Piet Mondrian

Život v kostce

Amersfoort, Winterswijk a krajiny (1872–1907)

Pieter Cornelis Mondriaan se narodil 7. 3. 1872 v Amersfoortu v nizozemské provincii Utrecht. Rodina se později přestěhovala do Winterswijku na východě země, kde otec vedl místní základní školu. Otec měl kvalifikaci učitele kreslení a malovat chodil se synem i strýc Frits Mondriaan. Piet nejdřív sám získal učitelskou kvalifikaci a v roce 1892 začal studovat na amsterodamské akademii výtvarných umění. Dlouhá léta pak maloval krajiny: větrné mlýny, vodní kanály, pole a stromy v okolí Amsterdamu, zprvu v tlumených tónech po vzoru takzvané haagské školy (nizozemských krajinářů 19. století). Postupně zkoušel různé styly a techniky a hledal vlastní rukopis. V letech 1905–1908 maloval šeré krajiny se stromy a domy, které se zrcadlí ve stojaté vodě, a tvar v nich začínal být důležitější než samotný námět.

Barva, teosofie a cesta k abstrakci (1908–1914)

Kolem roku 1908 se jeho paleta rozjasnila. Zkoušel čisté barvy a malbu drobnými body, kterou známe od Georgese Seurata. Vznikl obraz Večer (Červený strom), kde už převládá červená, modrá a žlutá. V roce 1909 vystavoval v amsterodamském Stedelijk Museu a vstoupil do Teosofické společnosti; duchovní hledání pak provázelo celé jeho dílo. Zásadní pro něj byla výstava kubismu v Amsterdamu v roce 1911. Na přelomu let 1911 a 1912 odešel do Paříže, kde ho zaujaly obrazy Pabla Picassa a Georgese Braqua, a ze jména vypustil jedno „a“. Ze Šedého stromu a dalších studií stromů postupně zbývala jen síť linek a ploch.

De Stijl a neoplasticismus (1914–1938)

V létě 1914 přijel na návštěvu do Nizozemska a vypuknutí první světové války mu znemožnilo návrat. V umělecké kolonii v Laren poznal malíře Barta van der Lecka a Thea van Doesburga. S Van Doesburgem v roce 1917 založil časopis De Stijl (Styl), kolem kterého se sešli malíři, architekti a designéři. Na jeho stránkách vyložil svou teorii, kterou nazval neoplasticismus. Obraz podle ní skládal jen z vodorovných a svislých linek, tří základních barev a bílé, šedé a černé. V roce 1919 se vrátil do Paříže a zůstal tam do roku 1938. Kolem roku 1920 se ustálil jeho známý styl s černou mřížkou a barevnými obdélníky, v polovině 20. let k němu přibyly čtvercové obrazy otočené o 45 stupňů do tvaru kosočtverce. V roce 1930 namaloval pro curyšského architekta Alfreda Rotha Kompozici s červenou, modrou a žlutou. O rok později vstoupil do pařížské skupiny abstraktních umělců Abstraction-Création. Ve 30. letech zjednodušoval dál: přibývalo bílé, ubývalo barevných ploch a objevily se zdvojené černé linky.

Londýn a New York (1938–1944)

V září 1938 odjel před sílícím fašismem do Londýna, kde bydlel v Hampsteadu v sousedství sochaře Nauma Gaba a malíře Bena Nicholsona. V roce 1940 odplul do New Yorku a dorazil tam v říjnu. Velkoměsto a hudba boogie-woogie, kterou podle MoMA slyšel hned první večer, změnily jeho malbu. Černé linky nahradil pruhy z drobných barevných čtverečků a vedle barvy začal používat lepicí pásku. Tak vznikl Broadway Boogie Woogie (1942–1943), který ještě v roce 1943 koupilo Museum of Modern Art. Na posledním obraze, Victory Boogie Woogie ve tvaru kosočtverce, pracoval od června 1942 a stále ho přepracovával. Dne 26. 1. 1944 ho odvezli do nemocnice a 1. 2. 1944 zemřel v New Yorku na zápal plic, ve věku 71 let. Obraz zůstal nedokončený. Pohřben je na hřbitově Cypress Hills v New Yorku.

Jak maloval

Mondrian maloval olejem na plátno. V raných krajinách pracoval klasicky, ale od roku 1908 zkoušel čisté nemíchané barvy, malbu bodem i široké volné tahy. Ve zralém období omezil prostředky na minimum: jen vodorovné a svislé linky, tři základní barvy (červenou, modrou a žlutou) a takzvané nebarvy, tedy bílou, šedou a černou. Kompozici nepočítal podle pravítka a geometrie. Linky a plochy přesouval tak dlouho, dokud nenašel rovnováhu. Pro tento postup je typická asymetrie (nesouměrnost): velká plocha jedné barvy vyvážená několika malými plochami na opačné straně. Kröller-Müller Museum k tomu upozorňuje, že bílá plocha mimo střed dává obrazu klid, a přesto nepůsobí staticky. Ani plochy nejsou úplně hladké. Zblízka jsou vidět tahy štětce a bílou nanášel ve více vrstvách. V New Yorku si pomáhal barevnou lepicí páskou, kterou mohl na plátně volně přesouvat a zkoušet nové rozvržení, než ho přemaloval barvou. Od současníků, jako byl Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič, se lišil přísností: diagonály a křivky ze svých obrazů vyloučil úplně.

