Pieter Bruegel starší

Život v kostce

Mládí a učení (kolem 1525–1551)

Kdy se Pieter Bruegel narodil, nikdo nezapsal. Do antverpského malířského cechu sv. Lukáše vstoupil v roce 1551, a protože se to obvykle dělo ve věku 20–25 let, odhaduje se narození mezi roky 1525 a 1530. Současník Lodovico Guicciardini uvádí jako rodiště Bredu v dnešním Nizozemsku. O rodině nevíme nic. Van Mander ho kvůli námětům z vesnice považoval za syna sedláků. Dnešní badatelé ho spíš vidí jako vzdělaného měšťana, který se pohyboval v kruzích antverpských humanistů, i když latinu zřejmě dobře neovládal a latinské popisky mu ke kresbám psali jiní. Podle životopisce Karla van Mandera se učil u antverpského malíře Pietera Coecka van Aelst. V letech 1550–1551 pomáhal v Mechelenu na oltáři, ze kterého se nic nedochovalo.

Cesta do Itálie a práce pro grafika (1551–1563)

Brzy po přijetí do cechu odcestoval do Itálie. Navštívil Řím a v roce 1552 se dostal až do Reggia di Calabria na jihu poloostrova; kresba ukazuje město v plamenech po tureckém nájezdu. V Římě se seznámil s miniaturistou Giuliem Clovio. Na rozdíl od jiných severských malířů si v Itálii nevšímal antických ruin, ale krajiny a hor. Slavná série velkých kreseb alpských hor, která se mu dlouho připisovala, se v 80. letech 20. století ukázala jako dílo jiného autora. Kolem roku 1555 byl zpět v Antverpách a začal navrhovat grafiky pro Hieronyma Cocka, nejdůležitějšího vydavatele rytin v severní Evropě. Podle jeho kreseb vzniklo přes čtyřicet listů. Od konce 50. let se plně věnoval malbě a od roku 1559 se podepisoval „Bruegel“, bez písmene h. Tehdy vznikla Nizozemská přísloví, původně nazývaná Modrý plášť, obraz plný desítek doslovně namalovaných rčení, z nichž mnohá se ve vlámštině, holandštině i angličtině používají dodnes. Ve stejném roce namaloval Boj masopustu s půstem a o rok později Dětské hry, kde po celém náměstí hrají děti desítky různých her.

Vrchol v Bruselu (1563–1569)

V roce 1563 se v Bruselu oženil s Mayken Coecke, dcerou svého učitele, a zůstal tam do konce života. Ještě téhož roku namaloval Babylonskou věž, která dnes visí ve Vídni. Podle Kunsthistorisches Museum se stala nejslavnější a nejčastěji kopírovanou podobou tohoto námětu: vedle obří stavby působí vlámský přístav maličký a Bruegel na ní do detailu zachytil desítky stavebních a řemeslných postupů své doby. V roce 1565 pro antverpského obchodníka Niclaese Jonghelincka vytvořil cyklus obrazů ročních období nebo měsíců. Pravděpodobně šlo o šest obrazů, dochovalo se pět: Lovci ve sněhu, Pochmurný den a Návrat stáda jsou ve Vídni, Žně v New Yorku a Senoseč v Praze. Na Lovcích ve sněhu se unavení lovci se psy vracejí přes kopec do vesnice a pod nimi lidé bruslí na zamrzlých rybnících. Senoseč naopak zachycuje začátek léta: ženy nesou na hlavách koše s ovocem a na loukách se suší seno. Obrazy původně visely v jídelně Jonghelinckova domu v Antverpách, později se dostaly do sbírek Habsburků. Kolem roku 1568 vznikly Selská svatba a Selský tanec a také Slepý vede slepého (dnes v Neapoli), obraz podle Kristova podobenství o slepcích, kteří spolu padnou do jámy. Mezi jeho sběratele patřil kardinál Granvelle, hlavní ministr habsburské správy Nizozemí.

Smrt a rod Brueghelů

Pieter Bruegel zemřel 9. 9. 1569 v Bruselu, nejspíš ve věku kolem čtyřiceti let, a je pohřben v bruselském kostele Kapellekerk. Měl dva syny, Pietera Brueghela mladšího a Jana Brueghela staršího, kteří se stali malíři; učit je už nestihl. Pieter mladší se proslavil hlavně kopiemi a variacemi otcových obrazů. Dnes se Bruegelovi připisuje asi čtyřicet obrazů a zhruba třetinu vlastní vídeňské Kunsthistorisches Museum. Bruegel navázal na fantaskní svět Hieronyma Bosche a jeho výjevy vesnického života ovlivnily nizozemské malířství zlatého věku.

