Kazimir Malevič

Život v kostce

Dětství na Ukrajině a cesta do Moskvy (1879–1906)

Kazimir Severinovič Malevič se narodil 23. 2. 1879 v Kyjevě, tehdy součásti Ruského impéria. Rodiče byli Poláci a doma se mluvilo polsky, malý Kazimir ale vyrůstal na ukrajinském venkově a uměl také ukrajinsky a rusky. Byl nejstarší ze čtrnácti dětí. Otec pracoval jako správce v cukrovarech a rodina se často stěhovala. Na venkově se sám učil malovat v prostém rolnickém stylu a krátce chodil do kyjevské kreslířské školy. Motivy rolníků se do jeho obrazů vracely celý život. V roce 1896 se rodina přestěhovala do Kurska v Rusku, kde Malevič pracoval jako technický kreslič na železnici a ve volném čase maloval v plenéru. V Moskvě, kam se natrvalo přestěhoval v roce 1906, chodil do soukromého ateliéru Fjodora Rerberga.

Od impresionismu ke kubofuturismu (1906–1914)

Malevič v Moskvě postupně prošel téměř všemi tehdejšími moderními směry. Začínal impresionistickými krajinami, pak maloval pod vlivem symbolismu a fauvismu. Velký vliv na něj měly sbírky moskevských sběratelů Sergeje Ščukina a Ivana Morozova, kde viděl obrazy Cézanna, Gauguina, Matisse i Picassa. V prosinci 1910 vystavoval se skupinou Kárový kluk a v roce 1912 se skupinou Oslí ocas, kterou založili Natalja Gončarovová a Michail Larionov. Z této doby pocházejí obrazy rolníků s figurami skládanými z válců a kuželů, například Žena s vědry. V letech 1912–1914 spojil kubismus s futurismem do stylu, kterému sám říkal kubofuturismus. V roce 1913 navrhl scény a kostýmy pro futuristickou operu Vítězství nad sluncem. Na jedné z opon se objevil čtverec, který později označil za první podobu Černého čtverce. V roce 1914 poprvé vystavoval v cizině, na pařížském Salonu nezávislých.

Černý čtverec a suprematismus (1915–1926)

V prosinci 1915 představil Malevič v Petrohradu na výstavě 0,10 celkem 39 abstraktních obrazů a ohlásil vznik nového směru, suprematismu. Černý čtverec pověsil do horního rohu místnosti, kam se v ruských domech tradičně věšely ikony. Současně vydal brožuru Od kubismu a futurismu k suprematismu. Následovaly kompozice z barevných obdélníků, křížů a kruhů, které jako by se vznášely v bílém prostoru, a v roce 1918 Bílá na bílé. Po revoluci v roce 1917 pracoval v sovětských kulturních institucích. V letech 1919–1922 učil na výtvarné škole ve Vitebsku, kterou vedl Marc Chagall, a založil tam se studenty skupinu UNOVIS. Pak se přesunul do Petrohradu, od roku 1924 Leningradu, a stál v čele Státního institutu umělecké kultury (GINChUK). Institut byl v roce 1926 zrušen.

Cesta na Západ a poslední léta (1927–1935)

V roce 1927 Malevič jedinkrát v životě vycestoval mimo SSSR. Vystavoval ve Varšavě, navštívil Bauhaus v Desavě a na Velké berlínské výstavě umění ukázal přes 70 prací. Většinu obrazů nechal v Berlíně. Velkou část z nich v roce 1958 získalo amsterodamské Stedelijk Museum. V letech 1928–1930 učil na Kyjevském uměleckém institutu. Sovětský režim se ale k avantgardě obracel zády. Na podzim 1930 byl Malevič v Leningradu zatčen a několik týdnů vyslýchán. V pozdních letech se vrátil k postavám. Maloval rolníky bez tváří a realistické portréty, některé obrazy přitom zpětně datoval do dřívějších let. Kazimir Malevič zemřel na rakovinu 15. 5. 1935 v Leningradu ve věku 56 let. Jeho popel byl pohřben u vesnice Němčinovka u Moskvy, hrob označila bílá krychle s černým čtvercem.