Co se od Mondriana naučit: 4 tipy pro akryl

• Omezte paletu na minimumVyberte si tři barvy a k nim bílou a černou. Málo barev vás donutí přemýšlet o tom, kam kterou položit. Obraz pak drží pohromadě, i když je motiv úplně jednoduchý.
• Vyvažte velké malýmVelkou plochu jedné barvy nedávejte doprostřed. Posuňte ji ke kraji a na opačnou stranu umístěte jednu nebo dvě malé plochy silné barvy. Obraz bude v rovnováze, a přitom nebude nudně souměrný.
• Zkoušejte s páskouMalířskou páskou si na plátně vyznačte linky a několikrát je přelepte, než najdete rozvržení, které se vám líbí. Mondrian takhle v New Yorku zkoušel kompozice. Páska vám zároveň dá čisté rovné hrany.
• Bílá je taky barvaBílou nenechávejte jen jako prázdné plátno. Naneste ji ve dvou až třech vrstvách tahy různým směrem. Plocha získá jemnou strukturu a obraz bude působit živěji i z blízka.

Chci malovat jako Piet Mondrian

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Mondrian prošel od krajin s mlýny a stromy přes kubismus až k čisté abstrakci. Výběr ukazuje díla z různých období a začíná obrazem, o kterém na ArtMoment připravujeme samostatnou stránku. Všechny uvedené obrazy jsou v EU volné dílo, obrázky pocházejí z Wikimedia Commons.

• 
  Kompozice s červenou, modrou a žlutou

  1930 · Kunsthaus Zürich, Curych
• 
  Broadway Boogie Woogie

  1942–1943 · Museum of Modern Art, New York (k 21. 10. 2026 mimo expozici)
• Obrázek neuvádíme, licence souboru není jednoznačná
  Victory Boogie Woogie

  1942–1944, nedokončeno · Kunstmuseum Den Haag (dlouhodobá zápůjčka státu)
• 
  Šedý strom

  1911 · Kunstmuseum Den Haag
• 
  Večer (Červený strom)

  1908–1910 · Kunstmuseum Den Haag
• 
  Kompozice 10 v černé a bílé

  1915 · Kröller-Müller Museum, Otterlo

Kde vidět jeho obrazy naživo

Mondrianovy obrazy mají muzea v Evropě i v Americe. Tabulka uvádí galerie s ověřeným dílem, stav jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Kde galerie vystavení neuvádí, píšeme „ve sbírce“. Před cestou si aktuální expozici ověřte na webu galerie.

V českých veřejných sbírkách jsme Mondrianův obraz nedohledali. Z ověřených sbírek máte nejblíž Kunsthaus Zürich a K20 v Düsseldorfu. V Amersfoortu je v jeho rodném domě muzeum Mondriaanhuis s výstavami o jeho životě a díle. Na jaře 2027 bude Victory Boogie Woogie zapůjčen do MoMA v New Yorku, před cestou do Haagu si to proto ověřte.

Zajímavosti

• Za Mondriana se dodnes vede spor o to, jak má viset jeden jeho obraz. Kurátorka düsseldorfské K20 v roce 2022 dospěla k závěru, že New York City I visí od roku 1945 vzhůru nohama. Muzeum ho neotočilo, aby se volné pásky nepoškodily.
• Victory Boogie Woogie připadl po malířově smrti obchodníkovi Valentinu Dudensingovi. Ten totiž předchozí obraz Broadway Boogie Woogie prodal bez provize a Mondrian mu za to slíbil další plátno.
• Victory Boogie Woogie koupila v roce 1998 pro nizozemský stát Nizozemská národní banka, na památku období 1814–2002, kdy odpovídala za gulden. Od té doby je dlouhodobě zapůjčen do Kunstmusea Den Haag.
• Kompozici s červenou, modrou a žlutou z Kunsthausu v Curychu Mondrian na zadní straně věnoval architektovi Alfredu Rothovi s datem 30. ledna 1930. Roth ji muzeu daroval v roce 1987.
• Mondrian miloval jazz a tanec. Podle MoMA se v New Yorku stal pravidelným hostem klubu Café Society a v ateliéru si stále dokola pouštěl stejné desky.

Související malíři

• Bez obrázku
  Kazimir Malevič

  🇺🇦 1879–1935 · suprematismus
• Bez obrázku
  Vasilij Kandinskij (Wassily Kandinsky)

  🇷🇺🇫🇷 1866–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  Hilma af Klint

  🇸🇪 1862–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  František Kupka

  🇨🇿 1871–1957 · abstrakce