladné modré nebo zelené. Motiv z plátna vystoupí dopředu.

Chci namalovat svoji Babylonskou věž

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Babylonská věž visí v Kunsthistorisches Museum ve Vídni (Maria-Theresien-Platz, 1010 Vídeň), v Obrazárně v sále X. Ve stejném sále jsou i Lovci ve sněhu, Dětské hry, Obrácení Pavla a další Bruegelovy obrazy. Vídeň má největší sbírku Bruegelových děl na světě.

Vstupenky kupte na oficiálním webu muzea a vyhněte se přeprodejcům. Obraz je plný drobností, počítejte proto s tím, že u něj strávíte víc času. Před cestou si na webu ověřte, že není zapůjčený.

Nejbližší dílo autora od Prahy: obraz Senoseč (1565) visí v Lobkovickém paláci na Pražském hradě. Vystavení si ověřte na webu paláce. Další díla najdete na stránce obrazy Bruegela naživo.

Zajímavosti a mýty

• Podpis „BRVEGEL. FE. M.CCCCC.LXIII“ s letopočtem psaným římskými číslicemi najdete na kamenném kvádru přímo před králem.
• Bruegel namaloval babylonskou věž nejméně třikrát. Dochovaly se dvě verze, ve Vídni a v Rotterdamu, třetí na slonovině je ztracená.
• Věž není postavená na rovině. Uvnitř je skalní masiv, který na několika místech vystupuje ze zdí.
• Babylonská věž je spolu se Sebevraždou Saula jediným Bruegelovým obrazem se starozákonním námětem. Oba příběhy se tehdy vykládaly jako trest za pýchu.
• Kolem věže je vidět i dřevěné lešení a skruže, tedy oblouky z prken, na kterých se stavěly kamenné klenby. Wikidata je u obrazu výslovně uvádějí mezi zobrazenými předměty.
• Babylonskou věž ve stejné době malovali i jiní nizozemští malíři, například Lucas van Valckenborch. Bruegelova verze se ale stala vzorem pro mnoho dalších.
• Mecenáš Niclaes Jonghelinck vlastnil podle anglické Wikipedie nejméně šestnáct Bruegelových obrazů, mezi nimi i Lovce ve sněhu.

Další díla autora

• 
  Lovci ve sněhu

  1565 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Nizozemská přísloví

  1559 · Gemäldegalerie, Berlín
• 
  Triumf smrti

  kolem 1562 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Senoseč

  1565 · Lobkovický palác, Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Ambasadoři

  Hans Holbein mladší · 1533 · severská renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Růžencová slavnost

  Albrecht Dürer · 1506 · severská renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Zahrada pozemských rozkoší

  Hieronymus Bosch · cca 1490–1510 · severská renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Arnolfiniho svatba

  Jan van Eyck · 1434 · severská renesance