Jak maloval

Malevič maloval převážně olejem na plátně. Suprematistické obrazy stavěl z jednoduchých geometrických tvarů, nejčastěji obdélníků, čtverců, křížů a pruhů, položených na bílém podkladu. Bílá pro něj nebyla prázdné pozadí, ale nekonečný prostor, ve kterém tvary volně plují. Šikmým natočením obdélníků dodával obrazům pohyb a napětí, jako by se tvary právě vznášely nebo padaly. Barvy používal čisté a syté: černou, červenou, žlutou a modrou. Plochy nejsou dokonale hladké, při pohledu zblízka je vidět stopa štětce a v Černém čtverci i síť prasklin. Podle rentgenového výzkumu nanášel barvy i ve vrstvách, třeba červenou přes černou, aby dostal tlumenější odstín. V rolnických obrazech z let 1911–1913 skládal postavy z válců, kuželů a lesklých kovových ploch. Na konci života maloval figury s tváří bez rysů jako velké barevné plochy, které připomínají ikony.

Co se od Maleviče naučit: 4 tipy pro akryl

• Jeden tvar, celý obrazZkuste namalovat obraz z jediného výrazného tvaru, například čtverce nebo kruhu, na světlém podkladu. Uvidíte, jak moc záleží na velikosti, barvě a umístění.
• Natočte tvary šikmoObdélníky a pruhy nepokládejte rovnoběžně s okrajem plátna. Mírné natočení vytvoří dojem pohybu, jako by tvary letěly bílým prostorem.
• Bílá není jen jednaSmíchejte dvě bílé: jednu s kapkou modré, druhou s kapkou okrové. Namalujte jednou pozadí a druhou čtverec. Uvidíte, kolik toho řeknou i nepatrné rozdíly odstínu.
• Lepicí páska pro ostré hranyOkraje geometrických tvarů si vymezte malířskou páskou, plochu vybarvěte a pásku strhněte, dokud je barva ještě vlhká. Hrany budou čisté a tvary výrazné.

Chci malovat jako Kazimir Malevič

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Malevičova díla jsou dnes hlavně v ruských muzeích, v Amsterdamu a v New Yorku. Obrazy z let 1915–1918 patří k nejcitovanějším dílům abstraktního umění. Výběr začíná obrazem, o kterém na ArtMoment připravujeme samostatnou stránku.

• 
  Černý čtverec

  1915 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Suprematistická kompozice: Bílá na bílé

  1918 · Museum of Modern Art, New York (nyní nevystaveno)
• 
  Černý a červený čtverec

  1915 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Suprematistická kompozice: Letící letadlo

  1915 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Žena s vědry

  1912–1913 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Sklizeň žita

  1911–1912 · Stedelijk Museum, Amsterdam

Kde vidět jeho obrazy naživo

Nejvíc Malevičových obrazů mají Treťjakovská galerie v Moskvě a Ruské muzeum v Petrohradu. Mimo Rusko je největší sbírka v Amsterdamu. Ověřovali jsme 21. 10. 2026 na webech galerií. Ruské galerie uvádíme jen v textu, bez praktických tipů na návštěvu.

Nejblíž Praze: vídeňská Albertina s pozdním obrazem Muž v suprematistické krajině. Hlavní díla včetně Černého čtverce z roku 1915 jsou v moskevské Treťjakovské galerii, další soubor má Ruské muzeum v Petrohradu.

Zajímavosti

• Černých čtverců namaloval víc. První je z roku 1915, další verze vznikly kolem roku 1923, v roce 1929 a začátkem 30. let. Dvě z nich vlastní Treťjakovská galerie.
• Na výstavě 0,10 v roce 1915 pověsil Černý čtverec do rohu pod strop, tedy na místo, kam se v ruských domech věšely ikony.
• Název suprematismus odvodil od slova supremace, tedy nadvláda. Podle Maleviče měla mít čistá barva a tvar převahu nad zobrazováním předmětů.
• V roce 1927 nechal Malevič v Berlíně většinu obrazů z výstavy. Díky tomu dnes Amsterdam vlastní největší sbírku jeho děl mimo Rusko.
• O jeho národnosti se vedou spory. Narodil se v Kyjevě polským rodičům, tvořil hlavně v Moskvě a Petrohradu a sám se označoval jako Ukrajinec i jako Polák.

Související malíři

• Bez obrázku
  Piet Mondrian

  🇳🇱 1872–1944 · neoplasticismus / De Stijl
• Bez obrázku
  Vasilij Kandinskij (Wassily Kandinsky)

  🇷🇺🇫🇷 1866–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  Hilma af Klint

  🇸🇪 1862–1944 · abstrakce
• Bez obrázku
  Amedeo Modigliani

  🇮🇹 1884–1920 · modernismus / École de Paris