Jak maloval

Bruegel maloval olejem na dubové desky, obvykle v tenkých vrstvách. Na mnoha místech nechal prosvítat světlý podklad i podkresbu, takže barvy působí svěže a vzdušně. Krajinu skládal z vysokého nadhledu: divák stojí na kopci a vidí hluboko do údolí, k řekám, vesnicím a horám. Hloubku vytváří tím, že popředí je tmavé a teplé, dálka světlá a modrozelená. V raných obrazech, jako jsou Nizozemská přísloví nebo Dětské hry, rozsypal po ploše desítky malých postav, z nichž každá dělá něco jiného. V pozdních dílech zvolil opak: několik velkých postav blízko u diváka, třeba svatebčany za stolem. Postavy maloval zjednodušeně, v pevných obrysech a sytých lokálních barvách, často s výraznou červenou a bílou, které oko po obraze provádějí. Portréty nemaloval vůbec, což bylo u nizozemského malíře té doby neobvyklé.

Co se od Bruegela naučit: 4 tipy pro akryl

• Postavte diváka na kopecNamalujte popředí z vyvýšeného místa a horizont dejte vysoko. Krajina se pak otevře do hloubky a vejde se do ní mnohem víc, než když stojíte na rovině.
• Tmavé popředí, světlá dálkaStromy a postavy vpředu malujte tmavší a teplejší, kopce v dálce světlejší a do modra. Jednoduchý trik, který dá i malému plátnu hloubku.
• Jedna barva provází okemVyberte si výraznou barvu, třeba červenou, a dejte ji na několik míst obrazu. Oko diváka bude skákat od jedné skvrny ke druhé a projde celou scénu.
• Siluety proti sněhuNa světlém pozadí, jako je sníh nebo zamlžená obloha, stačí tmavé siluety stromů a postav bez detailů. Kontrast řekne víc než pečlivá kresba.

Chci malovat jako Pieter Bruegel starší

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Bruegelových obrazů je jen asi čtyřicet a největší soubor na světě má vídeňské Kunsthistorisches Museum. Výběr začíná díly, o kterých na ArtMoment chystáme samostatnou stránku. Jeden Bruegel visí i v Praze.

• 
  Lovci ve sněhu

  1565 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Babylonská věž

  1563 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Senoseč

  1565 · Lobkowiczké sbírky, Lobkovický palác, Praha
• 
  Selská svatba

  kolem 1568 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Nizozemská přísloví

  1559 · Gemäldegalerie, Berlín
• 
  Triumf smrti

  kolem 1562 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Žně

  1565 · The Metropolitan Museum of Art, New York

Kde vidět jeho obrazy naživo

Bruegel je jeden z mála slavných starých mistrů, jehož originál uvidíte přímo v Praze. Stav jsme kontrolovali 21. 10. 2026; před cestou si aktuální expozici ověřte na webu galerie.

Senoseč v Lobkovickém paláci na Pražském hradě je jediný Bruegelův obraz v Česku a jeden z pěti dochovaných z cyklu ročních období. Na zbytek cyklu i dalších deset Bruegelových obrazů stačí zajet do Vídně, kde visí v jednom sále Kunsthistorisches Museum.

Zajímavosti

• Bruegel psal své jméno nejdřív „Brueghel“, od roku 1559 „Bruegel“. Jeho synové a vnuci ale používali starší podobu s h, proto se jména v rodě často pletou.
• Senoseč z Lobkovického paláce byla od roku 2018 součástí výzkumu Inside Bruegel a ve Vídni ji zkoumali spolu s ostatními obrazy cyklu ročních období.
• Lovci ve sněhu bývají uváděni jako svědectví o tuhých zimách takzvané malé doby ledové, chladného období v dějinách Evropy.
• Podle Karla van Mandera Bruegel před smrtí požádal manželku, aby spálila některé jeho kresby s příliš ostrými nápisy. O jejich obsahu se dodnes jen spekuluje.
• Slavný obraz Krajina s pádem Ikara v bruselském muzeu se dnes považuje za starou kopii Bruegelova ztraceného originálu.

Související malíři

• Bez obrázku
  Hans Holbein mladší

  🇩🇪 1497–1498–1543 · severská renesance
• Bez obrázku
  Lucas Cranach starší

  🇩🇪 1472–1553 · severská renesance
• Bez obrázku
  Albrecht Dürer

  🇩🇪 1471–1528 · severská renesance
• Bez obrázku
  Hieronymus Bosch

  🇳🇱 cca 1450–1516 · severská renesance